FYZIOLOGIE ZÁTĚŽE.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ÚNAVA A ZOTAVENÍ.
Advertisements

Otázky z fyziologie – přednášky
Fyziologie pro trenéry
METABOLISMUS KOSTERNÍCH SVALŮ BĚHEM TĚLESNÉ PRÁCE
Látková výměna (metabolismus)
TUKY (LIPIDY).
Svalová tkáň Anatomie II..
METABOLICKÁ ADAPTACE NA TRÉNINK
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Fyziologie a biochemie svalového stahu
C licence FAČR Biomedicínské aspekty pohybových aktivit.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Biochemie svalové a nervové tkáně
Svalová tkáň MUDr. Marián Liberko.
FYZIOLOGIE SVALŮ PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALY HLADKÉ SVALY
Metabolismus lipidů.
Biomechanika kosterního svalu
Procvičovací schémata ? ? ?.
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Fyziologie svalů.
Výživa Metabolismus = látková výměna – soubor chemických dějů v buňkách katabolismus: štěpení živin na jednodušší látky, definitivně končí u CO2, H2O a.
Metabolismus sacharidů I.
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Svalová síla, svalová práce, svalová únava
SVALY Obecná charakteristika.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
Pohybová aktivita a obezita
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Energetický metabolismus
Hana Fialová Daniela Šlapáková Tereza Zemanová
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
SACHARIDOVÝ METABOLISMUS KOSTERNÍCH SVALŮ BĚHEM TĚLESNÉ PRÁCE
CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ KREBSŮV CYKLUS
Poznámky k metabolismu
Energetické krytí. Energetické krytí 1) Systém ATP - CP Rychlostní zatížení s dobou trvání výkonu přibližně 15 s využívá jako hlavní energetický.
MITOCHONDRIÁLNÍ TRANSPORTNÍ SYSTÉMY
Motorické schopnosti (Physical Abilities, Motorische Eigenschaften)
Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková
ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD.
Látková výměna Školení trenérů licence A
Dýchací systém.
BIOENERGETIKA SVALOVÉ ČINNOSTI
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace
FYZIOLOGIE ZÁTĚŽE.
METABOLISMUS.
SPECIFICKÉ ADAPTACE NA ZÁT Ě Ž ADAPTACE ENERGETICKÝCH ZÁSOB FUNKČNÍ ADAPTACE (aerobní, anaerobní kapacita) FUNKČNÍ ADAPTACE (smysly) MORFOLOGICKÉ ZMĚNY.
PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc METABOLISMUS Sacharidů a Lipidů Prezentace obsahuje materiály vypracované doc. MUDr. Pavlem.
Pohybový aparát  Pasivní část Kostra – opora těla, tvar - upínají se na ni svaly - tvoří ji kostra osová (lebka, páteř, hrudník) a kostra končetin - spojení.
5. Fyziologie svalstva KPK/FYO Filip Neuls & Michal Botek.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
CORIHO CYKLUS Aneta KOPECKÁ Monika PUNČOCHÁŘOVÁ Ivana REDROVÁ Josef ŘÍHA Sandra VAŇKOVÁ.
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
SVALOVÁ SOUSTAVA.
OSNOVA PŘEDNÁŠKY: Charakteristika R, R jako důležitý faktor sportovních výkonů. Biologické základy R. Členění rychlostních schopností – druhy R. Tréninkové.
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce…)
Fyziologie ASEBS Martina Bernaciková.
Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková
Anaerobní práh.
Lipidy ß-oxidace.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Fyziologie sportovních disciplín
Transkript prezentace:

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽE

FYZIOLOGIE TĚLESNÉ ZÁTĚŽE disciplína zabývající se vlivem tělesné zátěže na stavbu a funkci lidského těla Lékařství Fyziologie zátěže Ošetřovatelství Fyzikální terapie a rehabilitace Terapie chorob z povolání Výzkum Odpočinek Výživa

REGULACE Regulace - soubor fyziologických procesů udržujících stálost vnitřního prostředí organismu nervové humorální Zpětná vazba - děj při němž odpověď na signál zpětně ovlivňuje činnost signálu Negativní zpětná vazba - původní vyvolávací signál je působením odpovědi zmenšen. Realizuje se udržování určitého parametru na konstantní úrovni Pozitivní zpětná vazba - odpověď původní signál zesiluje, což vede k zesílení dopovědi.

