Přednáška z anatomie - myologie

Prezentace na téma: "Přednáška z anatomie - myologie"— Transkript prezentace:

1 Přednáška z anatomie - myologie
Svaly horní končetiny +inervace Svaly dolní končetiny + inervace Petr Šifta

2 Musculi membri superioris I.
Svaly spinohumerální (patří do povrchové vrstvy svalů zad) M. Trapezius (n. accessorius) M. Latissimus dorsi (n. thoracodorsalis) Mm. Rhomboidei (n. dorsalis scapulae) M.levator scapulae (n. dorsalis scapulae)

3 Musculi membri superioris II.
Svaly thorakohumerální ( patří ke svalům hrudníka) M.pectoralis major (Nn.pectorales, laterales et mediales) M.pectoralis minor (n.pectoralis medialis) M.subclavius (n.subclavius) M.serratus anterior (N.thoracicus longus)

4 Musculi membri superioris III.
Svaly vlastní končetiny

5 Svaly ramenní a lopatkové
Musculus deltoideus (n.axillaris) Musculus supraspinatus (n. supraspinatus) Musculus infraspinatus (n. supraspinatus) Musculus teres minor (n.axillaris) Musculus teres major (n. subclavius) Musculus subscapularis (n. subscapularis)

6 Musculi brachii – svaly paže
Musculi brachii vytvářejí přední a zadní skupinu V přední skupině jsou tyto svaly: Musculus biceps brachii (caput longum a caput breve) (n.musculocutaneus) Musculus coracobrachialis (n.musculocutaneus) Musculus brachialis (n.musculocutaneus) V zadní skupině jsou tyto svaly: Musculus triceps brachii (caput longum, caput mediale, caput laterale) (n. radialis) Musculus anconeus (n. radialis)

7 Regio axillaris Plexus brachialis A. subclavia Mm. scaleni

8 Poznámka č.1 CB syndrom – vzniká hypertonem mm. scaleni + hypertonem svalů krku

9 Musculi antebrachii – svaly předloktí
Musculi antebrachii zahrnuje tři skupiny svalů, oddělené osteofasciálními septy: Přední skupinu, kde rozlišujeme čtyři vrstvy Laterální skupinu uspořádanou do dvou vrstev Dorsální skupinu s povrchovou a hlubokou vrstvou

10 Přední skupina předloketních svalů
Vrstva: m. pronator teres, m. flexor carpi radialis, m. palmaris longus, m. flexor carpi ulnaris Vrstva: m. flexor digitorum superficialis Vrstva: m. flexor digitorum profundus, m. flexor pollicis longus Vrstva: m. pronator quadratus

11 Inervace svalů přední skupiny
Všechny svaly jsou inervovány N. Medianus, vyjma: m. flexor carpi ulnaris, m. flexor digitorum profundus (4.a 5.), které jsou inervovány N. Ulnaris

12 Laterální skupina předloketních svalů
Povrchová vrstva: m. brachioradialis, m. extensor carpi radialis longus a m. extensor carpi radialis brevis Hluboká vrstva: m. supinator Všechny tyto svaly jsou inervovány N. Radialis

13 Dorsální skupina předloketních svalů
Povrchová vrstva: m. extensor digitorum, m. extensor digiti minimi a m. extensor carpi ulnaris Hluboká vrstva: m. abductor pollicis longus, m. extensor pollicis brevis, m. extensor pollicis longus a m. extensor indicis Opět všechny tyto svaly jsou inervovány N. radialis

14 Musculi manus – svaly ruky
Skupina palcová: m. abducor pollicis brevis, m. flexor pollicis brevis,m. opponens pollicis a m. adductor pollicis Svaly hypothenaru: m. palmaris brevis, m. abductor digiti minimi, m. flexor digiti minimi brevis, m. opponens digiti minimi Musculi lumbricales I.-IV. Musculi interossei palmares I-III Musculi interossei dorsales I-IV

15 Inervace svalů ruky N.medianus: m. abductor pollicis brevis, m. flexor pollicis brevis (cap. Sprf.), m.opponens pollicis, mm. lumbricales (I.,II.) N.Ulnaris- inervuje zbytek svalů (Viz. výše)

16 Poznámka č. 2 Míšní kořen – spojení předního a zadního kořenu míšního

17 Míšní kořen Spojením předního
zadního míšního kořene, vzniká míšní nerv 31 párů => předtím než vznikne periferní nerv, spojují se v místech zvaný plexus

18 Plexus brachialis Primární svazky truncus superior (C4-6)
truncus medius (C7) truncus inferior (C8, Th1) Sekundární svazky Fasciculus lateralis: n. musculocutaneus, horní raménko pro n. medianus, n. ulnaris Fasciculus medialis: dolní raménko pro n. medianus Fasciculus posterior: a. axillaris, n. radialis

19 Plexus brachialis -pokračování
Pars supraclavicularis – odstupují nervy pro svaly pletence horní končetiny: N. dorsalis scapulae, n. suprascapularis, N. thoracicus longus, N. thoracodorsalis, N. subcapularis, N. Subclavius Pars infraclavicularis – nervy pro svaly volné horní končetiny

20 Obecné dělení – musculi membri inferioris
Svaly dolní končetiny vytvářejí skupiny podle vztahu k velkým kloubům Skupina svalů kyčelního kloubu Skupina svalů stehenních Svaly bérce Svaly nohy

21 Musculi coxae – svaly kyčelního kloubu
Přední svaly kyčelního kloubu: m. iliopsoas (n.femoralis) Zadní svaly kyčelního kloubu: m. gluteus maximus (n.gluteus inf.), m. gluteus medius, m. gluteus minimus (n. gluteus sup.), m. tensor fasciae latae (n.gluteus sup.) Pelvitrochanterické svaly (přímá vlákna s plexus sacralis): m. piriformis, m. gemellus superior, m. gemellus inferior, m. obturatorius internus, m. quadratus femoris Mm. Femoris: vytvářejí tři skupiny a) ventrální b) mediální c) dorsální

22 M. iliopsoas

23 Poznámka číslo 3. M. psoas major začíná na procc. Costales a meziobratlové destičky od Th12 po L4-5 Tento sval je často přetěžovaný => vždy nutné vyšetřit v souvislosti s podezřením na blokádu SI skloubení, podezření na radikulární symptomatologii Plexus lumbalis (viz. dále)

24 Topografie pánve M.iliopsoas – úzký vztah k vnitřním orgánům, velkým tepnám

25 Mm. femoris Ventrální skupina svalů stehna: m sartorius, m. quadriceps femoris m. Rectus femoris - caput rectum, - caput reflexum m. Vastus lateralis m. Vastus intermedius m. Vastus medialis Inervace N. femoralis

26 Mm. femoris Mediální skupina svalů stehna: m. pectineus, m. adductor longus, m. adductor brevis, m. adductor magnus, m. obturatorius externus Inervace N. Obturatorius

27 Mm. femoris Dorsální skupina svalů stehna: m. biceps femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus Inervace N. Ischiadicus

28 Poznámka číslo 4. Pozor na hlavičku fibuly – caput fibulae, upíná se na ní m. biceps femoris => často bývá blokáda !!! Za hlavičkou fibuly prochází N. fibularis communis (jako druhá větev z N. ischiadicus)

29 Musculi cruris – svaly bérce
Opět jsou rozděleny do tří skupin: Přední skupina svalů bérce: m. tibialis anterior, m. extensor hallucis longus, m. extensor digitorum longus (n. fibularis profundus) Laterální skupina svalů bérce: m. peroneus longus, m. peroneus brevis (n. fibularis superficialis) Zadní skupina svalů bérce: A) Povrchová vrstva m. triceps suare – m. gastrocnemius, caput mediale et caput laterale, m. soleus – celý sval se připojuje do Achillovy šlachy – Tendo calcaneus (Achillis). B) Hluboká vrstva m. popliteus, m. tibialis posterior, m. flexor gigitorum longus, m. flexor hallucis longus Inervace N. Tibialis

