Případová studie (Chile×Brazílie)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MARKETING A MANAGEMENT
Advertisements

Zahraniční obchod Obchodní politika.
Zahraniční obchod.
Světová ekonomika (SE) Proč se tak radikálně změnil svět od poslední třetiny 19.století? Zásadní změny ve světě -dramatický růst efektivity zemědělství.
Příprava, řízení a realizace programů a projektů ERDF a KF ÚVOD DO PROBLEMATIKY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název.
Mezinárodní integrace
Český export a zrychlená bankovní a finanční integrace EU
Ekonomika České Republiky Ing. Vojtěch Jindra
SVĚTOVÁ EKONOMIKA.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČREU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/
Mezinárodní finanční instituce
Jižní Amerika.
Hospodářská politika.
Mezinárodní ekonomické právo 1.
Světové hospodářství.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD Lucka Vrzalová, OB.
MOŽNOSTI PODNIKÁNÍ NA UKRAJINĚ
Ekonomické dělení států světa
Světové trhy a mezinárodní obchod
Světová ekonomikaOPF1 SVĚTOVÁ EKONOMIKA 10. Světová ekonomikaOPF2 1)Tendence a problémy 2)Možnosti růstu 3)Bludný kruh chudoby 4)Růstové strategie 5)Příklad.
Přírodní a civilizační rizika - 2
Ruská federace x WTO a OECD
Hospodářský rozvoj I. Vladan Hodulák.
Hospodářský rozvoj II. Vladan Hodulák.
Zadání případové studie
David Štros, 2009 Lukáš Synek, 2011
Jihozápadní Asie Ekonomická charakteristika zemí
Kanada Název: Canada Český název: Federativní stát Kanada
Rozvojová a humanitární pomoc. Faktory způsobující nerovnosti: A/ vnitřní faktory – v kompetenci chudých států ► fyzickogeografické faktory – podnebí,
Účetní systémy ve světě.. Účetní systémy se navzájem odlišují: Vymezením okruhu uživatelů účetních výkazů Mírou regulace účetnictví Vztahem mezi účetnictvím.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Hospodářská politika. HP je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu. Cíle: 1) plná zaměstnanost 2) cenová stabilita 3) růst ekonomiky.
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu
Členění států světa podle stupně hospodářského rozvoje
Regionální politika RP ČR.
Trh práce a politika zaměstnanosti
3. PLATEBNÍ BILANCE.
Úvod do mezinárodních vztahů 2011
Rozvojové země užší přístup: každá kolonie a závislá země, která získala nezávislost širší koncepce – podle HDP/obyvatele (WB -1994) země s nízkým důchodem.
Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ „Whisky.
Mezinárodní finance a rozvoj
Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák. Osnova Měnový×finanční systém Měnový×finanční systém Kapitálové toky Kapitálové toky Dluhová krize RZ Dluhová.
RRV2 Strategické řízení. 2 úvod  Vymezení lokálního a regionálního rozvoje  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby…)  Diferenciace.
1 ÚVOD DO HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Zdeněk Tomeš Kancelář 612 KH: středa
Brazílie Jana witkovská, IČO:
Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie
EU ve světě Martina Šutová. Základní makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt – HDP/obyvatele; HDP v paritě kupní síly Měření vývoje na trhu práce.
EVROPSKÁ UNIE OFICIÁLNÍ VZNIK EU 1993 Současná politická společnost má neustálou potřebu se sdružovat. Sdružení jako hlavní myšlenku má i Evropská.
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_63_18 Název materiáluVýchodní.
Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu intersociální problémy Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí v 1. a 2. ročníku.
Soudobý svět Ekonomický pohled
Regionální politika EU v období
Hospodářský cyklus Pavel Seknička.
Stát Definice, funkce, typy.
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
EU v ekonomických vztazích
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR
Hospodářská politika Téma č. 9: Realizace modelů intervencionistické koncepce v rámci vyspělých tržních ekonomik Petr Musil
9. Obchodní politika rozvojových zemí
Úvod, základní principy a cíle
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
MEZINÁRODNÍ OBCHOD Žádná země nevyrábí vše, zboží si země mezi sebou směňují, vzniká zahraniční (mezinárodní) obchod.
Transkript prezentace:

