České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 1 České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.

Prezentace na téma: "České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 1 České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education."— Transkript prezentace:

1 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 1 České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2009 Tisková konference 8. 9. 2009

2 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 2 Publikace OECD Education at a Glance 2009  vydávána OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) od konce 80. let  údaje za školní/akademický rok 2006/07  údaje za finanční rok 2006  další údaje za rok 2007  výsledky PISA 2006  výsledky TALIS 2007/08  datové podklady vystaveny na www.oecd.org/edu/eag2009www.oecd.org/edu/eag2009  výsledky PISA 2006 vystaveny na www.pisa.oecd.orgwww.pisa.oecd.org  výsledky TALIS vystaveny na www.talis.oecd.orgwww.talis.oecd.org  uvolnění dat 8. 9. 2009 v 11:00

3 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 3 Podíly obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (2007)

4 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 4 Podíly obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 1997 – 2007  v zemích OECD poklesl podíl obyvatel s nižším než vyšším sekundárním vzděláním o 7 procentních bodů (z 37 % na 30 %) –v zemích EU19 se jednalo o pokles ve výši 7 p.b. (z 36 % na 29 %) a v ČR o 6 p.b. (z 15 % na 9 %)  v zemích OECD je podíl obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním stabilní (43 %) –v zemích EU19 došlo k nárůstu o 1 p.b. (na 47 %) a v ČR k nárůstu o 3 p.b. (na 77 %)  v zemích OECD vzrostl podíl obyvatel s terciárním vzděláním o 7 procentních bodů (na 27 %) –v zemích EU19 se jednalo o nárůst výši 6 p.b. (na 24 %) a v ČR o 3 p.b. (na 14 %)

5 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 5 Přechody z vyššího sekundárního vzdělávání do terciárního, míra graduace v programech typu 5A (2007)

6 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 6 Ukončování terciárního vzdělávání (1995 – 2007)  v zemích OECD vzrostla míra graduace v programech terciárního vzdělávání typu 5A (bakalářské a magisterské programy) o 19 p.b. (z 20 % na 39 %) –v zemích EU19 se jednalo o nárůst ve výši 19 p.b. (z 18 % na 37 %) a v ČR o 22 p.b. (z 13 % na 35 %)  v zemích OECD poklesla míra graduace v programech terciárního vzdělávání typu 5B (programy VOŠ a konzervatoří) o 1 p.b. (na 10 %) –v zemích EU19 se jednalo o pokles o 1 p.b. (na 8 %) a v ČR také o 1 p.b. (na 5 %)  míra graduace v programech směřujících k vědecké kvalifikaci (ISCED 6 – doktorské programy) byla v zemích OECD 1,5 % –v zemích EU19 se jednalo o 1,6 % a v ČR o 1,4 %

7 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 7 Míra zaměstnanosti a dosažené vzdělání (2007)  míra zaměstnanosti roste spolu s dosaženým vzděláním, a to jak u mužů, tak u žen (u žen jsou míry zaměstnanosti obecně nižší)

8 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 8 Ekonomické výnosy ze vzdělávání (2007)  příjmy rostou spolu s dosaženým vzděláním –muži s terciárním vzděláním vydělávají v zemích OECD o 56 % více než muži s vyšším sekundárním vzděláním, v ČR se jedná o rozdíl 92 % –ženy s terciárním vzděláním vydělávají v zemích OECD o 53 % více než ženy s vyšším sekundárním vzděláním, v ČR se jedná o rozdíl 65 %  příjmy rostou spolu s věkem  příjmy žen jsou nižší než příjmy stejně vzdělaných mužů –ženy s vyšším sekundárním vzděláním vydělávají v ČR o 21 % méně než muži, –ženy s terciárním vzděláním vydělávají v ČR o 32 % méně než muži

9 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 9 Co ovlivňuje ochotu investovat do vzdělávání? (2005)  pro terciární vzdělání je jak společenská, tak individuální návratnost investic vyšší než v případě vyššího sekundárního vzdělání  síť sociálního zabezpečení působí v některých zemích OECD v neprospěch žen s vyšším sekundárním vzděláním  návratnost investic do terciárního vzdělání je z genderového pohledu nižší u žen  veřejné a soukromé investice do terciárního vzdělání u mužů jsou v zemích OECD v průměru 67 tis. US $, –v ČR se jedná o investice ve výši 35 tis. US $  v případě vyššího sekundárního i terciárního vzdělání tvoří hlavní investice do vzdělání ušlé výdělky Jaké jsou společenské dopady vzdělávání?  dosažené vzdělání pozitivně ovlivňuje vlastní hodnocení zdravotního stavu, zájem o politiku a míra mezilidské solidarity  vztah mezi dosaženým vzděláním a společenskými dopady se neliší ani podle věku, ani podle genderu

