Fylogeneze a diverzita řas a hub: 5. přednáška Charophyta

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
NIŽŠÍ ROSTLINY (Thallobionta)
Advertisements

Název Řasy Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
EUKARYOTA.
Systém organismů.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
NIŽŠÍ ROSTLINY Jytka, Veronyka, Wendi By Veronyka.
Chaluhy, čili hnědé řasy
Vývojově nižší rostliny
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Název dokumentu: Ročník: Autor: Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Datum vytvoření: VY_32_INOVACE_BIO.S6.15.
Název dokumentu: Ročník: Autor: Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Datum vytvoření: VY_32_INOVACE_BIO.S6.13.
Oddělení: CHLOROPHYTA – zelené řasy
ŘASY- lesní Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
METODIKA ODBERU A ZPRACOVÁNÍ VZORKU FYTOBENTOSU STOJATÝCH VOD
Řasy zelené.
BOTANIKA ŘASY.
Nové pojmy gameta pohlavní buňka (samčí n. samičí)
Heterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta)
CVIČENÍ 04 CHROMISTA - Heterokontophyta
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: prosinec 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VI Vzdělávací.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SINICE
Heterokontní (oddělení Heterokontophyta), skrytěnky (Cryptophyta), obrněnky (Dinophyta), krásnoočka (Euglenophyta)
Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae)
Jan Vávra Působení auxinu u Oscillatoria sp. pozorované in situ.
Základní struktura živých organismů
Společenstva vířníků (Rotifera) v různých typech tůní Daniel Vařecha.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Podříše: Nižší rostliny
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Živočichové rybníka a jeho okolí
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
CHLOROPHYTA – zelené řasy
SINICE fotosyntetizující bakterie
Rozvržení toku pro odběr vzorku Odběrový úsek Charakteristický úsek toku 7 × šířka, max. 50 m šířka Odběrové místo.
Botanika bezcévných rostlin 6
„NIŽŠÍ ROSTLINY“ ŘASY.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
1. S TÉLKY ROSTLIN Mgr. Michal Střeštík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Anotace Název školy Gymnázium a Jazyková.
Základní informace o patří mezi nižší rostliny - mají chloroplasty s chlorofylem - z vody, minerálních látek a CO 2 vyrábějí organické látky - uvolňují.
PRIMA 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
C H L O R O P H Y T A. Obecná charakteristika Pigmenty: Chlorofyl a, b :  - karoten : lutein Zásobní látky: škrob : olej, volutin (polyfosfáty) Pyrenoid.
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Fylogeneze a diverzita řas a hub: 5. přednáška Charophyta Barbora Chattová.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Řasy - systém.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_331_Říše chromista Název školy Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,
Chromista. Říše: Chromista ● Různorodá skupina, zahrnuje bičíkovce, jednobuněčné i mnohobuněčné organismy. ● Rozmanitý způsob výživy – saprofyti, paraziti,
Základní algologické metody Barbora Chattová. Sinice a řasy Fotoatotrofní organismy (závislé na slunečním záření, chromatická adaptace) Primární producenti.
Ekologie sinic a řas Barbora Chattová.
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: RYBNÍK
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Eukarya Monofyletická skupina vzniklá endosymbiosou s protomitochondrií Prvoci - jednobuněční chemoheterotrofové chromista - fotoautotrofové s velkým podílem.
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt
Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2
Úvod do diatomologie - Metodiky
Fylogeneze a diverzita rostlin: 3
Chlorophyceae Charophyceae Zygnematophyceae
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
Rostliny.
Cvičení 01 Cyanophyta - Sinice
Řasy zelené.
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt
Fylogeneze a diverzita řas a hub: 5. přednáška Charophyta
Cvičení Charophyta, Charophyceae – parožnatky
Řasy zařazení do systému organismů stavba prostředí a význam v přírodě
Transkript prezentace:

Fylogeneze a diverzita řas a hub: 5. přednáška Charophyta Barbora Chattová

Oddělení Charophyta, třídy Mesostigmatophyceae Klebsormidiophyceae Coleochaetophyceae Charophyceae Zygnematophyceae

Vývojová větev Charophytae, odd.: CHAROPHYTA Výchozí pro zelené rostliny Kokální a vláknité řasy Přeslenitá vzpřímená stélka Fragmoplast Chloroplast s pyrenoidem (škrobová zrnka) Bičíkový aparát - kinetozom + 60 srostlých mikrotubulů Spájivky - žádná bičíkatá stadia Zoospory, spermatozoidy Izogamie, anizogamie, oogamie, konjugace

Odd.: Charophyta Třída: MESOSTIGMATOPHYCEAE Řád: Mesostigmatales Mesostigma viride Mělká prohlubeň Laterálně vyrůstající bičíky

Odd.: Charophyta Třída: MESOSTIGMATOPHYCEAE Řád: Chaetosphaeridiales Chaetosphaeridium sp.

