POSPÍŠILOVÁ Veronika BAXANTOVÁ Irena Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Vývoj rostlin POSPÍŠILOVÁ Veronika BAXANTOVÁ Irena Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Přehled období Prahory- před 4 500 mil.let – 2 000 mil.let Starohory- před 1 500 mil. let -1 000 mil.l. Prvohory- před 500 mil. let -300 mil.l. -karbrium,ordovik, silur-600-400 mil.l. -devon-400-300 mil.l. -karbon, perm-300-200 mil.l. Druhohory-trias, jura, křída-200-100 mil.l. Třetíhory-(knozoikum)plaocén, eocén, oligocén, miocén, pliocén, pleistocén, holocén Čtvrtohory

Před 2 mld. let… Řasy Fylogeneze řas-před více než dvěma miliardami let stromatolity-jednoduchá článkovaná i nečlánkovaná vlákna, shluky drobných buněk-odpovídají spíše dnešním bakteriím a sinicím -před jednou miliardou let-vyšší samostatné jednobuň. Organismy se zbytky jader. Už je lze považovat za řasy. -velkého rozvoje dosáhly v mořích starších prvohor-vláknité a trubicovité stélky i masivní těla složená ze spleti vláken -silur- planktonní řasy -formy planktonu opatřené nerozpustnými schránkami (prekambium-třetihory) -kambrium-vápenité řasy, které se podílejí na tvorbě korálových útesů-ruduchy -křída a třetihory-zlativky,zlatožluté řasy (rozsivky)-měli křemičité schránky.Chaluhy-nevytvářejí mineralizované schránky -prvohory-parožnatky-složitá stavba stélky a pokročilé pohlavní rozmnožování-rozmnožovací tělíska, chráněná zvápenatělým pancířkem-i dnes jich několik málo přežívá. Osvojily si již dokonalý přenos genetické informace-pohlavním rozmnožováním. Svými pochody obohatily zemské ovzduší volným kyslíkem a tak připravily podmínky k rozvoji života na souši.

Fylogeneze vyšších rostlin Vyšší rostliny-vznikly ze zelených řas. Dokázaly se nejlépe přizpůsobit podmínkám na souši, kde postupně převládaly. Ordovická moře-střídání vodní hladiny- nucení rostlin k obojživelnému způsobu života-první spóry a úlomky pletiv-(silur, devon) Mechorosty-prorůstali vlhká místa. Od karbonu mají podobný vzhled dnešním zástupcům Rostliny cévnaté, obstály na souši nejlépe, Vytvořen systém nových pletiv na obranu proti suchu (silur, devon) Ryniofyty-nejjednodušší cévnaté s výtrusnicemi Zosterophyllophyta-předchůdce rostlin plavuňovitých Už drobné listy Trimerophytophyta-z nich rostliny kapradinovité Plavuňovité-výtrusy na stonku, drobných listech (devon),později do šištic a mohut. Vzrůst-stromy-hlavní uhlotvorná složka-v močálech. Jejich rozkvět ukončila vlna sucha ke konci prvohor. V druhohorách zbyly sotva dvoumetrové. Dodnes bylinné plavuně, šídlatky, vranečky.

dutékmeny,výška20m.Sphenophyllum (bylinné typy)- Přesličkovité-první zástupce až ve svrchním devonu. Od ostatních výtrusných rostlin se liší článkovaným stonkem. Na konci každého článku drobné listy. Výtrusy sestavené do šištic. Spóry pak klíčí dohromady vhodném místě-snadněji tak probíhá pohlavní proces Calamites (stromové přesličkovité) dutékmeny,výška20m.Sphenophyllum (bylinné typy)- s plným stonkem. V druhohorách přesličkovité rychle vymírají. Z třetihor dodnes přežívá Equisetum (přeslička) Kapradinovité-mezi výtrusnými rostlinami vyniká složitými vějířovitými listy-na spodu výtrusy.Polypodiophyta, Profilicinae, Cladoxylon, Pseudosporochnus. Karbonské kapraqdiny-dosahovaly stromovitého vzrůstu, kmen tlustý obal ze spleti vzdušných kořenů Předci semenných rostlin- (Progymnospermophyta) –cévnaté rostliny s neobvyklým vyspělým typem hustého Dřeva-známé u dnešních jehličňanů. Bylo potřeba vytvořit způsob rozmnožování, nezávislý na půdní vlhkosti. Spory se mění na megaspóry a z nich vzniká semeno->zpočátku málo chráněné, potom více chráněná v orgánu připomínající semeník->Cordaitopsida-vysoké stromy s chůdovitými kořeny a pentlicovými listy-podobné dnešním blahočetům 1.-Pseudosporochnus (střední devon)2.-Psaronius (karbon)3.-Medeulosa (karbon)4.-Caytonia (druhohory)5.-Palaeocycas (trias)6.-Cacadeoidea (křída)

Krytosemenné r.-nejdokonalejší ochrana vejíček poprvé První jehličnany- (Pinopsida, Coniferopsida)-vzhled dnešních blahočetů. Na koncích větví drobné šištice se šupinami pokrytými prašníky. Samičí orgány s vajíčky tvoří primitivní šišky.Sekvoje, tisovce, pasitovce (křída, třetihory-hl. uhlotvorná složka) Borovicovité—(druhohory) rozvíjely se až do křídy. Jinany-Gynkgophyta-vyvíjely se souběžně s jehličnany. Jejich listy poznáme podle vějířovité žilnatiny. Dodnes přežil jediný druh „žijící fosílie“-jinan dvoulaločný Cykasy-Cycadopsida-vznikly z rostlin lyginodendrových již v permokarbonu. V druhohorách dosáhly hlavního rozvoje, během třetihor do dneška jich ubývá. Vzrůstem připomínají malé palmy. Jsou dvoudomé. Semena na samičích rostlinách, samčí nesou kompaktní šištice s prašníky. Benetity-Cycadeoideopsida-podobné cykasům. Poprvé se zde sbližují vajíčka a tyčinky do jedné šištice. Krytosemenné r.-nejdokonalejší ochrana vejíček poprvé ve spodní křídě, vodivá pletiva lépe přenášela živé roztoky, ve květech vajíčka uzavřená do semeníků, pyl se zachycuje na Blizně, prorůstá láčkou k vajíčkům-dvojí oplození.Během křídy velký rozvoj listových tvarů. Obzvlášť dobré podmínky k rozvoji krytosem. rostl. nastaly v třetihorách-většina dnes žijících zástupců. Rozvoj listnatých pralesů. Na konci třetihor- -zalednění a periodní sucha-rozpad souvislých lesů. Bouřlivý rozmach bylinných krytosem. Rostlin-trvá dodnes.

Použitá literatura: ROF. RNDr. Stanislav ROSYPAL, DrSc. a kol., Přehled biologie. Praha: Scientia 1994. ISBN 80-85827-32-8 Jill BAILEYOVÁ, Prehistorický svět. Oxford 1994, Svojtka a Vašut 1996. ISBN 80-7180-071-6 Richard E. LEAKEY, Darwinův původ druhů v ilustracích. Ltd, London 1979 , Panorama1989 ISBN 80-7038-023-3