Předpoklady dokonalé konkurence velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu nikdo není natolik silný, aby ovlivnil cenu nebo výstup odvětví všechny statky jsou homogenní na žádném trhu neexistují bariéry pro vstup a výstup všichni výrobci a spotřebitelé jsou dokonale informováni o cenách a množstvích na trhu firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku

Skutečnosti vyplývající z předpokladů firma je tzv. „price taker“ – cena je dána objektivně trhem tržní podíl každé z firem je pouze minimální individuální poptávka firmy (poptávka po produkci jedné firmy) je nekonečně elastická – rovnoběžka s osou „x“ na úrovni tržní ceny křivky průměrných a mezních příjmů jsou totožné a splývají s křivkou individuální poptávky

Výstup firmy v SR Firma volí takový výstup, při kterém maximalizuje zisk, čili tam, kde: je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, neboli: se rovnají mezní příjmy a mezní náklady zlaté pravidlo maximalizace zisku: MR = SMC „zlaté“ proto, protože platí bez ohledu na typ tržní struktury

Výstup firmy v SR STC TR CZK Q1: MR = SMC – maximální ztráta – nejde o rovnovážný bod, křivka SMC protíná křivku MR shora Q2 a Q4: STC = TR, SAC = AR, výstupy, při nichž firma dosahuje nulového ekonomického zisku Q3: MR = SMC – maximální ekonomický zisk – optimální výstup firmy v krátkém období Q1 Q2 Q3 Q4 CZK/Q SMC SAC AR=MR=P=d Q1 Q2 Q3 Q4

Nabídka firmy v SR křivka individuální nabídky (nabídky firmy) je tvořena rostoucí částí křivky SMC, zdola omezenou bodem min. AVC firma musí krátkodobě pokrýt alespoň variabilní náklady (musí platit mzdy, energii atd.) fixní náklady (zpravidla odpisy) nemusí být krátkodobě pokryty P ≤ AVC – bod ukončení činnosti, firma bude minimalizovat ztrátu, když nebude pokračovat ve výrobě

Q1 – optimum při ceně P, firma dosahuje maximálního ekonomického zisku Nabídka firmy v SR CZK/Q P S SMC SAC AVC AR=MR=P=d D AR'=MR'=P'=d' D' Q2 Q1 Q Q1 – optimum při ceně P, firma dosahuje maximálního ekonomického zisku Q2 – v důsledku poklesu tržní poptávky klesla cena na P', došlo k posunu po křivce SMC (nabídkové křivky firmy) směrem dolů a firma bude minimalizovat ztrátu ukončením činnosti – pokrývá pouze variabilní náklady individuální křivka nabídky = rostoucí část křivky SMC zdola omezené minimem AVC

Bod uzavření firmy Jestliže se firma v krátkém období dostane do situace, kdy celkové příjmy jsou menší než celkové náklady, používá při rozhodování, zda výrobu zastavit nebo v ní pokračovat, kriteria průměrných variabilních nákladů. P > AVC  minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě P  AVC  minimalizace ztráty zastavením výroby pokud AVC = MC  bod uzavření firmy

Zisk a ztráta firmy (v krátkém období) Jestliže celkové příjmy budou větší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy větší než průměrné náklady, pak je velikost jednotkového zisku dána rozdílem AR - AC při výstupu Q* a celkový zisk je (AR - AC)  Q*

Zisk a ztráta firmy (v krátkém období) Jestliže jsou celkové příjmy menší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy menší než průměrné náklady, pak je možné dvojí řešení: 1) P > AVC při produkci Q* ztráta ve výši AC - AR je minimalizována pokračováním ve výrobě (o AR – AVC)

Zisk a ztráta firmy (v krátkém období) 2) P = AVC při produkci Q* je ztráta ve výši AC - AR v krátkém období platí AC = AVC + AFC (resp. TC = VC + FC) ztráta na jednotku se rovná AFC  zastavení výroby