REAKCE A ADAPTACE Reakce - bezprostřední odpověď na zevní podnět, vždy stejná, geneticky zakotvená Adaptace - schopnost živé hmoty přizpůsobovat se různým vlivům prostředí při opakování stejných stimulů - biologicky výhodné funkční změny organismu směřující k udržení homeostatické rovnováhy v daných podmínkách - po oslabení podnětů postupně mizí

- soubor adaptačních mechanismů ADAPTAČNÍ SYNDROM - soubor adaptačních mechanismů 1. Etapa - poplachová reakce - bezprostřední reakce při prvním setkání se stresorem, organismus reaguje nepřiměřeně, většinou ve větším rozsahu, než je účelné 2. Etapa - stadium adaptace - při opakovaném působení stejného stresoru se reakce omezuje na systémy významné pro účelnou odpověď na danou situaci 3. Etapa - stadium destrukce - intenzívní působení stresoru za nepříznivých podmínek, nestačí-li organismus působení stresoru potlačit, nastupuje selhání a organismus hyne

SVALY Kosterní sval Srdeční sval Hladký sval EXCITABILITA - schopnost svalu odpovědět na stimulus vytvořením a vedením akčního potenciálu KONTRAKTILITA - schopnost svalu se stahovat a vyvíjet napětí za současného výdeje energie EXTENSIBILITA - schopnost svalu být natažen ELASTICITA - schopnost svalu se vrátit do klidové délky buď po natažení nebo zkrácení

myofibrila svalové vlákno = buňka svazek vláken

sarkomera linie Z sarkomera pruh H pruh I pruh A myozinová molekula proužek H myozinová molekula proužek A 1,6 μm myozinová hlavice proužek I

počet vláken inervovaných jedním motoneuronem MOTORICKÁ JEDNOTKA počet vláken inervovaných jedním motoneuronem MOTORICKÁ PLOTÉNKA (synapse) přenos vzruchu motoneuronu na svalové vlákno

spojení aktin-myozin klouzavý pohyb odpojení hlavic narovnání hlavic

auxotonická kontrakce svaly (aktin-myozin) membrána svalového vlákna a vazivo (fascie) šlachy auxotonická kontrakce izometrická + izotonická kontrakce statická práce dynamická práce

Odstupňování svalové síly - rozdílným náborem motorických jednotek - změnou frekvence akčních potencíálů čas [s] stimulace napětí svalu hladký tetanus oblast sumace trhnutí vlnitý tetanus jednotlivá svalová Reflexní tonus - asynchronní aktivace motorických jednotek

Kosterní sval Srdeční sval Hladký sval Bez pruhování Příčné pruhování Myofibrily se sarkomerami Myofibrily se sarkomerami Rozptýlený aktin a myozin Zdroj Ca2+: v sarkoplazmatickém retikulu Zdroj Ca2+: v sarkoplazmatickém retikulu a extracelulárně Zdroj Ca2+: extracelulárně (sarkoplazmatické retikulum) Nervový systém Vlastní zdroj rytmicity, hormony, autonomní nerv. systém Vlastní zdroj rytmicity, hormony, lokální chem. faktory, autonomní nerv. systém, protažení

METABOLISMUS Souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu a které slouží k tvorbě látek potřebných pro činnost organismu KATABOLISMUS rozklad látek za současného uvolnění energie ANABOLISMUS tvorba látek za současné spotřeby energie

