Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl.

Prezentace na téma: "Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl."— Transkript prezentace:

1 Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl

2 Dějiny sociologie - periodizace 1.Protosociologie: Antika – 40 léta 19.stol. 2.Klasické období: 40 léta 19.stol – 20 léta 20 stol. 3.Období velkých empirických výzkumů: Od 20 do 60 let 20 stol. 4.Období velkého hledání: Od 60 a 70 let 20 stol.

3 Dějiny sociologie – periodizace A.Období velkého hledání B.Období velkých empirických výzkumů C.Období klasické sociologie D.Protosociologie 1.Antika – 40 léta 19.stol. 2.40 léta 19.stol – 20 léta 20 stol. 3.Od 20. do 60 let 20 stol. 4.Od 60 a 70 let 20 stol. Cvičení: K jednotlivým časovým určením přiřaďte názvy jednotlivých period vývoje sociologie!

4 Dějiny sociologie – periodizace 1.Antika – 40 léta 19.stol. 2.40 léta 19.stol – 20 léta 20 stol. 3.Od 20. do 60 let 20 stol. 4.Od 60 a 70 let 20 stol. Řešení D. Protosociologie C. Období klasické sociologie B. Období velkých empirických výzkumů A. Období velkého hledání

5 1. Protosociologie Antika – 40 léta 19.stol. Před vznikem sociologie, jako samostatné vědy Základní problémy formulovány v rámci sociální filozofie. Neempirická spekulativní sogie, vycházející ze zkušenosti filozofů a analýzy dokumentů. Byly kladeny základní otázky po smyslu a směru společenského vývoje, otázky pokroku a úpadku, dějinné zákonitosti Byly formulovány základní vztahy mezi sociálními jevy Představitelé: Platon, Aristoteles, Machiavelli, Hobbes …

6 2. Období klasické sociologie 40 léta 19.stol – 20 léta 20 stol. Období velkých teorií Ze sociální filosofie se vyděluje sociologie, jejímž zakladatelem je Auguste Comte Snahou bylo vysvětlit celek sociální skutečnosti a zformulovat základní zákonitosti společenského vývoje na základě jednoho principu Zdroje inspirace hledali první sociologové ve fyzice, chemii, biologii, psychologii a dalších vědách.

7 Úkol: Doplňte chybějící části tvrzení Jako protosociologii označujeme období před ………………………………………………………………... Jde o období, které trvá od ……………… do ……………………. Základní otázky byly formulovány v rámci tzv. ……………………….. která byla převážně ……….………….. a ……………………. Ze sociální ……………… se vyděluje sociologie. Jejím zakladatelem je …………………………. Druhé období vývoje sociologie tzv. klasické, lze také jinak označit jako období velkých …………, protože první sociologové se snažili vysvětlit celek sociální skutečnosti na základě jednoho principu. Trvá zhruba od …………………….... do ……………………. vznikem sociologie, jako samostatné vědy Antiky 40 let 19.stol. sociální filozofie neempirickáspekulativní teorií 40 let 19.stol 20 let 20 stol filozofie Auguste Comte

8 Klasická sociologie: Auguste Comte (1798 – 1857) Člověk (jedinec) neurčuje dějinné či sociální procesy ani strukturu společnosti, nýbrž je jimi sám determinován. Sociální statika - teorie spontánního uspořádání společnosti, vysvětluje podmínky sociální existence jednotlivce, společenskou stavbu. – Základní stavební jednotkou společnosti je rodina, nikoli jednotlivec, jejíž stavba je určována vztahy mezi pohlavími a vztahy mezi pokolením – Společenská stavba je udržována vzájemnou solidaritou rodin Sociální dynamika - teorie vývoje společnosti – Lidstvo se neustále vyvíjí: Intelekt, poznání a morálka převažují nad city a pudy. Lidský život se zkvalitňuje a prodlužuje. Teorie zákona tří stádií vývoje lidského rozumu a společnosti 1. Teologické 2. Metafyzické 3. Pozitivní Zdroj: Wikimedia Commons: http://cs.wikipedia.org/wiki/Auguste_Comte

