Žákovský projekt téma: Chemismus vody [2] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072.

Prezentace na téma: "Žákovský projekt téma: Chemismus vody [2] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072."— Transkript prezentace:

1 Žákovský projekt téma: Chemismus vody [2] INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072

2 Tato část projektu pro rozvoj Inovace pro konkurenceschopnost Vodňanska byla rozdělena na více segmentů. Na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část, které se naše skupina (Veronika Halodová, Petra Podlešákové, Eliška Truhlářová, Jan Brtna, Yaroslav Moldavchuk) zúčastnila, proběhla již na podzim v prostorách Gymnázia. A obsahovala přednášku na téma chemismus vody a demonstraci pokusu, při kterém byl prokazován vliv přítomnosti ryb na vodu. V další části jsme se seznamovali s různými způsoby měření obsažených látek ve vodě a měli jsme možnost si je procvičit. A při praktické části, která se konala na jaře, jsme se učili pracovat v terénu s mobilní analytickou soupravou a provádět pomocí této soupravy pokusy ke stanovení některých obsažených látek ve vodě. Úvod:

3 Voda – sumární vzorec: H 2 O - skládá se z vodíku a kyslíku - za normálních podmínek je bezbarvá (namodralá v silných vrstvách) - základní podmínka pro život na Zemi - může se vyskytovat ve třech skupenstvích (jako vodní pára, voda, led) [1] - zabírá dvě třetiny zemského povrchu [3] - voda na Zemi: podzemní voda (0, 29 %) sladkovodní jezera a řeky (0, 00909 %) polární led a ledovce (2, 06 %) atmosférická vlhkost (0, 0009 %) půdní vlhkost (0, 005 %) oceány a moře (97, 61 %) [4] Teoretická část:

4 Význam vody - polární rozpouštědlo – probíhají v ní chemické děje v organismech - tvoří velkou část z rostlinných a lidských těl, tedy 70 % u lidí a 90 % u rostlin [4] - napomáhá regulaci tělesné teploty, díky ní jsou možné trávicí procesy, díky výměně vody lze vylučovat škodliviny z těla [1]

5 Voda obsahuje – vyskytují se v ní organické a anorganické látky - rozpuštěné i nerozpuštěné - látky ve vodě mají různý původ: přirozený nebo antropogenní (jsou tedy buď závislé nebo nezávislé na činnosti člověka) - ve vodě se běžně vyskytuje velké množství látek – např. vápník, hořčík, sloučeniny křemíku, rozpuštěné plyny, organické látky atd. [4]

6 Zp ů soby analýzy vody 1) Kalorimetrické metody – princip metody: do vzorku vody přidáme činidla, která reagují se složkou, kterou chceme stanovit. Poté dochází k zabarvení a dle sytosti tohoto zabarvení zjistíme dle stupnice množství rozpuštěné látky. 2) Spektrofotometrické metody – princip metody: zabarvení vzniká stejným způsobem (tedy kalorimetrickou metodou), ale jeho sytost je určena spektrofotometrem. 3) Odměrné titrační metody – princip metody: do vody je přidáno titrační činidlo, které spouští reakci. Když je reakce ukončena dochází ke změně zabarvení. Koncentrace zjišťované látky je stanovena dle spotřeby činidla. 4) Vážkové metody – princip metody: reakce zjišťované složky s reakčními činidly způsobí vznik sraženiny, která je přefiltrována a po vyschnutí zvážena. 5) Instrumentální metody – princip metody: použití laboratorních přístrojů 6) Terénní analýzy – některé z nich je nutné stanovit při odběru vzorků, aby nedošlo ke změně hodnot [4]