ENERGETICKÝ METABOLISMUS VYSOKOENERGETICKÉ FOSFÁTOVÉ SLOUČENINY 7 300 kalorií 30,6 kJ 10 300 kalorií 43 kJ ATP: adenosin - PO3  PO3  PO3- CrP: kreatin  PO3- ZÁKLADNÍ ŽIVINY cukry tuky bílkoviny (glukoza) (glycerol, (aminokyseliny) volné mastné kyseliny) DEPOTA ŽIVIN GLUKONEOGENEZE glykogen játra, svaly neutrální lipidy tuková tkáň (bílkoviny játra, svalovina, slezina) laktát pyruvát aminokyseliny meziprodukty citrátového cyklu

amino- kyseliny Bílkoviny Citrátový glukoza cyklus Cukry glycerol, NH3 Citrátový cyklus glukoza Cukry Acetyl CoA pyruvát H2O glycerol, volné mastné kyseliny Tuky CO2

KALORIMETRIE Kalorimetrcká bomba Přímá kalorimetrie cukry: 17,2 kJ/g tuky: 38,9 kJ/g bílkoviny: 23 17,2 kJ/g Nepřímá kalorimetrie měřítkem energetické přeměnyy je spotřeba kyslíku respirační kvocient (RQ) poměr respirační výměny (R)

METABOLISMUS SVALU - restituce ATP MYOKINÁZOVÁ REAKCE ADP + ADP ATP + AMP LOHMANNOVA REAKCE CrP + ADP + H+ Cr + ATP + H2O GLYKOLYTICKÁ FOSFORYLACE (anaerobní) Při odbourávání glukózy bez spotřeby kyslíku je uvolněna energie glukóza laktát + 2 ATP OXIDAČNÍ FOSFORYLACE (aerobní) Při odbourávání látek (glukóza, laktát, volné mastné kys., aminokyseliny) za přítomnosti kyslíku je uvolněna energie glukóza + 6 O2 6 CO2 + 6 H2O + 36 ATP

ENERGETICKÉ ZÁSOBY SVALU Tvorba ATP Kosterní svaly 10 kJ 30 kJ 6 600 kJ 600 kJ 6 000 kJ 11 000 kJ 160 000 kJ ATP CrP Glykogen -anaerobně -aerobně TAG proteiny 4,5 mol/min 3,0 mol/min 2,0 mol/min 0,75 mol/min 0,4 mol/min 0,01 mol/min Krev glukóza NEMK TAG 300 kJ 15 kJ 150 kJ 0,75 mol/min 0,4 mol/min 0,1 mol/min Játra Tuková tkáň glykogen lipidy 1 500 kJ 560 000 kJ 0,75 mol/min 0,40 mol/min

TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN rezistentní k unavitelnosti typ I. červené vlákno pomalé oxidativní vlákno rezistentní k unavitelnosti typ II. A rychlé oxidativně-glykolytické vlákno červené vlákno typ II. B rychlé glykolytické vlákno unavitelné bílé vlákno

TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN rezistentní k unavitelnosti typ I. červené vlákno pomalé oxidativní vlákno vysoký obsah myoglobinu bohatá na mitochondrie obsahují meně glykogenů obsahují více triacylglycerolů bohatá kapilární síť trvání kontrakce po impulsu až 100 ms VYTRVALOSTNÍ PRÁCE pomalejší kontrakce s větší silou

TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN typ II. B rychlé glykolytické vlákno unavitelné bílé vlákno nízký obsah myoglobinu nižší počet mitochondrií bohatá na glykogen nízký obsah triacylglycerolů řidší kapilární síť trvaní kontrakce po impulsu 10 - 40 ms RYCHLOSTNÍ PRÁCE rychlé silové kontrakce nedlouhého trvání

DRUHY SVALOVÉ ČINNOSTI ČINNOST STATICKÁ převažuje svalová síla ve výdrži s minimální změnou svalové délky ČINNOST DYNAMICKÁ rytmické střídání kontrakce a relaxace se změnou svalové délky, s různou účasti svalového působení

