Požární prevence Požadavky na stavby Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje PP 22 Zpracováno: 1.1.2012 Zpracoval: mjr. Ing. Pavel Tuček.

Prezentace na téma: "Požární prevence Požadavky na stavby Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje PP 22 Zpracováno: 1.1.2012 Zpracoval: mjr. Ing. Pavel Tuček."— Transkript prezentace:

1 Požární prevence Požadavky na stavby Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje PP 22 Zpracováno: 1.1.2012 Zpracoval: mjr. Ing. Pavel Tuček

2 Postup při posouzení požární bezpečnosti staveb Základní pojmy 1. požární úsek 2. požárně dělící konstrukce 3. první nadzemní podlaží 4. požární výška objektu 5. konstrukční systém objektu 6. stupeň požární bezpečnosti 7. požární odolnost 8. úniková cesta 9. odstupová vzdálenost 10. požárně nebezpečný prostor 11. přístupová komunikace 12. zásahová cesta 13. požární voda

3 Schéma postupu posuzování požární bezpečnosti staveb (PBS)

4 Požárně bezpečnostní řešení stavby

5

6 Volba požárních úseků Požární úsek – prostor stavebního objektu, ohraničený od ostatních částí tohoto objektu, popř. od sousedního objektu požárně dělícími konstrukcemi. Smyslem je omezit vzniklý požár na určitý prostor v hořícím objektu a uvést do souladu možné škody vzniklé požárem a náklady na protipožární zabezpečení objektu. Oddělují se: 1. provozně důležité prostory (výtahové šachty, chráněné únikové cesty, obytné buňky, lůžková oddělení nemocnic, shromažďovací prostory aj.) 2. prostory s vysokým požárním rizikem

7

8 Požární riziko Vyjadřuje rozsah případného požáru v posuzovaném požárním úseku Závisí především na: 1. množství a charakteru hořlavých látek 2. rychlosti jejich odhořívání 3. stavebním uspořádání prostoru 4. podmínkách odvětrávání 5. tepelně technických vlastnostech ohraničujících konstrukcí

9 Požární riziko Stanovuje se zvlášť pro každý požární úsek. Udává se výpočtovým požárním zatížením (v kg.m -2 ) u nevýrobních objektů nebo ekvivalentní dobou trvání požáru (v minutách) u výrobních objektů.

10

11 Stupeň požární bezpečnosti (SPB) SPB požárního úseku je klasifikační zatřídění vyjadřující schopnost stavebních konstrukcí jako celku čelit účinkům požáru z hlediska možnosti rozšíření požáru a zachování stability objektu. Požární úseky se klasifikují I. až VII. stupněm požární bezpečnosti. O zatřídění do příslušného SPB rozhoduje: 1. konstrukční systém (druh nosných a požárně dělících konstrukcí) 2. požární výška 3. požární riziko daného požárního úseku

12 Konstrukční systém Konstrukční systém objektu tvoří konstrukce nosné zajišťující stabilitu objektu a konstrukce požárně dělící. Konstrukční části (dílce a prvky) se podle třídy reakce na oheň použitých výrobků (v závislosti na teple uvolněném z těchto výrobků při požáru) a jejich vlivu na intenzitu požáru a na stabilitu a únosnost konstrukčních části třídí na druh: 1. DP1 - nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru (nosné pouze A1 nebo A2). 2. DP2 - nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru (nosné prvky B a D uvnitř mezi výrobky A1 nebo A2). 3. DP3 - zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru (nesplňují DP1 a DP2).

