Růst počtu lidí v poproduktivním věku jako zdroj ohrožení veřejných financí, formy penzijního připojištění v ČR a Evropě.

Prezentace na téma: "Růst počtu lidí v poproduktivním věku jako zdroj ohrožení veřejných financí, formy penzijního připojištění v ČR a Evropě."— Transkript prezentace:

1 Růst počtu lidí v poproduktivním věku jako zdroj ohrožení veřejných financí, formy penzijního připojištění v ČR a Evropě

2 1. Demografické problémy současnosti a důchodový systém

3 Stávající trend stárnutí celosvětové populace vyvolává stále větší pozornost ekonomů. Stávající trend stárnutí celosvětové populace vyvolává stále větší pozornost ekonomů. Na rychlých změnách věkové struktury obyvatelstva se podílí zejména snižování počtu narozených dětí, což se odráží na zvyšování průměrného věku žijící populace Na rychlých změnách věkové struktury obyvatelstva se podílí zejména snižování počtu narozených dětí, což se odráží na zvyšování průměrného věku žijící populace

4 Situace v ČR Prudce klesající počet narozených dětí nás řadí na jedno z posledních míst v Evropě a podle odhadů bude i v budoucnosti nadále klesat. Prudce klesající počet narozených dětí nás řadí na jedno z posledních míst v Evropě a podle odhadů bude i v budoucnosti nadále klesat. Dochází rovněž i k poklesu procenta zemřelých na celkovém počtu obyvatel ČR. Dochází rovněž i k poklesu procenta zemřelých na celkovém počtu obyvatel ČR. Již dnes u nás tvoří podíl důchodců na celkovém počtu pracujících 36 %. a měl by vzrůstat až na 48% v roce 2020. Již dnes u nás tvoří podíl důchodců na celkovém počtu pracujících 36 %. a měl by vzrůstat až na 48% v roce 2020.

5 Situace v ČR Vzhledem k historickému vývoji lze předpokládat nejvyšší nárůst poměru důchodců k lidem v produktivním věku u nás mezi roky 2005-2010, kdy bude odcházet do důchodu poválečná generace a v období mezi lety 2030-2040 při přiznávání starobních důchodů velmi početným ročníkům let sedmdesátých. Vzhledem k historickému vývoji lze předpokládat nejvyšší nárůst poměru důchodců k lidem v produktivním věku u nás mezi roky 2005-2010, kdy bude odcházet do důchodu poválečná generace a v období mezi lety 2030-2040 při přiznávání starobních důchodů velmi početným ročníkům let sedmdesátých.

6 Situace v ČR Vedle negativních dopadů demografického vývoje na makroekonomický vývoj společnosti je patrný především dopad stárnutí obyvatelstva na oblast financování důchodů Vedle negativních dopadů demografického vývoje na makroekonomický vývoj společnosti je patrný především dopad stárnutí obyvatelstva na oblast financování důchodů Výše uvedené skutečnosti vývoje věkové struktury obyvatelstva poukazují jednoznačně na dlouhodobou finanční neudržitelnost současného základního systému důchodového zabezpečení Výše uvedené skutečnosti vývoje věkové struktury obyvatelstva poukazují jednoznačně na dlouhodobou finanční neudržitelnost současného základního systému důchodového zabezpečení

7 Současný systém důchodového zabezpečení u nás Začíná fungovat od 90. let minulého století (zákon o důchodovém pojištění nabyl platnosti k 1. 1. 1996) Začíná fungovat od 90. let minulého století (zákon o důchodovém pojištění nabyl platnosti k 1. 1. 1996) Jedná se o tzv. dvoupilířový systém založený na: Jedná se o tzv. dvoupilířový systém založený na: základním povinném systému s průběžným financováním základním povinném systému s průběžným financováním doplňkových systémech - penzijní připojištění se státním příspěvkem a komerční životní pojištění doplňkových systémech - penzijní připojištění se státním příspěvkem a komerční životní pojištění

8 Současný systém důchodového zabezpečení u nás Ad základní povinný systém: Ad základní povinný systém: princip tzv. mezigenerační solidarity, výplata garantována státem základem je zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv, který zúčtovává prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na dávky důchodového pojištění a na jeho správu Ad doplňkové systémy: Ad doplňkové systémy: penzijní připojištění - individuální kapitálové spoření prostřednictvím penzijních fondů životní pojištění – typ. finančně pojistný produkt vládou navrhováno zaměstnanecké penzijní připojištění, parlament ho ale odmítl