DRUHY DYNAMICKÉ SVALOVÉ ČINNOSTI ČINNOST SILOVÁ pohybová činnost se zdůrazněnými silovými nároky, kdy trvání kontrakce je delší než trvání relaxace ČINNOST RYCHLOSTNÍ pohybová činnost s velmi rychlým střídáním kontrakcí a relaxací ČINNOST OBRATNOSTNÍ pohybová činnost, kde je důležitá jemná koordinace svalové činnosti ČINNOST VYTRVALOSTNÍ pohybová činnost, kde se klade důraz na dlouhodobou svalovou činnost

extracelulární zdroje Trvání výkonu Využití substrátu Tvorba kys. mléčné Typy sval. vláken Rychlostni (maximální) střední Převážně II B do 15s ATP, CrP Rychlostně - vytrvalostní (submaximální) 15s - 50s max. ATP, CrP, glykogen (glykolýza) II B a II A Vatrvalostní - krátkodobá - střední - dlouhodobá do 120s do 11 min nad 1 hod glykogen (glykolýza a oxidace) velmi vysoká II B a II A glykogen (oxidace) střední - malá II A Glykogen, lipidy (oxidace), extracelulární zdroje velmi malá I A

ODPOVĚĎ ORGANISMU NA ZÁTĚŽ DYNAMICKÁ SVALOVÁ ČINNOST iniciální fáze nízká zátěž do 2 min střední zátěž do 3 min rovnovážný stav funkce jsou stabilizovány na určité úrovni (zátěž nízké nebo střední úrovně s převládajícím aerobním způsobem získávání energie) dlouhodobé zatížení více než 20 – 30 min metabolismus probíhá v rovnovážném stavu za plné dodávky kyslíkem maximální zátěž zotavení po zátěži období následující po skončení tělesné zátěže STATICKÁ SVALOVÁ ČINNOST

INICIÁLNÍ FÁZE

ROVNOVÁŽNÝ STAV 70 kg vážící muž: cukry 8 500 kJ převážně aerobní způsob přeměny energie 70 kg vážící muž: tuky 260 000 – 520 000 kJ cukry 8 500 kJ 350 g svalového glykogenu 80 – 90 g jaterního glykogenu 20 g rozpuštěné glukozy v tělních tekutinách bílkoviny 125 000 – 160 000 kJ (využitelno pouze 20%) adaptovaný neadaptovaný glukóza v krvi inzulín mastné kyseliny laktát růstový hormon 3 – 5 krát kortizol

DLOUHODOBÉ ZATÍŽENÍ střednědobá zátěž (20-30min) převaha metabolismu cukrů dlouhodobá zátěž převaha metabollismu tuků svalový glykogen (40 – 60 min) čerpání glukózy z krve laktát (10 – 15 min) lipolýza krevní hladina glycerolu +VMK

MAXIMÁLNÍ ZÁTĚŽ vzestup laktátu nad horní hranicí intermitentní zátěž 20 – 30 s zdroj pouze z makroergních fosfátů zátěž 2 – 3 min glykolytická fosforylace laktát vzestup laktátu nad horní hranicí zastavení fosforylace pH energie

ZOTAVENÍ PO ZÁTĚŽI 10% úhrada zásob kyslíku v krvi 5% úhrada zásob kyslíku v myoglobinu 15-20% resyntéza ATP a CP 40% glukoneogeneze v játrech z laktátu

STATICKÁ SVALOVÁ ČINNOST převážně oxidační fosforylace kontrakce malé síly do 15% max. kontakční síly kontrakce střední síly 15% - 60% max. kontakční síly oxidační fosforylace glykolytická fosforylace pouze glykolytická fosforylace kontrakce velké síly nad 60% max. kontakční síly

ADAPTACE NA ZÁTĚŽ ČINNOST SILOVÁ ADP + ADP ATP + AMP ČINNOST SILOVÁ hypertrofie vláken II B, aktivita myokinázy ČINNOST RYCHLOSTNÍ obsahu a utilizace ATP a CP, hypertrofie vláken II B ČINNOST RYCHLOSTNĚ–VYTRVALOSTNÍ (2min) aktivita glykolytického systému, utilizace glykogenu v II, pufrovací kapacity ČINNOST VYTRVALOSTNÍ mitochondrií, aktivita enzymů dýchacího řetězce, kapilarizace, hypertrofie I, možná konverze z II I(?), hladiny svalového glykogenu o 100%, aktivita lipázy