Strategické otázky výzkumníka 1.Jaký typ výzkumu zvolit? 2.Na jakém vzorku bude výzkum probíhat? 3.Jaké výzkumné metody a techniky uplatnit?

Prezentace na téma: "Strategické otázky výzkumníka 1.Jaký typ výzkumu zvolit? 2.Na jakém vzorku bude výzkum probíhat? 3.Jaké výzkumné metody a techniky uplatnit?"— Transkript prezentace:

1 Strategické otázky výzkumníka 1.Jaký typ výzkumu zvolit? 2.Na jakém vzorku bude výzkum probíhat? 3.Jaké výzkumné metody a techniky uplatnit?

2 Kvantitativní x kvalitativní x smíšený výzkum? Kvantitativní: opírá se o určitou teorii, testuje hypotézy. Kvalitativní: teorie většinou neznámá, pomáhá porozumět realitě, vyúsťuje v hypotézy. Smíšený: kvalitativní --- kvantitativní kvantitativní --- kvalitativní

3 Vztah kvalitativního a kvantitativního výzkumu Kvalitativní výzkum: pomáhá rozumět pozorované realitě Kvantitativní výzkum: testuje validitu tohoto porozumění

4 Výzkumný vzorek a základní soubor VZOREK: skupina jednotek, které skutečně zkoumáme ZÁKLADNÍ SOUBOR: soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné

5 Náhodný (pravděpodobnostní) výběr Je to takový výběr, ve kterém každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.

6 Systematický výběr V tomto výběru je do vzorku zahrnutá každá N-tá jednotka ze seznamu. N = velikost populace : (děleno) velikostí požadovaného vzorku. POZOR: první jedinec musí být vybrán náhodně! Teprve od tohoto výchozího bodu budeme vybírat každou N-tou jednotku.

7 Náhodný stratifikovaný výběr 1.Populace je rozdělena do skupin homogenních vzhledem k nějakému jasnému kritériu. 2.Jedinci jsou vybíráni do vzorku náhodně z těchto skupin.

8 Vícestupňový náhodný výběr 1.Nejdříve jsou náhodně vybrána určitá přirozená seskupení (kraj – okres – města). 2.Potom jsou náhodně vybíráni jedinci z těchto vybraných seskupení.

9 Účelový výběr Je založen pouze na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být zkoumáno a o tom, co je možné zkoumat. Výzkumník ale musí jasně, přesně a otevřeně definovat populaci, kterou jeho vzorek opravdu reprezentuje.

10 Nominální měření (nominální proměnné) Kategorie = jména, názvy, jiná označení. Např.: respondentovo pohlaví – muž nebo žena, jeho rodiště – Praha, Liberec, Zlín, Kladno, Košice… Nemůžeme uplatnit obvyklé matematické operace.

11 Pořadové (ordinální) měření (pořadové proměnné) Kategorie – seřazeny do nějaké hierarchie. Lze se ptát, zda sledovaná vlastnost je u určitého jedince vyšší (nižší, silnější, lepší atd.) než u jiného respondenta. Nevíme však, o kolik je větší. Můžeme počítat frekvenci výskytu jednotlivých kategorií.

12 Intervalové měření (intervalové proměnné) Kategorie – lze je vyjádřit číslem. Příklady: věk, počet dětí, příjem … Lze s nimi provádět matematické operace.

13 Střední hodnoty proměnných ARITMETICKÝ PRŮMĚR Používá se u intervalových proměnných (dat). Sečteme všechny sledované hodnoty a součet vydělíme počtem zkoumaných jedinců.

14 Střední hodnoty proměnných MEDIÁN Používá se u pořadových proměnných (dat). Je to hodnota, která leží právě v prostředku všech dat, která jsme seřadili podle velikosti.

15 Střední hodnoty proměnných MODUS Používá se u nominálních proměnných (dat). Je to kategorie s nejvyšší četností (například jestliže se ve výzkumném vzorku nejčastěji vyskytují ženy, bude modus „ženy“).

16 Výpočet rozptylu (variability) a směrodatné odchylky 1.Naměřenou hodnotu pro každého jedince odečteme od vypočítaného arit. průměru. 2.Odchylku vypočítanou pro každého jedince umocníme. 3.Umocněné odchylky sečteme. 4.Součet vydělíme počtem jedinců ve vzorku = rozptyl (variabilita) souboru. 5.Výsledek dělení odmocníme = směrodatná odchylka.

17

18

19

20 Výpočet koeficientu lineární korelace x … známka z matematiky y… známka z dějepisu

21 Výpočet koeficientu lineární korelace

22

23