Případová studie (Chile×Brazílie) Vladan Hodulák

Osnova Případová studie obecně Chile Brazílie Srovnání Základní vymezení Vnitřní podmínky rozvoje Vnější podmínky rozvoje Hospodářský rozvoj Dosažené výsledky Brazílie Srovnání

Případová studie obecně Dvě pojetí detailní analýzou lze získat spolehlivé informace o širší kategorii fenoménů detailní a často praktické znalosti mají vědeckou hodnotu samy o sobě Definiční znaky dostatečně ohraničená historická epizoda uzavřený systém Jedinečná×instrumentální případová studie Postup Stanovení cíle Zhodnocení teorií Specifikace proměnných Výběr případu Analýza proměnných Analýza kauzálních vztahů Zhodnocení

Chile Nezávislost od 1810 (španělská kolonie) Republika 16,6 mil. obyvatel 756 tis. km2

Chile – vnitřní podmínky Poloha nevýhodný tvar území státu, nedostupné horské oblasti, obtížné spojení, výhoda blízkosti pobřeží (obchod), poměrně izolovaná poloha Zdroje velká rozmanitost podnebí a krajiny, převážně hornatá země, rozmanité zemědělství značné zdroje mědi (1. na světě), železná ruda dlouhé pobřeží – rybolov Společnost poměrně homogenní populace, převážně míšenci Španělů a místních obyvatel, jisté problémy s Indiány Mapuche na jihu země (10%), málo cizinců drtivá většina křesťanů, asi 70 % katolíci celkově ne příliš výrazné třecí linie Politika relativně prostá převratů, politická stabilita, v hospodářské oblasti vláda práva výjimka – vláda A. Pinocheta 1973-1990, volební porážka, odstoupil, přes 3000 mrtvých či pohřešovaných, výrazný vliv na další směřování země od 1990 neustálé zlepšování v dodržování lidských práv, vláda práva, bezpečnost

Chile – vnější podmínky Zahraničně-politická orientace územní spory s Peru a Bolívií (válka koncem 19. stol.), nicméně všechny země udržují vzájemné diplomatické zastoupení (i když s Bolívií ne plné) od Pinochetova převratu spojenec USA podpora volného trhu, bilaterální smlouvy s několika státy (Kanada, Mexiko aj.), člen G20 (kolo jednání z Doha) Mezinárodní organizace od 90. let velmi aktivní člen mezinárodního společenství, člen všech hlavních celosvětových organizací (OSN, WTO, IMF, WB) člen APEC, OAS, přidružený člen MERCOSUR, jednání o vstupu do OECD

Chile Hospodářský rozvoj Zahraniční pomoc od 40. let v návaznosti na velkou krizi strategie nahrazování dovozu protekcionismus, silná státní regulace, neschopnost tvorby kapitálových statků, kontroly cen (zemědělství), nízké růsty HDP, vysoká inflace (kolem 30%) reformy S. Allendeho – zestátňování, agrární reformy, ekonomická krize, inflace přes 100% A. Pinochet – aplikace tržních reforem, zapojení se do světového hospodářství, exportně zaměřená strategie rozvoje (liberalizace, privatizace) 1982-83 finanční krize (špatné půjčky bank) Chile vzorem pro provádění strukturálních reforem (IMF, WB) po Pinochetovi – v podstatě pokračování v nastaveném kurzu, větší důraz na sociální oblast, trh práce Zahraniční pomoc asi 50 mil. USD, hlavně bilaterální, klesá

Vývoj HDP Chile oproti zbytku JA

Míra chudoby v Chile oproti zbytku LA

Chile - výsledky HDP na obyvatele – 14 510 (PPP, IMF, 2008), 2. místo v LA HDI – 40. místo na světě (OSN, 2006), 1. místo v LA vysoká příjmová nerovnost Gini koeficient 54,9 (OSN, 2007) Index konkurenceschopnosti – 26. místo Dluh k HDP 4,1% Chile je v současnosti vyspělý stát (pozvání do OECD), plně zapojený do světové ekonomiky sledující neoliberální cestu rozvoje. Problémem jsou závislost na exportu mědi a velká příjmová nerovnost.

