Jan Karas, Radana Králová, Jakub Šeďa, David Zbožínek 3.B 2012/2013 Jan Karas, Radana Králová, Jakub Šeďa, David Zbožínek 3.B 2012/2013.

Prezentace na téma: "Jan Karas, Radana Králová, Jakub Šeďa, David Zbožínek 3.B 2012/2013 Jan Karas, Radana Králová, Jakub Šeďa, David Zbožínek 3.B 2012/2013."— Transkript prezentace:

1 Jan Karas, Radana Králová, Jakub Šeďa, David Zbožínek 3.B 2012/2013 Jan Karas, Radana Králová, Jakub Šeďa, David Zbožínek 3.B 2012/2013

2 Ural - Verchojanské pohoří (Tichý oceán)

3 Sibiř se skládá ze tří částí: 1. Západní sibiřská nížina – rozsáhlá, plochá, bažinatá (na východ od Uralu) 2. Centrální sibiřská platforma – rovinatá plošina (na východ od řeky Jenisej) 3. Východní sibiřské středohoří – velké množství hor (na východ od řeky Leny) Hraniční pohoří: Altaj, Sajanské, Jabloňové a Stanové pohoří

4 Podnebí je převážně kontinentální a zahrnuje několik různých klimatických zón V zimě dosahují teploty na Sibiři až −60 °C, převážně na jihu však neklesají pod −30 °C. Léta jsou na Sibiři mírná, s teplotou dosahující i přes 20 °C

5 Ob Amur Jenisej Lena +Bajkalské jezero (1637 m, 1/5 sladké vody) Jenisej Lena

6 Na Sibiři žije velké množství různých národností Největší skupinou jsou Rusové, z původních obyvatel tam žijí například Burjati, Čukčové, Evenové, Evenkové, Chantové, Jakuti, Jukagirové, Korjaci, Nanajci Původní obyvaté většinou žijí z lovu a rybolovu a také chov sobů V Sibiři se rozsířilo pravoslavné křestanství, ale stále v těch nejodlehlejších částech je praktikován šamanismus Mezi původními obyvateli se hodně šíří alkoholismus

7 Ekvenkský dům „čum“ Zimní jurta

8 Nejpočetnější etnikum Sibiře (přes 510 000) Žijí v Sibiři od 13. století Chovají soby a jakutské koně

9 Sibiř je velice málo osídlena Život na Sibiři znesnadňují velice těžké klimatické podmínky Na celé Sibiři žije 38 M lidí, při její velikosti to znamená že má pouze 3 obyvatele na km 2 Většina obyvatel (70%) žije ve městech nebo v okolí velkých řek. Také jích hodně žije v přilehlých oblastech Transsibiřské magistrály. Největší město na Sibiři je Novosibirsk s 1,5 M obyvatel Další velká města jsou :Krasnojarsk, Irkutsk, Omsk Vladivostok.

10

11 Fauna тундра : мхи, трава, ива Jižněji přechází tundra do nejrozsáhlejší rostlinné zóny - lesního pásma, známého jako тайга Flóra Бурый медведь сибирские олени соболь росомаха северный олень лот волк кабан олень тигр …

12

13 Sibiř je velmi bohatou oblastí na nerostné suroviny (никель, золото, вести, уголь, молибден, гипс, алмаз, диопсид, серебро, цинк, газ и нефть).

14 Permafrost – stále zmrzlá půda Tvrdé horniny pod povrchem – ztížené podmínky pro vrty Špatná dopravní dostupnost Špatný stav ropovodu Řídké osídlení Nemožnost zpracování na místě

15

16

17 Suroviny se převáží na jih Sibiře do průmyslových oblastí ke zpracování, nebo se vyvážejí do evropské části Ruska Další cesta nerostných surovin vede přes Severní ledový oceán a Tichý oceán na východ do Japonska, USA a Kanady.

18

19 Ropa - mezi Volhou a Uralem,Kavkaz(Sachalin) Černé a hnědé uhlí- střední a východní Sibiř (Jakutsko) Zemní plyn- Západosibiřská rovina poloostrov Jamal Železná ruda-oblast Kursku při hranicích s Ukrajinou Zlato- východní Sibiř Nikl- Norisk, poloostrov Kola Měď-Ural Platina-Ural, Sibiř

20

21 Krátká vegetační období Úrodné půdy (na jihozápadě=výskyt černozemí,vyhovující klima pro pěstování- pšenice,ječmene,žita,brambor spolu pasoucí se velkým počtem ovcí a dobytka) Sibiř má stále největší podíl lesů(dřevo je stále důležitým zdrojem příjmů) Ochotské moře=je jedno z nejbohatších rybolovných oblastí na světě

22

23 Problémy Ohromné vzdálenosti z místa produkce (surovin a potravin) Spotřeba potravin(kazivost potravin při transportu ve velkých vzdálenostech) Málo dopravních cest=špatný rozvoj pro ekonomiku Některé místa dostupná pouze letecky

24 Základ ruské dopravy= železniční systém (slouží k přepravě nákladů na velké vzdálenosti a dociluje i přes její velký pokles stále největších výkonů na světě) Železniční doprava-je rozvinuta především v evropské části z Moskvy do všech důležitých center Ruska i blízkého zahraničí Větší význam má železniční doprava pro spojení evropské části se Sibiří a Dálným východem, který zabezpečuje již po celé délce zdvojená sibiřská magistrála

25

26 Přepravuje mnohem více nákladů, ale jen na malé vzdálenosti Silniční síť je rozsáhlá, skutečně kvalitních silnic je však relativně málo Svůj význam si uchovává levná doprava nákladů po řekách, zejména na Volze a sibiřských veletocích

27 Zahraniční obchod je většinou uskutečňován osvědčeným obchodním loďstvem. Na dalekém severu a východě představuje námořní doprava často jediné spojení mezi komunitami roztroušenými po zhruba 50 000 km dlouhém pobřeží Některé přístavy v zimě zamrzají, jiné, např. Murmansk, fungují celý rok. Největšími přístavy jsou Novorossijsk na Černém moři, St. Petěrburg na Baltu a Nachodka na Dálném východě.

28

29

30