Čína Od neolitu k prvním dynastiím. Čína – nejstarší dějiny Jang – šao - první zemědělská kultura, objevená v oblasti kolem Žluté řeky (Chuang-che) –

Prezentace na téma: "Čína Od neolitu k prvním dynastiím. Čína – nejstarší dějiny Jang – šao - první zemědělská kultura, objevená v oblasti kolem Žluté řeky (Chuang-che) –"— Transkript prezentace:

1 Čína Od neolitu k prvním dynastiím

2 Čína – nejstarší dějiny Jang – šao - první zemědělská kultura, objevená v oblasti kolem Žluté řeky (Chuang-che) – kolem roku 4500 př. Kr. První zemědělci – kolem řek Jang-c-tiang a Chuang-che – rýže a proso První státy – kolem roku 3000 První císař - legendární Š´chuang-ti (246- 210)

3 Dynastie Šang První dynastie se jmenovala Sia – nemáme o ní však mnoho záznamů Kolem roku 1766 založil král Tang první významnou dynastii – Šang Města s monumentálními stavbami, řemeslníci, pokročilo slévání bronzu, objevilo se obrázkové písmo, vliv od severní Číny až k řece Jang-c-tiang

4 Dynastie Čou Kolem roku 1122 př. Kr. svrhl šangského krále Tin- Sina vazalský král Wu z dynastie Cou (1028 – 256 př. Kr.) Založil tak nejdéle vládnoucí dynastii v čínské historii – zlatý věk Mandát nebes – panovník se stal „synem nebes“ a „vše pod nebesy“ bylo jeho panstvím, pokud byl spravedlivý a morální. Pokud by takový nebyl, nebesa by mu dala varování, pokud by opět pravidla porušil, vyvoleným by se stal někdo jiný. Skutečně se tak stalo. Di-Sin byl krvelačný, titul mu byl odňat Období Válčících států – vzestup úředníků. Boje mezi menšími státy, úpadek šlechty

5 Konfucius (551-479) Nejvýznamější filosof v období dynastie Čou Snažil se o nápravu anarchie, bídy a utrpení. Nedosáhl vlivného úřednického postu, ale byl prvním soukromým učitelem a jeho žáky byla spousta vlivných lidí Jeho učení se stalo vlivným až 250 let po jeho smrti. Lidé, kteří ovládali jeho učení se stali správci Ríše. „Nebe (Tchien) se zajímá o každého člověka a pomáhá mu, aby se stal lepším.“ „Nebe má rádo morální chování a zejména dobrou vládu.“ „Úplné vzdělání přemění obyčejného jedince ve vyššího člověka. Tím se stane ten, kdo se naučí naslouchat TAO.“

6 První císař Říše středu Po období Válčících států zbylo ze tří stovek států jen sedm. Nejsilnějším se stal útvar Čchin. Sjednocení Číny dokončil král Čeng, který přijal jméno Š´chuang-ti (První císař) Začala totalitní vláda – zavedení měny, území spravovali úředníci a vojáci, sjednocení měr a vah, písma, dokonce i vozových náprav Š´chuang-ti přikázal zničit dějepisná díla. Kdo proti němu protestoval, byl popraven. V jeho hrobce byla objevena šestitisícová keramická armáda Po jeho smrti vypukla válka a povstalci vyvraždili celou jeho rodinu

7 Tao–te-ťing Nejtajemnější text čínské literatury Jeho autorství je připisováno filosofovi Lao-c´ Přesný opak Konfucia. Říká, že nejlepší je žít v ústraní. Snaží se dostat na počátek všech věcí, protože tam, je vše ještě v pořádku TAO – nejvyšší pravda – zůstává nečinné a není nic, co by dělalo. Nebeské TAO vítězí bez bojů TAO – slučování protikladů – jin - jang