30 Musculi pedis – svaly nohy
Svaly na hřbetu nohy, jsou funkčne extenzory palce a prstů: m. extensor digitorum brevis, m. extensor hallucis brevis Svaly v plantě: Svaly palce: m. abductor hallucis, m. flexor hallucis brevis, m. adductor hallucis Svaly malíku: m. abductor digiti minimi, m. flexor digiti minimi brevis Svaly střední skupiny: m. flexor digitorum brevis a mm. Lumbricales Musculi interossei plantares et dorsales

31 Klenba nožní Podélná klenba nožní Příčná klenba nožní

32 Podélná klenba nožní Vazy plantární strany: lig. plantare longum
Svaly: m.tibialis posterior, m. flexor digitorum longus, m. flexor hallucis longus, krátké svaly planty – m. quadratus plantae

33 Příčná klenba nožní Tato klenba je vytvořená kostěnými strukturami – tarzálními kůstkami Systém napříč probíhajících vazů Šlašitý třmen: tvořený m. tibialis ant., m. fibularis longus

34 Inervace

35 Plexus lumbalis Tato pleteň je uložena v M. psoas major
Vzniká propojením silných předních větví spinálních nervů L1-L3 Uspořádání: Horní větve: n.iliohypogastricus, N.ilioinguinalis, N.genitofemoralis, N.cutaneus femoris lateralis Dolní větve: N.femoralis, N.obturatorius

36 Plexus sacralis et nervi coccygei
Nejmohutnější nervová pleteň Spojení ventrálních větví L4, L5, S1-S5 a Co N.glutaeus sup. N.glutaeus inf. N.cutaneus femoris post. N.ischiadicus Obsahuje také vlákna parasympatická – N. Pudendus (kavernózní tělíska, svaly dna pánevního)

37 Ventrální kořen míšní

38 Speciální kapitoly z anatomie pro obor TVS

39 Hluboké svaly šíjové – suboccipitální svaly
Jsou to svaly rozepjaté mezi obratli C1-C2 a hlubokými partiemi týlní oblasti M.rectus capitis posterior major – úpon střed linea nuchalis inferior M.rectus capitis posterior minor – vnitřní třetina linea nuchalis inferior M. obliquus capitis capitis superior – nad m. rectus capitis post.maj. M. obliquus capitis inferior – příčný výběžek atlasu

40 Poznámka číslo 1. Suboccipitální svaly – spojení Kraniocervikální = CC syndrom Klinicky převládá bolest hlavy, vyzařující do obličeje, lokalizace je záhlaví, ve spáncích a očích, je většinou jednostranná závrať a porucha rovnováhy V anamnéze často najdeme tonzilitis a tonzilektomie, otitis media Nalézáme trp v krátkých extenzorech kraniocervikálního spojení POZOR: tato oblast je místem extrémní propriocepce

41 Fascie na zádech – Fascie thoracolumbalis (lumbodorsalis)
Fascia thoracolumbalis je dvořená dvěma listy –lamina superficialis, lamina profunda, které mezi sebou zpředu a zezadu uzavírají v bederní krajině hluboké svalstvo zádové

42 Lamina superficialis Aponeurotický začátek m. latissimus dorsi

43 Lamina profunda Stojí frontálně před komplexem hlubokého zádového svalstva a za m. quadratus lumborum. Její funkce je opora zádových svalů a trupu vůbec, důležitá pro fixaci správného držení vzpřímeného těla Na zevním okraji hlubokého svastva se tyto dva listy spojují. Zde začíná m. transversus abdominis

44 Poznámka číslo 2. Správná funkce břišního lisu má zásadní význam pro správnou funkci zádového svalstva (Véle, 1997)

45 Zeslabená místa břišní stěny – canalis inguinalis
Je to oploštělá asi 40 – 50mm dlouhá štěrbina nad lig. Inguinale, ¨kudy u muže prochází ductus deferens a nervy a cévy varlete a u ženy lig.teres uteri. Stěnou břišní probíhá takto: shora, z laterální strany a zezadu – dolů, dopředu a mediálně Kanál probíhá v místě, kde nedosahují svalové snopce m.obliquus internus a m.transversus abdominis a svalová stěna je tvořena pouze aponeurozou m. obliquus abdomis externus, transversální fascií a peritoneem

