= souvislý plynný obal Země Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici, plynule řídne a přechází do vesmíru. Všeobecně uznávanou hranicí může být tzv.

Prezentace na téma: "= souvislý plynný obal Země Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici, plynule řídne a přechází do vesmíru. Všeobecně uznávanou hranicí může být tzv."— Transkript prezentace:

1

2 = souvislý plynný obal Země Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici, plynule řídne a přechází do vesmíru. Všeobecně uznávanou hranicí může být tzv. Karmanova hranice (100 km nad hladinou světového oceánu). Těleso může být obklopeno atmosférou pouze za předpokladu, že má dostatečnou hmotnost na to, aby plyn vázalo gravitační silou. Co to je? odděluje planetu od okolního vesmíru chrání Zemi před přímým působením slunečního záření tím, že pohlcuje UV záření Chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Jakou má funkci? Z řečtiny: atmos ‒ pára, sphaira ‒ koule

3 TROPOSFÉRA TERMOSFÉRA MEZOSFÉRA STRATOSFÉRA EXOSFÉRA 10 ‒ 16 km 50 km 85 km 500 km Obr. 2

4 Na rovníku je troposféra mocná kolem 18 km, směrem k pólům její tloušťka klesá a u pólů dosahuje ještě níže k 9 km. Celková teplota je v rozmezí 17 °C až do ‒ 52 °C. V troposféře se odehrává naprostá většina toho, co ovlivňuje náš život. je nejnižší část atmosféry zahrnuje 90 % hmotnosti atmosféry vyskytují se zde nejvýznamnější povětrnostní jevy vzniká zde počasí Která vrstva Obr. 3 TROPOSFÉRA

5 Která vrstva obsahuje OZÓNOVOU VRSTVU, která pohlcuje UV záření nebezpečné pro živé organismy Nachází se ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře. Až do 30 km je v ní stálá teplota od ‒ 45 do ‒ 75 °C. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá ozonová vrstva, protože obsahuje vysokou koncentraci ozonu. UV záření je pro člověka neviditelné, někteří živočichové jej ale vnímají. Jeho zdrojem je Slunce. Ozonová díra nad Antarktidou Obr. 4 STRATOSFÉRA

6 OZON (O 3 ) vzniká působením: a) elektrických výbojů b) krátkovlnného UV záření na molekuly kyslíku OZÓN Ozón je relativně nestabilní molekula tvořená třemi atomy kyslíku (O 3 ). Ozón nacházející se ve stratosféře plní funkci „UV filtru“ ‒ štítu, který brání pronikání škodlivého krátkovlnného UV záření k zemskému povrchu. Ozón v přízemní atmosféře působí škodlivě na živé organismy, poškozuje dýchací orgány živočichů i rostlin. Co je to? Čím je užitečný? Čím je škodlivý?

7 Ozonová díra nad Antarktidou – velikost Afriky OZONOVÁ DÍRA Co je to? Příčiny vzniku? Důsledky? oblast stratosféry s oslabenou vrstvou O 3 freony (chladicí zařízení, aerosoly, …) větší průnik UV záření, které je škodlivé Obr. 5

8 ÚKOL!!! Přiřaď k vrstvám atmosféry uvedené jevy a předměty. družice oblaka bouřka dopravní letadlo rogalo hořící meteorit meteorologický balón Obr. 6 MEZOSFÉRA STRATOSFÉRA TROPOSFÉRA

9 21 % O 2 78 % NO 2 1 % vzácné plyny (0,038 % CO 2, Ar, He, CH 4, H 2, vodní páry,...) Které plyny jsou zastoupeny v atmosféře? Atmosféra je směsí plynů, v níž jsou dále přítomny vodní kapičky, ledové krystalky a různé znečišťující příměsi původu přírodního (prachové částečky, pylová zrna) i antropogenního (produkty člověka). V důsledku intenzivního vertikálního promíchávání vzduchu se jeho složení do výšky asi 100 km téměř nemění.