13 Konstrukční systém Podle druhu konstrukčních částí (DP1 až DP3) použitých v požárně dělících a nosných konstrukcích zajišťujících stabilitu objektu nebo jeho částí třídí na objekty s konstrukčními systémy : 1. nehořlavými – pouze konstrukce druhu DP1 2. smíšenými – svislé DP1, ostatní DP2 (u jednopodlažních mohou být střešní nosné i DP3) 3. hořlavými – nesplňují požadavky na nehořlavé či smíšené

14 Požární výška Požární výška objektu h je výška nadzemní (podzemní) části objektu měřená od podlahy prvního nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního (podzemního) podlaží. První nadzemní podlaží je nejníže ležící podlaží, jehož povrch podlahy není níže než 1,5 m pod nejvyšší úrovní přilehlého terénu; úroveň terénu se posuzuje do vzdálenosti 3 m od objektu. Výšková poloha požárního úseku h p se měří od podlahy prvního nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního (podzemního) podlaží příslušného požárního úseku.

15 Požární výška

16

17 Požadavky na stavební konstrukce Po určení SPB se z tabulky ČSN 73 0802 resp. 73 0804 předepíší pro daný SPB požadavky na jednotlivé konstrukční části posuzovaného požárního úseku. Požadavky jsou vyjádřeny nejnižší požární odolností konstrukce udanou dobou v minutách, popř. přípustným druhem konstrukční části (DP1 až DP3). Při posuzování vlastností stavebních konstrukcí musí být splněna podmínka: požadovaná požární odolnost _ zjištěná požární odolnost <

18 Požární odolnost Požární odolnost je doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jejich funkce. Doba je v minutách a zařazují se do stupnice požární odolnosti: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut. Stavební konstrukce lze do uvedené stupnice zařazovat pouze na základě provedených zkoušek nebo výpočtem Požární odolnost je dále dána dosažením některých z mezních stavů požární odolnosti, pro něž se užívá těchto základních písmenných značek: R - únosnost a stabilita E - celistvost I - tepelná izolace (teploty na neohřívané straně) W - hustota tepelného toku na neohřívané straně S - prostup zplodin hoření … a další

19 Požární odolnost Doby požární odolnosti jsou přiřazeny k jednotlivým mezním stavům s označením identifikačními písmeny a tvoří třídy požární odolnosti. Poslední informací je druh dané konstrukční části tzn. že celý zápis vypadá např. takto : REI 30 DP1 mezní stavy požární odolnost druh konstrukční části

20

21 Evakuace Prvořadým úkolem požární ochrany v případě požáru je zajistit ochranu osob. Rozhodující význam pro záchranu osob má nejenom dělení objektu do požárních úseků, sledování doby zakouření prostorů, zajištění těsnosti požárně dělících konstrukcí proti proniku zplodin hoření, ale hlavně volba správného typu, dimenzí, odvětrání a vybavení únikových cest, tzn. umožnit osazenstvu v požadovaném čase opustit budovu. Průběh evakuace kladně ovlivňuje i řada organizačních opatření a instalování požárně bezpečnostních a dalších technických zařízení.

22 Únikové cesty Musí umožnit bezpečnou a včasnou evakuaci osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části na volné prostranství a přístup požárních jednotek do prostorů napadených požárem. Podle stupně ochrany, kterou poskytují unikajícím osobám se rozlišují: 1. nechráněné únikové cesty (NÚC) 2. chráněné únikové cesty (CHÚC)

23 Nechráněné únikové cesty NÚC je každý trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do CHÚC. Nemusí být od ostatních prostorů v objektu požárně odděleny stavebními konstrukcemi. Za NÚC se také považují vnější komunikace (pavlače, balkóny, schodiště), které nejsou od vnitřních prostorů požárně odděleny.

24 Chráněné únikové cesty CHÚC je trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství a tvořící samostatný požární úsek, chráněný proti požáru (zplodinám hoření, vysokým teplotám a kouři) požárně dělícími konstrukcemi. Osoby vycházející z CHÚC na volné prostranství nesmí být ohroženy požárem či jeho důsledky. Požárně dělící konstrukce CHÚC musí být vždy z konstrukcí druhu DP1.