7 Jakou kvalitu vody požadují ryby? - voda obsahující jen malé množství toxických látek (takové, aby nepoškozovalo vývoj vodních organismů a ryb) - voda s přiměřenou teplotou pro daný druh ryby (např. kaprovité: teplota vody mezi 18 a 28 stupni) - pro ryby jsou nebezpečné náhlé změny teplot - ve vodě musí být dostatek kyslíku – optimální je nasycení kyslíkem na 90 – 100 % (přítok) a na 60 % (odtok) - to je velmi důležité pro mladší jedince - pokud je množství kyslíku příliš nízké, jsou ryby náchylnější k onemocněním - to souvisí s její teplotou - kyslík je spotřebováván mnoha způsoby (rozklad látek – biologický, rozlišení zelených organismů atd.) - optimální množství kyslíku je různé pro odlišné druhy ryb - nebezpečné látky, které způsobují úhyn ryb: amoniak – je toxický, v menších dávkách (nezpůsobují úhyn) má vliv na růst, ve vodě se vyskytuje ve dvou formách, jeho výskyt je závislý na pH a teplotě organické látky (fenoly, tenzidy) kyanidy, aktivní chlór, pesticidy a jiné [4] [5]

8 - optimální pH vody – 6, 6 – 5, 5 Jak ovliv ň uje vodu ryba? – spotřebovává kyslík při dýchání - vylučuje do vody exkrementy [4]

9 Po této části prezentace jsme provedli společný pokus, při kterém jsme se snažili ukázat vliv přítomnosti ryb na vodu (jejich spotřebu kyslíku, produkci amoniaku a další). Úkoly: 1)Zjistit specifickou spotřebu kyslíku rybami 2)Zjistit specifickou produkci amoniaku rybami 3)Zjistit vliv přítomnosti ryb na změnu hodnoty pH vody Pomůcky: Kapr KOI, multifunkční pH a OXI metr, přesné váhy, lihový teploměr, terénní analytická souprava, 4 skleněné nádoby (objem 3 litry), laboratorní nádobí, mikrotenové sáčky a gumičky (-uzavření nádob), tácy Postup: 1)Nechali jsme probublat vodu, kterou jsme poté přelili do dvou nádob – v jedné byly ryby, a v druhé jen voda. Tyto lahve jsme překryli a nechali překryté do doby, než se na rybách začaly projevovat nedostatky kyslíku. Změřili jsme čas, objem, hmotnost ryb a z těchto hodnot jsme vypočítali specifickou spotřebu kyslíku. 2)Pomocí vzduchovacího motůrku jsme probublali vodu, ve které jsme následně změřili množství amoniaku. Přelili jsme ji do dvou nádob a do jedné umístili ryby. Po dvou hodinách jsme ze stanovených a naměřených hodnot vypočítali specifickou produkci amoniaku.

10 3) Nejprve změříme pH v nádobách, kde ještě nebyly ryby. Po proběhnutí předchozích pokusů změříme pH znovu. Tyto hodnoty nakonec vyhodnotíme. Závěr: Naměřené hodnoty jsme zapsali do tabulek na konci pracovního listu (ten je přiložen na dalších stránkách). A nakonec jsme dostali několik pokynů, které je třeba dodržovat v laboratoři. [4]

11

12

13 Když se rybám neda ř í

14 Jaký je význam ryb? -důležitý zdroj potravy pro člověka (už v době paleolitu lidé využívali migraci ryb, při této příležitosti si mohli vytvořit zásoby) -ryby byly nasolovány a sušeny -rybí maso obsahuje velké množství důležitých látek (15 – 30 % bílkovin – více než maso jiných pěstovaných zvířat, deset aminokyselin, jód, fosfor, draslík, vitamíny A, D a mnoho dalších) -v současné době je velkým problémem nadměrný lov ryb, a proto i ohrožení některých druhů -lze ji využít ke sledování čistoty vody [6] [7]

15 Zdravá ryba: -rovnoměrně roste (ryby mají neukončený růst – rostou i po dosažení pohl. dospělosti) -dobře se vyvíjí -plně využívá všechny druhy potravy -rozmnožování u ní probíhá normálně [6] [7] vs. Nemoci ryb: Furunkulóza lososovitých - siven americký, pstruh obecný a pstruh duhový - často se vyskytuje v chovech - způsobena bakterií Aeromonas salmonicida - podmínky, za kterých se vyskytuje: teplota 15 – 20 stupňů organicky znečištěná voda množství ryb v chovu [8] [7] Zánět střeva – způsobuje vznik vředu (furunklu) [7] Erytrodermatitida kaprů – kapr obecný, cejn, karas, štika - způsobena bakterií Aeromonas - nejčastěji vzniká na jaře a v létě a velmi rychlý průběh má při teplotách nad 20 stupňů - při této nemoci vznikají zánětlivá ložiska na kůži, která mohou přecházet až ve vředy [8]

16 Branchiomykóza – kapr, lín, štika, pstruh duhový atd. - často se vyskytuje v teplých oblastech a je to běžné onemocnění - zůsobena plísněmi Branchiomyces sanguinis a Branchiomyces demigrans - plísně poškozují žábry (někdy můžou jedinci uhynout na udušení) - je zapříčiněna: zvýšenou teplotou (nad 20 stupňů) vysokým organickým znečistěním [9] [7] Koi herpesviróza – koi kapr, kapr obecný - je zapříčiněna: teplotou mezi 18 – 28 stupni - způsobena je koi herpesvirem - poškozuje žábry a způsobuje odumírání tkáně žaber [7] Jarní virémie kaprovitých – velmi nakažlivé onemocnění - způsobuje hromadné úhyny kaprovitých - způsobuje ji Rhabdovirus carpio - propuká na jaře, když teplota překročí 12 stupňů (nejideálnější podmínky pro nemoc jsou při 17 stupních) - toto onemocnění způsobuje zvětšení těla a krváceniny, později jedinci hynou [9] [7]

17 Parazitární onemocnění – prvoci – kožovec, brousilka - motolice – žábrohlíst - tasemnice - členovci – kapřivec, chlopek [7] Kapřivec – přichytí se na povrchu těla hostitele, kde se živí krví a hlenem - rána je vystavena možnosti bakteriální nákaze, ta poté může způsobit úhyn [10] Kožovec – parazituje v kůži ryb - způsobuje tzv. krupici, která zapříčiňuje otírání ryb o podklad - může způsobit i úhyn jedince [11]

18 Praktická č ást

19 24. dubna 2014 se naše pracovní skupina tvořená Eliškou Truhlářovou, Veronikou Halodovou, Petrou Podlešákovou, Yaroslavem Moldavchukem a Janem Brtnou spolu se zbytkem naší třídy zúčastnila v rámci žákovského projektu Inovace pro konkurenceschopnost Vodňanska terénního cvičení na téma chemismus vody. Ráno jsem společně vyrazili k rybníku Okrouhlice, kde jsme se rozdělili do dvou skupin - první se vydala do terénu odebrat vzorky vody, na nichž jsme měli posléze provádět měření, zatímco druhá byla seznámena s vybavením analytické mobilní soupravy používaným k určování chemických parametrů odebrané vody přímo v terénu. Také nám bylo vysvětleno, jak správně provádět fixaci kyslíku a následnou titrace, což jsme si každý také sám vyzkoušeli. Když se vrátila první skupina, pustili jsme se do samotného měření. Mezi pět pracovních skupin byly rozděleny vzorky vody různých míst, kde byla voda odebrána (rybník Okrouhlice, rybník Čažarka, řeka Blanice pod jezem, řeka Blanice nad jezem a rybník Dřemliny). Naší skupině byl přidělen vzorek, jež byl odebrán z rybníku Čažarka. Poté jsme se pustili do měření jednotlivých parametrů, přičemž jsme vždy porovnávali výsledky naměřené ostatními skupinami na jejich vzorcích.

20 M ěř ení koncentrace fosfátového fosforu Jedním z parametrů, který jsme měli za úkol u vzorku vody určit byla koncentrace fosfátového fosforu. Jako první jsme z odebraného vzorku odměřili za použití odměrného válečku 50 ml, které jsme následně přelili do kádinky o průměru 0,3 cm. Druhým krokem bylo přidání 10 kapek molybdenu amonného, jež je také součástí analytické mobilní soustavy, kterou jsme měli při práci k dispozici. Poté jsme vzorek promíchali, k čemuž jsme použili cínovou destičku, a poté ho nechali po dobu pěti minut v klidu stát. Po uplynutí tohoto časového úseku jsme pomocí porovnání sytosti barvy vzorku s barevnou škálou pro koncentraci fosfátového fosforu ve vodě určili koncentraci fosfátového fosforu našeho vzorku. Koncentrace fosfátového fosforu našeho vzorku odebraného z rybníka Čažarka byla přibližně 0,26 mg.lˉ¹ P-PO₄³ˉ

21 Následně jsme se seznámili s výsledky měření ostatních skupin pracujících se zbylými čtyřmi vzorky. Zjistili jsme, že u vzorku vody odebraného z řeky Blanice v úseku nad jezem byla hodnota koncentrace fosfátového fosforu 0,007 mg.lˉ¹ P- PO₄³ˉ, u vzorku z řeky Blanice z úseku pod jezem taktéž 0,007 mg.lˉ¹ P-PO₄³ a ta samá hodnota se pak opakovala i u vzorku pocházejícího z rybníka Dřemliny. U vzorku z rybníku Okrouhlice byla naměřena koncentrace fosfátového fosforu menší než 0,003 mg.lˉ¹ P-PO₄³ˉ. Všechny výsledky jsme poté doplnili do tabulky v pracovním listu, jež jsme obdrželi, a následně jsme z nich vypočetly koncentraci fosfátů. V úplném závěru přišlo porovnání jednotlivých hodnot a jejich konečné shrnutí. Zjistili jsme, že koncentrace fosfátového fosforu se na měřených místech pohybovala od hodnot menších než 0,003 mg.lˉ¹ P-Po₄³ˉ po hodnotu 0,26 mg.lˉ¹ P-PO₄³, které byla naměřena v lokalitě rybníku Čažarka. Nejmenší naměřená hodnota pocházela ze vzorku odebraného z rybníku Okrouhlice.

22

23 M ěř ení hodnot pH Dalším úkolem bylo zjištění hodnot pH daných vzorků. K jeho měření jsme použili hned dvě metody a výsledky jimi zjištěné jsme poté vzájemně porovnávali. Prvním způsobem měření byla tzv. kalorimetrická metoda, při níž se k určení hodnoty pH tzv. univerzální indikátor. V tomto případě jsme postupovali tak, že jsme si z odebraného vzorku odlili do kádinky 100 ml. Dále jsme do zkumavky odkapali 1-2 kapky roztoku univerzálního činidla a zkumavku jsme pak po rysku doplnili vodou z kádinky. Obsah zkumavky jsme promíchali a poté nechali činidlo v klidu působit po dobu 10 minut. Po jejich uplynutí jsme porovnali intenzitu zbarvení roztoku s barevnou škálou pH. S její pomocí jsme zjistili, že hodnota pH vzorku naší pracovní skupiny pocházejícího z rybníku Čažarka je 9. Zapsali jsme si i hodnoty naměřené ostatními skupinami - u vzorku z úseku řeky Blanice pod jezem byla naměřena hodnota pH 7,3, u vzorku z úseku řeky Blanice nad jezem 7,5, u vzorku pocházejícího z rybníka Dřemliny hodnota 8,2 a u vzorku z rybníku Okrouhlice pak hodnota 9,3.

24 Druhou metodou měření bylo použití digitálního pH metru. S jeho pomocí jsme změřili hodnotu pH v kádince obsahující zbylé množství vzorku vody tak, že jsme elektrodu ponořili do hloubky 2 - 3 cm pod hladinu a vzorek jsme zlehka promíchali. Na displeji pH metru se pak objevila hodnota pH, kterou jsme si opět poznamenali. U našeho vzorku z rybníku Čažarka se jednalo o hodnotu 9,6. Následně jsme se seznámili i s údaji naměřenými zbylými třemi skupinami - skupina pracující se vzorkem z Blanice pod jezem naměřila hodnotu pH 7,8, ta pracující se vzorkem z Blanice pod jezem taktéž hodnotu 7,8, u vzorku z rybníku Dřemliny byla zjištěna hodnota pH ve výši 9,1 a u vzorku z rybníku Okrouhlice hodnota 9,3. Dalším krokem bylo zaznamenání všech hodnot do tabulky v protokolu a následné porovnání hodnot zjištěných kalorimetrickou metodou a těch zjištěných za pomoci digitálního pH metru. Zjistili jsme, že tyto hodnoty se od sebe ve většině případů lišily (mimo vzorku z rybníku Okrouhlice, kde byla v obou případech naměřena hodnota 9,3), přičemž hodnoty naměřené kalorimetricky byly nižší než ty, které nám poskytly digitální pH metry. Pokud bereme v potaz výsledky dosažené za použití digitálního pH metru, hodnoty pH se v daných lokalitách pohybovaly od 7,8 po 9,6.

