Petr Kielar Seminář o stavebním spoření Část I: Úvod.

Prezentace na téma: "Petr Kielar Seminář o stavebním spoření Část I: Úvod."— Transkript prezentace:

1 Petr Kielar http://petr.kielar.cz/download Seminář o stavebním spoření Část I: Úvod

2 Obsah semináře I.Historie a současnost stavebního spoření II.Obchodní podmínky a státní podpora III.Opakování finanční matematiky IV.Očima klienta (výnosnost produktu) V.Model stavební spořitelny v Excelu VI.Podmínka rovnováhy a SKLV VII.Tarif a VOP VIII.SKLV z pohledu klienta IX.Kolektivní SKLV aneb kSKLV X.Finanční řízení stavební spořitelny XI.Stavební spořitelny v ČR (přehled trhu) 2 MATEMATIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

3 Zdroje Petr Kielar: Matematika stavebního spoření; Ekopress 2010 Vojtěch Lukáš, Petr Kielar: Stavební spoření a stavební spořitelny; Ekopress 2014 Bertsch, Hölzle, Laux: Handwörterbuch der Bauspartechnik http://petr.kielar.cz/download (prezentace a pomocné soubory k přednáškám) http://petr.kielar.cz/download http://stavebky.cz petr@kielar.cz 3

4 Očekávání Očekávání přednášejícího (způsob hodnocení) – Aktivita (docházka) 40 % – Semestrální práce50 % – Závěrečný test10 % Očekávání posluchačů: – ??? 4

5 HISTORICKÝ ÚVOD 5

6 Základní princip - kolektivní spoření 10 lidí spoří na dům v hodnotě 1000 zlatých Každý uspoří ročně 100 zlatých (musel by spořit 10 let) Spoří-li společně, může každý rok jeden z nich získat dům Průměrná čekací doba se tak zkrátí z 10 na 5,5 roku 6

7 Svépomocná družstva a spolky Hlavní důvody vzniku: Potřeba financování úvěrem – zejména řemeslníci a zemědělci, ale i stavebníci Nedostupnost úvěrů pro drobnou klientelu 7

8 Časové mezníky Polovina 19. století – v Německu i Rakousko-Uhersku vznikají první svépomocná družstva a záložny 1861 – František Cyril Kampelík vydává publikaci o spořitelnách 1866 - Friedrich Wilhelm Raiffeisen vydává publikaci o úvěrových družstvech 1873 – vydání zákona společenstevního 1885 – pastor Friedrich von Bodelschwingh zakládá spolek „Bausparkasse für Jedermann“ 1921 – Georg Kropp zakládá ve Wüstenrotu „Gemeinschaft der Freunde“ - první stavební spořitelnu 1924 – Georg Kropp zakládá ve Wüstenrotu „Gemeinschaft der Freunde“ – první úspěšnou stavební spořitelnu 8

9 9 František Cyril Kampelík * 28. června 1805, Syřenov † 8. června 1872, Kukleny

10 10 Friedrich Wilhelm Raiffeisen * 30. 3. 1818 in Hamm (Sieg) † 11. 3. 1888 in Heddesdorf, heute Neuwied)

11 11

12 12 Friedrich von Bodelschwingh, * 6. 3. 1831 in Tecklenburg; † 2. 4. 1910 in Bielefeld-Gadderbaum)

13 13 Georg Kropp * 1. 12. 1865 in Swinemünde † 21. 1. 1943 in Wüstenrot

14 Časové mezníky - dokončení 1934 – v Německu zavedena nepřímá státní podpora stavebního spoření (úložky snižují daňový základ) 1952 – v Německu zavedena přímá státní podpora stavebního spoření 1993 – v ČR přijat zákon o stavebním spoření a vznikají první stavební spořitelny 14

15 STAVEBNÍ SPOŘENÍ DNES (NĚMECKÝ MODEL) 15

16 Stavební spoření = spoření + úvěr 16 Fáze spořeníFáze úvěrová Cílová částka Měsíční úložky (např. 0,5% CČ) i mimořádné vklady Státná podpora Poplatky Splátky úvěru (např. 0,6 % CČ) i mimořádné splátky Poplatky Poskytnutí úvěru (přidělení)

