Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_21_03 Název materiáluAbiotické.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_21_03 Název materiáluAbiotické."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_21_03 Název materiáluAbiotické faktory II. AutorJana Lagnerová Tematická oblastBiologie Tematický okruhEkologie Ročník4 Datum tvorbyzáří 2012 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 4. Vzduch organismy žijí v troposféře - do 7000 m na organismy působí : tlak + hustota + proudění + obsah kyslíku + obsah oxidu uhličitého 4.1 TLAK klesá se stoupající nadmořskou výškou klesají i parciální tlaky jednotlivých složek (limitují je kyslík)  zhoršení dýchání, vyšší úmrtnost, vyšší sterilita samců,... organismy eurybarní (hmyz,...) x stenobarní (orel skalní, svišť horský,...) [1][1] Svišť horský (Marmota marmota) též svišť alpský

3 4.2 HUSTOTA je malá  malá nosnost  menší rozměry a hmotnost než suchozemští a vodní živočichové umožňuje velkou pohyblivost - let pasivní i aktivní, vznášení [2][2] Babočka paví oko [3][3] Orel mořský ( Haliaeetus albicilla)

4 4.3 PROUDĚNÍ VZDUCHU = VÍTR vliv na rostliny : + opylení, pasivní transport semen a plodů,... - vývraty, vysoušení, ochlazování,... vliv na živočichy : + plachtění, zachycení pachů,... - vysoušení, ochlazování, zavlečení do nepříznivých podmínek, … Hromadný vývrat po orkánu Kyrill 2007, Lužické hory, Czech republic [4][4]

5 4.3 OBSAH KYSLÍKU ve vzduchu cca 21% - nad průmyslovými aglomeracemi méně - množství klesá s rostoucí nadmořskou výškou produkují jej zelené rostliny sinice nejvýznamnějšími producenti jsou mořské řasy a trop. deštné lesy nutný pro aerobní organismy (ve vzduchu, půdě, rozpuštěný ve vodě) 4.4 OBSAH OXIDU UHLIČITÉHO ve vzduchu 0,035 %, množství se zvyšuje zdroje : dýchání organismů, hoření uhlíkatých látek, sopečná činnost, tlení, význam : + fotosyntéza, z vody vázán do uhličitanů (koráli,...) - skleníkový efekt  oteplování planety  tání ledovců  zaplavení částí pevniny,...

6 5. Voda pro organismy nezbytná - univerzální rozpouštědlo a reakční činidlo, transport látek v těle, termoregulace,... voda : sladká 3% (z nich 2% v ledovcích)  proudící = lotická  stojatá = lenitická slaná 70,8% brakická Oblasti vod : volná voda = pelagiál v něm žije plankton (drobní vznáší se a plavou) + nekton (větší s aktivním pohybem, např. ryby) dno = bentál v něm žije bentos pobřežní mělčiny = litorál dno mořských hlubin = abysál

7 na vodní organismy působí : hydrostatický tlak + hustota + salinita + propustnost světla 5.1 HYDROSTATICKÝ TLAK roste s hloubkou - v 10 km je 10 8 Pa organismy stenobatické x eurybatické (mořský plankton a jeho konzumenti) 5.2 HUSTOTA 775 krát vyšší než vzduchu  nadlehčuje  velké rozměry organismů tvar těla hydrodynamický při +4°C největší  zamrzá od povrchu 5.3 SALINITA způsobují ji ve sladké vodě : uhličitany + sírany +... 0,04 až 0,05 ‰ ve slané vodě : hlavně chloridy průměrná hodnota 35 ‰, Balt 7 ‰, Rudé moře 41‰, solná jezera až 25 % organismy stenohalinní x euryhalinní a cyklicky holoeuryhalinní (losos)

8 5.4 PROPUSTNOST SVĚTLA s hloubkou ubývá mění se spektrální složení závisí na zákalu vody (nečistoty, písek, organismy,...) kolísá sezónně eufotická vrstva = dostatečně prosvětlená vliv na rostliny : tvorba speciálních barviv sinic a červených řas (fykocyanin a fykoerythrin) vliv na živočichy : světélkující orgány,...

9 Vliv vody na suchozemské organismy - pro ně je jedním z limitujících faktorů vliv na živočichy : příjem - potravou, - pitím, - štěpením tuků při metabolismu, nízkou spotřebu mají např. semenožravý hmyz (potemník,...) a pouštní živočichové (pískomil,...) ve vodě probíhá zárodečný vývoj některých živočichů (obojživelníci, chrostíci, jepice,...) [5][5] [6][6] velké světlé larvy jsou skokana hnědého, menší tmavé ropuchy

10 vliv vody na rostliny : pro příjem - kořeny, částečně prýtem, vzdušné kořeny rostliny podle nároků na vodu dělíme na a) vodní = hydrofyty (leknín, okřehek,...) b) vlhkomilné = hygrofyty (blatouch,...) c) se středním nárokem = mezofyty (kopretina, smetanka,...) d) suchomilné = xerofyty (kavyl, kaktusy a sukulenty) Okřehek menší (Lemna minor) [6][6] Blatouch bahenní (Caltha palustris) [7][7] [5][5] Kavyl vláskovitý (Stipa capillata )

11 6. Půda, pedosféra = zvětralá matečná hornina + humus + edafon (= soubor všech organismů v půdě) - řasy, sinice, bakterie, houby = fytoedafon - prvoci, ploštěnci, hlísti, žížaly, hmyz,... = zooedafon = základním zdrojem většiny minerálních látek = upevnění rostlin = úkryt živočichů Složky půdy : a) pevná = úlomky hornin a minerálů, humus b) kapalná = půdní voda c) plynná = půdní vzduch Nejdůležitější vlastnosti půdy pro organismy : struktura, pórovitost, teplota, množství humusu, pH, složení půdního vzduchu, půdní vlhkost,...