10 H 2, He, NH 3, CH 4 Uran ÚKOL!!! Přemýšlej, které planety mají atmosféru? MERKUR VENUŠE MARS JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN nemá horká atmosféra, CO 2, CO řídká atmosféra, CO 2 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11Obr. 12 Obr. 13

11 původně ze sopečných plynů s rozvojem života a rozšířením fotosyntetizujících sinic a řas se množství O 2 postupně zvyšovalo až na dnešních 21 % Jak a z čeho vznikla? Obr. 14Obr. 16Obr. 15

12 Je to proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření na povrch Země, ale nepropouští ho zase zpět do vesmírného prostoru. Obr. 17

13 Proč vzniká? příčina je v nadměrné koncentraci skleníkových plynů v atmosféře: vodní páry H 2 O, CO 2, CH 4 Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku. Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země byla −18 °C. Skleníkový efekt je nezbytným předpokladem života na Zemi. Antropogenní skleníkový efekt je označení pro příspěvek lidské činnosti k skleníkovému efektu. Je způsoben spalováním fosilních paliv, kácením lesů a globálními změnami krajiny. Antropogenní skleníkový efekt přispívá ke globálnímu oteplování.

14 = okamžitý stav ovzduší 1. TEPLOTA VZDUCHU -měří se ve stupních Celsia, nejvyšší – Libye 58 0 C, nejnižší – Antarktida –89 0 C Průměrné teploty - denní, měsíční, roční

15 2.OBLAČNOST 3.- vzniká nahromaděním páry v troposféře Zvláštní případ oblačnosti je MLHA – nahromadění drobounkých kapiček, lehké, vznášejí se v ovzduší Množství oblačnosti posuzujeme podle toho, jak velkou část oblohy pokrývá. Rozlišujeme : jasno polojasno oblačno zataženo Dokresli meteorologické značky

16

17 CIRRUSSTRATOCUMULUS CUMULUS CUMULUS CONGESTUS

18 3.ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY - DÉŠŤ, MRHOLENÍ, SNÍH, KROUPY Srážky se měří pomocí srážkoměru. V ČR naprší za jeden rok průměrně 500 až 700milimetrů vody. Znamená to, že kdyby voda neodtékala a neodpařovala se, brodili bychom se za jeden rok vrstvou vody hlubokou více než půl metru.

19 Nejvyšší roční úhrn srážek na Zemi - 22 990 mm se vyskytl na stanici Čerápundží v Indii v roce 1861. Nejnižší roční úhrn srážek na Zemi -0 mm se uvádí pro stanici Iquique v Chile, kde 14 let nepršelo. Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek na Zemi -12 344 mm se uvádí pro stanici Mount Waialeale na Havaji za období 1920 - 1945. -Nejnižší průměrný roční úhrn srážek na Zemi - 0,7 mm se uvádí pro stanici Arica v Chile za období 1911 - 1949.

20 4. ATMOSFÉRICKÝ TLAK - atmosféra působí na zemský povrch silou, která se nazývá AT. Měří se v pascalech Není všude stejný. Stoupá s nadmořskou výškou Proudí z tlakové výše(jasno) do tlakové níže (oblačno)

21 5.VÍTR = pohyb vzduchu podél zemského povrchu. Vítr je charakterizován rychlostí a směrem. Rychlost větru měříme v metrech za sekundu (v ČR běžný vítr do 10m/s) Směr větru je určen odkud vítr vane, tzn., že západní vítr proudí od západu na východ (v ČR nejčastěji od SZ)

22 = mapa předpovědi počasí

23

24

25 = proudění vzduchu základní činitelé proudění vzduchu jsou teplota a tlak vzduchu Tlak vzduchu = jeho hmotnost Teplý vzduch je lehčí, stoupá vzhůru, nízký tlak → oblačnost, srážky Studený vzduch je těžký, klesá dolů  stlačuje vzduch pod sebou  vysoký tlak → slunečné počasí,

26 Schéma proudění vzduchu Proudění vzduchu je vyvolané rozdílným tlakem v jednotlivých oblastech. V místě sedu se zvýší tlak a vzduch z promáčklé matrace proudí pryč. Nastane zde vysoký tlak. Okolo se matrace zvedne, proudí tam další vzduch – je zde nízký tlak. → Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku vzduchu (TV) do oblastí nižšího tlaku vzduchu (TN).