25 Poslední fází tohoto úkolu bylo porovnání metod, kterými jsme pH určovali. Kalorimetrickou metodu jsme shledali z hlediska nízké pořizovací ceny, žádné nutné údržby a nepotřebné kvalifikaci lidí, kteří ji používají. Oproti těmto kladům má ale tato metoda jednu značnou a velmi podstatnou nevýhodu - a to nepřesnost (k určení pH využívá pouze odhad sytosti barev). Metoda měření pH za použití digitálního pH metru má své klady a zápory prakticky opačné, než je tomu u kalorimetrické metody. Kladem této metody je přesnost měření, avšak mezi její nevýhody můžeme zařadit například vysokou pořizovací cenu nebo nutnou údržbu.

26

27

28 Práce s analytickou mobilní soupravou - m ěř ení hodnot koncentrace kyslíku rozpušt ě ného ve vod ě a ur č ení nasycení vody kyslíkem

29 Zadání Pomocí Hrbáčkova odběrového zařízení máme odebrat vzorky z 5 různých míst (Blanice nad jezem, Blanice pod jezem, Čažarka, Dřemliny a Okrouhlice) do kyslíkových lahviček. Dalším cílem bylo ihned po odběru změřit teplotu vzorku Následně vzorky odebrané vody zafixovat a určovat jednotlivé koncentrace kyslíku. Závěrem pomocí zjištěných koncentrací a teplot, určete nasycení vody kyslíkem.

30 K posouzení a) odpovídá koncentrace rozpuštěného kyslíku v rybniční vodě optimálním hodnotám pro chov kaprovitých ryb (6-8 mg.l-1 O2)? b) zda-li má jez vliv na výši koncentrace a nasycení vody kyslíkem ? (porovnání koncentrace nad jezem a pod jezem)

31 Pom ů cky Odběrová PVC lahev Analytická mobilní souprava, která obsahuje Hrbáčkovo odběrové zařízení, kyslíkové lahvičky, teploměr a činidla na jodometrické stanovení kyslíku Winklerovou metodou.

32 Postup Titrační jodometrické stanovení rozpuštěného kyslíku Winklerovou metodou. Postup stanovení: Kyslík fixujeme co nejrychleji na místě odběru a snažíme se ho uchovat v temnu a zpracovat do 24 hodin.

33 a) do Hrbáčkova zařízení umístíme kyslíkovou lahvičku a odebereme vzorek vody, poté co lahvičku vyjmeme vytlačíme přebytečnou vodu pomocí zátky. b) do odebraného vzorku přidáváme 0,5 ml chloridu manganatého a 0,5 ml alkalického jodidu. Následně lahvičku pečlivě promícháme a tímto máme vzorek zafixován a zabezpečen na dalších 24 hodin. c) dále necháme lahvičku na vodorovné podložce stát tak dlouho, dokud vytvořená sraženina neklesne ke dnu. d) po usazení sraženiny přidáme 2 ml kyseliny sírové (1:4), lahvičku převracíme a promícháváme dokud se sraženina kompletně nerozpustí.

34 e) ze žlutého roztoku, který nám vznikne odebereme odměrným válcem 50 ml a připravíme k titraci. f) následně přidáme 0,5 ml škrobového indikátoru (tmavomodré zbarvení) g) pomocí balonku nasajeme do dělené pipety přesně 10 ml 0,02M sirnatanu sodného a titrujeme za stálého míchání a přidáváme po kapkách sirnatan sodný. Ve chvíli, kdy se roztok odbarví odečteme spotřebu sirnatanu. Výpočet koncentrace rozpuštěného kyslíku: spotřebu sirnatanu v mililitrech vynásobíme koeficientem 3,2 a díky tomu získáváme výslednou hodnotu kyslíku v mg/l.