12 Organismy rozlišujeme podle a) celkové zásoby živin na : oligotrofní - na půdách chudých minerály (vřes,...) mezotrofní - na půdách se střední zásobou živin (trávy,...) eutrofní - na půdách bohatých živinami (řepa cukrová) [8][8] [9][9]

13 b) podle pH půdy na : acidofilní - na kyselých půdách (azalky, vřes,...) neutrofilní - na neutrálních půdách (většina organismů) alkafilní - na vápencích (sleziník, někteří plži,...) [10] [11]

14 c) podle speciálních nároků na určitou živinu na : halofilní - na půdách s vysokým obsahem solí (ploštice, lebeda,...) kalcifilní - vápnomilní (koniklec, pichava vápnomilná, lomikámen, někteří plži,...) nitrofilní - na půdách bohatých dusíkem (kopřiva, lebedy, lopuchy, maliník,...) [11] [12] Lopuch větší (Arctium lappa))

15 Kalcifóbní - nesnáší vápník (azalka, šídlatka, rozsivky,...) nitrofóbní - na půdách chudých na dusík (rosnatka,...) [13] (A) Biddulphia reticulata - velikost 10 µm (B) Diploneis sp. - velikost 10 µm (C) Eupodiscus radiatus -velikost 20 µm (D) Melosira varians - velikost 10 µm [14]

16 Použité zdroje: Hančová, H. & Vlková, M. Biologie I. v kostce, dotisk 2. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. 112 s. ISBN 80-7200-340-2. Jelínek, J. & Zicháček, V. Biologie pro gymnázia, 7. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004. 574 s. ISBN 80-7182-177-2. Šlégl Jiří aj. Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia, 1. vydání. Praha: Fortuna, 2002. 160s. ISBN 80-7168-828-2.

17 Použité obrázky: [1] KABEL MATTHIAS. Wikimedia Commons [online]. 29. 07. 2009. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Marmota_marmota_Glockner_2009_04.jpg/360px- Marmota_marmota_Glockner_2009_04.jpg?uselang=cs [2] DARKONE. Wikimedia Commons [online]. 04. 08. 2005. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Tagpfauenauge_%28Inachis_io%29_d1_1.jpg/237 px-Tagpfauenauge_%28Inachis_io%29_d1_1.jpg [3] UCLAX. Wikimedia Commons [online]. 13. 04. 2007. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Seeadler-flug.jpg/640px-Seeadler-flug.jpg [4] MIREK256. Wikimedia Commons [online]. 20. 01. 2007. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Wald_nach_Kyrill.JPG/640px- Wald_nach_Kyrill.JPG [5] BENMCKUNE. Wikimedia Commons [online]. 30.06.2006. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/Light_Red_Fox_Female_10-22-05.jpg?uselang=cs [6] SPAANS PIET. Wikimedia Commons [online]. 11.05.2006. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/LarvaeBufoBufoRanaTemporaria.JPG/640px- LarvaeBufoBufoRanaTemporaria.JPG?uselang=cs [7] KJETIL LENES. Wikimedia Commons [online]. Léto 2006. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Lemna_minor.jpg/299px- Lemna_minor.jpg?uselang=cs [8] PETERS KRISTIAN. Wikimedia Commons [online]. 12.03.2007. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Caltha_palustris.jpeg?uselang=cs [9] DORONENKO STANISLAV. Wikimedia Commons [online]. 26.07.2008. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Devinska_kobyla_04.jpg

18 [10] KULAC KURT. Wikimedia Commons [online]. 09.03.2006. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Calluna_vulgaris11.jpg/618px- Calluna_vulgaris11.jpg?uselang=cs [11] HAGENLOCHER MARKUS. Wikimedia Commons [online]. 21.09.2005. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Zuckerr%C3%BCbe.jpg/346px- Zuckerr%C3%BCbe.jpg [12] RIZE-ÇAYEL. Wikimedia Commons [online]. Duben 2005. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Rhododendron_pontica.JPG/640px- Rhododendron_pontica.JPG [13] Dr. GRAEBNER HAGEN. Wikimedia Commons [online]. 19.06.2004. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Asplenium_ruta_muraria2.jpg/640px- Asplenium_ruta_muraria2.jpg [14] FISCHER CHRISTIAN. Wikimedia Commons [online]. 30.07.2008. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/ArctiumLappa1.jpg/531px-ArctiumLappa1.jpg [15] TIFFANYMARY ANN. Wikimedia Commons [online]. 12.10.2004. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Diatoms.png/588px-Diatoms.png [16] NOAH ELHARDT. Wikimedia Commons [online]. 02.06.2006. [cit. 29. 9. 2012]. Dostupný na http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Drosera_rotundifolia_ne3.jpg/640px- Drosera_rotundifolia_ne3.jpg