Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení.

Prezentace na téma: "Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení."— Transkript prezentace:

1

2 Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení na škrapy závrty podzemníjeskyně propasti Studiem krasu se zabývá speleologie. rozpouštění uhličitanu vápenatého probíhá obecně podle rovnice CaC0 3 + H 2 O + CO 2 = Ca(HCO 3 ) 2 Vzniká roztok hydrogenuhličitanu vápenatého, z něhož se v jeskyních vylučuje nerozpustný uhličitan vápenatý v podobě krápníků. povrchový

3 Princip vzniku krasu a krasových jevů postupný vývoj krasové krajiny

4 Povrchový kras K povrchovým krasovým útvarům řadíme hlavně škrapy a závrty. škrapy členité ostré vápencové skalky

5 Povrchový kras okrouhlé deprese (sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubce od 1 m až po více než 100 m se nazývají závrty

6 Podzemní kras Opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vodního prostředí a jeho návratem do pevného skupenství vzniká sintr. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyní při vypařování vody. Ze sintru se vytvářejí výplně krasových jeskyň. Sintrové jeskynní tvary mají mnoho forem – brčka, krápníky, sintrové kůry a povlaky, jeskynní perly, sintrové záclony, sintrové vodopády a podobně. Sintr vzniká při pomalém odkapávání a vypařování vody v jeskyních

7 Krápníky Hlavní druhy krápníků jsou: stalaktit vyrůstá od stropu jeskyně – postupné odkapávání vody a následné srážení stalagmit vyrůstá od podlahy jeskyně, na kterou dopadají vodní roztoky obohacené o rozpuštěné minerální složky stalagnát krápníkový sloup - vzniká spojením obou předchozích

8 Brčka jedná se o prvotní stádium stalaktitu vznikající brčka na puklině, kudy do jeskyně prosakuje voda

9 „Vosí báně“ zvláštní typ krápníku velikost jednotlivých útvarů často přesahuje 10 cm Vznikly tak, že krystaly kalcitu tvořící krápník, postupně narůstaly ve vrstvičkách podél nerovností na skalních stěnách.

10 Jeskynní perly Vznikají i několik desítek let za velmi specifických podmínek. Na dně malých jezírek se na drobných kamíncích či hrubém písku postupně sráží kalcit tvořící vápencový obal. Jeskynní perly mohou ležet na dně volně a nebo k němu přirůstat. Vznikají někdy též i z úlomků krápníků spadlých do jezírka a omílaných vodou. Od toho jsou tvary perel buď kulaté (tzv. hrášky), nebo zaoblené válečky.

11 Další výplně krasových jeskyní sintrové záclony sintrové vodopády

12 Krasová jezera Plitvická jezera (Chorvatsko) jsou typickým příkladem jezer krasové krajiny podmíněné vznikem depresí v důsledku rozpouštění vápenců. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů a 20 jeskyní.

13 Krasová jezírka

14 Propast propast je přírodní deprese v zemském povrchu s příkrými stěnami vznikají nejčastěji v krasových oblastech, kde dojde k prolomení zeslabené klenby stropu jeskyně či obrovských dómů zřícení stropu jeskynního systému v Arizoně Sotano De Las Golondrinas (nebo také Vlaštovčí jeskyně) v Mexiku se označuje za nejhlubší otevřenou jeskynní propast světa. Otevřená „ústa“ propasti jsou zhruba 50 metrů široká. Propast je hluboká cca 370 m.

15 Hranická propast Hranická propast je nejhlubší propastí nejen v ČR, ale i ve střední Evropě (zatím naměřena hloubka 373m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je min. 442,5 m (373 + 69,5), což ji činí jednou z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Součástí propasti je jeskyně. Badatelé předpokládají na základě měření teploty vody a nasycenosti CO 2 hloubku propasti až někde u hranice 1 000 m!

16 Macocha Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Největší hloubka propasti je 138,4 m. Na dně propasti se nacházejí Horní a Dolní macošské jezírko. dolní můstek pohled z horního můstku

17 Punkva Punkva je ponorná řeka protékající Moravským krasem. Je dlouhá 29 km a je nejdelším podzemním vodním tokem v České republice. Punkva vzniká v podzemí Moravského krasu soutokem Sloupského potoka a Bílé vody. Na dně Macochy se Punkva na chvíli objevuje na denním světle a tvoří zde dvě jezírka, hned ale zase mizí zpátky v podzemí. Z Macochy říčka protéká vodními dómy Punkevních jeskyní, kde v rámci prohlídky probíhá plavba podzemím na člunech.

18 Jeskyně v ČR V ČR je známo přes 2000 jeskyní, z nich většina se nachází v Moravském krasu. Bozkovské dolomitové jeskyně Koněpruské jeskyně j. Na Špičáku j. Na Pomezí Mladečské jeskyně Javoříčské jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně jeskyně Moravského krasu 1. 1. Sloupsko – šošůvské j. 2. 2. j. Balcarka 3. 3. Kateřinská j. 4. 4. Punkevní j. Hranická propast Macocha