9 Klasická sociologie: Auguste Comte (1798 – 1857) Tři stádia vývoje lidského rozumu a společnosti: – Teologické Od počátku lidstva až po středověk: snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených sil. Odpovídající formou vlády je teokracie. Fetišismus  polyteismus  monoteismus. – Metafyzické Nadpřirozené bytosti jsou nahrazeny abstraktními představami (příroda, rozum, idea, pravda, dobro). Svět je však z nich nevyložitelný a absolutní poznání nedosažitelné, končí destrukcí a skepsí. – Pozitivní C. chce vypracovat teorii tohoto stádia. Nadpřirozené síly i abstrakta nahradí fakta pravda je shoda myšlení s fakty. Zdroj: Wikimedia Commons: http://cs.wikipedia.org/wiki/Auguste_Comte

10 Cvičení: seřaďte jednotlivá stádia vývoje lidského rozumu jak následují za sebou a přiřaďte k nim jednotlivé charakteristiky! Pozitivní Teologické Metafyzické Snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených sil. Poznání skrze abstraktní představy Orientace na fakta

11 Řešení Teologické Metafyzické Pozitivní Snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených sil. Poznání skrze abstraktní představy Orientace na fakta

12 Klasická sociologie: Herbert Spencer (1820 – 1903) Inspirace biologií Univerzální zákon přirozeného vývoje platí pro celý svět a všechny jevy. Je základním zákonem přírody i společnosti. „Hmota přechází od neurčité, nesouvislé stejnorodosti do určité, souvislé nestejnorodosti.“ Sociální jevy jsou nezávislé na individuálních vlastnostech jednotlivců Sociologie musí zkoumat sociální instituce a analyzovat sociální dogmata - ustálené názory na otázky mezilidského soužití, které se výchovou přenášejí na další generace. Zdroj: Wikimedia Commons: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Herbert_Spencer.jpg

13 Klasická sociologie: Herbert Spencer (1820 – 1903) Společnost je žijícím organismem a jednotlivec, tedy i sociolog, je buňkou: Nelze se tedy nikdy zcela zbavit svých zájmů, pověr a předsudků, což je největší potíží sociologie. Tento organismus podléhá univerzálnímu zákonu vývoje : 1.Vyvíjí se a roste: 2.S růstem se prohlubuje složitost jeho stavby 3.Probíhá dělba sociálních činností 4.Má své orgány umožňující životní pochody – sociální život - instituce Zdroj: Wikimedia Commons: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Herbert_Spencer.jpg

14 Úkol: Doplňte chybějící části tvrzení Základními disciplínami sociologie by dle Comta měla být teorie spontánního uspořádání společnosti pro kterou razil název: ………………………… a teorie vývoje společnosti tzv. ……………………………… Vývoj společnosti podléhá jeho teorii zákona tří stádií vývoje lidského rozumu. Je to stádium : 1. ……………...... 2. …………………. 3. …………………. Dle Herberta Spencera platí pro celý svět a všechny jevy univerzální zákon ………………………………… Je základním zákonem přírody i společnosti. Podle tohoto zákona přechází hmota od ………………………………………………………..do ……………………………………………………. Sociologie by měla studovat tzv. …………………………….., tedy ustálené názory na otázky mezilidského soužití, které se výchovou přenášejí na další generace. Společnost přirovnával k ………………………………, který se vyvíjí a s růstem se prohlubuje jeho složitost. Sociální statika Sociální dynamika Teologické Metafyzické Pozitivní přirozeného vývoje neurčité, nesouvislé stejnorodosti určité, souvislé nestejnorodosti sociální dogmata žijícímu organismu

15 Zdroje a literatura BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203- 124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4