Brazílie Nezávislost 1822 (portugalská kolonie) Federativní republika 186,7 mil. obyvatel 8 514 tis. km2

Brazílie – vnitřní podmínky Poloha rozsáhlé území, poměrně výhodný tvar území státu, spojení (říční síť), značná délka pobřeží (obchod) Zdroje velká rozmanitost podnebí a krajiny, velká část pokryta neprostupnými tropickými pralesy (dřevo), rozmanité zemědělství, v současnosti především zaměřeno na výrobu biopaliv (dále káva, cukr), rozsáhlá říční sítˇ(vodní energetika 2. na světě) zdroje ropy a zemního plynu, železná ruda, diamanty (rozsáhlé přírodní bohatství) Společnost etnicky značně heterogenní populace (50% běloši, 47% Pardo, 7% černoši) značně nerovnoměrné rozložení populace (pobřeží×vnitrozemí) drtivá většina křesťanů, přes 70 % katolíci slabá úroveň vzdělávacího systému a veřejných služeb celkově ne příliš výrazné třecí linie (extrémní promíšenost populace) Politika politicky nestabilní země, vlády vojenských junt (30. léta, 1964-1985), větší stabilita až v 90. letech

Brazílie – vnější podmínky rozvoje Zahraničně-politická orientace trvalé úsilí o samostatnou aktivní zahraniční politiku, snaha o dosažení velmocenského statutu (G4) podpora mírového soužití v LA (přerušení vývoje jaderných zbraní) jedna z vůdčích zemí Jihu (G24, G77) nejprve agresivní industriální politika, od druhé pol. 90. let politika volného trhu (G-20, kolo jednání z Doha, zemědělství) Mezinárodní organizace aktivní člen mezinárodního společenství, člen všech hlavních celosvětových organizací (OSN, WTO, IMF, WB) člen OAS, MERCOSUR

Brazílie Hospodářský rozvoj Zahraniční pomoc vynálezce teorie závislosti, obhajoba strategie nahrazování dovozu od druhé poloviny 30. let v návaznosti na velkou krizi strategie nahrazování dovozu, zesílení po roce 1945 1945-73 – strategie nahrazování dovozu, spotřební zboží, růst 1975-93 – strategie nahrazování dovozu, kapitálové statky, zadlužování, inflace, stagnace od 1994 (plán Real) přijetí tržních reforem, liberalizace zahraničního obchodu, 1999 finanční krize, od 2000 růst Zahraniční pomoc asi 300 mil. USD, hlavně bilaterální, klesá

Brazílie - výsledky HDP na obyvatele – 10 326 (PPP, IMF, 2008) HDI – 70. místo na světě (OSN, 2007) Vysoká příjmová nerovnost Gini koeficient 57 (OSN, 2004) Index konkurenceschopnosti – 72. místo Dluh k HDP 45,1% Brazílie je státem s vyššími průměrnými příjmy, který se postupně přiklání k neoliberální cestě rozvoje. Hlavními problémy jsou bezpečnost a enviromentální hrozby (odlesňování).

Srovnání V průběhu rozvoje se oba státy potýkaly s podobnými problémy (finanční krize) Hlavním rozdílem v případě vnitřních podmínek rozvoje byly politická stabilita, bezpečnost a vláda práva. Hlavním rozdílem v případě vnějších podmínek byla míra prosazování volného obchodu a investic. Chile se dalo na neoliberální cestu rozvoje o dekádu dříve, z dosavadních dat se vyplývá, že tím získalo před Brazílií náskok.

Srovnání HDP dle PPP (tis. USD)