27 Přenos teplého a studeného vzduchu – je vlastně vyrovnávání tlaku vzduchu (rovník, polární kruh – TN) x (obratníky, pól – TV) = vzduch proudí z TV do TN.rovník, polární kruh – TNobratníky, pól – TV Díky otáčení země se větry stáčí: východní větry (pasáty) – mezi rovníkem a obratníky západní větry – mezi obratníky a polárními kruhy východní větry – mezi polárními kruhy a póly monzuny – 2x ročně mění směr

28 PASÁTY PÁSMO TIŠIN ZÁPADNÍ PROUDĚNÍ VÝCHODNÍ PROUDĚNÍ

29 PRAVIDELNÉ V Ě TRY Pasáty - větry vanoucí od 30 0 severní a 30 0 jižní šířky směrem k rovníku. Pasáty vanou od SV na severní a od JV na jižní polokouli SEZÓNNÍ VĚTRY - jejich směr se mění s ročním obdobím, nejvýznamnější jsou monzuny V létě vanou od oceánu nad teplejší pevninu a přinášejí hodně srážek a oblačnosti

30 V zimě vanou z chladnější pevniny nad oceán, jsou suché, chladné Výskyt: J a JV Asie

31 KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU Největší rychlosti při zemském povrchu se vyskytují v nejsilnějších bouřích označovaných jako TROPICKÉ CYKLONY.

32 Podle místa vzniku rozlišujeme tropické cyklony: Nad oceánem (v nejteplejších částech)  URAGÁNY nebo HURIKÁNY (v blízkosti Ameriky)  TAJFUNY (v jihovýchodní Asii) Tyto bouře vypadají jako mohutné víry o průměru mnoha stovek kilometrů. Trvají několik dnů a způsobují obrovské škody.

33

34 Nad pevninou  TORNÁDA - rotující vzdušný vír v podobě trychtýře a průměru desítek až stovek metrů - USA středozápad (Mississippi)

35

36 = klima = dlouhodobý stav počasí Klimatologie - věda o podnebí Podnebí závisí na: 1. Zeměpisné šířce rovník  póly teplo  zima

37 2.Vzdálenosti od oceánu oceánské podnebí -  srážek,  teplotní rozdíly mezi zimou a létem, mírnější a vlhčí vnitrozemské (kontinentální) -  srážek,  teplotní rozdíly mezi zimou a létem

38

39 3. Oceánských proudech  teplé - oteplující vliv  studené - ochlazující vliv 4.Nadmořské výšce 5. Činnosti člověka - např. ve městech je tepleji

40 PODNEBNÉ PÁSY

41

42 ROVNÍKOVÝ - horko, dusno,  srážky - průměrná roční teplota 28 0 C - oblast kolem rovníku

43 TROPICKÝ  vlhký - teplo, střídá se období sucha a dešťů (savany)  suchý - teplo, sucho,  srážek (pouště)

44 SUBTROPICKÝ Léto - teplé, suché Zima - mírná, deštivá Např. oblast Středozemního moře

45 MÍRNÝ Velká proměnlivost počasí  střídání 4 ročních dob (ČR)

46 SUBPOLÁRNÍ chladné krátké léto, dlouhá studená zima

47 POLÁRNÍ - mrazy Polární den - slunce nezapadá Polární noc - slunce nevychází