46 Canalis inguinalis Horní stěna -m.obliquus internus a m.transversus abdominis Dolní stěna – ligamentum inguinale Přední stěna – aponeurosis musculi obliqui externi – výstup anulus inguinalis superficialis Zadní stěna – fascia transversalis (peritoneum) vstup do anulus inguinalis profundus

47 Povrchová vrstva Aponeurosis musculi obliqui externi

48 Druhá vrstva Kanál podbíhá svalové snopce m.obliquus internus a m.transversus abdominis – odtud se přidává na semenný provazec m.cremaster

49 Hluboká vrstva Fascia transversalis, kraniálně okraj aponeurosy m.transversus, přecházející ve falx inguinalis a ligamentum intefoveolare

50 Anulus inguinalis profundus
Nejedná se o otvor, ale prstencovité zesílení fascie, otvor se z něho stane buď protržením transversální fascie při vzniku kýly Hernia inguinalis indirecta – vniká ve fossa inguinalis lateralis do anulus inguinalis profundus Hernia inguinalis directa – vniká do anulus inguinalis superficialis přes fossa inguinalis medialis

51 Vertebroviscerální vztahy
Obecně je nutné mít na zřeteli následující možnosti Páteř (pohybový systém) způsobuje příznaky, které jsou mylně pokládány za vnitřní onemocnění Viscerální porucha způsobuje příznaky, které napodobují poruchu pohybového ústrojí. Viscerální onemocnění vyvolává reflexní (pseudoradikulární) reakci v segmentu, včetně blokády pohybového segmentu páteře. Viscerální onemocnění, které způsobilo poruchu v pohybovém segmentu páteře anebo spoušťové body ve svalstvu,se již upravilo, ale vzniká funkční porucha přetrvává a nyní napodobuje vnitřní onemocnění. Porucha pohybového aparátu může vyvolat vnitřní onemocnění

52 Tonzilitida U řady pacientů se nachází blokáda v segmentu okciput/atlas Po léčbě manipulací nedochází k tak časté recidivě angín

53 Plíce a pohrudnice Porucha koordinace dýchacích pohybů může vyvolat dušnost Při plicních chorobách se objevují tyto funkční poruchy: blokáda Th7-10, zkrácený m.trapezius, m. pectoralis , mm. scaleni

54 Srdce Ischemická choroba srdeční vyvolává tyto tento popsaný vzorec poruch: Th3-Th5, Th4/Th5 nejčastěji, CTh přechod, žebro na levé straně. Zvýšené svalové napětí v PV svalech Th4-8, na obou stranách Ischemická choroba srdeční Je nutné umět rozlišit poruchy srdce a primární poruchy pohybového ústrojí, vyvolávající pseudoanginózní vertebrokardiální syndrom

55 Žaludek a dvanáctník Při vředové chorobě se ukázal tento reflektorický vzorec: Th4-8, s maximem Th5/6 SI posun, zvýšené napětí v ThL úseku

56 Játra a žlučník Bolesti vyzařují do pravého ramene a HAZ v oblasti C4, m. trapezius vpravo Postižený je segment Th6-8 Při infekční hepatitidě je blokáda Th8-10

57 Ledviny Objevuje se bolest v bedrech Blokáda Th11- L úsek
Bolestivé poslední žebro Hypertonus m.iliopsoas, quadratus lumborum, addukory stehna a m. piriformis, Ochablé břicho břišní a hýžďové Nachází se ligamentová bolest

58 Gynekologická afekce a bolesti v kříži
U těhotných žen se objevuje lumbosakrální blokáda nebo SI posun. Bolest v kříži může být vyprovokována z oblasti ženského pohlavního ústrojí. Ruku v ruce se objevuje spasmus m.iliacus

59 Význam m. psoas a přímých břišních svalů
Svalový hypertonus u onemocnění ledvin Svalový hypertonus při blokádě ThL přechodu Při chybném tréninku při sportu Spasmus při postcholecystektomickém syndromu, tj. bolest napodobující žlučníkovou bolest po odstranění žlučníku Vzhledem k lokalizaci může napodobit všechny intraabdominální útvary:dvanácník, apendix, žlučník, ledviny, pankreas POZOR: spoušťové body v břišním svalstvu mohou způsobit bolesti napodobující viscerální poruchu.