Vesmír Puzzle slouží k vytištění a vystřižení. Soubor obsahuje: přehled historie Vesmíru od jeho vzniku po současnost výhled budoucích vesmírných událostí.

Prezentace na téma: "Vesmír Puzzle slouží k vytištění a vystřižení. Soubor obsahuje: přehled historie Vesmíru od jeho vzniku po současnost výhled budoucích vesmírných událostí."— Transkript prezentace:

1 Vesmír Puzzle slouží k vytištění a vystřižení. Soubor obsahuje: přehled historie Vesmíru od jeho vzniku po současnost výhled budoucích vesmírných událostí názvosloví a dělení jednotlivých epoch Ve zmenšené podobě je souprava určena pro manipulaci žákovi. Sestavování a zapojování všech částí umožní žákům utvořit si ucelenou představu o vzniku Vesmíru v časovém sledu. K soupravě lze dále zapojit části Čas na Zemi a Pravěká zvířata. Zalaminováním jednotlivých dílů lze produkt využívat opakovaně. Výsledná, seskládaná podoba puzzle pojmovou mapu. Vyučující může s pomůckou dále pracovat: jednoduchou úpravou může odstranit letopočty a žáci sami podle popisu doplní dobu, ve které děj proběhl. v textu jednotlivých popisů lze vymazat některá slova a žáci chybějící pojmy sami vyhledávají zcela prázné dílky mohou žáci využít a samostatně vyhledat a doplnit dalšími informacemi

2 VZNIK VESMÍRU 15- 18 000 000 000 VELKÝ TŘESK Původně byla všechna hmota stěsnána v jednom bodu s hustotou a teplotou, kterou kdybychom chtěli vyjádřit ve °C, museli bychom napsat číslo s 33 nulami. Takovou teplotu ovšem předpokládáme v době nejblžší vlastnímu vzniku vesmíru. Co bylo na samém počátku, v době, kdy byl vesmír mladší než 0,00000000000000000000000000000000000000001 sekundy, to nelze pomocí současné fyziky zjistit. Od té doby se neustále rozpíná a zároveň chladne. Jednotlivé galaxie se od sebe neustále vzdalují Až půl milionu let po velkém třesku vznikly první hmotné částice, které po dalších milionech let vytvořily hvězdy a celý známý vesmír.

3 VZNIK 13 000 000 000 GALAXIÍ přnl Přitažlivost vyvolala vzájemné přibližování atomů.Během stovek milionů let vznikala vířící mračna plynů vodíku a helia a nastalo jejich rozpínání do podoby dlouhých tenkých shluků. Před 13 miliardami let (neboli 700 milionů let po velkém třesku) se tyto shluky začaly spojovat a vytvářet první galaxie.Další koncentrování hmoty uvnitř galaxií vedlo ke vzniku prvních hvězd. Hvězdy začaly produkovat energii (včetně tepla a světla), jakmile se vodíková jádra v jejich středech začala spojovat a vytvářet helium.

4 prachoplynný mrak - výbuch supernovy přiměl mračno k pohybu - částečky prachu a plynu se formovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu mraku - prach a plyny byly gravitační silou přitahovány do jeho středu, kde se zvyšovala teplota - jádro mračna se ohřálo natolik, že v něm začala probíhat termonukleární reakce - vznik Slunce - sluneční vítr „rozfoukal“ zbylý prach a plyn směrem ke vznikajícím planetám - částečky mračna do sebe začaly narážet a spojovat se do stále větších kusů hmoty staly se planetesimálami – základními kameny budoucích planet - působením gravitace vznikaly stále větší objekty a nakonec celé planety, planetky a komety - dál od středu byly teploty nižší, díky čemuž vznikli čtyři plynoví obři. VZNIK SLUNEČNÍ 4 600 000 000 SOUSTAVY přnl

5 8 planet- více než 3 trpasličí planety- 150 měsíců planetky, komety, meteoroidy apod. Planety obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžnic. Měsíce obíhají kolem planet také po eliptických drahách. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Ta je částí Supergalaxie, kam patří i galaxie Andromeda. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě. Zbylých 0,133 % připadá na planety a jiná tělesa.Soustava se rozkládá do vzdálenosti přibližně 2 světelných let. Ceres, Pluto a Eris jsou dnes označovány jako trpasličí planety. SLUNEČNÍ SOUSTAVA

