Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 CISM (critical incident stress management)

2 REAKCE ORGANISMU NA ZÁTĚŽ Je závislá na individuální odolnosti vůči zátěžovým faktorům – může být specifická podle typů a povahy zátěžových vlivů, i nespecifická – podle schopnosti adaptace organismu na dané podmínky. Významné jsou vlivy fyzického a sociálního prostředí Druhy zátěže: senzorická mentální fyzická pracovní sportovní Podle zasažených zón Podle druhu působících faktorů

3 Psychická zátěž Hans SELLYE : „STRES je situace,při které není přímo blokováno uspokojení aktuální, potřeby nýbrž je celkově zatížen proces adaptace“. Jde o nadlimitní zátěž organismu daného jedince,který v dané situaci není schopen odpovídajícím způsobem problém řešit.

4 ZÁTĚŽ,ZÁTĚŽOVÉ SITUACE KRITÉRIEM PRO POSUZOVÁNÍ POVAHY A INTENZITY ZÁTĚŽE NENÍ SITUACE SAMA O SOBĚ. Jedním z možných východisek pro posouzení zátěže je interakční postup :  Které podmínky,nároky či požadavky  Představují pro koho  A za jakých vnitřních stavů a sociálních kontextů nabývají povahu od běžných nároků na jednání až po nároky extrémní a dezintegrující

5 Vlivy prostředí  Teplo, chlad, vlhkost  Vibrace, hluk, zvuk výbuchu  Hypoxie (nedostatek kyslíku), dýmy, jedy, chemikálie  Zbraně / zařízení s přímým paprskem energie  Ionizující radiace  Infekční látky / nemoci  Látky dráždící kůži nebo žíraviny  Fyzická práce  Oslepující jas, tma, šero a zatemnění  Náročný nebo strmý terén

6 Kognitivní Informace: příliš mnoho nebo příliš málo Senzorické přetížení proti deprivaci Dvojznačnost, nejistota, isolace Časový tlak proti čekání Nepředvídatelnost Pravidla kontaktu, obtížné hodnocení Dynamika organizování Těžká volba, oproti žádné volbě Poznání narušeného fungování

7 Emocionální vlivy Strach nebo úzkost produkující hrozby (smrti, poranění, selhání, ztráty) Zármutek vyvolávající ztráty (zpráva o úmrtí blízkého člověka) Zášť, hněv vztek produkující frustrace, ohrožení, ztráta a vina Aktivity vyvolávající znudění ( dlouhodobé čekání na..) Konfliktní motivy (obavy o to co se děje doma, rozpolcená věrnost) Duchovní konfrontace nebo pokušení způsobující ztrátu víry Mezilidské pocity

8 Fyziologické  Dehydratace  Nedostatek spánku  Špatná výživa, nedostatečná hygiena  Svalová únava z nedostatku kyslíku (aerobní)  Narušení imunitního systému  Přehnaně nebo málo používané svaly, systémy orgánů  Nemoc nebo zranění

9 Postup přípravy před nasazením do akce Informace o možných stresových situacích a kritických případech, do kterých se účastníci akce mohou v průběhu nasazení dostat Speciální příprava pro velitele – ( organizátory,vedoucí pracovníky )o podstatě vlivů zátěže na lidský organismus,projevech a možnostech aktivního preventivního řešení. Podání informace o možných formách psychologické pomoci,rozsahu,dosahu a účinnosti.

10 Defusing –řešení trauma z prožitého Předpokladem k naplnění uvedených zásad je řádná organizace a předchozí příprava a secvičenost týmů - jednotek. Postupné zdokonalování činnosti je možné dosáhnout pouze systémovým přístupem a promyšlenou organizací.