Třída Klebsormidiophyceae Jediný rod Klebsormidium Kosmopolitní Voda, terestrické biotopy, půda Vláknité stélky Buňky obsahují nástěnný chloroplast s pyrenoidem

Odd.: Charophyta Třída: KLEBSORMIDIOPHYCEAE Řád: Klebsormidiales MESOSTIGMATOPHYCEAE Klebsormidium sp.

Odd.: Charophyta Třída: KLEBSORMIDIOPHYCEAE Řád: Klebsormidiales MESOSTIGMATOPHYCEAE chloroplast Pyrenoid se škrobovými zrnky Klebsormidium sp.

VÝVOJOVÁ STADIA 3 1 2 40 µm 40 µm 40 µm © Uher B. © Uher B. © Uher B. 5 6 4 40 µm 40 µm 40 µm © Uher B. © Uher B. © Uher B. Obr. 1-6. Charophyta: Obr. 1-3. Klebsormidium flaccidum, Obr. 1. Přímá vlákna s nástěnnými chloroplasty; Obr. 2. Vyboulená zoosporangia (šipka); Obr. 3. Prázdná zoosporangia (buňky) se štěrbinou (šipky); Obr. 4-6. Klebsormidium crenulatum, Obr. 4. Dospělé vlákno; Obr. 5. Začátek nepravého větvení (šipka); Obr. 6. Fragmentace vlákna.

Odd.: Charophyta Třída: COLEOCHAETOPHYCEAE Řád: Coleochaetales MESOSTIGMATOPHYCEAE Coleochaete sp. Tvoří hetrotrichální vlákna, která se sdružují dohromady v disk.

Třída Charophyceae Pletivná stélka (nody, internodia) Rhizoidy Zoospory a spermatozoidy mají 2 bičíky Buněčná stěna často inkrustovaná Rozmnožování: fragmentace stélky, oogamie Oogonium má korunku Sladké čisté vody Zvápenatělé stélky - gyrogonity

Odd.: Charophyta Třída: CHAROPHYCEAE Řád: Charales MESOSTIGMATOPHYCEAE apikální meristém internodium fyloid nodus kauloid

Chara sp.

Odd.: Charophyta Třída: Charophyceae Řád: Charales anteridium - oranžové oogonium Chara sp. © orig. Uher B.

oogonium anteridium

Odd.: Charophyta Třída: Charophyceae Řád: Charales a-d Nitella spp.

Odd.: Charophyta Třída: ZYGNEMATOPHYCEAE MESOSTIGMATOPHYCEAE Jednobuněčné, vláknité Charakteristické uspořádání chloroplastu (stočen do spirály (Spirogyra) nebo je hvězdicovitě laločnatý (Zygnema) Nepohlavní rozmnožování: fragmentace vlákna Konjugace (isogamety celé protoplasty) Haplontní vývojový cyklus Zygospora Fragmoplast Nemají bičíky! Buněčná stěna - primární, sekundární (vnitřní celulózní, vnější slizovitá) Mírně kyselé vody, rašeliniště

Konjugace pohlavní proces - spájení (konjugace): jako gamety vystupují bezblanné protoplasty vegetativních buněk, které se pohybují amébovitě ve vymezeném prostoru (kopulační kanálek u vláknitých jařmatek, společný sliz obklopující buňky u kokálních krásivek) => splynutí, karyogamie => vzniká zygospora obklopená tlustou bun. stěnou (3 vrstvy - endospor, mezospor a strukturovaný exospor; mezospor obsahuje sporopolenin, ostatní celulózu a pektin) => po období klidu meiotické dělení a klíčení žebříčková (skalariformní) = mezi dvěma různými vlákny; laterální = mezi dvěma sousedními buňkami téhož vlákna

Třída Zygnematophyceae Řád Zygnematales- vláknité typy (nevětvené) Řád Desmidiales – jednobuněčné typy, krásivky zářez (isthmus – šíje) a dvě semicely jádro je dislokováno uprostřed buňky v oblasti isthmu výběžky, ostny rozmnožování dělením buněk: na počátku se oddálí semicely, mezi nimi se vytvoří sférický měchýřek, do nějž vstoupí jádro a rozdělí se => dceřinná jádra oddělí septum => každá dceř. buňka si dotvoří druhou semicelu

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Desmidiales dceřiné části buněk mateřská polovice buňky istmus pyrenoid sinus chloroplast Cosmarium sp. mateřská polovice buňky

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Zygnematales Mougeotia sp. © orig. Uher B.

Mougeotia sp. © orig. Uher B.

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Zygnematales Spirogyra sp. © orig. Uher B.

Spirogyra sp. © orig. Uher B.

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Zygnematales Zygnema sp. © orig. Kopp R.

Odd.: Charophyta Třída: ZYGNEMATOPHYCEAE Řád: Desmidiales Closterium sp. © orig. Uher B.

Closterium sp.

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Desmidiales Micrasterias sp. © orig. Uher B.

Micrasterias sp. © orig. Uher B.

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Desmidiales Pleurotaenium sp. © orig. Kopp R.

Odd.: Charophyta Třída: Zygnematophyceae Řád: Desmidiales Xanthidium sp. © orig. Uher B.

Xanthidium sp. © orig. Uher B.

