SUMERSKÁ SPOLEČNOST Časté války o území a o přístupy k surovinovým zdrojům způsobily, že v sumerských městech rostl význam funkce voleného vojenského velitele.

Prezentace na téma: "SUMERSKÁ SPOLEČNOST Časté války o území a o přístupy k surovinovým zdrojům způsobily, že v sumerských městech rostl význam funkce voleného vojenského velitele."— Transkript prezentace:

1 SUMERSKÁ SPOLEČNOST Časté války o území a o přístupy k surovinovým zdrojům způsobily, že v sumerských městech rostl význam funkce voleného vojenského velitele. Nakonec se vojenští velitelé jednotlivých měst zmocnili vlády – stali se z nich králové. Král ve svých rukou soustředil nejvyšší moc kněžskou, vojenskou i hospodářskou. Vrstva kněží prováděla astrologická měření a věštby k chystaným vojenským akcím, o obchodních karavanách, o panovnících, o budoucí úrodě z polí. Kněz zajišťoval spojení mezi bohy a lidmi. Vrstva vojáků chránila městské státy před loupeživými útoky kočovných národů, vojáci zajišťovali doprovod kupeckým karavanám. Vrstva úředníků, písařů ovládala klínové písmo, písaři dohlíželi na vybírané daně, zapisovali výnosy ze zemědělské půdy a organizovali trasy obchodních karavan za surovinami. Vrstva zemědělců a řemeslníků vytvářela bohatství sumerské společnosti.

2 Sumerští zemědělci Sumerští zemědělci a řemeslníci museli pracovat tak, aby z jejich daní bylo možné uživit krále a jeho rodinu, vrstvu kněží a vojáků. Zemědělci dokázali díky novým technologiím získávat z dobře ošetřovaných polí skutečně velkou úrodu, nevyužitá část úrody se stala směnným prostředkem k získání potřebných surovin z okolních zemí.

3 Zikkurat – chrám v sumerském městě Uru

4 SUMERSKÁ ARMÁDA Sumerové se museli bránit početným skupinám kočovníků, kteří se snažili zmocnit bohatství kvetoucích sumerských městských států. Jednotky vycvičených mužů se staly rozhodujícím činitelem, který rozhodoval o tom, zda rozkvět měst bude pokračovat nebo zda budou města vypálena a vydrancována nájezdníky a podrobené obyvatelstvo se stane válečnou kořistí vítěze. Část sumerské armády tvořily jednotky složené z mužů vyzbrojených bronzovými hlavicemi dlouhých kopí a těžkými štíty, ze kterých vytvářeli na bojištích štítovou hradbu. Tito vojáci si chránili hlavu bronzovými přilbami. Oblékali dlouhé kožené pláště pobité bronzovými destičkami. Velkou část armády ale tvořila lehká pěchota, ozbrojená bronzovými sekerami a oštěpy. Také k prvnímu použití válečných vozů došlo na území Mezopotámie. Čtyřkolové bojové vozy Sumerů byly taženy čtyřspřežím buď oslů nebo kříženců oslů s onagery, protože koně byli v této době na Blízkém východě neznámí. Vozy byly široké pouze na jednu osobu. Měly vysoké čelo a nízké boky. Za vozatajem stál bojovník, který vrhal na nepřátelské jednotky oštěpy uložené v toulcích po stranách vozu. I když byl vůz opatřen těžkými plnými dřevěnými koly, zkoušky experimentálních archeologů prokázaly, že takový povoz i s lidskou posádkou mohl dosahovat ve vhodném terénu rychlosti 15-20 km/h.

5 Sumerský válečný vůz Sumerský pěší bojovník

6 DĚJINY SUMERŮ Archaické období sumerských dějin probíhalo v letech 3360 – 2400 př. n. l. Moc v sumerských městských státech přešla z kněze na krále. Města byla dostatečně silná, aby se dokázala ubránit tlaku cizích útočníků z pouští i hor. Bronzové zbraně Sumerům zajišťovaly spolehlivou převahu. Rozpoutal se také konkurenční boj mezi sumerskými městy o přístupy k surovinovým zdrojům. Po mnoha válkách sjednotil Sumer vládce z Ummy. Akkadský král Sargon I. využil oslabení, které si Sumerové způsobili ve válkách mezi sebou, postupně dobyl celou jižní Mezopotámii. Vítězní Akkadové přijali sumerské náboženství, písmo, zemědělské i stavební techniky. Nakonec se Sumery splynuli. Opět vypukly mezi sumerskými městskými státy vojenské konflikty, které nakonec ukončil Urnammu, panovník z města Uru. Tento král vydal první zákony. Na rozdíl od pozdějších babylonských zákonů byla jeho ustanovení mírná. Stanovil pevné daně i rozsah pracovních povinností při výstavbě chrámů a udržování zavlažovací sítě. Sjednocením soustavy měr a vah a zavedením pevného platidla (hranolků stříbra o předepsané váze) se zasloužil o nebývalý rozkvět řemesel i obchodu a položil základy k pozdějšímu používání peněz. Jeho nástupci ale obnovili boje mezi sebou a Sumer se válkami vyčerpal. Kolem roku 2000 př. n. l. byl Sumer dobyt kmenem Amorejců. Amorejské město Babylon se stalo centrem nové říše – vznikla Starobabylonská řiše.

7 LITERATURA ANGLIM, Simon, Phyllis G. JESTICE, Rob S. RICE, Scott M. RUSCH a John SERRATI. Bojové techniky starověkého světa 3000 př. n. l. - 500 n. l.: Vybavení, bojeschopnost a taktika. 1. vyd. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-88-1. BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, 1999. ISBN 80-7214-237-2. KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-208-08. MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis I. díl: Pravěk a starověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: Práce, 1995. ISBN 80-208- 0337-8. ZDROJE OBRÁZKŮ [15.11.2012] Sumerští zemědělci http://images.google.com/search?as_q=Sumer&tbs=sur:fmc&tbo=d&biw=967&bih=472&sei=x0qyUMbbLJD14QT- oIH4CA&tbm=isch [15.11.2012] Zikkurat – chrám v sumerském městě Uru http://images.google.com/search?as_q=Sumer&tbs=sur:fmc&tbo=d&biw=967&bih=472&sei=x0qyUMbbLJD14QT- oIH4CA&tbm=isch Sumerský válečný vůz – vlastní zdroje Sumerský pěší bojovník – vlastní zdroje