6 HADAIKUM 4 600 000 000 -3 800 000 000 přnl OCEÁNY SOPEČNÁ ČINNOST METEORITY MĚSÍC - SRÁŽKA S TĚLESEM VELIKOSTI MARSU PRVOTNÍ ATMOSFÉRA - H,He, DRUHÁ ATMOSFÉRA - VODNÍ PÁRY, NO2, CO2 VODSTVO - KONDENZACE VODNÍ PÁRY BEZ ŽIVOTA

7 ATMOSFÉRA - HORKÁ, VLHKÁ, MÁLO O2 ŽIVOT - BAKTERIE SINICE STROMATOLITY PRVNÍ PEVNINA - AFRIKA AUSTRÁLIE PŘ.INDIE MADAGASKAR ARCHAIKUM 3 800 000 000 - 2 500 000 000 PRAHORY přnl KRATONY- JÁDRA KONTINENTŮ UR

8 PROTEROZOIKUM STAROHORY 2 500 000 000 - 542 000 000 přnl ŽIVOT - ŘASY MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY ČERVI ATMOSFÉRA - DOSTATEK O2 STARŠÍ STŘEDNÍ MLADŠÍ UR + NENA + ATLANTIKA = SUPERKONTINENT RODINIE

9 1 300 000 000- 750 000 000 přnl ROZPAD RODINIE NA: GONDWANA LAURENTIE SIBIŘ BALTIKA KONGO PATAGONIE ARÁBIE OPĚTNÉ SPOJENÍ DO NOVÉHO KONTINENTU PANNOTIA

10 PALEOZOIKUM PRVOHORY 542 000 000 -251 000 000 přnl KAMBRIUM - TRILOBIT, ROZPAD PANNOTIE NA LAURENTII SIBIŘ BALTIKU A GONDWANU ORDOVIK - GRAPTOLITI SILUR - RYBY SUCHOZEMSKÉ ROSTLINY DEVON - OBOJŽIVELNÍCI PLAVŮNĚ PŘESLIČKY ROZPAD GONDWANY KARBON - PLAZI HMYZ STROMY VZNIK LAUROASIE PERM - VYMÍRÁNÍ SPOJENI LAUROASIE ASIBIŘE DO NOVÉHO KONTINENTU PANGEA

11

12 MEZOZOIKUM DRUHOHORY 251 000 000 - 70 000 000 přnl TRIAS - DINOSAUŘI VEJCORODÍ SAVCI JURA - SAVCI PTÁCI KVET.ROSTLINY ROZPAD PANGEY KŘÍDA - VYMŘENÍ DINOSAURŮ ODDĚLENÍ A ROZPAD GONDWANY