17 Překlenovací úvěr 17 Překlenovací úvěr (meziúvěr) Fáze spořeníFáze úvěrová Cílová částka Poskytnutí úvěru (přidělení) Cílová částka Úvěr ze stavebního spoření

18 PRÁVNÍ RÁMEC STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR 18

19 19 Právní rámec Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

20 Zákon o stavebním spoření Stavební spořitelna je specializovaná banka, má vymezený okruh povolených činností Účastníkem stavebního spoření může být fyzická i právnická osoba Náležitosti smlouvy o stavebním spoření (cílová částka, pevná úroková sazba)‏ Výše státní podpory a podmínky pro její získání ‏ Stavební spořitelna vydává Všeobecné obchodní podmínky (VOP), které schvaluje Ministerstvo financí. 20

21 Obsah smlouvy o stavebním spoření Identifikace účastníka Výše cílové částky Úročení vkladů i úvěru ze stavebního spoření Prohlášení účastníka, zda žádá o státní podporu, toto prohlášení lze jednou ročně měnit Součástí smlouvy jsou VOP obsahující: Postup stavební spořitelny při uzavírání, ukončování a změnách smluv Podmínky a předpoklady pro získání úvěru Postup při zániku stavební spořitelny 21

22 Zákon o stavebním spoření Účastník stavebního spoření má právní nárok na poskytnutí úvěru: 22 § 5 odst. 2: Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

23 Zákon o stavebním spoření Poskytnutý úvěr musí být úročen pevnou, předem stanovenou úrokovou sazbou, jejíž výše je zákonem omezena: 23 § 5 odst. 6: Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. Pevná je i úroková sazba pro úročení vkladů, ta může být změněna pouze účastníkům, kteří po šesti letech spoření nečerpají úvěr (poprvé použila SSČS v roce 2013).

24 Účastník smlouvy o stavebním spoření Účastníkem může být jakákoli fyzická i právnická osoba Neexistují omezení věkem ani státní příslušností Omezení jsou však pro nárok na státní podporu 24

25 Ukončení smlouvy o stavebním spoření Smlouva o stavebním spoření končí: Výpovědí Splacením úvěru ze stavebního spoření Dohodou mezi stavební spořitelnou a účastníkem Odstoupením od smlouvy Úmrtím účastníka (platí nově od 1. 1. 2014!). Smlouva nekončí poskytnutím ani přidělením úvěru! Je v platnosti po celou dobu splácení úvěru. 25

26 Účelovost poskytovaných úvěrů Výstavba, přestavba či modernizace bytu nebo domu Koupě bytu či domu, včetně pozemku, nebo připojení domu či bytu k veřejným sítím technického vybavení (plyn, voda, elektřina). Převod družstevního bytu či zaplacení členského podílu v bytovém družstvu Splacení jiného úvěru, pokud byl tento jiný úvěr použit na bytové potřeby (překlenovací úvěry, hypotéky)‏ Bytová potřeba, na kterou je úvěr ze stavebního spoření použit, se musí nacházet na území České republiky 26

27 Daňové výhody pro účastníky stavebního spoření Úroky z vkladů od 1.1.2011 podléhají 15% srážkové dani Daňové odečty Od základu daně je možno odečíst úroky zaplacené v daném roce, až do výše 300.000 Kč Platí pro úvěry ze stavebního spoření i překlenovací úvěry Podmínkou je použití úvěru na potřeby, které jsou podobné bytovým potřebám zákona o stavebním spoření (nejsou však identické). 27

28 STAVEBNÍ SPOŘENÍ V EVROPĚ 28

29 Země se stavebním spořením Německo Rakousko Česká republika (1993) Slovensko (1992) Maďarsko (1997) Rumunsko (2003) Bulharsko (2007) 29

30 Německo – Riesterova reforma Od roku 2009 – penzijní reforma Do reformy jsou začleněny státem certifikované finanční produky (včetně stavebního spoření) Volné použití naspořené částky po 7 letech pouze pro mladé do 25 let Ostatní musí použít naspořené prostředky na bydlení nebo na penzi 30

31 Německo – příspěvky státu Na účet stavebního spoření lze v Německu získat 3 druhy státních příspěvků Výlučně na stavební spoření je vázán pouze první z nich, ostatní je možno čerpat také na jiné produkty 31 Wohnungsbau-Prämie45 € Arbeitnehmer-Sparzulage43 € Riester-Zulage154 € Celkem242 €