Chemický průmysl v České republice Ch_068_Chemický průmysl_Chemický průmysl v České republice Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice,

Prezentace na téma: "Chemický průmysl v České republice Ch_068_Chemický průmysl_Chemický průmysl v České republice Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice,"— Transkript prezentace:

1 Chemický průmysl v České republice Ch_068_Chemický průmysl_Chemický průmysl v České republice Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2 Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování, seznámení, procvičování a srovnávání učiva 9.ročníku.  Materiál rozvíjí, podporuje, prověřuje, vysvětluje učivo – chemický průmysl.  Je určen pro předmět chemie a ročník devátý.  Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Novotný,P., za kolektiv. Chemie pro 9.ročník základní školy, SPN a.s., Praha 1998.

3 Chemický průmysl v České republice

4 Něco málo z historie: ● Chemický průmysl se u nás začal vyvíjet ze starších řemeslnických počátků v polovině 19. století (výroba kyseliny sírové z domácího pyritu). ● Opravdový začátek průmyslové chemie je spojen se vznikem závodů na Ostravsku (Hrušov, Petřkovice), v Ústí nad Labem (r. 1847) a v Praze a okolí. ● Podniky vyráběly produkty anorganické chemie (kyselinu sírovou/solnou, sodu apod.) pro potřeby textilního průmyslu. ● Nedlouho potom začala výroba průmyslových hnojiv z dovážených fosforitů, vyrostly i podniky v zemědělských oblastech (Kolín – r. 1871, Přerov, Poštorná). ● Koncem 19. století vznikaly závody organické chemie, tj. destilace černouhelného dehtu v Ostravě a výroba anilinových barev v Ústí nad Labem. V Pardubicích byla v roce 1888 založena rafinérie ropy. V Lovosicích začala chemická výroba v roce 1900.

5 ● Po vzniku Československé republiky trval vliv cizího kapitálu a např. I. G. Farben brzdila rozvoj organické chemie. ● Český kapitál založil velký závod anorganické chemie a výbušnin u Pardubic – Synthesia. Byla zavedena výroba umělých vláken – Lovosice. ● Za okupace vystavěli Němci v Záluží u Mostu velký kombinát na výrobu tekutých paliv z hnědého uhlí.

6 ● Po 2. světové válce byla československá chemie nejméně vyvinutým odvětvím těžkého průmyslu. ● Vzhledem k nedostatku surovin a energie nedávala daná situace velké naděje. Bylo však známo, že chemický průmysl, který stupňuje využití surovin, by se měl vyvíjet rychleji než ostatní odvětví. Bylo žádoucí rozvinout např. výrobu umělých a syntetických hmot, maximálně a komplexně využívat vlastní chemické suroviny i odpady. Rovněž přistupuje potřeba chemických produktů pro všechny moderní obory. ● V první fázi budování tzv. socialistického hospodářství vznikla samostatná československá farmaceutická výroba. ● Rozšiřuje se produkce textilních barviv, plastů, umělých vláken – silon… Od roku 1960 bylo vybudováno několik velkých závodů chemických a gumárenských, vzrostla výroba kyseliny sírové, dusíkatých hnojiv. ● Později nastoupil výrazný rozvoj petrochemie na bázi sovětské ropy. ● Po roce 1980 se výrazně rozšířila výroba chemických vláken, polyamidových, polyesterových a polypropylenových, vzrostla výroba plastických hmot a PVC.

7 ● Po roce 1990 bylo do privatizačního procesu zařazeno 76 hospodářských subjektů (7,8 % z celkového majetku zařazeného do privatizace). ● Vzniklo 60 akciových společností. Jako většina průmyslových odvětví i chemický průmysl prošel v období ekonomické transformace obdobím poklesu výroby a snížením počtu pracovníků. Pokles se navíc časově překrýval s recesí chemického průmyslu, zejména petrochemie v celé Evropě. Postavení československého chemického průmyslu velmi záviselo na jeho schopnosti restrukturalizovat a modernizovat výrobu. Na to samozřejmě navazuje i nutnost zlepšení struktury vývozu a prodeje, kde stále převládá vysoký podíl výrobků s relativně nízkým stupněm zpracování finálních výrobků.

