Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu.

Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu VY_62_INOVACE_01.02.08 – Zdravotní a sociální pojištění Autor Ing. Eva Rachotová Tematická oblast Pracovní poměr, mzda Ročník Třetí Datum tvorby Listopad 2013 – duben 2014 Anotace Materiál je určen pro výuku tematického celku mzda a pracovní poměr včetně výpočtů jednotlivých složek mzdy. Metodický pokyn Materiál obsahuje jak teoretickou část, tak i příklady k procvičování.

2 8. Z DRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

3 ANOTACE Tento materiál vysvětluje problematiku zdravotního a sociálního pojištění.

4 tato pojištění musí platit ze zákona všichni občané a podnikatelé jsou pro ně zákonem stanovené sazby a podmínky

5 Zdravotní pojištění je upraveno zákonem o všeobecném zdravotním pojištění č. 592/1992 Sb. - tento zákon upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného apod. výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru

6 vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (hrubá mzda) pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu - minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda

7 Pro srovnání: vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, dosažení, zajištění a udržení a vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stá (tj. např. děti, studenti, důchodci – skupiny, které nemají vlastní příjmy), se stanoví ve výši 5829 Kč na kalendářní měsíc

8 rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí (u osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí)

9 odvod pojistného za zaměstnance zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance - v současné době 9% z hrubé mzdy zaměstnance a současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance – v současné době 4,5% z hrubé mzdy zaměstnance

10 pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné příslušné zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěnec pojištěn z vybraného pojistného tyto pojišťovny hradí lékařům jejich práci a léky

11 Přehled zdravotních pojišťoven působících v České republice v roce 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky Zdroj:www.mesec.cz/dane/zdravotni- pojisteni/pruvodce/prehled-zdravotnich- pojistoven/www.mesec.cz/dane/zdravotni- pojisteni/pruvodce/prehled-zdravotnich- pojistoven/

12 Sociální pojištění je upraveno zákonem o sociálním zabezpečení č.589/1992 Sb. - tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pojistné je příjmem státního rozpočtu, příjmem státního rozpočtu jsou též penále, přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty ukládané podle tohoto zákona pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu

13 Výše pojistného činí 31,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, přičemž: 28 % je určeno na důchodové pojištění – z těchto prostředků vyplácí stát důchody – starobní, vdovské, sirotčí, invalidní apod. 1,2% je určeno jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – z těchto prostředků je hrazena peněžitá pomoc v nezaměstnanosti, výdaje na vytváření pracovních míst a na rekvalifikaci 2,3% je určeno na nemocenské pojištění – z těchto prostředků jsou vypláceny nemocenské dávky, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a mateřská výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru

14 vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění (hrubá mzda)

15 Pro srovnání: vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, dosažení, zajištění a udržení – z této částky odvádí povinně 29,2% na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti a může dobrovolně 2,3% na nemocenské dávky.

16 rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí (u osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí)

17 odvod pojistného za zaměstnance - zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance - v současné době 25% z hrubé mzdy zaměstnance a současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance – v současné době 6,5% z hrubé mzdy zaměstnance

18 pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce pojistné se odvádí na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení

19 Použité zdroje: ww.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-592-1992-sb-o-pojistnem- na-vseobecne-zdravotni-pojisteni/uplne/ business.center.cz/business/pravo/zakony/socialni- zabezpeceni-pojistne/zneni.aspx www.mesec.cz/dane/zdravotni-pojisteni/pruvodce/prehled- zdravotnich-pojistoven/ www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove- zpravy/tiskove-zpravy-2013/dulezite-udaje-platne-pro- socialni-zabezpeceni-v-roce-2014.htm http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-589-1992-sb-o- pojistnem-na-socialni-zabezpeceni-a-prispevku-na-statni- politiku-zamestnanosti/uplne/ BUČKOVÁ, Veronika Ing. a kolektiv: Ekonomika pro střední školy – Úvod – Učebnice, 1. vydání, Nakladatelství DIDAKTIS spol. s r. o. Brno 2013, ISBN 978-80-7358-203-6 KLÍNSKÝ, Petr Ing. A kolektiv: Ekonomika pro gymnázia, 1. vydání, EDUKO nakladatelství, s. r. o. Praha 2011, ISBN 978-80-87204-49-8