Využití parožnatek Dříve jako přírodní hnojivo Modelové buňky - studie v cytologii (velké buněčné organely) Bioindikátory Citlivost na těžké kovy ve vodě V akvaristice - produkují feromony, které stimulují vodní živočichy k rozmnožování

Základní algologické metody

Metody studia fytoplanktonu V terénu: Měření: koncentrace kyslíku, pH, průhlednost, teplota, konduktivita (salinita, hustota) Kyslík a pH se mění během dne v důsledku fotosyntézy Průhlednost: Secciho deska Odebrání vzorku pro laboratorní stanovení živin a chlorofylu a Mayerovy lahve (hlubinný odběr) Planktonní sítě (získání určité frakce fytoplanktonu)

Metody studia fytoplanktonu V laboratoři: Sedimentace - Untermöhlova metoda v sedimentační komůrce o známém objemu a ploše dna Filtrace, centrifugace Kvantifikace (Cyrusova komůrka) Zpracování vzorku do 48 hodin Fixace Lugolovým roztokem

Metody studia fytobentosu http://www.mzp.cz/cz/prehled_akceptovanych_metodik_tekoucich_vod V souladu s WFD je termín fytobentos používán pro označení souboru fototrofních mikrofyt osidlujících dno. Výběr vhodného podkladu Oškrab epilitonu Transport v chladu a temnu Mikroskopický rozbor Zhotovení trvalých preparátů rozsivek Fixace formaldehydem

Odběr fytobentosu Terénní pomůcky: rybářské holinky nůž, zabroušená lžíce nebo skalpel, (zubní kartáček), pinzeta plastová miska plastová lahvička (optimálně 100 ml) se šroubovacím uzávěrem nesmazatelný fix chladicí box fotoaparát GPS přístroj terénní přístroje pro analýzu vody (pH, obsah kyslíku, teplota, vodivost) gumové rukavice

Odběr fytobentosu Vzorkování Vzorkovací období: Odběr vzorku je optimálně prováděn čtvrtletně, zimní odběr je možné vynechat. Odběry vzorku se provádějí: v jarním období (březen – polovina května) v letním období (konec června – polovina srpna) v podzimním období (říjen – polovina listopadu)

Odběr fytobentosu Výběr reprezentativního- charakteristického úseku toku (s větším množstvím vyjmutelných kamenů) Označení odběrového úseku (slovní, GPS souřadnice, fotografie) Výběr podkladu- odebírá se přednostně epiliton (nárost na kamenech; vedle fototrofních organismů (sinic a řas) obsahuje i heterotrofní složku Preferovány kameny o velikosti 10-20 cm (stabilní, umožňují rozvoj společenstva) Odběr z cca 5 kamenů Odběr z hlavního proudu řeky + Základní měření: (teplota vody, koncentrace rozpuštěného kyslíku, pH a elektrická vodivost)

Metody studia fytobentosu Vlastní odběr Odstranění nečistot, detritu Dále možné dva způsoby: přímý seškrab do vzorkovnice, či oškrábání nárostu do misky + v misce kamen opláchnout K odběru lze použít: kartáček, skalpel, nůž, lžíci- nutno vždy opláchnout v říční vodě Odběrová lahvička se neplní až po okraj (ideálně do ¾), aby se nevyčerpal kyslík Popis Transport Zpracování do 48 hodin od odběru, jinak nutná konzervace formaldehydem

Metody studia fytobentosu Zpracování vzorku Analýza v čerstvém stavu Determinace Kvantifikace Registruje se stav organismů Fotodokumentace

Metody studia fytobentosu Kvantifikace: Kvantitativní zastoupení jednotlivých druhu se provádí při slabším zvětšení, pomocí odhadní stupnice, která druhy zařazuje do určitých intervalů na základe odhadu jejich abundance v mikroskopickém preparátu analyzovaného vzorku (Sládečková & Marvan 1978). Nejčastěji je používána stupnice: 6 - druh masově zastoupený, s pokryvností 90 - 100% 5 - druh velmi hojný, s pokryvností 50 - 90% 4 - druh hojný, s pokryvností 20 - 50% 3 - druh dost hojný, s pokryvností 5 - 20% 2 - druh zřídkavý, s pokryvností 1 - 5% 1 - druh velmi zřídkavý, s pokryvností 0,1 - 1% + - druh ojediněle zastoupený, s pokryvností do 0,1%

Metody studia fytobentosu Zpracování vzorku rozsivek Odstranění buněčného obsahu oxidačními činidly Poté připravení preparátu pomocí uzavíratelných médií

Biologické hodnocení kvality vody Použití bioindikátorů Schopnost odrážet změny prostředí Schopnost určit stupeň degradace vodního prostředí Evropská rámcová směrnice o vodách (2000) – přesně definované požadavky na hodnocení vod v rámci EU: vyhodnocování na základě odchylek od referenčního stavu toku Referenční tok – antropogenně nenarušený Směrnice zahrnuje makrofyta, ryby, fytobentos, bezobratlé

Děkuji za pozornost