EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Čína a Korejský poloostrov Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8-15 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.

Prezentace na téma: "EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Čína a Korejský poloostrov Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8-15 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění."— Transkript prezentace:

1 EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Čína a Korejský poloostrov Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8-15 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název sady vzdělávacích materiálů: ICT8 – Z - Regionální geografie Autor: Petr Ustohal Datum vytvoření: 14. 5. 2014 Garant (kontrola): Jana Plachá Ročník: vyšší gymnázium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Téma: Čína a Korejský poloostrov Metodika/anotace: Materiál slouží k výkladu tématu Čína. Nejdříve jsou uvedena základní socioekonomická data, je popsána poloha státu, dále téma obyvatelstvo. Velká pozornost je věnována vývoji hospodářství v závislosti na změnách politických poměrů. V prezentaci jsou zmíněny i oblasti: Tchaj-wan, Hongkong, Macao a Singapur. Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

2 Čína je se svými 1,35 mld. nejpočetnější stát světa 1. Většina obyvatel však žije na východě země. (viz. Obr. 1.) Průměrná hustota zalidnění je tedy jen 142 obyv/km 2 (ČR 134) 2. Rozlohou se řadí na čtvrté místo za Rusko, Kanadu a USA. Čína

3 Čína – hustota zalidnění Obr. 1.

4 Obr. 2.

5 Povrch SZ – suché pánve a plošiny obklopené horami –Tarimská pánev vyplněná pouští Taklamakan. Na severu Turfanská proláklina (- 154 m). –Pánev je lemována pohořími: Ťan-Šan Pamír Kchun-lun-Šan –Na severu Džungarská pánev (oblast na celém světě nejvzdálenější od moře) Tibetská náhorní plošina obklopená pohořími Himálaj, Karakoram a Kchun-lun-Šan

6 Povrch, vodstvo Střední Čína – oblast hor a vysočin, Sečuánská pánev Východní nížiny – Mandžuská a Velká čínská JV – Krasová krajina Tibetská náhorní plošin je pramennou oblastí mnoha velkých asijských řek: –Indus, Brahmaputra, Salwin, Mekong –Chang Jiang (Jang-c'-ťiang) a Huang He, které mají spolu s Xi-Jiang pro Čínu největší význam.

7 Huang He (Chuang-che) Pramení v Tibetské náhorní plošině pod pohořím Khun-lun. Na svém středním toku se prodírá planinou, kde silně eroduje spraše mocné i několik set metrů. Zde získává barvu, kterou výstižně charakterizuje její název – Žlutá řeka. Na dolním toku se průtok zpomaluje a sedimenty se usazují takovým způsobem, že řeka v některých úsecích teče v korytu z vlastních naplavenin nad úrovní okolní krajiny.

8 Obr. 3. Žlutá řeka

9 Chang Jiang Se svou délkou 6300 km je za Amazonkou a Nilem třetí nejdelší řekou světa. Proto dostala jméno Dlouhá řeka. Řeka je důležitým pilířem čínského hospodářství. Slouží k zavlažování a zásobování vodou. Je nejdůležitějším lovištěm sladkovodních ryb a funguje jako důležitá dopravní tepna. Od roku 2008 i zdroj energie (Tři soutěsky).

10 Tři soutěsky Přehrada s největší hydroelektrárnou na světě. Instalovaný výkon 18 200 MW se rovná devíti Temelínům. Problémy: - přesunutí 2 mil. obyv. ze zatopených území - eroze a sesuvy půdy na březích, které způsobují obrovské vlny - nárůst řas a degradace vodního života - hromadící se odpadky u hráze, které by mohly ucpat propusti

11 Obr. 4. Výpust hráze přehrady 3 soutěsky

12 Obr. 5. Odpadky u hráze

13 Obyvatelstvo Hlavním městem je Peking, nejlidnatějším je Šanghaj. Na venkově žije polovina obyvatel, ale urbanizace rychle roste. Rychle se také mění poměr pracujících v jednotlivých sférách hospodářství. Dochází k velkému odlivu pracovní síly ze zemědělství do odvětví průmyslu a služeb.

14 Obyvatelstvo V Číně existuje 5 autonomních oblastí, kde žijí výrazné počty menšin. Politika ale směřuje k počínštění a systematickému osídlování těchto oblastí Číňany. Nejdiskutovanější je Tibet, který je od 50. let 20. stol okupovaný Čínou. Od 60. let existuje v Indické Dharamsale Tibetská exilová vláda již vede 14. dalajláma. Jeho původním sídlem byl palác Potala v Lhase. Velký počet Číňanů žije v zahraničí, kde vytvářejí celé čtvrti se svébytnou asijskou kulturou – Chinatown.

15 Obr. 6. Palác Potala

16 Obyvatelstvo Vláda se snaží snižovat počet obyvatel politikou jednoho dítěte, což má značné negativní důsledky: - rodiny mají zájem o udržení rodu a preferují syny, narozených děvčátek se snaží zbavit - nyní výrazně převažují muži, ti mají problém najít partnerku a zvedá se vlna násilí - snižuje se podíl obyvatel v produktivním věku a roste podíl postproduktivní populace, což může mít do budoucna negativní sociální a ekonomické důsledky

17 Náboženství Komunistický režim se snaží náboženství potlačovat, takže se většina Číňanů oficiálně k žádnému nehlásí. Jsou však značně ovlivněni konfucianismem. Konfucius byl čínský filosof. Jeho nauka je souborem zásad a principů spravedlivého a mravního lidského chování. Věnuje se zejména vztahům ve společnosti a zejména v rodině. Základem je respekt k nadřízené a starší osobě. Konfucius navázal na učení mudrce Lao-c` a na filosofický směr taoismus. Tao je cesta životem při které člověk ctí přírodu a aktivně „nečiní“, spíše nechává působit přirozené tvořivé síly. Vše se vztahuje k něčemu, vytváří protiklady (Jing-Jang).

