Vyhodnocení dotazníkového průzkumu – zpracování dat studie ROZETA

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Typy otázek v dotazníku
Advertisements

Statistika.
MONITORING PACIENTŮ UŽÍVAJÍCÍCH ArthroStop® PLUS
OP u klienta s diabetem mellitem – kontrolní otázky
Obyvatelstvo zaměstnaní nezaměstnaní.
Výstavba větrné elektrárny v lokalitě Varnsdorf-Špičák RCA Research.
Průzkum reakcí publika ČRo 1 – Radiožurnál na změny ve vysílání od ledna souhrn.
Pomůcky pro aplikaci inzulínu
Hodnocení způsobilosti měřících systémů
Diabetes mellitus Inzulínoterapie Selfmonitoring
Diabetes mellitus u dětí
Statistika Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Teorie psychodiagnostiky a psychometrie
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Označení:Sada: Ověření ve výuce:Třída: Datum: Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_MAM_KC_1_08.
Perorální antidiabetika v roce 2006
Diabetes mellitus u seniorů
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Diabetes v pediatrii J. Škvor Pediatrické oddělení Masarykova nemocnice Ústí.
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_09/C1 AutorIng. Liběna Krchňáková Období vytvořeníSrpen.
Veletrh nápadů učitelů chemie, Tábor 2013 Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium Sušice Vybavení škol ve vztahu k experimentům a hypermediálním programům.
DIABETES MELLITUS dětská cukrovka
Lze předejít vzniku diabetes mellitus 2.typu?
Popisné statistiky. Výskyt strupovitosti se zdá být ve vztahu s obsahem některých chemických prvků “ve slupkách“ hlíz. Některé odrůdy trpí strupovitostí.
CHRONICKÁ BOLEST A VYUŽÍVÁNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE Málek, J., Príkazský, V., Skála, B., Kurzová, A., Dáňová, J.
Fyziologie zátěže CHR-test
Spolupráce obcí a málotřídních škol v České republice Dana Knotová, Kateřina Trnková Ústav pedagogických věd FF MU Brno.
Sexualita uživatelů pervitinu a Subutexu
Výsledky ankety Univerzitní knihovny ZČU Jak hodnotíte služby Univerzitní knihovny ZČU?
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková
Edukace diabetika INZULINOTERAPIE
Neurobehaviorální vědy I. Instrukce k testu. Charakteristika testu 96 otázek celkem – Každá otázka má 4 tvrzení (1, 2, 3, 4) – „multichoice“ odpověď tj.
© Tom Vespa. Měkota Je to soubor předpokladů provádět aktivitu: a) určitou nižší intenzitou co nejdéle b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou.
DIABETES MELLITUS A SPORT ILUSTRACE K PŘEDNÁŠCE Jan Novotný
Za akademický rok 2013/2014 Hana Kolářová proděkanka LF UP.
Projekt TRAWI Vyhodnocení dotazníkového šetření v ČR.
Úvod do problematiky, definice základních pojmů
Za akademický rok 2011/2012 prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. proděkanka LF UP.
Za akademický rok 2012/2013 prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. proděkanka LF UP.
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)
Monika Dušová Simona Tomková
Poměr sacharidy-inzulín, flexibilní režim
ZŠ Brno, Řehořova 3 Zdraví a JÁ Výchova ke zdraví ročník III
Cukrovka Diabetes mellitus VY_32_INOVACE_07_36.
VLIV DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL NA KVALITU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Lenka ZAJÍČKOVÁ, Jaroslav BURIAN, Vít VOŽENÍLEK GIS v plánování.
Dětský (tak trochu jiný) diabetes Zdeněk Šumník Pediatrická klinika UK 2. LF a FN v Motole, Praha.
Užívání tabákových výrobků v dospělé české populaci (15 let a více) Výsledky studie GATS WHO/CDC 2012 MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Státní.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Zásady tvorby dotazníků Radka Štěpánová, IBA MU. Stavba dotazníku Úvod Otázky Identifikace.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
Příjem a výdej energie. V čem měříme množství energie? Množství energie (ať již obsažené v potravinách či potřebné pro správnou funkci našeho těla) měříme.
MUDr. Stanislav Wasserbauer
UŽIVATELÉ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ČR
Pij s rozumem: Vyhodnocení webu a FB 2015.
ORÁLNÍ ZDRAVÍ DOSPĚLÉ POPULACE ČR
PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH
Michaela Hofštetrová Knotková
Indexní analýza Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
za akademický rok 2015/2016 Hana Kolářová proděkanka LF UP
Bazální metabolismus Výpočet denního energetického výdeje
Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky
Metodologie pro ISK 2 Úvod do práce s daty
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
Statistika a výpočetní technika
Analýza kardinálních proměnných
Snídaně s novináři, Účelná a bezpečná farmakoterapie v domovech pro seniory, výsledky tří let realizace projektu PhDr. Ivana Plechatá
Praktické zpracování dat – ukázky nekvalitní prezentace dat
Věková struktura pedagogů středních škol V Jihočeském kraji
Základy popisné statistiky
Cukrovka Diabetes mellitus VY_32_INOVACE_07_36.
Pacienti s poruchou autistického spektra v datech NRHZS
Transkript prezentace:

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu – zpracování dat studie ROZETA Data poskytnuta Diabetickou asociací ČR Pavlík T.1,2, Perglová A.3,4, Kvapil M.3,4 1) Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita 2) Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 3) Interní klinika 2. LF UK, FN Motol 4) Diabetická asociace ČR Ve spolupráci s Diabetickou asociací České republiky (DAČR) vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, duben 2015

Pacienti zařazení do analýzy studie ROZETA Celkem vyplněných dotazníků N=191 Nečitelný dotazník (otázka 19) N=1 Počet dotazníků zařazených do analýzy N=190

Zastoupení věkových kategorií a pohlaví % pacientů Věk (roky) Muži N = 82 N 139 Průměr 63 let Medián 66 let Min – Max 21 – 85 let Ženy N = 58 Věk: Nevyplněno nebo nebylo k dispozici N = 50 Z pacientů, u kterých byl k dispozici údaj o pohlaví (140 pacientů), jsou ženy zastoupeny z 41% a muži z 59%. * 51 pacientů nemělo k dispozici nebo nemělo uvedeno datum narození

Délka trvání diabetu (roky) Typ diabetu a délka trvání diabetu N = 190 Typ diabetu % pacientů Délka trvání diabetu (roky) Typ I N = 14 Typ II N = 122 N 140 Průměr 14 let Medián Min – Max 0 – 40 let Délka trvání diabetu: Nevyplněno nebo nebylo k dispozici N = 54 Z pacientů, kteří uvedli typ diabetu (136 pacientů), má přibližně 10% diabetes typu I a zbytek diabetes typu II. * 50 pacientů nemělo k dispozici nebo nemělo uvedenou délku trvání diabetu.

Hmotnost a výška pacientů, hodnota glykovaného hemoglobinu a typ užívaného inzulínu Název inzulínu* Počet pacientů % Novorapid Levemir 77 40.5 Novorapid Lantus 33 17.4 Humalog Lantus 15 7.9 Apidra Lantus 12 6.3 Actrapid Insulatard 10 5.3 Humalog 7 3.7 Actrapid Mixtard 6 3.2 Humalog Mix 5 2.6 Humulin R Humulin N 4 2.1 Actrapid Levemir 3 1.6 Novomix Novorapid pumpa 2 1.1 Novorapid Lantus solostar Insuman comb rapid Novorapid 1 0.5 Novorapid penfil 100 Novorapid Novomix Actrapid Lantus Actrapid Mix Actrapid penfill Humulin R Levemir Neuvedeno N 140 Průměr 90 kg Medián 89 kg Min – Max 48 – 150 kg Hmotnost: N 140 Průměr 170 cm Medián Min – Max 150 – 199 cm Výška: N 119 Průměr 75 mmol/mol Medián 74 mmol/mol Min – Max 36 – 140 mmol/mol Glykovaný hemoglobin: *Názvy nemusí být úplné a správné, neboť je pacienti vypisovali ručně. Nevíce používaným inzulínem je Novorapid Levemir u 41% pacientů.

Místo aplikace krátkodobého inzulínu Otázka 1 Ráno Poledne Večer Kdykoliv během dne** % pacientů % pacientů % pacientů % pacientů Břicho Paže Stehno Hýždě * 13 odpovědí pacientů bylo z hodnocení vyloučeno. Pacienti vyplnili otázku nesrozumitelně (celkový součet pro místo vpichu nebyl roven 100 %). ** Procenta nedávají dohromady 100 %, neboť někteří pacienti během dne místo aplikace střídají. Nejčastější oblastí aplikace inzulínu je břicho, kam ho alespoň jednou během dne aplikuje přes 93 % pacientů. Aplikaci do hýždě vyplnili pouze 3 pacienti.

Změna místa vpichu v rámci jednotlivých oblastí Otázka 2 Ano N = 168 Ne N = 19 Nevyplněno N = 3 Místo vpichu v rámci jednotlivých oblastí mění více než 88 % pacientů.