8 Velká čínská zeď Velká čínská zeď je největší stavbou, jakou kdy lidská ruka na této planetě vybudovala. Stavba začala za vlády prvního císaře Čchin Š'chuang-tiho, který sjednotil Čínu v roce 221 př. Kr. Dřívější zastaralé obranné systémy dal zbořit a dal příkaz k postavení bariéry, která by využívala přírodních překážek a stala se tak nepřekonatelnou pro barbary. Práce pokračovali až do roku 618 n. l. Stavby se nejdříve účastnilo asi půl milionu rolníků. V 7. století zde však již pracovalo bezmála dva miliony lidí. Zeď vede od Žlutého moře přibližně od Pekingu až k Nefritové bráně v Ťia- ju-kuanu. Zde končila sféra vlivu Číny a začíná pustina Střední Asie. Zeď sloužila pro ochranu před barbary, žijícími na severu. Velkou invazi zed zastavit nedokázala. Stalo se tak ve 13. století, kdy mocný vládce Čingischán se svými mongolskými vojsky zeď překonal, vtrhl do Číny a většinu jejího území se podrobil. Zeď se skládá ze dvou stěn vysokých průměrně 7,6 metru, které běží rovnoběžně vedle sebe. Prostor mezi nimi vyplňuje zemina, která je shora dlážděna cihlami a tvoří chodník. Zeď je dlouhá téměř 2900 kilometrů. Po celé její délce jsou rozmístěny strážní věže, z nichž býval vyhlašován poplach.

9

10 Výroba hedvábí V Číně je pěstování hedvábí praktikováno už nejméně 5000 let. Vypráví se legenda o objevu hedvábí císařovnou Si Ling-Ši ( 嫘祖 ). Císařovna popíjela pod stromem čaj a do šálku jí spadl zámotek. Vytahovala jej ven, ale konec vlákna se jí omotal kolem prstu. Když odmotala všechno hedvábí uviděla kuklu a zjistila tak, že zdrojem toho hedvábí byla kukla. Číňané uchovávali tajemství o výrobě hedvábí až do 6. stol. n. l. Přírodní (pravé) hedvábí je tvořeno výměšky žláz motýla bource morušového (lat. Bombyx mori). Tyto výměšky na vzduchu rychle tuhnou a vytváří dvojice tenkých vláken. Z nich si motýl vytváří kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím této kukly. Průměrná délka dosahuje 3 až 4 kilometry. Potrava housenek bource morušového se sestává výhradně z listů moruše. Výroba hedvábí sestává ze čtyř částí: pěstování morušovníku, chov bourců morušových, namotávání hedvábných nitek ze zámotku na cívky, tkaní hedvábných látek Housenky jako jídlo: v Koreji kukly vaří a dělají z nich populární pokrm zvaný "beondegi". V Číně nabízejí pouliční prodavači smažené housenky bource morušového.

11 Papír Podle historických záznamů výrobu papíru vynalezl čínský ministr orby Ts‘ai Lun a roku 105 to oznámil svému císaři. Nedávné archeologické výzkumy však dokládají, že už byl znám o nějakých 200 let předtím. Původní čínský papír se vyráběl z hedvábných a konopných vláken. Ta se nechala nasáknout vodou a pak se rozdrtila dřevěnými palicemi. Tuto kaši z rostlinných vláken proplachovali, přidávali moučný škrob a bělidlo a kašovinu nalévali na síta z hrubé látky v bambusových rámech. Tam kašovinu natřásali a částečně nechali vyschnout. Pak ze síta vyjmuli archy papíru a dosoušeli je na hladké a teplé zdi. Výroba se zrychlila, když vymysleli hladší materiál na síta, ze kterých bylo možno vyjmout arch ihned po odkapání vody. V 8. století se papír dostal do Bagdadu, v 10. století pak do Damašku, Egypta a Maroka. Původní vlákna nahradil len. I když v té době se papír v Evropě již tu a tam objevoval, jeho výroba začala ve Španělsku a v Itálii až ve 12. století. Většího užití se papíru dostalo až po vynálezu knihtisku v 15. století.

12 Písmo Čínské písmo je nejstarší na světě. Vytvořil je podle pověsti ve 27. stol. př. n. l. císařský rádce Cchang Ťie. Toto písmo mělo také původ v obrázcích, které se používáním stávaly stále jednoduššími. Znak zachycuje symbol pro jednoslabičné slovo a symbol pro výslovnost. Znaky, jejichž počet přesahoval desetitisíce se psaly svisle do sloupců. V Číně se psalo na bambusové destičky, zvířecí kosti nebo želví krunýře. Nejstarší doklady čínských znaků pocházejí už z 2. tisíciletí př.n.l., přesněji od roku cca 1200 př. n. l. - dynastie Šang. Zjednodušil je pak první císař Š´chuang-ti kolem roku 220 př. n. l. Nastala zlatá doba kaligrafie Výslovnost jediného znaku se může v různých dialektech lišit, avšak význam zůstává stále stejný, proto se Číňané znalí písma pocházející z různých oblastí mezi sebou písemnou formou dorozumí. Znak se téměř vždy skládá z více součástek. Často (v 90% případů) se znaky skládají z části, která radí s výslovností a ze druhé, která určuje význam. Nejstarší typ znaků stylizovaně zobrazuje věc, kterou označuje (např. slunce, měsíc, strom apod.). Tento druh je však od nejstarší doby v naprosté menšině a dnes už se skoro nepoužívá Číňané většinou ovládají dva tisíce znaků, vzdělanci umí pět až sedm tisíc znaků. Dříve slovníky obsahovaly až 50 tisíc znaků. Čínské písmo bylo přeneseno i do Japonska

13 Kaligrafie – umění psát Umělci už od 3. století n. l., tedy od období rozkvětu kaligrafie, nejčastěji vytvářejí tradiční motivy - básně z historie i moderní doby, aforismy a symboly štěstí. Kaligrafie byla vysoce ceněným uměleckým směrem. Ve starověké Číně bylo nemyslitelné, složit zkoušky a získat dobrou práci (postavení), aniž byste nedokázali mistrně používat kaligrafii. Zvládnout umění kaligrafie vyžaduje roky praxe a samozřejmě i potřebný talent. Kaligrafie písaři pomáhá psychicky (dává mu možnost soustředění a získání rovnováhy), ale i po fyzické stránce - správně psát znamená sladit pohyby s dýcháním a myšlením. Texty se většinou píší ve sloupcích zprava doleva a shora dolů. Začíná se tedy vpravo nahoře. Podpisem autora je červené razítko – vlevo dole Čtyři poklady učencovy pracovny: štětec, tuš, papír či hedvábí a třecí kámen Žáci se učili podle předloh. Štětec se drží kolmo k papíru a jeho špička po něm „tančí“. V Číně se odjakživa kopírovalo, u nás se dbá na originalitu…

14 Pěstování rýže Čínští rolníci pěstovali rýži na východním pobřeží země už před 7700 lety. K ošetření svých polí dokonce už tehdy využívali kontrolovaných záplav a ohně. Svědčí o tom nejnovější nálezy archeologů. Oheň – sloužil k vypalování lesů, plocha se pak využívala pro pěstování rýže několik desetiletí Rýžová pole před záplavami v nízko položených pobřežních oblastech, kde byla setrvale ohrožována rostoucí hladinou moře. Pěstování rýže vyžaduje pole, která jsou téměř vodorovná díky skutečnosti, že sazeničky musí být část svého vegetačního období ponořené ve vodě. Tuto podmínku není obtížné dosáhnout v okolí velkých řek, v kopcovitém terénu je nutné provést řadu terénních úprav. Mezi tyto nejznámější „stavby“ patří rýžové terasy Dračího hřbetu, které se nalézají v jižní provincie Guangxi, asi sto kilometrů severně od města Guilin proslaveného homolovitými útvary kolem řeky Li.

15 Čaj Čína je jedním z největších producentů čaje na světě a produkuje snad všechny druhy čaje: bílé, polozelené, zelené, černé (červené), tmavé (černé), žluté a mnoho dalších čajových specialit - čaje ochucené, lisované aj.