13

14 PALEOGÉN 65 000 000 - 23 000 000 přnl SAVCI JEHLIČNANY PALEOCÉN EOCÉN - MODERNÍ SAVCI OLIGOCÉN

15 NEOGÉN 23 000 000 - DNEŠEK přnl MIOCÉN PLIOCÉN začínají čtvrtohory PLEISTOCÉN - ČLOVĚK HOLOCÉN

16 KENOZOIKUM 65 000 000 - SOUČASNOST přnl

17 TERCIÉR TŘETIHORY 65 000 000-3 000 000 přnl ZAHRNUJÍ PALEOGÉN ČÁST NEOGÉNU

18 ANTROPOZOIKUM 3 000 000 - DNEŠEK ČTVRTOHORY přnl KVARTÉR PRAVĚKÝ ČLOVĚK DOBY LEDOVÉ A MEZILEDOVÉ MAMUTI

19 DOBA KAMENNÁ 3 000 000 - 4 000 přnl PALEOLIT MEZOLIT NEOLIT ENEOLIT

20 EOCÉN

21 SILUR

22 PALEOGÉN

23 MIOCÉN

24 ORDOVIK

25 TRIAS

26 PERM

27 JURA

28 DEVON

29 KARBON

30 KAMBRIUM

31 DOBA BRONZOVÁ 2 000 - 800 přnl

32 DOBA ŽELEZNÁ 800 - 50 přnl STARŠÍ MLADŠÍ

33 Za 50 let Globální oteplení ovlivní ekosystém na celé planetě. Voda začne být nedostatkovým zbožím a podmínky k životu se zhorší. Za 100 let Pokračující globální oteplování a znečištění planety ztíží schopnost člověka přežít. Za 400 let První známky vracející se doby ledové. Pokud se změní směr proudění Golfského proudu, celá Evropa zmrzne. BUDOUCNOST

34 BUDOUCÍ ASTRONOMICKÉ UDÁLOSTI 2060 – konjunkce pěti planet Sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn)‏ 2113 – Pluto v aféliu (poprvé od objevení)‏ 2135 (7. října) – úplné zatmění Slunce viditelné na území Česka (poprvé od roku 1706). 2253 – Merkur zakryje Regulus (poprvé od roku 363 př. n. l.)‏ 2400 – Venuše zakryje Antares (poprvé od roku 525 př. n. l.)‏ 2880 – Planetka (29075) 1950 DA (průměr cca. 1,4 km) se pravděpodobně střetne se Zemí.

35 Za 100 000 let Doba ledová pokračuje, střídána krátkými obdobími teplejšího počasí. Za 10 milionů let Konec doby ledové. Ohřívající se planeta nabízí lepší podmínky k životu a vznikají nové druhy organismů. Pokud již neexistují lidé, pravděpodobně se vyvine jiný druh inteligentních savců. Za 100 milionů let Posuny zemské kůry změnily tvář planety k nepoznání. Tektonické poruchy svědčí o postupném sbližování zemských desek a vzniku nového superkontinentu. Za 250 milionů let Kontinenty se spojily a to spolu s dalšími vlivy ztěžuje možnost života na planetě. Zvyšující se teplota pravděpodobně zahubí většinu živočišných druhů. Za 500 milionů let Neustále zhoršování životních podmínek učiní ze Země planetu mikroorganismů, protože složitější formy života nedokáží přežít. Za 10 000 let Vrchol doby ledové. Lidstvo přežilo jen ve skupinkách primitivně žijících jedinců (pokud mezi tím nenašlo způsob, jak se z dobou ledovou vypořádat).

36 Za miliardu let Slunce září o 10% více, nežli dnes. Život vyhynul. Oceány i atmosféra se vypařily do vesmíru za vzniku ničivých bouří. Za dvě miliardy let Zvyšující se intenzita slunečního záření přeměnila Zemi na vyprahlou kamenitou pustinu. Za tři miliardy let Ukazují se první známky blížící se kolize s galaxií Andromeda. Obloha je plná neznámých hvězd. Za čtyři miliardy let Slunce dospělo do stádia červeného obra. Teplota na povrchu Země je zhruba stejná, jako v roce 2004 na povrchu Merkuru. Na krátkou dobu vzniká na měsících vnějších planet život. Za šest miliard let Slunce se stalo bílým trpaslíkem, jednou z bezvýznamných hvězd tvořící se supergalaxie Andromedy a Mléčné dráhy. Za deset miliard let Pokračující rozpínání vesmíru izolovalo galaxii od všech ostatních, dříve viditelných vesmírných systémů.

37 Za deset trilionů let Slunce pohaslo, je jen o několik set stupňů teplejší, nežli vesmír. Za 10^14 let Všechny hvězdy postupně zanikají, v navzájem velice vzdálených galaxiích zbývají jen vyhaslí a vyhasínající bílí trpaslíci. Za 10^20 let Černé díry pohltily většinu hmoty galaxií. Ve vesmíru jsou již jen ony a pár izolovaných umírajících hvězd. Za 10^65 let Kvantové jevy znemožňují existenci složitějších forem hmoty, nežli fotonů. Za 10^99 let Vypařují se poslední zbývající černé díry. Vesmír již obsahuje jen rozptýlené fotony.

38

39