Měníte místo vpichu v rámci jednotlivých oblastí Změna místa vpichu podle jednotlivých oblastí N = 190 Otázka 2 Měníte místo vpichu v rámci jednotlivých oblastí Oblast Ano Ne Břicho (N = 162*) 154 (89,5 %) 18 (10,5 %) Paže (N = 42*) 42 (100 %) 0 (0 %) Stehna (N = 60*) 60 (100 %) Hýždě (N = 3*) 3 (100 %) * Počet pacientů, kteří vyplnili příslušnou oblast alespoň v jednom z uvedených časů (ráno / poledne / večer) a zároveň vyplnili otázku 2. Z výsledků je vidět, že místo vpichu v rámci jednotlivých oblastí nemění pouze 18 z 162 (10,5 %) pacientů, kteří si během dne aplikují inzulín do břicha.

Provádění zkoušky bezpečnosti před aplikací a aplikace inzulínu před jídlem Otázka 3 % pacientů Otázka 4 N = 36 N = 83 N = 37 N = 32 N = 1 Ano N = 131 Ne N = 54 N = 1 Nevyplněno N = 5 Téměř 30 % pacientů uvádí, že před aplikací inzulínu neprovádí zkoušku bezpečnosti. Samotná aplikace inzulínu je prováděna nejčastěji 5-15 minut před jídlem (43,7 % pacientů).

Množství sacharidů v jídle Změna dávkování krátkodobého inzulínu v souvislosti se změnou množství sacharidů v jídle a fyzickou aktivitou N = 190 Množství sacharidů v jídle Fyzická aktivita Otázka 7 Otázka 8 Ano N = 80 Ano N = 97 Ne N = 107 Ne N = 90 Nevyplněno N = 3 Nevyplněno N = 3 Přibližně dvě pětiny pacientů uvedly, že se zabývají změnou dávkování krátkodobého inzulínu v závislosti na množství sacharidů v jídle (42,1 %) a zhruba polovina pacientů v závislosti na fyzické aktivitě (51,1 %).

Znalost příznaků hypoglykémie a adekvátní reakce její výskyt Znalost příznaků v případě hypoglykémie* Znalost reakce v případě hypoglykémie Otázka 9 Otázka 10 N = 181 N = 2 N = 150 N = 5 N = 1 N = 40 N = 152 Ano N = 187 N = 0 Ne N = 1 N = 3 N = 143 Nevyplněno N = 2 * Pacienti mohli uvést více než jednu možnost. Více než 95 % pacientů uvádí, že ví, jak reagovat v případě hypoglykémie. Mezi hlavní příznaky dle pacientů patří pocení, třes, pocit slabosti a poruchy vědomí.

Obsah sacharidů v půl krajíci chleba a denní frekvence měření glukometrem Otázka 11 Otázka 13 Podíl respondentů Gramy Denní frekvence N 134* Průměr 36.7 g Medián 20 g Min – Max 4 – 120 g N 180* Průměr 3.2 krát Medián 3,0 krát Min – Max 0.14 – 8 krát * pouze vyplněné hodnoty Necelých 70 % pacientů uvedlo, že má představu o obsahu sacharidů v půl krajíci chleba, udávaný rozsah hodnot je zároveň velmi široký. V průměru i mediánu udávají pacienti přibližně 3 měření glukometrem denně.

Malý glykemický profil Velký glykemický profil Četnost provádění malého a velkého glykemického profilu N = 190 Malý glykemický profil Velký glykemický profil Otázka 14 Otázka 17 N = 34 N = 15 N = 49 N = 97 N = 94 N = 9 N = 36 N = 1 N = 42 N = 3 Malý glykemický profil neprovádí 8 % pacientů, velký 18 % pacientů. Malý glykemický profil pacienti nejčastěji provádí 1 - 2krát týdně, zatímco velký glykemický profil pacienti nejčastěji provádí 1 – 2krát měsíčně.

Měření glykémie po jídle Časový odstup měření glykémie po jídle Měření glykémie po jídle a jeho časový odstup N = 190 Měření glykémie po jídle Časový odstup měření glykémie po jídle Otázka 15 Otázka 16 % pacientů N = 23 N = 40 Ano N = 150 Ne N = 30 N = 87 Nevyplněno N = 10 79 % pacientů uvedlo, že si měří glykémii po jídle s tím, že 15 % z nich si ji měří do jedné hodiny po jídle, nejčastější je měření 90 – 120 minut po jídle.

Vedení diabetického deníčku Znalosti o léčbě inzulínem Diabetický deníček a znalosti o léčbě inzulínem N = 190 Vedení diabetického deníčku Znalosti o léčbě inzulínem Otázka 18 % pacientů Otázka 19 N = 0 N = 18 N = 90 N = 70 Ano N = 175 Ne N = 13 N = 12 Nevyplněno N = 2 Více než 90 % pacientů uvedlo, že si vede diabetický deníček. Pacienti zároveň nejčastěji uvádějí střední znalosti o léčbě inzulínem (47,4 % pacientů uvádí hodnotu 3 na škále 1-5), přičemž žádný z pacientů si nemyslí, že by měl špatné znalosti o léčbě inzulínem.

Znalosti o léčbě inzulínem: Vztah denní frekvence měření glukometrem a znalostí o léčbě inzulínem (otázka 19 vs. 13) N = 180* Denní frekvence měření glukometrem % pacientů N = 2 N = 9 N = 31 N = 76 N = 48 N = 4 N = 8 N = 2 Znalosti o léčbě inzulínem: špatné omezené střední dobré vynikající * u 10 pacientů není vyplněna denní frekvence měření glukometrem Z výsledků nelze určit jednoznačný vztah (trend) mezi denní frekvencí měření glukometrem a znalostí o léčbě inzulínem.

Znalosti o léčbě inzulínem: Vztah četnosti kontroly malého glykemického profilu a znalostí o léčbě inzulínem (otázka 19 vs. 14) N = 190 Četnost kontroly malého glykemického profilu % pacientů N = 15 N = 97 N = 36 N = 42 Znalosti o léčbě inzulínem: špatné omezené střední dobré vynikající Lepší úroveň znalostí o léčbě inzulínem uvádí pacienti, kteří provádí kontrolu malého glykemického profilu 3-4krát týdně. Nejhorší úroveň znalostí o léčbě inzulínem uvádí pacienti, kteří kontrolu malého glykemického profilu neprovádí.

Znalosti o léčbě inzulínem: Vztah četnosti kontroly velkého glykemického profilu a znalostí o léčbě inzulínem (otázka 19 vs. 17) N = 186* Četnost kontroly velkého glykemického profilu % pacientů N = 49 N = 94 N = 9 N = 34 Znalosti o léčbě inzulínem: špatné omezené střední dobré vynikající * u 4 pacientů není vyplněna denní frekvence měření velkého glykemického profilu dle struktury dotazníku Pacienti udávající vyšší četnost provádění velkého glykemického profilu (1-2krát týdně oproti 1-2krát měsíčně) zároveň uvádí i lepší znalosti o léčbě inzulínem. Zbylé dvě kategorie uvedlo vyšší množství pacientů s horší znalostí o léčbě inzulínem.

Znalosti o léčbě inzulínem: Vztah vedení diabetického deníčku a znalostí o léčbě inzulínem (otázka 19 vs. 18) N = 188* Vedení diabetického deníčku % pacientů N = 175 N = 13 Znalosti o léčbě inzulínem: špatné omezené střední dobré vynikající * u 2 pacientů není vyplněna informace o vedení diabetického deníčku. Vyšší procentuální zastoupení lepších kategorií znalosti o léčbě inzulínem u skupiny pacientů, která si nevede diabetický deníček, může být ovlivněno malým počtem těchto pacientů. Tyto výsledky jsou tudíž zatíženy variabilitou.

Znalosti o léčbě inzulínem: Vztah změny místa vpichu při aplikaci inzulínu a znalostí o léčbě inzulínem (otázka 19 vs. 2) N = 187* Změna místa vpichu při aplikaci inzulínu % pacientů N = 19 N = 168 Znalosti o léčbě inzulínem: špatné omezené střední dobré vynikající * u 3 pacientů není vyplněno, zda mění místo vpichu Výsledky ukazují, že změna místa vpichu při aplikaci inzulínu nesouvisí se znalostmi o léčbě inzulínem.

Znalosti o léčbě inzulínem: Vztah aplikace inzulínu před jídlem a znalostí o léčbě inzulínem (otázka 19 vs. 4) N = 189* Aplikace inzulínu před jídlem % pacientů bezprostředně před jídlem 5-15 min 15-20 min 20-30 min po jídle N = 36 N = 83 N = 37 N = 30 N = 1 Znalosti o léčbě inzulínem: špatné omezené střední dobré vynikající * u jednoho pacienta není vyplněno, kdy aplikuje inzulín Výsledky ukazují, že mezi aplikací inzulínu před jídlem a znalostmi o léčbě inzulínem zatím nelze na tomto souboru vysledovat žádný trend.

Vztah znalosti reakce v případě hypoglykémie se znalostí o léčbě inzulínem (otázka 10 vs. 19) a změnou místa vpichu při aplikaci inzulínu (otázka 10 vs. 2) Znalosti reakce v případě hypoglykémie (otázka 10) nelze vztahovat k dalším odpovědím, neboť, až na jednoho pacienta (se střední znalostí o léčbě inzulínem a měnící místo vpichu), všichni pacienti, kteří na danou otázku odpověděli, uvedli, že ví, jak reagovat v případě hypoglykémie.