25 Chráněné únikové cesty CHÚC se podle doby, po kterou se při požáru mohou osoby v únikové cestě bezpečně zdržovat, třídí na: a) CHÚC typu A (max. 4 minuty) b) CHÚC typu B (max. 15 minut) c) CHÚC typu C (max. 30 minut)

26 CHÚC typu A Je od ostatních úseků komunikačně oddělena požárními uzávěry otvorů a je odvětrána: a) přirozeným větráním (otvory o ploše nejméně 2 m 2 ); b) nuceným větráním (přívod vzduchu v množství alespoň 10-ti násobku objemu prostoru za 1 hodinu).

27 CHÚC typu A

28 CHÚC typu B Je od ostatních úseků komunikačně oddělena požárními uzávěry otvorů a: a) jejichž součástí i samostatně větraná požární předsíň s dveřmi zabraňujícími proniku kouře (S-C); b) je dispozičně shodná s CHÚC typu A, ale je vybavena přetlakovým větráním.

29 CHÚC typu B

30 CHÚC typu C Je od ostatních úseků komunikačně oddělena požárními uzávěry otvorů a: a) je dispozičně shodná s CHÚC typu B (schodiště s požární předsíní); b) delší doby použitelnosti (30 minut) je dosaženo přetlakovou ventilací jejich prostorů; c) přetlaková ventilace je nezávislá na ostatní vzduchotechnice v objektu, uvádí se samočinně do činnosti a musí být napájena z náhradního zdroje elektrického proudu.

31 CHÚC typu C p2p2 p1p1

32 Volba typu únikové cesty NÚC se používají ke spojení: 1. jednotlivých prostorů požárního úseku s volným prostranstvím nebo CHÚC; 2. nadzemních podlaží s východem na volné prostranství a výškový rozdíl podlah takto spojených podlaží nesmí přesáhnou 9 m; 3. mezi dvěma podzemními podlažími; 4. prvního nadzemního nebo prvního podzemního podlaží s východem na volné prostranství.

33 Dimenzování únikových cest Počet evakuovaných osob - dle požárních předpisů je většinou počet evakuovaných větší než projektovaný nebo skutečný stav. Počet unikajících osob je vázán na půdorysnou plochu místnosti nebo na koeficient např. pro počet lékařských pracovišť. Podmínky evakuace jsou vyjádřeny součinitelem evakuace zahrnujícím fyzickou zdatnost a duševní schopnost osob a organizaci evakuace (současná nebo postupná).

34 Dimenzování únikových cest Počet únikových cest - je prosazována zásada, že z každého místa požárního úseku, popř. objektu, musí vést nejméně dvě únikové cesty a to různým směrem. Jedna úniková cesta je použitelná pro taxativně daný počet evakuovaných osob ve vazbě na součinitel a (součinitel vyjadřující rychlost odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek). Délka únikové cesty se posuzuje především u NÚC. Skutečná délka dané únikové cesty musí být menší nebo rovna mezní délce předepsané normou (mezní délka je opět vázaná na součinitel a).

35 Dimenzování únikových cest Šířka únikové cesty se posuzuje u NÚC i CHÚC a vždy v nejužším místě (východ z místnosti, z objektu, šířka schodišťového ramene..apod.). Udává se nutným počtem únikových pruhů. Jeden únikový pruh je 550 mm. Nejmenší šířka NÚC je 1 únikový pruh u CHÚC je to 1,5 únikového pruhu.

36 Dimenzování únikových cest Doba evakuace - je to předpokládaná doba evakuace a závisí na délce únikové cesty, na rychlosti pohybu osob, na počtu evakuovaných osob a součiniteli evakuace, na počtu únikových pruhů a jednotkové kapacitě únikového pruhu. Tato doba se porovná u nevýrobních objektů s dobou zakouření (doba, po kterou neklesne neutrální rovina pod 2,5 metrů nad podlahou) a u výrobních objektů s mezní dobou evakuace (nejdelší časový úsek, během kterého je evakuace v konkrétních podmínkách ještě bezpečná a je stanovena tabulkově normou).

37

38 Odstupy Kolem hořícího objektu vzniká požárně nebezpečný prostor a je vymezen: 1. „troskovým stínem“ - místo možného dopadu hořících částí budov; 2. sáláním tepla vně objektu prostřednictvím požárně otevřených ploch nacházejících se v obvodových stěnách a střešních pláštích. Pro oba případy se počítá nutná odstupová vzdálenost (větší z obou údajů určuje výslednou odstupovou vzdálenost). Bezpečná plošná hustota tepelného toku I byla v našich předpisech vztažena ke smrkovému dřevu a je dána hodnotou 18,5 kWm -2

39 Odstupy Odstupová vzdálenost vymezená dopadem padajících hořících částí Ukázka hodnot odstupových vzdáleností - výrobní objekty

40 Odstupy Požárně nebezpečný prostor obvodové stěny A - pro průměrné procento otevřených ploch B - pro jednotlivé otvory anebo skupiny otvorů

41

42 Technická zařízení budov Jsou nezbytnou součástí výrobních a nevýrobních objektů. V rámci požárně bezpečnostního řešení se ověřuje, zda mohou přispět k vzniku a šíření požárů (např. prostupy rozvodů, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.). Prostupy rozvodů (kabelové trasy, kabelové prostory) požárně dělícími konstrukcemi musí být vždy utěsněny ucpávkami s požadovanou požární odolností. Vzduchotechnická zařízení představuje při požáru velké nebezpečí (šíření kouře a tepla budovou), tzn. nutnost dalších opatření (oddělení strojovny vzduchotechniky, zajištění požární odolnosti chráněného potrubí, osazení požárních klapek na nechráněné potrubí apod.). U vytápění se určí přípustný způsob zejména s ohledem na povrchovou teplotu topidel a neizolovaných rozvodů a vzdálenost topidel od hořlavých konstrukcí.

43

44 Zařízení pro protipožární zásah Tvoří je především: 1. přístupové komunikace a nástupní plochy 2. vnitřní a vnější zásahové cesty 3. technická zařízení (požární vodovody, EPS, SHZ, PHP..apod.)

45 1. Přístupová komunikace K většině objektům musí vést přístupová komunikace umožňující příjezd požárních vozidel. Za příjezdovou komunikaci se považuje nejméně jednopruhová silniční komunikace se šířkou vozovky nejméně 3 m. Pokud má komunikace jeden jízdní pruh, musí se projektovým řešením zajistit zákaz odstavení a parkování vozidel, pokud má dva jízdní pruhy musí být zákaz alespoň v jednom jízdním pruhu Každá neprůjezdná jednopruhová komunikace delší než 50 m musí mít na konci smyčkový objezd nebo plochu umožňující otáčení vozidel. Vjezdy určené pro příjezd požárních vozidel na ohrazené pozemky, na nichž jsou stavební objekty, vjezdy a průjezdy při blokové zástavbě apod. musí být ve světlých rozměrech nejméně 3,5 m široké a 4,1 m vysoké.

46 Nástupní plocha Slouží pro vedení protipožárního zásahu vnější stranou (průčelím) objektu. Nástupní plocha musí: a) navazovat na přístupové komunikace b) mít šířku nejméně 4 m c) být odvodněna a zpevněna d) být situována podél nebo kolmo k nejdelší straně průčelí Zřizují se u objektů s požární výškou větší než 12 m (kde nejsou vnitřní zásahové cesty a kde není instalované SHZ). Nesmí být využívána pro parkování nebo odstavení vozidel a musí být označena příslušným značením.

47 Nástupní plocha

48 2. Vnitřní zásahové cesty Návrh vnitřních zásahových cest je diktován výškou objektu (k překonání by bylo třeba velké fyzické námahy hasičů), anebo hloubkou objektu (nedá se uvažovat se zásahem vedeným vnějškem budovy). Jsou tvořeny CHÚC typu B nebo typu C, požárními výtahy a dalšími navazujícími komunikačními prostory bez požárního rizika.