8 Odvětvová struktura chemického průmyslu: ● Výroba chemických látek a chemických přípravků ● Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků ● Výroba pryžových a plastových výrobků

9

10 Společným znakem všech chemických výrob je využití chemických reakcí a proto se v chemickém průmyslu výrazně liší vlastnosti výchozích surovin a konečných výrobků.

11 Každá chemická výroba má tři základní fáze: 1/ úprava surovin na výchozí látky pro chemické reakce – surovinami pro chemické výroby jsou přírodní látky (např. rudy, uhlí, ropa aj.) a druhotné suroviny (vedlejší produkty nebo odpady z jiných výrob) - suroviny se dále upravují např. drcením a mletím, nebo se čistí např. rozpouštěním, filtrací, krystalizací, sušením apod.

12 2/ chemické reakce, při kterých ze surovin vznikají žádané produkty – dochází přitom k chemickým reakcím, při kterých se přez různé meziprodukty dospěje ke konečnému produktu

13 3/ oddělení hlavních produktů výroby a jejich další zpracování – při výrobě vzniká většinou směs různých látek, a proto se v této fázi uplatňují metody oddělování složek směsí - oddělený produkt výroby se dále upravuje, kontroluje se jeho čistota a další důležité vlastnosti

14 Největší firmy chemického průmyslu: ● Chemopetrol Litvínov, a.s. – výroba základních chemických látek, hnojiv, plastů, ● SYNTHOS Kralupy a.s. – do r. 2007 Kaučuk Kralupy, a.s., výroba syntetického kaučuku, polystyrénových hmot, kapalných polybutadienů), ● Spolana a.s., Neratovice – výroba PVC, lineárních alfaolefínů, kaprolaktanu, chloru, kyselin), ● Synthesia Pardubice – Semtín (Afrofert) – jedná se o odštěpný závod Aliachem, a.s., výroba anorganických a organických chemikálií, barviv, pigmenty, plastických hmot, trhavin, hnojiv a pesticidů, ● DEZA, a.s. – Valašské Meziříčí (Afrofert) – zpracování černouhelného dehtu a benzolu, ● Spolchemie, a. s. Ústí n. L. – syntetické pryskyřice, anorganické a organické chemikálie,

15 ● BorsodChem MCHZ, s.r.o. (do r. 2000 Moravské chemické závody) – výroba anorganických a organických chemikálií, lepidel, pryskyřic, technických plynů, ● Lovochemie Lovosice, a.s. (Afrofert) – výroba průmyslových hnojiv, anorganických solí, karboxylmetylcelulozy (KMC), ● Precheza Přerov, a.s., ● Procter & Gamble Rakona Rakovník, a.s., ● Chemické závody Sokolov, a.s, ● SETUZA Ústí n. L., a.s., ● Marius Pedersen Hradec Králové, a.s. (dánský kapitál), ● a další.

16 POUŽITÉ ZDROJE: ● Základy chemie 2. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-312-4 ● Chemický a gumárenský průmysl. In: Is.muni.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/05-prumysl-podnikani.html ● Tisková zpráva: REACH je na světě, ale na jednotce intenzivní péče. In: Www.priroda.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/tiskovky.php?detail=794 ● Odsávání prachu chemické výroby. In: Www.cipres.cz [online]. 2010 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://www.cipres.cz/odsavani-prachu-chemicke.html ● Chemická ochrana ovocných dřevin. Www.chatar-chalupar.cz [online]. 2011 [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: http://www.chatar-chalupar.cz/chemicka-ochrana-ovocnych-drevin ● Potravinové doplňky a léky: co je pro alergika vhodné?. Www.ulekare.cz [online]. 2008 [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/potravinove-doplnky-a-leky-co-je-pro-alergika-vhodne-3544 ● Důsledky nesprávného zacházení s chemickými látkami. Www.pevi.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: http://www.pevi.cz/zajimavosti-z-oboru/dusledky-nespravneho-zachazeni-s-chemickymi- latkami.html ● Výrobky z technické pryže. Www.tfpress.cz [online]. 2011 [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: http://www.tfpress.cz/vyrobky-z-technicke-pryze.html