Karel Kouba. Kvantitativní versus kvalitativní tradice Kvantitativní tradice (variable oriented, effects of causes approach, Large-N, number crunchers.

Prezentace na téma: "Karel Kouba. Kvantitativní versus kvalitativní tradice Kvantitativní tradice (variable oriented, effects of causes approach, Large-N, number crunchers."— Transkript prezentace:

1 Karel Kouba

2 Kvantitativní versus kvalitativní tradice Kvantitativní tradice (variable oriented, effects of causes approach, Large-N, number crunchers ….) versus Kvalitativní tradice (case oriented, causes of effects approach, small-N, quantophobes ….)

3 Shrnutí rozdílů „Kvantitativní“ tradice„Kvalitativní“ tradice VysvětleníDůsledky příčinPříčiny důsledků Cíl kauzálního usuzováníObecný kauzální výrokSingulární kauzální výrok Předpoklad o případechHomogenitaHeterogenita Předpoklad o kauzalitěSymetrickáAsymetrická EkvifinalitaNeřešíKlíčový koncept Víceproměnné vysvětleníAditivní kauzalitaKombinace podmínek, INUS podmínky

4 VYSVĚTLENÍ: kvantitavní tradice Cílem je odhadnout, jak velký kauzální efekt má nezávisle proměnná na závisle proměnnou v dané populaci. Snaží odhadnout důsledky příčin (effects-of-causes approach) Otázku: „Co způsobuje projektu?“ si statistici přeloží jako: „Jak velký je kauzální efekt jedné či několika nezávisle proměnných na úspěšnost projektu?“ Další příklady: „Kouření způsobuje rakovinu plic.“, „Nezkušení žadatelé mají v průměru méně úspěšné projekty“ Obecný kauzální výrok

5 VYSVĚTLENÍ: kvantitavní tradice Následující příklad a notace pro kvalitativní výzkum pochází od King, Keohane a Verba, s. 76-82. Odhadují příčinný efekt, jaký má zkušenost žadatele (nezávisle proměnná) na úspěšnost projektu (závisle proměnná). Nezávisle proměnná může mít dvě hodnoty: buď má žadatel zkušenost nebo nemá. Závisle proměnná je vyjádřena na poměrové úrovni. Hypotéza vychází z teoretického očekávání.

6 VYSVĚTLENÍ: kvantitavní tradice Případ (i) představuje konkrétní projekt. Pokud má žadatel zkušenost, pak lze jeho úspěšnost zapsat jako y i Z, kde ”Z” představuje zkušeného žadatele. y i O je realizovaná hodnota závisle proměnné. Pro definici příčinného efektu β je ale potřebná další hodnota. Musí být známa i hodnota úspěšnosti v případě, že nastane opačná situace: žadatel nemá zkušenost. Pro zjištění této hodnoty je nutné vrátit se v čase a zajistit, aby všechny okolnosti zůstaly stejné kromě toho, že žadatel nemá zkušenost. Jeho úspěšnost lze zapsat jako y i N. Základem pro tuto definici příčinnosti je kontrafaktuální podmínka: situace, která se reálně nestala, ale která se mohla stát, pokud by došlo ke změně hodnoty původní nezávisle proměnné (ze zkušeného na nezkušného). Příčinný efekt β je pak definován jako rozdíl mezi realizovanou hodnotou závisle proměnné a hodnotou stejné proměnné v kontrafaktuálním případě: β i = y i Z - y i N Empirický problém: Fundamentální problém kauzálního usuzování (Fundamental problem of causal inference) = kontrafaktuální případ empiricky neexistuje.

7 VYSVĚTLENÍ: kvantitavní tradice Problém 1: Korelace není kauzalita. (Čápi nosí děti, barometr …) Problém 2: Předpoklad kauzální homogenity případů (v neexperimentální situaci velmi problematické, můžeme srovnávat jablka s klokany) Problém 3: Tak jaká je vlastně příčina? Zjednodušeně lze říct, že X je příčinou Y, pokud: P (Y|X) > P(Y|¬X) Na otázku: „Proč se stal důsledek?“ je odpovězeno „Protože proběhla událost, která má efekt na důsledek“ Ale to není vysvětlení: proč tedy má tato událost efekt na důsledek? Potřebujeme najít kauzální mechanismus spojující NP a ZP. K tomu nám statistika (většinou) nepomůže. Příklad: Kouření způsobuje rakovinu plic (najdeme řadu statistických studií, které tuto hypotézu potvrzují). Ale proč kouření způsobuje rakovinu plic?

8 VYSVĚTLENÍ: kvalitativní tradice Cílem je odhadnout, jaké příčiny vedly k důsledku v konkrétním případě (případech). Snaží odhadnout příčiny důsledků (causes-of-effects approach) Otázku: „Co způsobuje, že některé projekty jsou úspěšné?“ si přeložíme jako: „Jaká kombinace příčin vedla k úspěchu tohoto konkrétního projektu.“ Další příklady: „Tadeášovo kouření mu způsobilo rakovinu plic.“ Singulární kauzální výrok

9 VYSVĚTLENÍ: kvalitativní tradice Pracuje s nutnými a postačujícími podmínkami. Brainstorming : Definujte nutné a postačující podmínky.

10 VYSVĚTLENÍ: kvalitativní tradice Ale ouvej…. Teorie: Kouření způsobuje rakovinu. Je kouření nutnou podmínkou rakoviny? Ne! Rakovinu mohou způsobit i jiné příčiny (např. genetická dispozice). Je kouření postačující podmínkou rakoviny? Ne! Někteří kuřáci rakovinu nedostanou. Tak k čemu pak jsou ty nutné a postačující podmínky?

11 INUS podmínky Inu, Inus podmínky … V rámci této kauzální ontologie je příčina definována jako nepostačující, ale nutná součást kombinace podmínek, která není nutná, ale je postačující pro realizaci důsledku. Z angličtiny “INUS” podmínky, INUS jsou počáteční písmena pro: Insufficient but necessary part of a condition that is itself unnecessary but sufficient for the outcome.

12 VYSVĚTLENÍ: kvalitativní tradice Ve společenské realitě předpokládáme ekvifinalitu. Různé podmínky nebo kombinace podmínek mohou vést ke stejnému důsledku. Požár domu (Y) je důsledkem buď špatné elektroinstalace (A) a hořlavým stavebním materiálem (B) nebo výbuchem plynu (C) a nepozorností majitele (D) a hořlavým stavebním materiálem (B) nebo odhozením nedopalku (E) a v domě s hořlavým stavebním materiálem (B). Y  A * B + C * D * B + E * B Jsou zde nutné nebo postačující podmínky? Y  B * (A + C * D + E )

13 KAUZÁLNÍ HOMOGENITA Kvanti tradice: předpoklad kauzální (jednotkové) homogenity – vyplývá z definice kauzálního efektu. Proč? Kvali tradice: předpokládá kauzální heterogenitu ?“

14 ASYMETRICKÁ versus SYMETRICKÁ KAUZALITA Kvanti tradice: většinou symetrická kauzalita – zvýšení/snížení hodnoty X vede ke zvýšení/snížení hodnoty Y. Př.: Čím bohatší je země (X), tím vyšší pravděpodobnost demokracie (Y). Kvali tradice: většinou asymetrická kauzalita – přítomnost důsledku (Y) a nepřítomnost důsledku (non Y) vyžadují odlišná vysvětlení Př.: Přechod k demokracii v ČSSR (Y) byl důsledkem Gorbačovovy perestrojky (X) a udržení nedemokracie na Kubě (non Y) bylo důsledkem Castrova revolučního charismatu (Z).

15 KOMBINACE PODMÍNEK versus ADITIVNÍ PŘÍČINY Teorie: Neopatrné odhození nedopalků (X) a dřevěné domy (Z) vedou k výskytu požárů (Y). Kvanti tradice: X a Z nezávisle na sobě zvyšují pravděpodobnost Y. Kvali tradice: Tadeášův nedopalek (X) vznítil (Y) jeho dřevěný dům (Z). Obě příčiny jsou na sobě závislé, tvoří kombinaci, konfiguraci, kontext … (jsou nutné, ale nikoli postačující pro vznik požáru). Y Z X Y X Z

16 Shrnutí rozdílů „Kvantitativní“ tradice„Kvalitativní“ tradice VysvětleníDůsledky příčinPříčiny důsledků Cíl kauzálního usuzováníObecný kauzální výrokSingulární kauzální výrok Předpoklad o případechHomogenitaHeterogenita Předpoklad o kauzalitěSymetrickáAsymetrická EkvifinalitaNeřešíKlíčový koncept Víceproměnné vysvětleníAditivní kauzalitaKombinace podmínek, INUS podmínky