Atmosféra planety Země
Co je to atmosféra? Atmosféra je plynný obal Země, který je k Zemi připoután gravitační silou, která nám zaručuje, že plyny neuniknou do okolního vesmírného okolí. Název atmosféra je odvozen z řeckého slova atmos, což znamená v českém překladu pára.
Atmosféra je tvořena směsicí plynů, které souhrnně nazýváme vzduch. Tento vzdušný obal Země má na svědomí, že můžeme dýchat, volně se procházet po povrchu planety a to, že se na naší planetě mohl vyvinout život.
Celková hmotnost atmosféry se pohybuje okolo 5,137 x 1018 kilogramů. Docházíme tak k poznatku, že hustota vzduchu s rostoucí vzdáleností směrem od povrchu klesá! Chemické složení vzduchu je blízko povrchu poměrně konstantní, pokud jde o obsah plynných složek (mění se jen obsah vodních pár a prachových či kouřových částeček).
Sféry: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra Atmosféra se dělí ve vertikálním směru na pět soustředěných částí (tzv. sfér), které se od sebe liší různými fyzikálními vlastnostmi. Sféry: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra
Pár fotek….
Vrstvy atmosféry Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky, konkrétní úměra mezi výškou a teplotou se však rovněž mění s výškou. Podle tohoto vztahu tedy dělíme zemskou atmosféru na tyto vrstvy:
Troposféra: Název pochází z řeckého slova „tropos“ Troposféra: Název pochází z řeckého slova „tropos“. Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku a je tedy nejnižší vrstvou atmosféry vůbec. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. Stratosféra: sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou.
Mezosféra: sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km Mezosféra: sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. Termosféra: sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou.
V minulém století se objevily spekulace, zdali má člověk neblahý vliv na fungování atmosféry. Začalo se mluvit o globálním oteplování planety a o skleníkovém efektu. Když budeme chtít být objektivní, budeme muset říci, že neexistuje přímý důkaz, že by oteplování planety nebylo jen dalším "přirozeným jevem" (střídání doby ledové a teplejších období).
Na druhou stranu však člověk vypouští mnoho plynů do atmosféry, což se musí někde projevit. Jeli člověk vinen nebo nikoliv, bude se muset ukázat až dlouhodobějším pozorováním. Počítejme však s variantou, že člověk ničí atmosféru a snažme se to nějak napravit.
S existencí atmosféry je ještě spojen koloběh vody v přírodě S existencí atmosféry je ještě spojen koloběh vody v přírodě. Jedná se o věčný koloběh mezi srážkami, odtokem a vypařováním.
A nakonec ještě pár fotek