18 Hospodářství Vzhledem k velikosti země a počtu obyvatel je Čína největším pěstitelem a producentem mnoha plodin a surovin. Na obyvatele je ale zemědělství málo výkonné. Tradiční a nedůležitější jsou : - rýže, soja, bavlník, čaj - chov prasat, drůbeže, bource morušového pro hedvábí - rybolov Kvůli občasnému nedostatku standardní stravy se v čínském jídelníčku vyskytují i netradiční suroviny jako např. hadi opice, žáby a často se říká „vše, co se hýbe“.

19 Obr. 7. čínský trh se zvířaty

20 Hospodářství Čína má bohaté zdroje nerostných surovin, zejména na severovýchodě, kde leží historické Mandžusko. Tuto oblast získalo v období 2. svět. války Japonsko a vybudovalo zde rozsáhlý pás těžkého průmyslu. Komunistická Čína s pomocí Sovětského svazu na tuto základnu navázala a rozšířila ji, čímž vznikla největší oblast těžkého průmyslu v zemi.

21 Tchaj-wan V první pol. 20. stol. probíhaly v Číně občanské boje strany Kuomintang s komunisty. Vyhráli komunisté a Kuomintang se stáhl na Tchaj-wan, kde vznikla Čínská republika nezávislá na Číně. Zprvu zde vládl diktátorský režim generála Čankajška. Poté nastala demokratizace. Vláda použila úspěšný japonský model rozvoje. S pomocí japonských a amerických investic začala růst výroba, která využívala levné pracovní síly. Hospodářská strategie se začala orientovat na export. Díky rychlému růstu HDP se Tchaj-wanu spolu s Jižní Koreou, Singapurem a Hongkongem začalo říkat Asijští tygři. Čína dnes považuje Tchaj-wan za vlastní území. Mezi pevninou a ostrovem tak panuje značné napětí.

22 Hongkong, Macao a Zvláštní ekonomické zóny Hongkong a Macao byly pozůstatky koloniální éry. První území bylo pod správou Británie, druhé Portugalska. Dnes jsou součástí Číny. Tato území zažívala v 2. pol. 20. stol. obdobný ekonom. rozmach jako Tchaj-wan. Po smrti Mao Ce-tunga, se rozhodlo nové komunistické vedení reformovat dosavadní systém a v zázemí Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu založili Zvláštní ekonomické zóny (ZEZ) a sít tzv. otevřených přístavů. Sem měl být přilákán za pomoci celních a daňových úlev zahraniční kapitál a moderní technologie. Přijížděli sem speciálně školení Číňané, aby si osvojili moderní postupy a ty poté dále šířili ve vnitrozemí. Následně byla vytvořena velkoplošná ZEZ na ostrově Hajnan, poté v Šanghaji.

23 Obr. 8. Strategické rozvojové osy a zvláštní ekonomické zóny

24 Státní podpora inovačního podnikání V zemi vznikají nové moderní vědecko-technologické parky. Jsou vybaveny špičkovou technologií a takovým pracovním prostředím, které láká zpět Číňany, kteří dříve emigrovali a uchytili se ve vědecko-výzkumné sféře.

25 Korejský poloostrov Dříve politicky jednotné území se po osvobození z japonské okupace po skončení 2. svět. války rozdělilo na komunistickou Korejskou lidově demokratickou republikou s hl. městem Pchjongjangem a Korejskou republiku s hl. městem Soul. Životní úroveň v Jižní Koreji prudce rostla. Hospodářský úspěch byl založen zprvu na stavbě lodí (Hyundai) a výrobě oceli, později se hospodářství přeorientovalo na jiná náročnější odvětví (Kia, Samsung, LG, …) V KLDR vládne diktátorský režim, který zemi ekonomicky vyčerpal. Zatímco obyvatelé trpí hladomorem, vynakládá vláda enormní částky na zbrojení.

26 Zdroje 1. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html 2. http://simple.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_population_density Obr. 1. http://www.stratfor.com/sample/image/chinas-strategic-railway-extension Obr. 2. http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2004/cina-1-2004/835-3/cina-a-cinane Obr. 3. http://tripwow.tripadvisor.com/slideshow-photo/yellow-river-n2-china- china.html?sid=14234192&fid=upload_12952948026-tpfil02aw-3756 Obr. 4. http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/cina-priznala-ze-tri-soutesky-pusobi-problemy Obr. 5: http://english.caixin.com/2010-07-23/100163671_1.html

27 Obr. 6: http://www.greatwallvacation.com/destinations/Lhasa/attractions/Potala-Palace.html Obr. 7: http://www.sandiegoreader.com/news/2013/apr/23/travel-magic-lives-kanas-china/ http://www.weeac.com/animals-for-fur.html Obr. 8. Baar, V. J. Hospodářský zeměpis-Globální geografické aspekty světového hospodářství. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., 2005 112 s. ISBN 80-86034-50-X.