Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_1_6_ ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU Číslo projektu:

Prezentace na téma: "Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_1_6_ ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU Číslo projektu:"— Transkript prezentace:

1 Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_1_6_ ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1115 Anotace: Prezentace pro 6. ročník. K výkladu UČEBNÍ LÁTKY DLE ŠVP

2 ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

3 Cíl vyučovací hodiny: Seznámit žáky se základními pojmy – co je to HISTORIE. Význam znalosti dějin pro člověka – občana. Druhy historických pramenů. Různé způsoby počítání a měření času u různých národů – zaznamenávání událostí na časové přímce. Specifika historických map a jejich užití v učebnici. Užití schémat a grafů.

4 HISTORIE Historie (dějiny) = paměť lidstva. Souhrn událostí, které se staly v určitém časovém sledu.

5 HISTORICKÉ PRAMENY Historické prameny = zdroje informací o minulosti, dokumenty doby. Umožňují rekonstrukci minulých dějů, zkoumání a hodnocení minulosti, událostí, epoch.

6

7 VÝZNAM STUDIE MINULOSTI Poznání vývoje společnosti. Pochopení smyslu a hodnoty lidského života i práce. Poučení pro přítomnost, porozumění současnosti (minulost nás obklopuje a ovlivňuje). Pohled na svět v co nejširších souvislostech, orientace v něm, odhalování příčin změn, pochopení významu a důsledku událostí. Historické vědomí je jedním ze zdrojů citových pout k domovu, vlasti, národu. Možnost aplikovat historické poznatky při poznávání současného světa a aktivně se podílet na jeho utváření.

8 DRUHY HISTORICKÝCH PRAMENŮ Hmotné – kostry, výrobky, zbraně, nástroje, nádoby, umělecká díla. Písemné – seznamy panovníků, kroniky, záznamy o daních, noviny, letáky, smlouvy. Tradiční – mýty, pověsti, písně. Obrazové – mapy, atlasy, kresby. Zvukové, audiovizuální – kazety, filmy, videozáznamy, CD atd.

9 Každá epocha dějin zanechala charakteristické druhy pramenů: Nejstarší společnost – mýty, archeologické vykopávky, kosterní pozůstatky, první nástroje. Středověk – legendy, letopisy, kroniky, stavby, nářadí zemědělské a řemeslnické. Novověk – spisový materiál i periodický tisk, stavby, stroje. Nejnovější – fotografie, zvukové záznamy, filmy, videozáznamy, roboty.

10 Dvojí teorie vzniku světa a člověka 1. Teorie stvoření – Bible, I. Kniha Mojžíšova = Bůh stvořil svět během 6 dnů, Adam a Eva přestoupili zákaz ochutnat jablko ze stromu poznání, vyhnáni z ráje. 2. Teorie vývojová – anglický badatel Charles Darwin navázal na systém živočišných druhů (člověk zařazen do řádu primátů) na švédského přírodovědce Carla Linného.

11 Pomocné vědy historické Pomocné vědy historické = soubor vědních disciplín, které pomáhají historikovi v jeho historicko-kritické práci.

12 Druhy pomocných věd historických Paleografie – vývoj a druhy písma. Diplomatika – o písemnostech. Chronologie – o způsobech měření času. Heraldika – o erbech a tvoření znaků. Numizmatika – o mincích a jiných platidlech. Sfragistika – o pečetích.

13 Metrologie – o soustavách měr a váh. Epigrafika- o nápisech rytých nebo tesaných. Statistika – o změnách ve společnosti. Genealogie – o rodových souvislostech. Demografie – o obyvatelstvu. Faleristika – o řádech a vyznamenáních.

14 Filigránologie – o průsvitkách v papírech (výrobní značky papíru znatelné v průsvitu, určení původu a stáří papíru. Kodikologie – o středověkých rukopisech neúřední povahy, kodexech. Kampanologie – o zvonech a jejich výzdobě. Vexilologie – o praporech.

15 Periodizace dějinného vývoje Periodizace dějinného vývoje = rozčlenění dějin lidské společnosti na určitá období (periody, epochy, éry).

16

17 Dějiny lidské společnosti dělíme na: PRAVĚK = od nejstarších dob do výskytu písemných pramenů. STAROVĚK = do pádu západořímské říše (476 n.l.). STŘEDOVĚK = do objevení Ameriky (1492), případně do r. 1600 (pozdní středověk, počátek novověku). NOVOVĚK = do 20. století DĚJINY NOVÉ DOBY – od 1. světové války po současnost.

18 Jak se určoval čas. Ve starověkém Orientu určován čas podle významných událostí roku, vlády panovníků. Ve starověkém Řecku poprvé doloženo určování roku podle olympijských her (4. stol. př. n. l.) Ve starověkém Římě určování času prosazováno od domnělého založení Říma (753 př. n. l.) Křesťanský letopočet – podle narození Ježíše Krista, zaveden v 6. stol. n. l. – převládl ve středověké Evropě a pak téměř na celém světě. 24.2.1582 bulou papeže Řehoře XIII. reforma kalendáře = GREGORIÁNSKÝ. U nás příkazem Rudolfa II. přistoupily Čechy r. 1584.

19 Časová přímka

20 UKÁZKA HISTORICKÉ MAPY

21 Použité zdroje: Obrázky jsou z www.google.cz a nepodléhají žádným autorským právům.www.google.cz Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. KYSUČAN, Lubor. FEJFUŠOVÁ, Marie. Dějepis pro 6. ročník. Pravěk a starověk. 1. vydání. Brno: Nová škola, s. r. o., 2007. učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN 80-7289-082-4. Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj. 11653/2007-22 dne 15. května 2007 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.

22 Zdroje pro obrázky: http://3.bp.blogspot.com/_N0h35JOFoBg/TN KN- AUyPdI/AAAAAAAAARM/3k4kz7eVkvA/s160 0/letopocet.jpg http://3.bp.blogspot.com/_N0h35JOFoBg/TN KN- AUyPdI/AAAAAAAAARM/3k4kz7eVkvA/s160 0/letopocet.jpg http://www.mapyeuropy.eu/fotogaleria/2.jpg http://www.dejepis.com/img/cas_prim_m.gif