Socioekonomická sféra 1. obyvatelstvo na Zemi Mgr. Jana Nováková.

Prezentace na téma: "Socioekonomická sféra 1. obyvatelstvo na Zemi Mgr. Jana Nováková."— Transkript prezentace:

1 Socioekonomická sféra 1. obyvatelstvo na Zemi Mgr. Jana Nováková

2 Obyvatelstvo hlavní složka socioekonomické sféry pojem obyvatelstvo je třeba odlišovat od pojmu populace, jenž je vymezen jako skupina lidí, mezi nimiž dochází k demografickým událostem = zkoumá vývoj a složení obyvatelstva

3 Počet obyvatel ve světě 1950 – 2,5 miliardy 1960 – 3 miliardy 1970 – 3,7 miliardy (1975 – 4 miliardy) 1980 – 4,4 miliardy 1990 – 5,3 miliardy 2000 – 6,1 miliardy 2010 – 6,9 miliardy 31. 10. 2011 – 7 miliard 2015 – 7,3 miliardy (odhad) 2023 – 8 miliard (odhad) United Nations, Population Division – http://esa.un.org/unpd/wpp/

4 hrubá míra porodnosti – počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel v určitém kalendářním roce (‰) hrubá míra úmrtnosti – počet zemřelých na tisíc obyvatel v určitém kalendářní roce (‰)

5 Rozmístění obyvatelstva velmi nerovnoměrné Ø hustota zalidnění zemské souše 40 ob./km 2 malá hustota zalidnění do 10 ob./km 2 velmi vysoká hustota zalidnění nad 200 ob./km 2 Zjisti, který stát má největší hustotu zalidnění a který nejmenší!

6 Populační vývoj nerovnoměrný populační vývoj patří mezi globální problémy lidstva výrazná územní diferenciace – vyspělé X rozvojové státy – městské X venkovské prostředí – jádrové X periferní oblasti diferenciace dle jednotlivých skupin obyvatel – věk, pohlaví, vzdělání, náboženství PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK = rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých v populaci během období (roku)

7 Změny počtu obyvatel v obci či městě, regionu nebo státě – bilance přirozeného pohybu – rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých – stěhování – migrace na sledovaném území za určité období (rok) – celkový přírůstek nebo úbytek obyvatel = (počet narozených – počet zemřelých) + (počet (přistěhovalých – počet vystěhovalých) + = populační přírůstek - = populační úbytek http://esa.un.org/unpd/wpp/Excel-Data/migration.htm Zjisti, který stát je nejvíce „postižen“ imigrací! Zjisti, který stát je nejvíce „postižen“ emigrací!

8 Hrubé míry míra porodnosti (‰) – počet narozených/počtu všech obyvatel*1000 míra úmrtnosti (‰) – počet zemřelých/počet obyvatel*1000 porodnost – natalita, udává počet narozených na 1000 obyvatel za časové období úmrtnost – mortalita, udává počet zemřelých na 1000 obyvatel za časové období plodnost – fertilita, průměrný počet potomků na jednu ženu (k zachování populace = 2,1) Zjisti hodnoty těchto ukazatelů (i z následující snímku) pro Českou republiku, Německo, USA, Demokratickou republiku Kongo, Čínu, Indii a Japonsko.

9 Věk člověka ženy 20 – 35 let – rodí nejvíce dětí lidé nad 60 let – větší pravděpodobnost úmrtí lidé 18 – 35 – se nejčastěji stěhují naděje na dožití – počet roků, který v průměru ještě prožije osoba v určitém věku za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života zůstanou zachovány předpokládané podmínky – nejčastěji – naděje na dožití při narození střední délka života = průměrný věk, kterého se lidé daného území (státu) dožijí sčítání lidu = census http://esa.un.org/unpd/wpp/Demographic- Profiles/index.shtm# http://esa.un.org/unpd/wpp/Demographic- Profiles/index.shtm#

10 POPULAČNÍ PYRAMIDY progresivní typ historické a prehistorické populace, rozvojové země vysoká intenzita úmrtnosti stacionární typ  snižuje se počet narozených  roste naděje na dožití  výrazný nárůst populace regresivní typ  dochází k vymírání populace  obyvatelstvo stárne – zvyšuje se ekonomická zátěž

11

12 ZÁKLADNÍ RASY:  EUROPOIDNÍ  MONGOLOIDNÍ  NEGROIDNÍ  AUSTRALOIDNÍ SMÍŠENÉ RASY:  MESTIC  MULAT  ZAMBO  MALGAŠ

13

14 Smíšené rasy METIZACE = proces míšení lidských ras – s masovou mezikontinentální migrací (kolonizace) přechodné rasy – míšenci – typické dvou rasové mísení – ale objevují se také tercerom – trojnásobný míšenec tvarteron – čtyřnásobný kvinteron – pětinásobný => hlavně Latinská Amerika, Austrálie – např. Kajot – míšenec mulata a mestice

15

16 Rasismus již Římané nazývali příslušníky jiných národů za barbary vrchol rasismu 20. století – nacistické Německo – vyhlazení Žid a Romů (holocaust) v Americe potlačeno (i když ne zcela) až ve 2. polovině 20. století – dodnes Afroameričané a Hispánci s horším sociálním postavení – větší nezaměstnanost, nižší vzdělanost, vyšší kriminalita v ČR – „skrytý“ k Romům, Vietnamcům a dalším

17 kulturní aspekty při rozlišování lidí jazyk náboženství – zvyky – tradice – způsob života – umělecké projevy vazby k území = utváření národů

18 národ Je osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny společné území. objektivní znaky – dlouhodobý historický vývoj v jednom územním celku – společný jazyk – ekonomické vazby subjektivní vědomí – sounáležitost k určitému společenství lidí více než 1 milion příslušníků = asi 300 na světě – 50 – územního typu, ostatní jazykové FORMY NÁRODŮ – jazykového typu (130 má vlastní stát, desítky dalších mají vlastní vymezený administrativní útvar) – územního typu – dlouhodobá existence ve společném administrativně vymezeném území (státní útvar) Austrálie, Amerika, Afrika nemusí se odlišovat jazykově (Venezuelané a Kolumbijci = šp.), nebo mluví více jazyky (Švýcarsko)

19 Jazykové národy typické pro Evropu, ale částečně i pro Asii a Oceánii základem vzniku je jazyk – odlišují se jím od svých sousedů – někdy mohou být velmi blízké čeština X slovenština, srbština X chorvatština, dánština X norština nejrozšířenější mateřské jazyky – čínština 1 230 mil. lidí – španělština 332 mil. lidí – angličtina322 mil. lidí – hindština260 mil. lidí – arabština221 mil. lidí – dále bengálština, hindština, portugalština, ruština, japonština, němčina 98 mil. lidí

20 etnikum = skupina lidí, kteří se od ostatních odlišují souhrnem KULTURNÍCH, JAZYKOVÝCH, NÁBOŽENSKÝCH, RASOVÝCH FAKTORŮ, HISTORIÍ … menšina = část národa, která žije na území jiného státu (minorita) – nebo národy bez vlastního státu

21 Jazyková rodina – je jednotkou, ve které mají všechny obsažené jazyky společného předchůdce (prajazyk) Indoevropské jazyky Kavkazské jazyky Altajské Uralské Drávidské jazyky Čínsko-austroasijské jazyky Africké jazyky Indiánské jazyky … Jazykové skupiny, větve, mrtvé a živé jazyky

22 jazykové rodiny

23 Písma systém symbolů a znaků, kterých se používá k zápisu jazyka 1.logografické – každé slovo má svůj znak 2.sylabické - slabičné 3.alfabetické - abecední

24