9 Reforma důchodového systému Bude postupně uskutečňována v rámci již probíhající reformy veřejných financí a to od roku 2006 Bude postupně uskutečňována v rámci již probíhající reformy veřejných financí a to od roku 2006 Podstatou bude přechod z dávkově definovaného na příspěvkově definovaný systém starobních důchodů - tzv. NDC systém Podstatou bude přechod z dávkově definovaného na příspěvkově definovaný systém starobních důchodů - tzv. NDC systém Dílčími změnami bude např. oddálení důchodového věku na 63 let (u mužů) nebo omezené započítávání doby studia po 18. roce. Nebo povinnost zaměstnavatelů zasílat ČSSZ evidenční listy důch.poj. Dílčími změnami bude např. oddálení důchodového věku na 63 let (u mužů) nebo omezené započítávání doby studia po 18. roce. Nebo povinnost zaměstnavatelů zasílat ČSSZ evidenční listy důch.poj.

10 Reforma důchodového systému Po proběhnutí reformy by u nás měl fungovat příspěvkově definovaný systém podobný tomu, který je v současnosti ve Švédsku - Ten spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních účtů, které každému pracovníkovi umožní sledovat, kolika penězi na svůj důchod přispěl a jakou penzi v závislosti na odpracovaných letech bude pobírat. Po proběhnutí reformy by u nás měl fungovat příspěvkově definovaný systém podobný tomu, který je v současnosti ve Švédsku - Ten spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních účtů, které každému pracovníkovi umožní sledovat, kolika penězi na svůj důchod přispěl a jakou penzi v závislosti na odpracovaných letech bude pobírat.

11 2. Formy penzijního připojištění

12 Formy penzijního připojištění v ČR penzijní připojištění se státním příspěvkem penzijní připojištění se státním příspěvkem Minimum 5 let spoření, optimálně však 20 a více. Stát účastníkům přispívá (až 150 Kč měsíčně). Penzijní fond peníze účastníků společně se státními příspěvky průběžně investuje a zhodnocuje. Kromě státu může klientům přispívat jejich zaměstnavatel - pro něho je takovýto příspěvek uznatelným daňovým nákladem komerční životní pojištění komerční životní pojištění Vládou navrhováno zaměstnanecké penzijní připojištění, parlament ale návrh zamítl Vládou navrhováno zaměstnanecké penzijní připojištění, parlament ale návrh zamítl

13 Formy penzijního připojištění v Evropě - příklady Spolková republika Německo Spolková republika Německo čtyři různé formy, ani jedna ale není povinná pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele. čtyři různé formy, ani jedna ale není povinná pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele. doplňkové systémy pokrývají necelou polovinu všech pracujících v soukromých firmách doplňkové systémy pokrývají necelou polovinu všech pracujících v soukromých firmách Nejrozšířenější je přímý příslib dávek – budoucí výplaty penzí zaměstnanců figurují na straně pasiv účetnictví zaměstnavatele Nejrozšířenější je přímý příslib dávek – budoucí výplaty penzí zaměstnanců figurují na straně pasiv účetnictví zaměstnavatele

14 Formy penzijního připojištění v Evropě - příklady Francie Francie dva povinné doplňkové systémy: dva povinné doplňkové systémy: ARRCO je určen pro dělníky, úředníky a odborný personál a management do středního stupně a zajišťuje penze až do výše trojnásobku horní hranice pro sociální pojištění AGIRC zabezpečuje důchody vyššího managementu až do výše osminásobku stropu pro sociální pojištění Do obou systémů odvádí vyšší příspěvek zaměstnavatel a nižší zaměstnanec Kromě těchto dvou povinných systémů je možné i komerční připojištění doplněné daňovými úlevami Kromě těchto dvou povinných systémů je možné i komerční připojištění doplněné daňovými úlevami

15 Formy penzijního připojištění v Evropě - příklady Británie Británie dávkově definované penzijní připojištění, v posledních letech ale vzrůstá podíl příspěvkově definovaných plánů. dávkově definované penzijní připojištění, v posledních letech ale vzrůstá podíl příspěvkově definovaných plánů. Příspěvky zaměstnance jsou okolo 5% pracovního příjmu a zaměstnavatele 10% pracovního příjmu Příspěvky zaměstnance jsou okolo 5% pracovního příjmu a zaměstnavatele 10% pracovního příjmu Zajímavostí je, že do základního systému zaměstnanci s nejnižšími platy neodvádějí žádný příspěvek, ale jejich nároky jsou dále zachovány. Zajímavostí je, že do základního systému zaměstnanci s nejnižšími platy neodvádějí žádný příspěvek, ale jejich nároky jsou dále zachovány. Za takové zaměstnance neplatí příspěvky ani jejich zaměstnavatelé

16 …………………………………………………...zpracoval: Filip Kubík Ladislav Stejskal datum: 3.3.2004