KDE ŽILI PRVNÍ ZEMĚDĚLCI?

Prezentace na téma: "KDE ŽILI PRVNÍ ZEMĚDĚLCI?"— Transkript prezentace:

1 KDE ŽILI PRVNÍ ZEMĚDĚLCI?
Zemědělství se objevilo nezávisle v různých částech světa, s odlišnými domestikovanými druhy a různým vývojem. Oblast Blízkého východu – západní a jižní Asie=Úrodný půlměsíc Východní Asie Střední Amerika a oblast And

2 ZÁPADNÍ A JIŽNÍ ASIE ÚRODNÝ PŮLMĚSÍC
Na konci doby ledové se v zalesněných horách západní Asie objevila stálá sídliště lovců-sběračů, která byla závislá na divoké pšenici a luštěninách. Po roce 9600 př. n. l. začali jejich nástupci tyto rostliny pěstovat. Žili v malých vesnicích z kruhových nebo pravoúhlých domů, často ležících u vody. Po roce 7000 př. n.l. expandovali zemědělci do nových regionů včetně planin severní Mezopotámie a na některých místech nabylo na významu pastevectví ovcí a koz. Sídliště prvních zemědělců tvořila v západní Asii oblouk označovaný jako Úrodný půlměsíc. Odtud se zemědělství šířilo do Turecka, Íránu. Hrách Pšenice

3 VÝCHODNÍ ASIE Pěstování obilí se objevilo v Číně a rozšířilo se do Koreje, Japonska a po jihovýchodní Asii. Obyvatelé Velké čínské roviny na dolním toku Žluté řeky v severní Číně pěstovali proso seté, různé druhy ovoce a chovali prasata. Před rokem 6000 př. n. l. se na středním a dolním toku řeky Jang-c´ pěstovala krátkozrnná rýže. Kur domácí vznikl domestikací kura bankivského nezávisle v jižní Číně kolem roku 6300 př. n. l. a v Indii před rokem 2500 př. n. l. Rýže Proso Kur domácí

4 STŘEDNÍ AMERIKA Lovci - sběrači ve Střední Americe začali s domestikací plodin v 8. tisíciletí př. n. l., kdy rozsévali a pěstovali tykve a kalabasy. Kolem roku 4500 př. n. l. už k pěstovaným plodinám patřila také kukuřice. Kolem roku 1600 př. n. l. velikost kukuřičných klasů vzrostla natolik, že se kukuřice stala potravinou umožňující stálé osídlení. V oblasti And se pěstovaly tyto plodiny: chilli, fazole, tykve, brambory. Pro andské komunity měli velký význam místní savci z čeledi velbloudovitých. Lamy byly cennými nákladními zvířaty, alpaky se chovaly pro vlnu. Kukuřice Brambory Lama

5 SEVERNÍ AFRIKA Znalost zemědělství se na africký kontinent rozšířila ze západní Asie. Okolo roku př. n. l. různé komunity chovaly ovce a kozy, původem ze západní Asie. K dalším importům patřily pšenice, ječmen, len a luštěniny. Ty se staly hlavními zemědělskými plodinami v nilském údolí. Jakmile se zemědělství pevně uchytilo v Egyptě a Núbii, začala být domestikována i místní zvířata a plodiny včetně hus a různých druhů melounů. Okolo roku 3500 př. n. l. byl významným místním zdomácnělým druhem osel, který se pak rozšířil po celé západní Asii. Husa Osel Meloun

6 EVROPA Zemědělci z Anatolie (Turecko) se rozšířili do Řecka a na Balkán mezi lety 6000 a 7000 př. n. l. Osídlili úrodné roviny, kde pěstovali pšenici, ječmen a luštěniny, chovali ovce a kozy. V některých oblastech domestikovali divoká prasata. Divoké prase a selátka

7 CO PŘINESLO ZEMĚDĚLSTVÍ?
Populační růst – protože kočovné skupiny lovců musely děti, které byly příliš malé na to, aby mohly jít samy, nosit, obvykle tíhly k tomu, aby ženy rodily s přestávkou dvou a více let. Usedlé komunity zemědělců takové omezení neznají, takže ženy v nich mohou mít dítě každý rok. Zemědělci také museli více pracovat než lovci – sběrači a děti mohly představovat užitečnou pomoc například při pasení domácích zvířat. Zemědělství však mělo i vedlejší nepříznivé účinky. Neustálé mletí obilí vyvolávalo u žen artritidu. Jídelníček z obilovin byl chudý na bílkoviny a vitamíny, což mělo za následek poruchy krvetvorby a stavby kostí. Zatímco paleolitický lovec míval zuby bez jediného kazu a dokázal jimi drtit i slabší zvířecí kosti, v neolitických zemědělských osadách by se už uživilo několik zubních ordinací, výrazně se zvýšil počet zubních kazů.

8 PRVNÍ VELKÁ SÍDLIŠTĚ VZNIK MĚST
Když se zemědělci usídlili na jednom místě, jejich obydlí se nijak nelišila od kruhových chatrčí lovců. Postupně nahrazovaly konstrukce z tyčí pokryté kůžemi další materiály jako sláma, dřevo, hlína, až tu stál kruhový hliněný dům na kamenné podezdívce. Vedle kruhových staveb vyrůstaly i domy pravoúhlého půdorysu. Vstupní otvor nebyl na úrovni terénu, ale o něco výše a do některých objektů se dokonce vstupovalo otvorem v ploché střeše. V některých místech se z velkých zemědělských osad vytvořila první města. Mezi nejstarší patří Jericho v blízkosti Mrtvého moře a Catal Hüyük v jižní Anatolii v dnešním Turecku.

9 Jericho – rekonstrukce vzhledu sídliště v 8. tisíciletí př. n. l.
Nejstarší trvalé osídlení na světě je podle dosavadního stavu archeologických výzkumů Jericho. Leží pár kilometrů severozápadně od Mrtvého moře v hluboké proláklině, 250 m pod hladinou světového oceánu. Před jedenácti tisíci lety se tu lide usadili u oázy s vydatným pramenem. Protože obyvatelé hromadili velké množství majetku, stalo se Jericho jistě brzy centrem pozornosti a předmětem závisti okolních osad. Nejstarší známé opevnění chránilo Jericho kolem roku 8000 př. n. l. Byla to kamenná zeď se strážní věží a příkop vysekaný do skály. Zeď a příkop byly obrannými zařízeními, která zajišťovala odstup mezi útočníky a obránci. Jericho – rekonstrukce vzhledu sídliště v 8. tisíciletí př. n. l.

10 LITERATURA KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis I. díl: Pravěk a starověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, ISBN ROBERTSOVÁ, Alice. Evoluce: Příběh člověka. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, Universum. ISBN FAGAN, Brian M. Sedmdesát velkých vynálezů starověku. 1. vyd. Praha: Slovart, ISBN ZDROJE OBRÁZKŮ [ ] Hrách [ ] Pšenice [ ] Rýže

11 [ ] Kur domácí [ ] Proso [ ] Kukuřice [ ] Brambory [ ] Lama [ ] Osel [ ] Husa [ ] Meloun [ ] Divoké prase a selátka Rekonstrukce Jericha z 8. tisíciletí př. n. l. – vlastní zdroje