2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento projekt je spolufinancován ESF a SR ČR

 Kvantitativní znaky:  jsou genotypově podmíněné větším počtem genů malého účinku – polygenů, které se svými účinky vzájemně ovlivňují a tvoří polygenní systém  většina mnohobuněčných  v polygenním aditivním systému se fenotypové projevy jednotlivých alel sčítají  v polygenním multiplikativním systému se účinky alel násobí

 při velkém počtu aktivních genů vzniká i velký počet kvantitativně odlišných genotypů  u monogenního znaku vznikají 3 genotypy ( AA,Aa, aa)  je-li každý gen zastoupen dvěma alelami, potom při počtu genů k je počet různých genotyp dán vztahem 3k  ovlivňují-li znak tři geny, vzniká již 27 různých genotypů

 při 5 zúčastněných genech vzniká 243 genotypů  proto kvantitativní znaky vykazují kontinuální proměnlivost - Gaussova křivka  protože efekt každého polygenu je velmi malý, je obtížné odlišit vliv polygenů od vlivů podmínek vnějšího prostředí !!!

 podíl vnějších faktorů, nedědičné proměnlivosti při tvorbě fenotypu kvantitativních znaků se dá vypočítat  míra dědičnosti a nedědičné variability = dědivost = heritabilita  je dána poměrem mezi dědičnou a celkovou fenotypovou složkou proměnlivosti znaku

 ukazatelem heritability je tzv. koeficient dědivosti = h 2  h 2 = Vg/Vp  h 2 je podílem geneticky podmíněné variability na celkové fenotypové variabilitě určitého znaku

 hodnoty koeficientu dědivosti jsou v rozmezí od 0 ( celá proměnlivost znaku je způsobená faktory prostředí) do 1 (celá proměnlivost znaku je způsobená genetickými faktory)  hodnoty h 2 nižší než 0,2 jsou považovány za nízkou dědivost  hodnoty 0,2 – 0,5 za střední dědivost  hodnoty nad 0,5 za dědivost vysokou  čím je dědivost vyšší, tím větší podobnost mezi rodiči a potomstvem lze očekávat a naopak !!!!!!

 mívají nízkou dědivost  projev jejich genů je snadno ovlivnitelný faktory životního prostředí  některé vlivy vnějšího prostředí projev výrazně posilují, některé tlumí  nedědičná proměnlivost, měnící fenotyp kvantitativních znaků, se nazývá modifikace

 V druhé generaci potomstva po meziplemenném křížení slepic typu Bantam a Plymouth, byly u náhodně vybraného vzorku deseti dospělých jedinců zaznamenány následující hodnoty:  1030 g, 1210 g, 1560 g, 1390 g, 1160 g, 870 g, 910 g, 1220 g a 1410 g.  Jaká je v daných podmínkách průměrná tělesná hmotnost, kterou můžeme teoreticky očekávat v uvedeném souboru kříženců?  Jaké rozmezí hodnot tělesné hmotnosti dospělých jedinců se může za daných podmínek v tomto souboru vyskytovat ?

 CHALUPOVÁ-KARLOVSKÁ, Vlastimila. Obecná biologie: středoškolská učebnice : evoluce, biologie buňky, genetika : s 558 řešenými testovými otázkami. 2., opr. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2010, 206 s. ISBN