35 Záv ě r Jednotlivé koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě na jednotlivých odběrových místech se pohybovali od 8,48 do 11,52 mg.l-1, což odpovídá nasycené vody kyslíkem od 81,70 % do 197,15 %. Voda v rybnících vyhovuje chovu kaprovitých ryb. Přítomnost jezu má pozitivní vliv na koncentraci rozpuštěného kyslíku ve vodě. Koncentrace kyslíku ve vodě pod jezem byla vyšší než koncentrace ve vodě nad jezem.

36 Tabulka s výsledky našeho měření koncentrace kyslíku ve vodě a nasycení vody kyslíkem v daných lokalitách.

37 Chemismus vody (pokusy)

38 Jednoho dne ráno, kolem půl osmé, naše třída vyrazila na výzkumný ústav, kde pro nás by připraven program asi na 4 hodiny, který jsme měli absolvovat. Naše skupina tentokrát byla kompletní, tudíž ten den byli Jan Brtna, Veronika Halodová, Yaroslav Moldavchuk, Petra Podlešáková i Eliška Truhlářová přítomní a připravení plnit úlohy, které nám budou zadány. Na místě byli připraveny čtyři stanoviště, dvě na kratší dobu a dvě totožná na delší dobu, my jsme začali na jednou z kratších stanovišť, kde jsme sledovali stanovovaní pH, koncentrace rozpuštěného kyslíku, amoniakálního dusíku a fosforečnanů všemi různými způsoby ve vodě ze studánky poblíž chaty rodiny Truhlářovy. Poté jsme se přesunuli na druhé stanoviště, kde jsme se učili přesně odvážit určité množství bílé práškovité látky. Postupně si to vyzkoušeli všichni a poměrně úspěšně. Potom jsme museli čekat, protože delší úkol zabral více času, než se předpokládalo, a tak délkou předčil oba krátké. Nakonec jsme se dostali na hlavní stanoviště, kde bylo naším úkolem v předem připravených vzorcích určit pH, pomocí kolorimetrie - do látky je přidán indikátor, nechá se 5 minut reagovat a poté se podle stupnice posoudí, jaké pH určovaná látka má. Poté jsme změřili teplotu vody a stanovili koncentraci amoniakálního dusíku za pomoci Nesslerova činidla. A nakonec jsme vypočítali koncentraci volného amoniaku a celkového amoniaku a porovnali to s mírami přípustnými pro kaprovité/ lososovité ryby. (Protokol je přiložen k této prezentaci v podobě souboru PDF.)

39 M ěř ení koncentrace amoniaku

40 Úkol Za úkol jsme dostali odebrat vzorky z 5 různých míst (řeka Blanice nad jezerem, řeka Blanice pod jezerem, rybník Čažárka, rybník Dřemliny, rybník Okrouhlice) a stanovit v nich koncentraci amoniaku. Od jiných skupin jsme měli získat hodnoty pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku ze vzorků. Podle těchto hodnot jsme měli zjistit procentuální podíl volného amoniaku a následně jeho koncentraci v jednotlivých lokalitách. Dále jsme měli vypočítat koncentraci celkového amoniakálního dusíku, která by neměla být překročena pro chov lososovitých a kaprovitých ryb. Pomůcky Odběrová PVC láhev, široká zkumavka, kádinka, odběrová láhev, činidla pro stanovení amoniaku ve vodě a barevná škála pro stanovení amoniaku ve vodě. Postup 1)Z odebraného vzorku jsme měli odměřit 50 ml přelít do zkumavky o průměru 30 mm. 2)Do připraveného vzorku jsme měli přidat 2 kapky Seignetovy soli a 1 ml Nesslerova činidla. 3)Vzorek jsme promíchali a čekali 10 minut. Po 10 jsme porovnali barvu vzorku s barevnou škálou. 4)Koncentraci amoniakálního dusíku jsme přepočetli na celkový amoniak a poté jsme na základě znalosti teploty a pH vypočetli koncentraci volného amoniaku 5)Zjištěnou koncentraci jsme porovnali s přípustnými koncentracemi pro lososovité a kaprovité ryby

41 Vzorek Blanice nad jezem Blanice pod jezem rybník Čažarka rybník Dřemliny rybník Okrouhlic e Koncentrace celkového amoniakálního dusíku (mg.l -1 N-(NH 3 +NH 4 + ) 0,5 0,6 1,5 2 0,5 Koncentrace celkového amoniakálního amoniaku (mg.l -1 NH 3 +NH 4 + 0,65 0,774 1,94 2,58 0,65 Hodnota pH (měřeno skupinou ) 7,8 7,8 9,6 9,1 9,3 Teplota vody (měřeno skupinou ) 13,5 13,5 16 15,2 15 Procentický podíl volného amoniaku (%) 1,4 1,4 52 24,7 34,1 Koncentrace toxického amoniaku (mg.l -1 NH 3 ) 0,01 0,01 0,01 0,64 0,22 Koncentrace toxického amoniaku vyhovuje/nevyhov uje nejvýše přípustné koncentraci (NH 3 ) pro lososovité a kaprovité ryby 0,01 mg.l -1 (lososovité) Nedošlo k překroče ní Došlo k překroče ní (0,016) Došlo k překroče ní 0,05 mg.l -1 (kaprovité) Nedošlo k překroče ní Došlo k překroče ní Závěr Koncentrace celkového amoniakálního dusíku se pohybovaly od 0,5 do 2 mg.l -1 N-(NH 3 +NH 4 + ). Koncentrace toxického amoniaku se pohybovaly od 0,01 do 1,01 mg.l -1 NH 3 +NH 4 + a to znamená, že na lokalitě rybník Čažarka, rybník Dřemliny, rybník Okrouhlice došlo k překročení nejvyšší přípustné koncentrace pro lososovité i kaprovité ryby a na lokalitách Blanice nad jezerem a Blanice pod jezerem nedošlo k překročení těchto hodnot.

42 V této části projektu jsme se dozvěděli množství informací o vodě, jak je důležitá pro nás, ale nejen pro nás, také pro jiné organismy. I to, jak moc záleží na její kvalitě, obsahu rozpuštěných látek, teplotě a mnoha dalších faktorech. A v praktické části jsme se naučili pracovat s analytickou mobilní soupravou, s jejíž pomocí jsme prováděli množství pokusů a stanovovali dané aspekty týkající se vody a látek v ní rozpuštěných. Tak jsme také mohli něco zjistit o kvalitě vody v našem okolí a o její vhodnosti popřípadě nevhodnosti k chovu ryb. Záv ě r:

43 Seznamujeme se s obsahem analytické mobilní soustavy. Námi po ř ízené fotografie z pr ů b ě hu praktické č ásti projektu

44 odebírání vzorků vody

45 Je nám předvedena fixace kyslíku.

46 poté i titrace

47 Potom už je řada na nás, abychom se do toho pustili

48

49

50 Na závěr nás čekalo vyplnění protokolů a pracovních listů.

51 [1] Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]., last version 4 th of May 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné na World Wide Web: [2] Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]., last version 4 th of May 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné na World Wide Web: [3] Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]., last version 4 th of May 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné na World Wide Web: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg#mediaviewer/ Soubor:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg> [4] prezentace použitá při přednášce, v rámci projektu: Inovace pro konkurence schopnost Vodňanska, autor prezentace: Ing. Jana Máchová, Ph. D., název prezentace: Voda jako životní prostředí sladkovodních ryb [5] Fakulta rybářství a ochrany vod, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, prezentace na téma Požadavky ryb a dalších vodních organismů na kvalitu vody [6] Pivnička, K., Černý, K., Hýsek, K., název souboru: Sladkovodní a mořské ryby Evropy. Dostupné na World Wide Web:

52 [7] prezentace použitá při přednášce, v rámci projektu: Inovace pro konkurence schopnost Vodňanska, autor prezentace: MVDr. Veronika Piačková, Ph. D., název prezentace: Když se rybám nedaří [8] Chytej.cz…blíž k rybám. [online]., [cit. 2014-05-07]. Dostupné na World Wide Web: [9] Chytej.cz…blíž k rybám. [online]., [cit. 2014-05-07]. Dostupné na World Wide Web: [10] Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]., last version 12 th of December 2013 [cit. 2014-05-07]. Dostupné na World Wide Web: [11] Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]., last version 14 th of March 2013 [cit. 2014-05-07]. Dostupné na World Wide Web: