15. Architektura v Čechách a na Moravě v první polovině 20. století

Prezentace na téma: "15. Architektura v Čechách a na Moravě v první polovině 20. století"— Transkript prezentace:

1 15. Architektura v Čechách a na Moravě v první polovině 20. století
Secese, moderna, kubismus, poetismus, racionalismus, plasticismus, konstruktivismus, dekorativismus, funkcionalismus,který se postupně proměnil v tzv. mezinárodní styl, ale také tradicionalismus, socialistický realismus,panelová výstavba, betonový brutalismus, postmodernismus a nakonec vysoká technologie, dekonstruktivismus, civilismus, regionalismus, minimalismus

2 Secese - hlavní znak ornamentálnost
Přelom 19 a20 stol. s architekty - Jan Kotěra, Josef Franta, Antonín Balšánek, Osvald Polívka Secese - hlavní znak ornamentálnost Jan Kotěra 1871 Brno – 1923 Praha - studuje ve Vídni u Otto Wagnera, kde se seznamuje s Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem i s Adolfem Loosem - následně učí na Pražské umělecko-průmyslové Josefa Gočára a také na Pražské AVU např. Bohuslav Fuchs, František Gahura. Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze 1905 – 1907 Národní dům v Prostějově – ztrácí se dekorativní zdobnost

3 česká moderna, již svým názvem, jehož základem je slovo moderní, napovídá, že usiluje o to, být slohem novým, odpovídajícím současnému vkusu i potřebám života. Moderna zahajuje novou éru, rozchází se se zásadami secese a předchozích slohů a pokládá základy moderní architektuře. Jejím tvůrcem v Čechách je architekt Jan Kotěra, žák vídeňského profesora Otto Wagnera. Jeho příchod do Prahy roku 1898 lze pokládat za mezník v dějinách našeho stavebního umění. Kotěra přichází nezatížen tradicí historismu a třebaže zprvu přejímá názor svého učitele, že ornament je pro architekturu nezbytný, brzy nachází vlastní cestu. Jeho první stavby, uvnitř účelně řešené, např. Peterkův dům na Václavském náměstí z roku 1899 nebo ještě i Národní dům v Prostějově, projektovaný roku 1905 a postavený v letech , používají secesního dekoru a detailů, ale již Kotěrova rodinná vila v Praze na Vinohradech z let znamená naprostý přelom a zamítnutí veškeré ornamentiky a samoúčelné výzdoby i sochařských doplňků.

4 1906-1907Michelská vodárenská věž v Praze
Kotěrova vila na Vinohradech v Praze Muzeum východních Čech V Hradci Králové 1926 – 29 Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

5 1911 –Přestavba vily T. Bati ve Zlíně

6 Dušan Jurkovič – 1947 Slovenský secesní architekt, návrhář nábytku a etnograf s osobitým stylem ovlivněný lidovou architekturou inspirovaný také anglickým hnutím Arts and Crafts 1898 – Libušín a Maměnka, Pustevny o vánocích 2014 Libušín 2014 V Jurkovičově lázeňském domě 2011 1906 Jurkovičova vila v Brně 1902 Jurkovičův lázeňský dům v Luhačovicích

7 Kubismus Kubistická architektura představuje českou specialitu. V tvorbě architektů znamená dočasnou epizodu, kubismus se projevuje zejména v tvaroslovném detailu. Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910, kdy skupina mladých avantgardních architektů a umělců aplikovala převratné kubistické principy malířů Picassa a Braqua v architektuře a užitém umění. Josef Gočár Architekt a urbanista ( pracuje s městským celkem) - Dům u Černé matky Boží (Celetná) moderní stavba citlivě zasazená do historického prostředí - po roce 1925 uplatňuje purismus a funkcionalismus - ukázněný praktik zatímco Janák teoretizoval Gočár stavěl Dům u černé matky boží v Praze Lázeňský dům v Bohdanči

8 Dekorativní sloh – Art deco
Gymnázium J.K. Tyla v Hradci Králové se sochou ,,Vítěz“ od Jana Štursy Budova Legiobanky v praze Zde vytvořen tzv. obloučkový styl = rondokubismus Dekorativní sloh – Art deco 1909 – 1911 Wenkeův dům v Jaroměři

9 Pavel Janák patřil mezi zakladatele SVU, nejvýraznější teoretik architektury kubistické generace - architektura – polarita horizontál a vertikál je narušena třetí tvůrčí silou – šikmý pohyb - rondokubismus: Palác Adrie, krystal – v řadě architektonických návrhů - po Plečnikovi se stal architektem Pražského hradu, po r se zabývá památkářstvím – rekonstruje Míčovnu Pražského hradu Rondokubistický kiosek v Praze 1913 kubistická rekonstrukce fasády barokního domu v Pelhřimově 1912 Hlávkův most v Praze Krematorium v Pardubicích Zde se také natáčel film Juraje Herze – Spalovač mrtvol Palác Adria v Praze - rondokubismus – národní dekorativní styl 1921-

10 Josef Chochol - studoval v letech 1904 až 1907 ve Vídni u Otto Wagnera; styl svého učitele však brzy opustil a stal se jedním z protagonistů české kubistické architektury - kubistické vily  pod Vyšehradem; dramaticky modelovaná fasáda - ačkoli Chochol tvořil v kubistickém stylu pouze čtyři roky, zůstalo za ním z tohoto období nepřehlédnutelné dílo; zdi jeho domů pod pražským Vyšehradem zdobí nejvýrazněji trojrozměrné fasády jaké ve fázi raného kubismu v Čechách vznikly - po roce 1914 se Chochol vydal cestou hledání čistých forem, nejdříve v architektonického purismu a později funkcionalismu Kovařovicova vila v Libušině ul. v Praze, 1912–13 činžovní dům v Neklanově ulici v Praze, 1913–14

11 Nábytek, design - jednou z unikátních stránek českého kubismu je přesah do nejvšednějších užitných předmětů - Hofman, Janák, Gočár – nábytek jako zářící krystal – založení Pražských uměleckých dílen – výroba bytového zařízení – Artěl – kubistický design; obchod se smíšeným zbožím výtvarníků z různých oborů Josef Chochol Pavel Janák Vlastislav Hofman Josef Gočár

12 1911-12 Dům u černé matky boží v Praze, interiér kavárny
věšáky

13 Josip Plečnik Původem Slovinec z Lublaně – klasicizující funkční stavby inspirované Antikou Hlavní architekt Pražského hradu léta ( Býčí schodiště, Rajské zahrady, zahrady na Valech ) Baldachýn Býčího schodiště Sloupová síň Pražského hradu 1928 – 32 Chrám nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad v Praze

14 Adolf Loos V článku Ornament a zločin se ostře postavil proti dekoraci architektury v secesi a pozdní historizujících směrech Cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna, 1916 1930 Mullerova vila , Praha – teorie ,, Raumplanu“ Prostor není členěný na jednotlivá patra, ale do kubusů a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních

15 Funkcionalismus – forma následuje funkci
Dom-ino Le Cobrusier stanovil proslulých „Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu)“. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami. Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

16 - Hlavní středisko v Praze
Česká funkcionalistická architektura 20 let vznikla ze zahraničních podnětů, jako opozice proti akademismu, ale brzy našla vlastní řešení a výraz a svou kvalitou se řadí k vrcholným dílům evropské architektury Nejpřesnější formulace ortodoxního funkcionalismu u nás ve svých vystoupeních a publikacích formuloval Karel Teige. V teoretických úvahách dospěl až k vizi typizovaného bytu, který by si lidé ani nezařizovali sami. - Hlavní středisko v Praze Dům odborových svazů na Žiškově Josef Havlíček a Karel Honzík Veletržní palác v Holešovicích – Fuchs a Oldřich Tyl 1939 Obchodní dům Bílá Labuť Josef Hrubý a Josef Kittrich 1935 Dům uměleckého průmyslu, Oldřich Starý