10 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 10 Výdaje na žáka/studenta (2006)  výdaje na žáka v primárním až sekundárním vzdělávání činí v průměru v zemích OECD 7 283 US $ –v zemích EU jde o 7 364 US $ a v ČR o 4 532 US $  výdaje na studenta v terciárním vzdělávání činí v zemích OECD v průměru 12 336 US $, výdaje na vlastní vzdělávání 8 418 US $ –v zemích EU jde o 11 520, resp. 7 302 US $ a v ČR o 7 989, resp. 6 376 US $

11 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 11 Změny ve výdajích na žáka/studenta (2000 – 2006)  v zemích OECD vzrostly výdaje na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání o 21 %, počty žáků klesly o 2 % a výdaje na žáka vzrostly o 24 % –v zemích EU výdaje vzrostly o 21 %, počty žáků klesly o 3 % a výdaje na žáka vzrostly o 26 % –v ČR se jednalo o 37% nárůst výdajů, 9% pokles počtu žáků a 52% nárůst výdajů na žáka  v zemích OECD vzrostly výdaje na terciární vzdělávání o 30 %, počty studentů o 18 % a výdaje na studenta o 11 % –v zemích EU výdaje vzrostly o 31 %, počty studentů o 17 % a výdaje na studenta o 13 % –v ČR se jednalo o 89% nárůst výdajů, 45% nárůst počtu studentů a 30% nárůst výdajů na studenta

12 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 12 Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP (2006)

13 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 13 Veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání (2006)  v průměru 91 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání pochází z veřejných zdrojů (země EU 93 %, ČR 91 %)  v terciárním vzdělávání tvoří veřejné výdaje v průměru zemí OECD 73 % všech výdajů (země EU 81 %, ČR 82 %),  v preprimárním vzdělávání tvoří soukromé výdaje v průměru 19 % všech výdajů (země EU 12 %, ČR 9 %)  země OECD vydají v průměru 13,3 % svých veřejných výdajů na vzdělávání (země EU 12,2 %, ČR 10,1 %), z toho –na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání v průměru 9,0 % (země EU 8,1 %, ČR 6,5 %) –na terciární vzdělávání v průměru 3,1 % (země EU 2,9 %, ČR 2,3 %)

14 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 14 Běžné a kapitálové výdaje na vzdělávání (2006)  běžné výdaje tvoří v zemích OECD v průměru 92 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání, výdaje na mzdy činí 80 % běžných výdajů –v ČR se jedná o 91 % výdajů, výdaje na mzdy činí 61 % běžných výdajů  v terciárním vzdělávání tvoří běžné výdaje v zemích OECD 90 % výdajů, výdaje na platy tvoří 68 % běžných výdajů -v ČR jde o 87 % výdajů na tuto vzdělávací úroveň, výdaje na platy tvoří 51 % běžných výdajů

15 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 15 Míra účasti ve vzdělávání (2007)  míra účasti 15 – 19letých ve vzdělávání vzrostla v zemích OECD v období 1995 – 2007 o 8 procentních bodů –v zemích EU 19 se jednalo o nárůst o 7 p.b., v ČR o nárůst ve výši 24 p.b.

16 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 16 Očekávaná doba vzdělávání (2007)  v zemích OECD může 15letý člověk očekávat, že ve vzdělávání stráví v průměru 6,7 roku, –v zemích EU19 se jedná o 7,1 roku, v ČR o 6,7 roku  v zemích OECD může 15letý muž očekávat, že ve vzdělávání stráví v průměru 6,5 roku, žena 6,9 roku –v zemích EU19 se jedná u mužů i u žen shodně o 6,7 let, v ČR u mužů o 6,5 roku, u žen o 6,9 roku

17 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 17 Kolik času stráví žáci ve třídě (2007)

18 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 18 Průměrná velikost třídy (2007)  průměrná velikost třídy činí v průměru zemí OECD 21,4 žáka na primární úrovni –EU19 20,0 žáka, ČR 20,0 žáka na třídu  průměrná velikost třídy na nižší sekundární úrovni činí v zemích OECD 23,9 žáka –EU19 22,4, ČR 22,9 žáka na třídu Počet žáků na učitele (2007)  na jednoho učitele na primární úrovni připadá v průměru v zemích OECD 16,0 žáka –EU 14,4 žáka, ČR 18,7 žáka na učitele  na jednoho učitele na nižší sekundární úrovni připadá v průměru v zemích OECD 13,2 žáka –EU 11,5 žáka, ČR 12,3 žáka na učitele  na jednoho učitele na vyšší sekundární úrovni připadá v průměru v zemích OECD 12,5 žáka –EU 11,4 žáka, ČR 12,3 žáka na učitele

19 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 19 Jak jsou učitelé odměňováni (2007)

20 České školství v mezinárodním srovnání 8. 9. 2009 20 Kolik času stráví učitelé výukou ve třídě? (2007)