Soustava veřejných rozpočtů

Osnova kurzu 1.Veřejné rozpočty v ČR 2.Státní rozpočet a rozpočtový proces 3.Střednědobé rozpočtování 4.Územní rozpočty 5.Podmíněné závazky a PPP (public private partnership)

Zakončení kurzu = zkouška Úkoly na hodině celkem 5 úkolů pro skupinovou práci Písemný test různé typy otázek (zaškrtávací, vyžadující krátkou odpověď, početní příklady a grafické úlohy) Rozhovor nad testem Termíny:…

Literatura HAMERNÍKOVÁ, B. - KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance – Učebnice. Praha: Eurolex Bohemia 2004 URBÁNEK, V. (ED.) A KOL. Veřejné finance II. Praha: VŠE 2005 PEKOVÁ J. Veřejné finance: úvod do problematiky. Praha: ASPI 2001 Kol. autorů Průhledný státní rozpočet? Praha Transparency International 2005 – On-line Koncepce reformy veřejných rozpočtů. MF ČR – On-line

1. Veřejné rozpočty v ČR Vymezení VR –Metodika vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu (GFSM Government financial statistics) a metodika Evropského statistického úřadu (ESA 95 - European system of accounts) VR v ČR – úkol Dotace (transfery) mezi jednotlivými rozpočty (intergovernmental transfers) Přiřazení příjmů a výdajů jednotlivým vládním úrovním (revenue and expenditure assignment)

Pramen: Vládní sektor

Hlavní rozdíly mezi ESA 95 a GFS 1986 Pramen:

Pramen:

Deficit v metodice fiskálního cílení Odhad roku 2006 (mld. Kč a podíl na HDP)

Vládní deficit a vládní dluh podle Maastrichtu (v % HDP, podle ESA 95 ) konsolidované saldo4,7 % deficit (fisk. cílení)3,6 % „Maastricht“3,5 % Pramen: Makroekonomická predikce – leden 2007

Úkol č. 1: Složky VR 1.Jaké složky tvoří VR v ČR? 2.Co znamená: –Konsolidace –Transfery –Saldo včetně čistých půjček –Saldo bez zahrnutí čistých půjček 3.Úkoly pro skupinu (6 skupin) 1.Jaký je podíl příjmů a výdajů dané složky VR? 2.Je daná složka soběstačná? Jaký je podíl daňových příjmů na celkových příjmech? 3.Jaké je saldo rozpočtu dané složky? Jaké je běžné saldo rozpočtu dané složky? 4.Jaký je podíl kapitálových příjmů a výdajů na celkových příjmech resp. Výdajích dané složky?

SR OR KR SF F Příjmy (vlastní) Výdaje Dotace 45,9 9,3 258,3150,8 6,8 16,1 750,4 64,2 82,7 1,9 35,7 Pramen: SZÚ 2004 Příjmy, výdaje a dotace v roce 2004 (mld. Kč)

Proč nemáme jen jednu vládní úroveň? (PRO decentralizaci) zvýšení efektivnosti - územní samosprávy (ÚS)lépe reagují na místní preference - heterogenita obyvatel mezi ÚS – decentralizační teorém - princip prospěchu - zmenšení veřejného sektoru získání nových zdrojů -ÚS mají lepší možnost zdanit nebo zpoplatnit některé služby velikost ÚS odpovídá oblasti užitků z dané veřejné služby

PRO centralizaci klíčová role stabilizační politiky (živelní pohromy, válka, dluhové břemeno…) schopnost centrální vlády spravovat daně a poskytovat služby (nízká administrativní kapacita ÚS) pozitivní externality – argument pro dotace

Modely decentralizace centrální vláda nevládní neziskové organizace soukromý sektor pobočky centrálních orgánů územní samosprávy partnerství privatizace dekoncentrace delegace přenesení vládní sektor

Tradiční víceúrovňové finance Alokační funkce – centrální vláda i územní samosprávy, podle významu a rozsahu daných veřejných služeb Redistribuční funkce – centrální vláda – jinak nežádoucí migrace Stabilizační funkce – centrální vláda – územní samosprávy jsou příliš otevřené a mají omezené pravomoci

Principy pro přiřazení funkcí jednotlivým vládním úrovním subsidiarita: funkce mají být přiřazeny nejnižší vládní úrovni, která je schopna je provádět oblast užitku (service benefit area) úspory z rozsahu kulturní hodnoty, velikost země a její homogennost není jeden nejlepší způsob pro hodnocení přiřazení výdajů je nutné hodnotit adekvátnost příjmů (daňového určení a systému dotací)

Pramen: