Žaludeční vřed v experimentu 2. března 2005 Julie Vašků, Mgr. Lukáš Pácal

Proulcerogenní faktory NSAID Psychologický stress Fyzický stres (popáleniny) Infekce Helicobacter pylori Kouření

Peptický vřed - definice Termín popisující skupinu ulcerativních onemocnění, která se vyskytují v oblastech horního GIT vystavených působení HCl a pepsinu 10% obyvatel mělo nebo má nebo v budoucnu získá žaludeční vřed

Antiulcerogenní faktory Žaludeční a duodenální slizniční bariéra (slizniční hlen, tight junctions mezi slizničními buňkami, sekrece HCO3- ) prostaglandiny

Mechanismy sekrece HCl

Regulace žaludeční sekrece Parietální buňky – horní 2/3 žaludku, produkce HCl a intrinzického faktoru Zymogenní buňky – pepsinogen G buňky – hlen tvořící žaludeční slizniční bariéru, gastrin

Slizniční bariéra Chrání žaludeční sliznici před poškozením toxickými noxami, např. alkoholem, NSAID (aspirin), kouřením, žlučovými solemi, atd… Na její tvorbě se významnou měrou podílejí prostaglandiny, které zvyšují tvorbu hlenu zvýšením průtoku krve žaludeční sliznicí

Duodenum Duodenální sliznice obsahuje Brunnerovy žlázky produkující alkalický sekret, jinak je struktura obranných mechanismů sliznice velmi podobná sliznici žaludeční

Helicobacter pylori

H. pylori

Helicobacter pylori

Akutní gastritida

Chronická gastritida

Chronická gastritida

Mechanismy ovlivnění syntézy kys Mechanismy ovlivnění syntézy kys. arachidonové pomocí NSAID a kortikoidů

Faktory ovlivňující vznik peptického vředu Agresivní faktory Protektivní faktory acidopeptický účinek žaludeční šťávy normální skladba a množství žaludečního hlenu H. pylori intaktní mikrocirkulace v žaludeční sliznici ulcerogenní vliv některých léků alkalická sekrece bikarbonátů v žaludeční šťávě škodlivý vliv duodenálního sekretu při duodenogastrickém refluxu regenerační schopnost buněk žaludečního epitelu kouření normální sekrece endogenních prostaglandinů porucha mikrocirkulace ve sliznici a submukóze  

Etiopatogeneze žaludečního a dvanáctníkového vředu

Peptický vřed - komplikace Perforace Penetrace Krvácení (→anemizace pacienta) Striktura – obstrukce (→ileus)

Terapeutické ovlivnění peptického vředu Antacida Blokátory H2 receptorů (ranitidin, cimetidin) Blokátory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol) Atb k eradikaci H. pylori (amoxicilin…)

Materiál, metody laboratorní potkani o váze 150-250g fyziologický roztok diethylether pro narcosi RANITAL® INDREN® stříkačky 5 a 10 ml žaludeční sonda

Metody II Potkany necháme 24 hodin hladovět, poté je uvedeme do lehké etherové narkozy a sondou do žaludku podáme fyziologický roztok nebo RANITAL® (25mg/ml ranitinu) v dávce 0,4 ml/100g. Za 0,5 hodiny potkany opět narkotizujeme etherem a sondou podáme do žaludku 1,00% suspenzi indometacinu (2 tobolky INDREN® rozmícháme v 5 ml vody) v dávce 1 ml/100g. Za 24 hodin potkany utratíme předávkováním etherové narkózy. Žaludek vyjmeme a rozstřihneme podél velké kurvatury. Sliznici opláchneme vodou a řasy vyhladíme stisknutím mezi skla. Žaludek napneme pomocí špendlíků na korek (sliznicí nahoru) a fixujeme 24 hodin v 10% roztoku formaldehydu. Po fixaci preparáty opláchneme vodou a leze vyhodnotíme. Spočítáme počet lézí a plochu lézí změříme pomocí programu LUCIA. Průměrné počty lezí a jejich relativní plochy porovnáme u léčených a neléčených zvířat neparametrickým Wilcoxonovým testem

Cíl praktika Vytvořit model peptické ulcerace žaludku podáním blokátoru cyklooxygenasy 1 indometacinu. Prokázat antiulcerózní efekt ranitidinu