B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Úvod do biomedicínské informatiky Lenka Lhotska Gerstnerova laboratoř, katedra kybernetiky ČVUT FEL Praha
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Úvod Předpona bio- biomedicína biomedicínské inženýrství biomedicínská informatika bioinformatika biokybernetika biotechnologie
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Interdisciplinární charakter
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Oblasti biomedicínského inženýrství aplikace inženýrské systémové analýzy (fyziologické modelování, simulace, řízení) na biologické problémy; detekce, měření a monitorování fyziologických signálů (tj. biosenzory a biomedicínská instrumentace); diagnostická interpretace pomocí metod zpracování signálů aplikovaných na bioelektrická data; terapeutické a rehabilitační procedury a přístroje (rehabilitační inženýrství); přístroje pro náhradu či posílení funkcí těla (umělé orgány); počítačová analýza dat pacientů a klinické rozhodování (tj. lékařská informatika a umělá inteligence); lékařské zobrazování (tj. grafické znázornění anatomických detailů nebo fyziologických funkcí); vytvoření nových biologických produktů (tj. biotechnologie a tkáňové inženýrství).
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Hlavní oblasti výzkumu výzkum nových materiálů a konstrukcí pro implantované umělé orgány a skeletární náhrady; návrh instrumentace pro sportovní lékařství; vývoj nových dentálních materiálů a konstrukcí; návrh komunikačních pomůcek pro postižené; studium dynamiky plicní tekutiny; studium biomechaniky lidského těla; vývoj materiálů použitelných jako náhrada lidské kůže
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Hlavní oblasti výzkumu (pokr.) vývoj nových diagnostických nástrojů pro analýzu krve; počítačové modelování funkce lidského srdce a mozku; tvorba nových metod a softwaru pro analýzu lékařských dat; analýza bezpečnosti lékařských přístrojů; vývoj nových diagnostických zobrazovacích systémů; návrh telemetrických systémů pro monitorování pacientů; návrh biomedicínských senzorů pro měření proměnných veličin v lidském fyziologickém systému; vývoj znalostních systémů pro diagnostiku; aplikace metod strojového učení na podporu diagnostiky; návrh zpětnovazebních řídicích systémů pro dávkování léků; modelování fyziologických systémů lidského těla
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Počítače v medicíně Velké procento činností spojeno s managementem informací: získávání a zaznamenávání informací o pacientech konzultace s kolegy čtení vědecké literatury plánování diagnostických postupů navrhování strategií pro péči o pacienta interpretace laboratorních výsledků interpreteace radiologických vyšetření vedení případových studií
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Odlišnost medicíny od jiných oborů v práci s informacemi složitost nejistota starost společnosti o pacientovo zdraví výsledná potřeba optimálního rozhodování efektivní organizace a management velkých objemů dat
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Nový obor - počítače v medicíně a biologii Proč je management informací ústřední otázkou v biomedicínském výzkumu a v klinické praxi? Co jsou integrovaná prostředí managementu informací a jak by mohla ovlivnit lékařskou praxi a biomedicínský výzkum v příštích letech? Co znamenají pojmy lékařské počítačové vědy, lékařská informatika, klinická informatika, ošetřovatelská informatika, bioinformatika a zdravotnická informatika? Proč by se měli zdravotníci a studenti medicíny učit o konceptech lékařské informatiky a informatických aplikacích? Jak změnil vývoj minipočítačů, mikroprocesorů a Internetu povahu biomedicínského využití počítačů? Jaký má vztah lékařská informatika ke klinické praxi, biomedicínskému inženýrství, molekulární biologii, rozhodování, informatice a počítačovým vědám? Čím se odlišují informace v klinické medicíně a zdravotnictví od informací v základních vědách (matematice, fyzice, chemii)? Jak mohou změny ve výpočetní technice a způsobu financování lékařské péče ovlivnit integraci medicínského využití počítačů do klinické praxe?