11 DEFUSING Situace v bezprostředním období po prožité události. Při identifikaci projevů mezi účastníky je nutné ihned provádět :  Utlumení posttraumatických reakcí  Řešit soudržnost skupiny  Odhadnout potřeby pomoci  Poskytnout rady podle individuálních potřeb aktérů události První pomoc zde provádí řádně poučený velitel (organizátor,vedoucí týmu, pověřený vedoucí atp. v případě, kdy není v dosahu odborná psychologická pomoc).

12 Reakce psychiky člověka po události Náhlý prožitek probíhá v etapách,které jsou v časovém sledu svými dopady individuální pro každého jedince. 1 až 3 dny INDIVIDUÁLNÍ PROŽITEK- -neomezeno věkem Debriefing nutný ! Oblast prevence PTSD

13 Časový vývoj po šokující události Defusing X X + 48 / 72 hodin Debriefing Pokud nutné,pak terapie PTSD X + 3 až 4 měsíce

14 Diagnostická kritéria posttraumatických zátěžových reakcí – PTSD - A) Osoba prožila událost, vymykající se běžným zážitkům zátěží – např. vážné ohrožení vlastního života. B) Opakované prožívání traumatizujících zážitků nejméně v jednom z následujících druhů :  opakované a vtíravé vzpomínky na příhodu  opakované, silně zatěžující sny  náhle vznikající pocity a nutkání, jako kdyby se zážitek opakoval  intenzívní pocit lítosti při setkání s prožitky připomínajícími nebo symbolizujícími traumatizující příhodu

15 C) Vytrvalé bránění se podnětům, které mají spojitost s traumatem  odmítání napětí, vzpomínek či pocitů, jakkoli připomínající traumatizující události  odmítání jakékoli činnosti či situace, připomínající událost či probouzející trauma  nápadně snížený zájem o významnější aktivity  pocit opuštěnosti, odcizení od ostatních  omezené pocity  pocit nejisté budoucnosti

16 D) Trvající symptomy zvýšené vzrušivosti, charakterizované nejméně dvěma z následující skupiny příznaků  poruchy spánku a usínání  rozčilování či návaly vzteku  obtížné nebo nemožné soustředění  neúměrně úlekové reakce  fyziologické reakce na podněty, připomínající nebo symbolizující traumatizující zážitek E) Trvání těchto symptomů déle než jeden měsíc

17 Pokračování: Podle současných autorů zabývajících se problematikou PTSD nacházíme projevy působení negativních vlivů v projevech : Ztráta identity Porucha sebehodnocení Ztráta časové kontinuity Flaschbacky Disociativní fenomény ( hlavně dysmnézie a alterace osobnosti ) Posttraumatickou stresovou poruchu souhrnně charakterizují projevy : zlhostejnění, zmrtvěním, znecitlivěním depersonalizací odtažením se od klíčových osob

18 Porucha způsobuje klinicky významné potíže nebo zhoršení výkonu sociálních, pracovních nebo jiných důležitých aktivit.  Akutní : Příznaky trvají méně než tři měsíce  Chronické : Trvají-li příznaky tři měsíce a déle  S odloženým začátkem : Začínají-li příznaky nejméně šest měsíců po vystavení stresoru

19 Literatura : BAŠTECKÁ a kol. Terénní krizová práce. Praha:Grada Publishing,2005. 300s. 1 vyd. ISBN 80-247-0708-X CUNGI,CH. Jak zvládat stres. Praha:Portál, 2001.208s. ISBN 80- 7178-465-6 KOHOUTEK,T.,ČERMÁK,I. Psychologie katastrofické události. Praha: Akademia,2009. 1 vyd. 362s. ISBN 978-80-200-1816-8 MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy. Praha:UK- Karolinum,2005.269s.1 vyd. ISBN 80-246-0930-4 PRAŠKO,J. PRAŠKOVÁ,H. Proti stresu krok za krokem,aneb jak získat klid a odolnost vůči nepohodě. Praha:Grada Publishing, 2001. 188s. 1 vyd. ISBN 80-247-0068-9 INTERNET - WIKIPEDA