Žák ve výchovně vzdělávacím procesu TV Periodizace ontogenetického vývoje, věkové zákonitosti a individuální zvláštnosti.

Prezentace na téma: "Žák ve výchovně vzdělávacím procesu TV Periodizace ontogenetického vývoje, věkové zákonitosti a individuální zvláštnosti."— Transkript prezentace:

1 Žák ve výchovně vzdělávacím procesu TV Periodizace ontogenetického vývoje, věkové zákonitosti a individuální zvláštnosti

2 Žák ve výchovně vzdělávacím procesu tělesné výchovy Hlavním cílem je všestranný rozvoj osobnosti Žák je : 1. Objektem působení učitele, projektu výchovy a vzdělávání i spolupůsobících podmínek vzdělávání i spolupůsobících podmínek 2. Subjektem ve vyučovacím procesu - každý žák jinak vnímá a hodnotí podněty, vytváří si k nim osobní vztahy vnímá a hodnotí podněty, vytváří si k nim osobní vztahy a postoje  spoluutváří VV proces a postoje  spoluutváří VV proces Účinnost VV procesu závisí i na připravenosti žáka k plnění úkolů VV procesu. Ta závisí na :  pohlaví  stupni ontogenetického vývoje (fyzickém i psychickém)  předchozích zkušenostech  individuální motivaci k provedení úkolu  specifické orientaci v učební situaci

3 Ontogenetický vývoj 3 základní faktory podílející se v různých obdobích různým vlivem na utváření jedince :  genetický základ  vliv prostředí a výchovy  aktivita subjektu Věkové zákonitosti : obdobné tělesné i psychické rysy jedinců a jejich reakce v určitém období ontogeneze Individuální zvláštnosti : rozdíly v tělesných a psychických znacích a reakcích mezi jedinci stejného věku

4 Periodizace vývoje Dle různých autorů je různé dělení a pojetí - pro školský systém je vhodná periodizace dle Příhody (1963), která vymezuje edukabilní období ontogeneze na tři období : 1. Mladší školní věk (prepubescence) 7-11 let 2. Střední školní věk (pubescence) 11-15 let 3. Starší školní věk (adolescence) 15-18 let

5 Mladší školní věk : 6(7) - (10) 11 let (prepubescence)  Somatický vývoj Intenzivní růstové změny se s věkem zpomalují = „vývojová retardace“, změny ve výšce a hmotnosti jsou rovnoměrné, není signifikantní rozdíl mezi chlapci a děvčaty. Kosti a kloubní spojení jsou měkké a pružné. V důsledku statického zatížení při přechodu do školy (sezení) mohou vznikat svalové dysbalance, příp. i deformace (hlavně páteře a dolních končetin).  Pohybová výkonnost Relativně vysoká funkční adaptabilita na zátěž je dána morfologickými změnami ve svalech (zmnožení kapilár, vyšší aktivita oxidativních enzymů,...). Ve spontálních tělesných aktivitách snesou děti velké objemové zatížení, které dokážou přirozeně regulovat (střídáním zátěže a odpočinku, rychlou regenerací)

6 Mladší školní věk : 6(7) - (10) 11 let (prepubescence)  Motorická docilita Vývoj NS je ukončen, v učení pohybovým činnostem se uplatňují zkušenosti z přirozené motoriky (běh, skoky, šplh,...). Dochází k rozvoji kinestetické diferenciáční schopnosti (regulace svalového úsilí) a rytmičnosti pohybu  efektivní nácvik pohybových dovedností - převažuje imitační učení  Psychický vývoj Při vstupu do školy vysoká autorita učitele, budují se interpersonální vztahy, buduje se pozice  sociální role. V průběhu období stoupá kritičnost, autorita dospělých klesá a vzrůstá autorita vrstevníků. ve vývoji kognitivních procesů je aktuální vnímání často doplňováno fantazií, rozvíjí se logické operace, osvojují se základní socioetické normy. Začínají se utvářet a prohlubovat zájmy, včetně sportovní orientace. Hodnotový systém je zatím nestabilní.

7 Střední školní věk : (10) 11 - 14 (15) let (pubescence) Vysoká dynamika všech biopsychosociálních změn je dána činností endokrinních žláz, rozdílný nástup v produkci hormonů způsobuje vysokou interindividuální variabilitu změn.  Somatický vývoj Tělesná výška roste progresivně (u dívek dříve), ke konci období dochází k negativní akceleraci. Obdobná je situace u hmotnosti, ale přírůstky jsou méně výrazné.  Pohybová výkonnost Prohlubují se rozdíly ve všech pohybových schopnostech. U chlapců je progresivní rozvoj v celém období, u děvčat pouze do cca 13 let. Anaerobní mechanismus získávání energie ještě není plně rozvinut  anaerobní laktátové zatížení využívet jen v malé míře.

8 Střední školní věk : (10) 11 - 14 (15) let (pubescence)  Motorická docilita Nerovnoměrné a rychlé růstové změny mohou způsobovat diskoordinační projevy. Problémy s regulací svalového úsilí a vnímáním polohových změn mohou způsobit i zhoršení již osvojených pohybových dovedností. Ke konci puberty tyto příznaky mizí. Emoční labilita způsobuje výkyvy aktivační úrovně (neadekvátní nasazení vzhledem k pohybovému úkolu).  Psychický vývoj Klíčové období pro vývoj psychiky. Pozitivně ji ovlivňuje TV a sport. Rozvíjí se abstraktní myšlení a paměť, zvyšuje se rychlost učení. Vytvářejí se nové společenské vztahy, vzrůstá kritičnost a negativismus. Struktura zájmů o sportovní činnosti se příliš nemění - převažují sportovní činnosti, které mohou provádět ve volném čase.

9 Starší školní věk : (14) 15 - 18 (19) let (adolescence) Somatický vývoj Somatický vývoj Snížení tempa růstu, vytváření konečného somatotypu.U chlapců nárůst svalové hmoty u děvčat přírůstky podkožního tuku a jeho rozložení po těle.  Pohybová výkonnost U chlapců stále mírně roste, u děvčat stagnuje nebo mírně klesá.Z pohybových schopností se nejvíce rozvíjí silové schopnosti, vlivem přírůstků svalové hmoty u chlapců klesá pohyblivost v kloubech i páteře. U netrénované populace se obvykle v tomto období dosahuje hraničních hodnot motorické výkonnosti.

10 Starší školní věk : (14) 15 - 18 (19) let (adolescence)  Motorická docilita Motorický i senzorický vývoj jsou ukončeny. Motorická docilita se zlepšuje i díky účinější koncentraci pozornosti, cílevědomějšímu přístupu i zvýšené mentální intelektové kapacity.  Psychický vývoj Dokončuje se utváření hodnotového systému, úsilí po nezávislosti, interiorizace sociálních norem a postojů, zvyšuje se emocionální stabilita a odpovědnost za vlastní činnost. Stabilizuje se vývoj osobních vlastností. Ve vztahu k TV činnosti se postoje diferencují.