Název školy Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace Autor Ing. Marie Varadyová Datum:červen 2012 Předmět: Zkoušení stavebních.

Prezentace na téma: "Název školy Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace Autor Ing. Marie Varadyová Datum:červen 2012 Předmět: Zkoušení stavebních."— Transkript prezentace:

1 Název školy Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace Autor Ing. Marie Varadyová Datum:červen 2012 Předmět: Zkoušení stavebních materiálů Téma: Betonová směs Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.007/34/0003 Elektronická škola VY_32_INOVACE_603

2 Anotace: Materiál je vytvořen pro žáky 1. ročníku nástavbového studia oboru STAVEBNÍ PROVOZ Autor: Ing. Marie VARADYOVÁ Jazyk: čeština Vzdělávací cíl: seznámit žáky s vlastnostmi a metodami zkoušení stavebních hmot,surovin a materiálů Speciální vzdělávací potřeby: žádné Druh učebního materiálu: výklad,prezentace Vazby na ostatní materiály: interaktivní cvičení

3 Vlastnosti a metody zkoušení stavebních hmot, surovin a materiálů

4 Betonová směs Dávkování složek zkoušky konzistence

5 Dávkování složek beton u Běžné betony vyrábíme nejméně ze dvou frakcí kameniva, a to ze širokých frakcí hrubého kameniva a drobného kameniva. Pro betony vyšších pevností použijeme nejméně tří frakcí kameniva. Běžné dávkování kameniva je 1,2 až 1,3 m 3 na 1 m 3 hotového betonu. poměry drobného a hrubého kameniva Třída betonu drobné kam. : hrubé kam. B12,5 45% : 55% B15 40% : 60% B20 až B25 35% : 65% B30 a více 30% : 70%

6 Normativy dávkování cementu Cement je nejdražší složkou betonové směsi, proto se snažíme vyrobit kvalitní beton požadované pevnosti s minimálním množstvím cementu. Pro běžné konstrukce můžeme vycházet z normativních hodnot: PB - 200 kg cementu na 1 m 3 hotového betonu ŽB - pro chráněnou expozici 240 kg cementu na 1 m 3 hotového betonu pro nechráněnou expozici 260 kg cementu na 1 m 3 hotového betonu pro vodohospodářské stavby 300 kg cementu na 1 m 3 hotového betonu Pevnost betonu se zvyšuje s množstvím cementu až do hodnoty 450 kg cementu na 1 m 3 hotového betonu. Větší dávkování cementu již pevnost betonu nezvyšuje. Pro náročné betony musíme dávkování cementu prokázat zkouškou.

7 Voda –dávkování do betonu Vodu dávkujeme objemově. Dávka vody vychází z množství vody nutný k hydrataci cementu. Minimální množství vody pro hydrataci 1 kg cementu je 0,23 l vody. Vyšší množství vody napomáhá lepší zpracovatelnosti betonové směsi. Množství vody ve směsi vyjadřujeme tzv. vodním součinitelem: kde m v je hmotnost vody a m c je hmotnost cementu.

8 Složení betonu

9 Příklad: Vysvětlete vzorové označení betonové směsi dle platné normy ČSN EN 206-1: C 25/30 a) – XF2 b) – Cl 0,2 c) – Dmax 22 d) – S3 e) řešení: a) znamená beton s minimální charakteristickou krychelnou pevností 30Mpa b) beton je odolný proti střídavému působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími přípravky v prostředí mírně nasyceném vodou a rozmrazovacími prostředky c) maximální obsah chloridů je 0,2% hmotnosti cementu d) maximální velikost zrna je 22mm e) konzistence čerstvého betonu – S3

10 Konzistence ( zpracovatelnost) betonové směsi Konzistence čerstvého betonu vyjadřuje odpor proti přetváření. Vyjadřuje se třídou konzistence podle výsledků zkoušky a použité zkušební metody. Jednodušeji řečeno, konzistence říká, jak moc nebo málo čerstvý beton teče nebo se sype. Konzistence se může stanovit jako: stupeň zhutnění - označení C0 až C3 Vebe - označení V0 až V4 sednutí kužele (Abrams) - označení S1 až S5 sednutí kužele (Abrams) rozlití - označení F1 až F7 rozlití Stupeň zhutnění a Vebe se používají pro čerstvý beton zavlhlý a stupeň sednutí a rozlití pro čerstvý beton měkký, velmi měkký a tekutý. Přepočet hodnot zjištěných různými metodami není průkazný. rozlití kužele - označení SF1 až SF3, zkouška konzistence pro samozhutnitelný beton rozlití kuželesamozhutnitelný beton

11 Zkouška přístrojem VeBe Zkoušky zpracovatelnosti ( konzistence ) Zkouškou přístrojem VeBe - měříme dobu, za kterou se komolý kužel z betonové směsi, postavený do válcovité nádoby, vyrovná do válcovitého tvaru účinkem vibrace a zatížení kruhovou deskou z plexiskla. Naměřená hodnota je hodnotou zpracovatelnosti.

12 ABRAMSOVA METODA-ZKOUŠKA KONZISTENCE sednutím kužele Zkouška zpracovatelnosti čerstvé betonové směsi má čtyři stupně zpracovatelnosti – od S1 po S4. S1 je směs zavlhlá, která je příliš hustá pro dopravu autodomíchávačem. Ostatní konzistence jsou vhodné pro dopravu autodomícháváčem, konzistence S3 a S4 lze zároveň čerpat. Zkoušku lze provést jak v betonárně, tak i na stavbě. Nejpoužívanější metodou zkoušky zpracovatelnosti je v České republice metoda Abramsova kužele. Zkouškou sednutí kužele - měříme úbytek výšky kužele betonové směsi po odformování plechového komolého kužele. Míra sednutí kužele v mm je hodnota zpracovatelnosti.

13 Zkouška konzistence betonové směsi-sednutím kužele podle Abramse

14 Zkouška konzistence směsi rozlitím kužele- Flow.test Zkouška není vhodná pro betony s maximálním zrnem kameniva větším než 40 mm. Čerstvý beton se vlije do kužele totožného jako pro zkoušku sednutím Kužel zvedneme a měříme čas t500, který udává čas zvednutí kužele od chvíle kdy se začal zvedat po čas, kdy se beton rozteče do průměru 500mm. Rozlití kužele se změří ve dvou na sebe kolmých směrech Metoda rozlití - je použita u směsí s vyšším vodním součinitelem.

15 zdroj http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/bek13.php http://www.google.cz/search?q=složky+betonu&hl=cs&prmd