Rovnováha v dokonale konkurenčním odvětví v SR Nastává, jestliže při krátkodobé rovnovážné ceně P* se rovná poptávané a nabízené množství statku (tzn., že trhy jsou vyčištěny). Rovnovážná cena P  MR = MC. Interakci mezi rovnováhou na dokonale konkurenčním trhu (odpovídající bodu Q*) a rovnováhou dokonale konkurenční firmy (v bodě Q1) znázorňuje následující graf. Při růstu tržní poptávky (D se posune na D´), dojde ke zvýšení jak rovnovážná cena (P´) tak rovnovážné množství na trhu (Q´)

Bod zvratu Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je : Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu (Breakeven Point), resp. Bod vyrovnání nákladů a výnosů. MR = MC = AC = AR P = MC = AC

Graf bodu zvratu P>AC P = AC P P MC MC AC AC E MR = AR ZISK MR = AR PE MR = AR ZISK MR = AR PA A QE Q QA Q

Nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence má tři formy: monopol oligopol monopolní konkurence Zaměříme se na charakteristické rysy nedokonalé konkurence, které jsou společné pro všechny tři formy. Hlavním rysem nedokonalé konkurence - firma vyrábí diferencovaný produkt (případně má výrazný podíl na daném trhu).

Nedokonalá konkurence Z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu (míra ovlivňování ceny firmou závisí na konkrétní formě konkurence). Protože se výrobek dané firmy liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. Nedokonalá konkurence - trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. Rozhodování nedokonale konkurenční firmy je obsažnější - volba optimálního objemu produkce, stanovit výši ceny, …

Graf individuální poptávky V dokonalé konkurenci V nedokonalé konkurenci P P d d Q Q

Další faktory vedoucí k nedokonalosti trhu Nedostatečná informovanost tržních subjektů Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy Zásahy státu do tržního mechanismu (regulace cen) Politické okolnosti (vznik OPEC - Organisation of Petrol Exporting Countries)

Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci Firma je tedy v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk - rovnovážný objem produkce tedy odvozuje ze vztahu MR = MC . Náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje. Charakter příjmů je avšak charakterem konkurence ovlivněn zásadně. Výrobci můžou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují. Pokles ceny bude tedy mít vliv na příjmy firmy.

Celkový příjem v nedokonalé konkurenci Celkový objem produkce získáme ze vztahu TR = P.Q . Celkové příjmy mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy). Poptávka je elastická - procentní růst objemu prodané produkce je větší než procentní pokles ceny, takže přestože cena klesá, celkový příjem roste. Poptávka je neelastická - procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny, takže snižuje-li firma cenu, její celkový příjem klesá.

Mezní příjem v nedokonalé konkurenci Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem (MR) klesá s růstem výroby a musí být nižší než ceny, za které se prodává poslední jednotka ( MR < P ). MR je podobně jako TR ovlivněn elasticitou poptávky : MR > 0 - když je poptávka elastická MR = 0 - když je poptávka jednotkově elastická MR < 0 - když je poptávka neelastická

Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci Definice jednotkových příjmů: MR = TR / Q AR = TR / Q = P Dvě základní odlišnosti od konkurence dokonalé : Křivky AR a MR mají zápornou směrnici, což je důsledek záporné směrnice individuální poptávkové křivky. Křivka MR není totožná s křivkou AR, ale klesá rychleji.

Monopol Monopol je protipólem dokonalé konkurence. Základní předpoklady pro existenci monopolu : Existence jediného výrobce (firmy) na trhu Diferenciace produktu Bariéry vstupu jiných firem do odvětví Protože je monopol jediný výrobce daného zboží, jeho produkce je produkce celého odvětví. individuální poptávky = tržní poptávka Existence monopolu je úzce spojena s vymezením daného trhu.

Rovnováha monopolu Na rozdíl od dokonalé konkurence individuální křivka klesá. Křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky. Podstatná odlišnost od dokonalé konkurence je v tom, že monopol sám stanoví cenu své produkce. Protože je jediným výrobcem na trhu prodává za cenu, která maximalizuje jeho zisk. Kupující však musí být ochotní ji akceptovat. MR = MC P > MC

Graf Kč/Q MC G AC PM Z I S K F E D = AR = d MR QM Q

Křivka nabídky v podmínkách monopolu V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. Firma v dokonalé konkurenci může nabízet různá množství při různých cenách. U monopolu firma může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách. Proto nemůžeme jednoznačně nakreslit jeho nabídkovou křivku.

Nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím Kč/Q Kč/Q MC MC P1 P1=P2 D2 P2 MR1 D1 D2 D1 Q1=Q2 Q1 Q2 Q MR2 Q MR2 MR1

Neefektivnost monopolu Monopolní síla, která vede k stanovování ceny nad úroveň mezních nákladů je z hlediska společnosti neefektivní (neefektivní výroba). Monopol není veden tržním mechanismem (monopol stanovuje ceny – ne trh) k optimálnímu využití společenských zdrojů.

Přebytek výrobce a spotřebitele v dokonalé konkurenci v podmínkách monopolu Kč/Q Kč/Q Přebytek spotřebitele Přebytek spotřebitele MC S B(P>MC) PM PDK P=MC PDK E C D=d D Přebytek výrobce Přebytek výrobce QDK Q QM QDK Q MR

Regulace monopolu V podmínkách monopolu nejsou plně využity zdroje, které má společnost k dispozici a ty, které jsou využívány, jsou využívány málo efektivně. Nejdůležitější usměrňovací nástroje: Antitrustové zákony – zakazují určité chování firmy na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu. Daňová politika Možnost převést monopol do státního vlastnictví Cenová regulace

Monopson Monopson je opakem monopolu. Monopson - představuje trh, na němž je jen jeden kupující. Síla monopsonu je schopnost kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence. Například: stát jako jediný kupující vojenské produkce

Oligopol Oligopol je tržní struktura, která v praxi převažuje. Charakteristické rysy oligopolu : Existence několika firem v odvětví Zpravidla diferencovaný produkt Bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábí část odvětví). Existuje několik modelů oligopolů.

Smluvní oligopol Smluvní (koluzivní) oligopol – vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila. Výhodnější pro ně je zvyšovat společný zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu. Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty – každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol. Kartel – dohoda o výhodné spolupráci (OPEC).

Graf Smluvní oligopol Kč/Q MC AC G PO F d1 E QO MR Q

Oligopol s dominantní firmou Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu, která dominuje trhu, výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu se pak dominantní firma chová jako monopol. Cenové vůdcovství – znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny dominantní firmy. Kdyby menší firmy zvýšili cenu, ztratili by zákazníky. Snížení ceny si menší firmy nemůžou dovolit – nákladové podmínky (malá firma).

Oligopol s dominantní firmou Graf Oligopol s dominantní firmou Kč/Q MCD B PD C DT A dD QD QT Q

Monopolistická konkurence Monopolistická konkurence se nejvíce blíží dokonalé konkurenci. Základní předpoklady monopolistické konkurence: Velký počet firem v odvětví Diferencovaný produkt Neexistence bariér vstupu firem do odvětví Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že si stanovuje vlastní cenu. To znamená, že se v rámci svého produktu chová jako monopol .

Monopolistická konkurence Firma má monopol nad svou produkcí – sama si stanoví ceny. Poptávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty. V krátkodobém období firma může realizovat monopolní zisk – sklon poptávkové křivky. V dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku pohybu mezi odvětvími. Monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví do doby, kdy není monopolní zisk nulový.

Monopolistická konkurence v krátkém období v dlouhém období Kč/Q Kč/Q LMC SMC SAC PSR PLR LAC PDK ZISK AC AR=d AR=d MR MR QSR Q QLR QDK Q

Přehled jednotlivých tržních struktur kriterium Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence monopol oligopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví velmi mnoho jedna málo mnoho produkt homogenní diferencovaný bariery vstupu žádné velké určité možnosti firmy ovlivnit cenu výrazná značná omezená podmínka rovnovážného objemu produkce MR = MC vztah ceny a MC P = MC P > MC