ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_25 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro.

Prezentace na téma: "ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_25 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro."— Transkript prezentace:

1 ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_25 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava

2  Narozen na Korsice (již patřila pod Francii)  Voják z povolání (raketová kariéra ve francouzské armádě, generálem již ve 24 letech)  Geniální bitevní stratég (sám tvrdil, že vyhrál 40 bitev, ve skutečnosti přes 50)  Výborné psychologické dovednosti, schopnost vést lidi, velet armádě, vyhecovat vojáky k maximálnímu výkonu (některé jeho metody se dodnes vyučují v managerských kurzech)  Dodnes ve Francii za velkého národního hrdinu  Za svého života obdivován Francouzi a nenáviděn zbytkem Evropy

3

4  Osvoboditel Francie z chaosu revolučního řádění, zároveň likvidátor první francouzské republiky  Za konventu se stal generálem (francouzská armáda byla revolucí notně oslabena)  Za konzulátu (r. 1799) se stal jedním ze tří konzulů (konec revoluce)  1802 se nechal zvolit doživotním konzulem  1804 se sám vyhlásil císařem (Evropa žasla, rakouský král František I. ho napodobil a také se vyhlásil císařem)  R. 1810 byl na vrcholu sil – ovládal polovinu Evropy, druhou polovinu tvořili jeho spojenci (viz mapu)  Největší vítězství byla „bitva tří císařů“ u Slavkova (Francie proti Rusku + Rakousku) r. 1805

5  Zjednodušil roztříštěnost Itálie (vytvořil Italské království)  Jeho zásahem se rozpadla Svatá říše římská národa německého  Zmenšil Prusko na minimum (co mu sebral, to pojmenoval Rýnský spolek)  Obnovil samostatnost části Polska (Velkovévodství varšavské)  Zřídil Nizozemské království  Na trůny ovládnutých území dosazoval své příbuzné (je užitečné mít velkou rodinu)  Z Francie se stala mocnost prvního řádu (ostatní mocnosti střídavě spojenci i nepřátelé, podle vývoje sil)

6  1. Velká Británie:  Napoleonovo námořnictvo 2 x poraženo (podruhé u Trafalgaru, generál Nelson padl, ale Anglii ubránil)  nápad vylodit se v Anglii vzdal  zahájil Kontinentální blokádu (obchodní embargo), zákaz obchodovat s Anglií (snaha vyhladovět její ekonomiku)  britská ekonomika vydržela, zhroucení hrozilo spíš Francii a Rusku  2. národně-osvobozenecká hnutí v podmaněných územích a vlastenecká protinapoleonská hnutí v Rusku, Španělsku, Prusku, Rakousku,.. (Je snadnější území dobýt, než je pak udržet)  Ve Francii se proti Napoleonovi nepostavil nikdy nikdo  Na další mapě Evropa r. 1812 (stáhněte mapu Francie v roce 1821)

7  1812 táhl Napoleon do Ruska s půlmilionovou armádou takřka z celé Evropy  Důvody invaze jsou nejasné, snad šlo původně o nedorozumění  Jak se to vlastně dělá „dobýt Rusko“? Napoleon táhl na Moskvu (v létě)  Ruský generál Kutuzov vymyslel originální obrannou strategii, tzv. Kutuzův manévr (viz. předchozí mapu)  Kutuzov vtáhl Napoleona hluboko do vnitrozemí  Zarytě bránil Moskvu a čekal do zimy (vyčkávací taktika)  Zima Napoleona vyhnala  Kutuzov ho donutil ustupovat spálenou zemí, kudy předtím táhl  Šel za Napoleonem a pobíjel zadní voje, které se zdržely  Rekordní ztráty, z 500 000 vojáků přežilo jen asi 30 000  Manévr Rusové s úspěchem použili znovu proti Hitlerovi 1943  Po této katastrofální porážce „bitva národů“ u Lipska r. 1813 (Rusko + Prusko + Rakousko + Švédsko proti Napoleonovi (=prohrál)

8  Po bitvě národů byl Napoleon zajat a uvězněn na ostrově Elba (ve Středozemním moři), kde měl strávit zbytek života a už neškodit  Spojenci vtrhli do Francie a obsadili Paříž  Vrátili hranice Francie zpět před VFR  Obnovili království a na trůn dosadili Ludvíka XVIII.  Uspořádali kongres ve Vídni (1815), kde vedli složitá jednání o uspořádání Evropy (založili Svatou alianci)  Napoleon uprchl z Elby a vrátil se do Francie  Kam vstoupil, tam se k němu přidávali vojáci  Obnovil armádu a vstoupil do Paříže (neoblíbený Ludvík utekl)  Napoleon obnovil francouzské císařství a pokusil se „začít znovu“

9

10  Napoleonova nová éra trvala jen 100 dní  Spojenci se s ním střetli v bitvě u WATERLOO (1815)  Napoleon nasadil všechny síly a své výjimečné schopnosti (terén hrál v jeho prospěch)  Stejně PROHRÁL  Říká se, že každý muž si někdy v životě „prodělá svoje Waterloo“  Napoleon byl zajat a internován na ostrově Sv. Heleny (hooodně daleko od Francie), po 4 letech zde zemřel

11  Byl malého vzrůstu? Údajně měřil 175 cm  Obdivoval Caesara, napodoboval ho (např. vítězný sloup bitvy u Slavkova)  Za jeho vlády dominuje umění tzv. empír (druhá vlna klasicismu) – obliba mramorových soch á la římská antika, hedvábné empírové šaty  Dvorním malířem byl Jacques-Luise David, sochařem Antonio Canova  Příčina smrti je nejistá (snad rakovina žaludku, snad otráven arsenikem)  Tzv. napoleonský komplex – postihuje muže malého vzrůstu, touha dělat velkolepé činy a pozvednout své ego

12  Co pro Vás osobně znamená pojem Napoleon Bonaparte?  V čem Napoleon změnil mapu Evropy?  Které tři nepřátele nikdy neporazil a proč?  Jak dopadlo slavné tažení do Ruska?  Co bylo „stodenní císařství“?  Jak skončil Napoleon?  Co bylo podle Vás jeho celkovým politickým cílem? Čeho chtěl asi dosáhnout?

13  ČAPEK, V., PÁTEK, J. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: Scientia, 2001.