Obsah přednášky: Americký izolacionismus. 1. Definice izolacionismu A) ortodoxní interpretace (Dexter Perkins) B) revizionistická interpretace (Bernard.

Prezentace na téma: "Obsah přednášky: Americký izolacionismus. 1. Definice izolacionismu A) ortodoxní interpretace (Dexter Perkins) B) revizionistická interpretace (Bernard."— Transkript prezentace:

1 Obsah přednášky: Americký izolacionismus

2 1. Definice izolacionismu A) ortodoxní interpretace (Dexter Perkins) B) revizionistická interpretace (Bernard Fensterwald; Pavel Barša) C) popření izolacionismu (Robert Kagan) 2. Hlavní dokumenty izolacionismu

3 Politika uzavření se před okolním světem, soustředění se na domácí politiku Izolace geografická, politická, ekonomická (?) Příklady „klasického“ izolacionismu šogunát Tokugawa, Japonsko (1633 – 1854) – politika „sakoku“ Tibet do 1. pol. 20. století Jemen do 60. let 20. století

4 => ortodoxní interpretace USFP: Dexter Perkins: The Evolution of American Foreign Policy (1952). Vyhlášení nezávislosti a americká revoluce představují „akt izolace, přetrhání všech vazeb se Starým světem, počin společnosti, které se cítila odlišná od těch, které existovaly na druhé straně Atlantiku….”

5 až do konce 19. století (1898) USA v izolaci obrat: Španělsko – americká válka (1898): obsazení Kuby, Portorika, Filipín a Guamu Přechodné období (1898 – 1913) Nástup T. W. Wilsona k intervencionismu Přechodné období (1919 – 1941) – návrat do izolace Po IISV vítězství internacionalismu

6  Revizionistická interpretace Bernard Fensterwald, jr.: The Anatomy of American Isolationism (1958). „Nikdy jsme se nepokoušeli o kulturní izolacionismus, který praktikují v SSSR a komunistické Číně…Od svého zrození, Spojené státy byly politicky a vojensky zapojené do všech záležitostí na kontinentu Severní Ameriky, později na celé Západní hemisféře a nakonec v celém Pacifiku.“

7 Americký izolacionismus = separace, nezúčastněnost („aloofness“) vůči politickému a vojenskému vývoji pouze v Evropě, nikoli v Západní hemisféře a Pacifiku Bernard Fensterwald: USFP jako konflikt mezi izolacionismem a expanzionismem Oskar Krejčí: Zahraniční politika USA (2009): izolacionismus versus intervencionismus

8 Pavel Barša: Hodina impéria – současná zahraniční politika USA (2003): základ americké identity tvoří dvě zkušenosti: a) odchod ze Starého světa a nalezení útočiště v Novém světě (impulz oddělení od Evropy) b) posouvání „hranice“ v Novém světě (na Západ k Pacifiku) (impulze expanze na Západní polokouli) Američané = utečenci i kolonizátoři; přistěhovalci i lidé, kteří posouvají hranice dál („hraničáři“)

9 => popření izolacionismu Robert Kagan: Nebezpečný národ (sv. 1) – zahraniční politika USA 1700 – 1900. „Přetrvávající blud o Americe jako izolacionistické a pasivní zemi, pokud zrovna není vyprovokována, je založen na nepochopení americké zahraniční politiky během 17., 18., a na počátku 19. století.“ Kaganova kniha „vypráví spíše o rozpínavosti a idealistických i materialistických tužbách než o příkladech izolacionismu a zářících městech na kopcích.“

10 Puritáni nezakládali USA, aby se separovali od Evropy, ale aby založili impérium, které změní svět k lepšímu Američané byli expanzivní ještě před založením USA Svou legitimitu stavěly na univerzalistické ideologii – právech pro všechny, ne pro sebe v USA Bůh si vybral Ameriku, aby šířila myšlenky svobody Dokud byly USA malé a slabé, bojovali a zabírali půdu ale jen vůči slabším (Indiánům, Mexičanům) Snažili se vyhýbat závazkům se silnějšími aktéry (evr. Mocnosti) – to by omezilo jejich svobodu jednání.

11 John Winthrop (1630): Vzor křesťanské shovívavosti (Model of Christian Charity); mše / kázání „Město na kopci“ Thomas Paine (1776): Zdravý rozum (Common Sense) George Washington (1793): Prohlášení neutrality George Washington (1796): Projev na rozloučenou Monreova doktrína (1823) John Louis O'Sullivan (1845): Zjevný úděl/poslání (Manifest Destiny)