17 a v Brně se funkcionalismus naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928, jejíž součástí byla i kolonie Nový dům, první výstava moderního bydlení v Československu. Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden z předních brněnských architektů své doby Stavba brněnského výstaviště byla započata a trvala 14 měsíců. Jednotlivé pavilony byly dílem Známých architektů. Např. Bohuslav Fuchs navrhl několik pavilonů – zachoval se z nich jediný Pavilon města Brna, dnes známý jako budova výstavní pošty Za války se stal učitelem na legendární „Baťově“ umělecké škole a ihned po válce potom, po obnově vysokých škol profesorem urbanismu na Vysoké škole technické v Brně Otevřené točivé schodiště Pavilon města Brna, Bohuslav Fuchs 1927 Dům v kolonii Nový dům, Bohuslav Fuchs

18 1927Moravská banka na nám. Svobody v Brně, Fuchs, Wiesner
1927 Hotel Avion v Brně, Bohuslav Fuchs Obřadní síň na ústředním hřbitově v Brně, Bohuslav Fuchs

19 Stiassny Ernsta Wiesnera
brněnské krematorium Moravskou zemskou životní pojišťovnu Dům v kolonii Nový dům Vila Stiassni

20 Le Corbusier o Zlíně řekl: “Zlín je fenomén.”
ve Zlíně Le Corbusier o Zlíně řekl: “Zlín je fenomén.” Řešení regulačního plánu prošlo v letech několika vývojovými fázemi. V roce 1916 dokončil a předal Kotěra první část úkolu – „Regulační plán pro výstavbu dělnické kolonie firmy T. a A. Baťa ve Zlíně“. Nejlepší informaci o tomto dokumentu podává regulační plán města Zlína, vytvořený v roce 1921 tehdejším Kotěrovým žákem, zlínským rodákem Františkem Gahurou. Učitelovo řešení z roku 1916 je převzato do plánu celého města beze změn. Kotěrovy zastavovací principy jsou navíc aplikovány i v jiných částech města. regulační plán F.L.Gahura Půdorys města Zlína (1927)

21 Baťův mrakodrap z roku 1938 od Vladimíra Karfíka ve Zlíně, svojí výškou 77,5m byl svého času druhou největší budovou v Evropě

22 Památník T. Bati (dnešní Dům umění) byla určena k presentaci vývoje Baťových závodů a k propagaci tohoto mohutnějícího průmyslového koncernu. Novostavba nesla výraznou pečeť autora projektu – architekta Františka Lydie Gahury, který pro ni navrhl pozoruhodné řešení s železobetonovou nosnou konstrukcí a oceloskleněným pláštěm. Lapidární architektonická forma této budovy výrazně představovala principy konstruktivistické a funkcionalistické architektury tehdejšího Zlína; sám Gahura se vyjádřil: „Budova, která slouží k uložení sbírek, je vlastně velkou vitrínou.“ Výstavba započala v březnu 1933 a v červenci téhož roku byla nová budova předána do užívání.

23 Baťovy domky ve Zlíně

24 ale také v Hradci Králové
Poprvé tomu bylo na samém počátku dvacátého století, když osvícený starosta František Ulrich tehdy zaměstnal mladého architekta Jana Kotěru. Podruhé se do dějin naší stavební kultury zapsal ve dvacátých letech, když tentýž starosta získal pro systematickou spolupráci s městem Josefa Gočára. Architekt městu nedal jen vynikající regulační plán, díky němuž je dodnes městem s nejlepšími podmínkami pro život, nýbrž i početný soubor vysoce hodnotných staveb. Muzeum východních Čech V Hradci Králové, Jan Kotěra Gymnázium v Hradci Králové ,Josef Gočár Josef Gočár (13. března 1880 Semín – 10. září 1945 Jičín) byl český architekt. Gočárova díla patří k vrcholům české moderní architektury a jeho podíl na urbanistické koncepci Hradce Králové je zásadní. Od počátku dvacátých let minulého století zde postupně zpracoval územní plán města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla) a střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně.