Peníze Z hlediska ekonomie jsou peníze takový statek, který slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - platidlo, tedy statek, pro který platí,

Prezentace na téma: "Peníze Z hlediska ekonomie jsou peníze takový statek, který slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - platidlo, tedy statek, pro který platí,"— Transkript prezentace:

1 Peníze Z hlediska ekonomie jsou peníze takový statek, který slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - platidlo, tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn se realizuje jeho prostřednictvím. Určeno pro: žáky 2.ročníku středních škol Vzdělávací obor: Základy společenských věd, Občanská nauka Tematický okruh: Ekonomie a ekonomika Téma: Peníze Jméno autora: Mgr. Renata Kynzlová Vytvořeno dne: 2.1.2013 Anotace: Materiál seznamuje s historií,funkcí a formami peněz v ČR Klíčová slova: peníze, mince, bankovky, státovky Metodický popis: Podpora hodiny Ekonomie a ekonomika

2 Funkce peněz Nejdůležitější funkcí peněz je jejich služba jako všeobecný prostředek směny. Další výhodou peněz je možnost část směny odložit na neurčito. Peníze pak slouží jako dočasný uchovatel hodnoty.

3 Historie peněz První formou peněz se staly všeobecné ekvivalenty nebo také komoditní (zbožové) peníze, které byly různé pro různé části světa a různé epochy. Ve starověkém Babylóně to bylo obilí, v Číně mušličky, staří Slované používali plátno a také v současné době se lze v některých věznicích setkat s používáním cigaret jako platidla. Ovšem v průběhu historie se jako nejvhodnější pro tento účel ukázalo zlato. Bylo poměrně vzácné, dobře zpracovatelné, neomezeně trvanlivé a široce akceptované. Zlato bylo jako platidlo použitelné v jakémkoli stavu. Z praktických důvodů se časem rozšířily mince, jejichž ražba měla potvrzovat ryzost a hmotnost daného kusu zlatého kovu. Používání mincí se v průběhu věků stalo neefektivní pro manipulaci s většími částkami peněz a proto se začaly používat papírové peníze – bankovky.

4 Hodnota bankovek se odvozovala od množství zlata, které reprezentovala, bankovky byly tzv. kryté zlatem. Na rozdíl od dneška tedy měla každá banka právo emitovat své bankovky. V průběhu 20. století tak ekonomiky jednotlivých států upouštějí od používaní zlatého standardu. Jako peníze nadále neslouží kov, ale samotné bankovky tištěné centrální bankou, které původně představovaly pouhou poukázku na zlato. Proto někdy bývají označované jako nekryté peníze. Bankovky jsou tedy s tzv. nuceným oběhem.

5 Athénská tetradrachma, 449-404 př. n. l., 17 g stříbra

6 Formy peněz Základní komoditou dnes sloužící jako peníze jsou papírové bankovky a mince vydávané jednotlivými státy, též se hovoří o oběživu. Centrální banka ( ČNB) disponuje tzv. emisním monopolem, což znamená, že zákon ji uděluje výhradní právo tisknout tyto bankovky, kdokoliv jiný by se stejným činem dopouštěl trestného činu padělání. Tyto peníze jsou označeny za zákonné platidlo, čímž je jejich faktická role peněz ukotvena v zákoně.

7 Bankovky a mince – nejčastější podoba peněz

8 Mince Mince jsou jedním z nejdéle trvajících prostředků směny, první zmínky se objevují již před 4500 lety, ovšem opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem, kde se standardizovala váha a ryzost. V minulosti byly mince raženy především z drahých kovů (zlato, stříbro). V dnešní době jsou mince stále nepostradatelnou částí měnového systému, ovšem jejich úloha se podstatně změnila. Novodobá mince totiž sama o sobě nemá žádnou hodnotu a pokud by se za ni nezaručil stát.

9 Bankovky Bankovka neboli cenný papír s určitou peněžní částkou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou. Bankovkami se zabývají obory numismatika a notafilie. Roku 650 našeho letopočtu byly první papírové peníze vydány za císaře Kao Tsunga (Čína), ale za všeobecnou měnu jsou uznány až v 10. století. Marco Polo roku 1298 píše že bankovky jsou v oběhu i v Persii a Japonsku. Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. Banky začaly vykupovat směnky a vyměňovaly je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V České republice tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka. První "bankovky" na území rakouské monarchie se začaly vydávat na konci vlády Marie Terezie. Počeštěním vznikl název "bankocetle". První oficiální "bankovka", vydaná na státní náklady byla vydána v k 1. lednu 1800. Lidé však tehdy k novým kreditním, a tím pádem nehodnotným penězům neměli důvěru.

10 Ochranné prvky bankovek Na bankovkách se používá řada technických prvků, které mají zabránit jejich padělání. Prvky odvozené od materiálu platidla specifického složení: papír, plast, konfety, barevná vlákna, florescentní vlákna, zapracovaný ochranný proužek a vodotisk. Prvky odvozené od specifických vlastností tisku: soutisk, florescentní tisk, tisk metalickými barvami, hlubotiskový sklopný efekt-3D tisk. Ostatní prvky: hologram, kinegram, číslování bankovek.

11 Kurgyzská bankovka

12 První bankovka z 1. ledna 1800 Jednozlatníková

13 Použitá literatura a zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mince http://cs.wikipedia.org/wiki/Mincehttp://cs.wi kipedia.org/wiki/Pen%C3http://cs.wikipedia.org/wiki/Mincehttp://cs.wi kipedia.org/wiki/Pen%C3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Mincehttp://cs.wi kipedia.org/wiki/Pen%C3%ADzehttp://cs.wikipedia.org/wiki/Mincehttp://cs.wi kipedia.org/wiki/Pen%C3%ADze http://cs.wikipedia.org/wiki/Mincehttp://cs.wi kipedia.org/wiki/Pen%C3%ADze