49 Vnitřní zásahové cesty Musí být zřízeny : 1. u objektů o výšce > 22,5 m 2. kde nelze účinně vést protipožární zásah z vnější strany objektu (např. objekty nemají v obvodových stěnách otvory vhodné pro vedení protipožárního zásahu, nebo 3. kde jsou požární úseky o půdorysné ploše větší než 200 m 2 se součinitelem a větší nebo rovno 1,2 a kde vedení protipožárního zásahu nelze účinně zajistit ze dvou vnějších stran objektu Nemusí být zřízeny tam, kde je instalováno SSHZ.

50 Vnitřní zásahové cesty Požární výtah – slouží dopravě požárních jednotek a jejich vybavení do všech podlaží objektu a navrhuje se jako doplnění vnitřních zásahových cest. Musí být zřízen u objektů o požární výšce větší než 45 m. Musí ústit do předsíně CHÚC a mít nosnost nejméně 5 kN. Musí mít klec výhradně z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a o čisté půdorysné ploše nejméně 1,3 m 2 (doporučuje se větší rozměr klece např. 1,1 x 1,4 m). Musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie po dobu alespoň 45 minut ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

51 Vnější zásahové cesty Za vnější zásahové cesty se považují: 1. požární žebříky nebo schodiště, určené pro požární zásah; 2. požární lávky (umožňují zásah překonáním překážek na střeše). Požární žebříky musí být umístěny pravidelně po obvodu objektu a smí být navzájem vzdáleny nejvýše 200 m (měřeno po obvodu objektu). Požadavek se uplatňuje u jednopodlažních objektů o ploše větší než 100 m 2 a výšce větší než 9 m, není-li výstup na střechu možný jiným způsobem.

52 3. Zásobování požární vodou Požadavek na zajištění požární vody se týká nejen stavebních objektů, ale i otevřených technologických zařízení a volných skládek. Musí se zajistit zdroje požární vody, které jsou schopny trvale zajišťovat předepsané množství vody. Lze od nich upustit v případech, kde hašení a ochlazování vodou není přípustné, anebo by bylo zjevně neekonomické.

53 Vnější odběrní místa Tvoří je podzemní nebo nadzemní hydranty, výtokové stojany a plnící místa na vnějším vodovodním řádu. Pokud není v místě zřízena vodovodní síť nebo ze sítě není zajištěna potřebná dodávka vody, mohou být za zdroje vody považovány i vodní toky nebo přirozené a umělé vodní nádrže (studny, rybníky, přehrady, požární nádrže a jiné zdroje vody). Největší vzdálenosti vnějších odběrních míst od posuzovaného objektu jsou předepsány normou (ČSN 73 0873).

54 Vnitřní odběrní místa Tvoří je hadicový systém s tvarově stálou anebo zploštěnou hadicí napojené na vnitřní vodovod. Musí být snadno a trvale dostupná a musí umožňovat použití jednou osobou s okamžitou a plynulou dodávkou vody. Vnitřní rozvod vody musí zajišťovat nejmenší požadovaný přetlak 0,2 MPa a průtok vody z proudnice alespoň 0,3 l.s -1 Rozmístění musí umožnit hašení kteréhokoli místa v objektu alespoň jedním proudem vody. Nejodlehlejší místo požárního úseku může být od vnitřního odběrního místa vzdáleno nejvýše – 40 m pro hadicový systém s tvarově stálou hadicí – 30 m pro hadicový systém se zploštitelnou hadicí

55 Přenosné hasící přístroje Volba druhu a typů PHP se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti. Musí být vyloučeno, že v případě potřeby bude použit hasící přístroj s nevhodnou hasící látkou. Počet hasících přístrojů: a) u nevýrobních objektů n r = 0,15(S. a. c 3 ) 1/2 b) u výrobních objektů n r = 0,2(S. P 1 ) 1/2 P 1 – index pravděpodobnosti vzniku a rozšíření požáru

56 Použitá literatura: požární kodex - ČSN řady 73 08..

57 Děkuji za pozornost. Dotazy a diskuse. Autor: mjr. Ing. Pavel Tuček HZS Olomouckého kraje Územní odbor Prostějov Stanice Prostějov Telefon: 950 775 052 Email:pavel.tucek@hzsol.cz