Podmíněná pravděpodobnost: Bayesův teorém

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZÁKLADY PRAVDĚPODOBNOSTI
Advertisements

Statistická indukce Teorie odhadu.
Lineární model posteriorní hustota pravděpodobnosti lineární model:
NORMOVANÉ NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ
KFY/PMFCHLekce 3 – Základy teorie pravděpodobnosti Osnova 1. Statistický experiment 2. Pravděpodobnost 3. Rozdělení pravděpodobnosti 4. Náhodné proměnné.
3. PRINCIP MAXIMÁLNÍ VĚROHODNOSTI
t-rozdělení, jeho použití
Bayesův teorém – cesta k lepší náladě
Pravděpodobnost a statistika opakování základních pojmů
Obsah prezentace Náhodná proměnná Rozdělení náhodné proměnné.
Náhodná veličina.
25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.1 Statistika (D360P03Z) akademický rok 2004/2005 doc. RNDr. Karel Zvára, CSc. KPMS MFF UK
Náhodná proměnná Rozdělení.
také Gaussovo rozdělení (normal or Gaussian distribution)
Matematický aparát v teorii informace Základy teorie pravděpodobnosti
Vybraná rozdělení spojité náhodné veličiny
Generování náhodných veličin (2) Spojitá rozdělení
Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
Některá diskrétní a spojitá rozdělení náhodné veličiny.
Diskrétní rozdělení Karel Zvára 1.
Náhodný jev A E na statistickém experimentu E - je určen vybranou množinou výsledků experimentu: výsledku experimentu lze přiřadit číslo, náhodnou proměnnou.
ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ
Definice stochastického procesu jako funkce 2 proměnných
Normální (Gaussovo) rozdělení. Karl Friedrich Gauss
Normální (Gaussovo) rozdělení
Vybraná rozdělení spojité náhodné veličiny
PRAVDĚPODOBNOST A MATEMATICKÁ STATISTIKA Úvod, kombinatorika
Průměry aritmetický průměr: geometrický průměr: harmonický průměr:
Odhad metodou maximální věrohodnost
Pár dalších použití statistiky v přírodních vědách
Princip maximální entropie
Experimentální fyzika I. 2
Rozdělení diskrétních veličin. Příklady diskrétních náhodných veličin Pokus jev nastaljev nenastal pnS hod mincírublíc1/2počet hodůpočet rubů celkem narození.
Základy zpracování geologických dat
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Základy matematické statistiky. Nechť je dána náhodná veličina X (“věk žadatele o hypotéku“) X je definována rozdělením pravděpodobností, s nimiž nastanou.
Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_MATEMATIKA1_ 19 Tematická.
Náhodný vektor Litschmannová, 2007.
© Institut biostatistiky a analýz INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
Monte Carlo simulace Experimentální fyzika I/3. Princip metody Problémy které nelze řešit analyticky je možné modelovat na základě statistického chování.
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
VY_32_INOVACE_22-01 Posloupnosti.
(Popis náhodné veličiny)
Funkce náhodné proměnné nová náhodná proměnná: a stará náhodná proměnná: x hustota pravděpodobosti: f(x) hustota pravděpodobosti: g(a)
POSLOUPNOST Mgr.Zdeňka Hudcová TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR.
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
Měřické chyby – nejistoty měření –. Zkoumané (měřené) předměty či jevy nazýváme objekty Na každém objektu je nutno definovat jeho znaky. Mnoho znaků má.
Aritmetický průměr - střední hodnota
Inferenční statistika - úvod
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
POZNÁMKA: Pokud chcete změnit obrázek na tomto snímku, vyberte obrázek a odstraňte ho. Potom klikněte na ikonu Obrázek v zástupném textu a vložte vlastní.
ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN Rovnoměrné rozdělení R(a,b) rozdělení s konstantní hustotou pravděpodobnosti v intervalu (a,b) a  x  b distribuční.
Základní informace o předmětu1. Přednášející: RNDr. Martin Hála, CSc. katedra matematiky, B105, Další informace a soubory ke stažení.
Pravděpodobnost a matematická statistika I.
Spojitá náhodná veličina
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Induktivní statistika - úvod
Induktivní statistika
Základy zpracování geologických dat Rozdělení pravděpodobnosti
Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky
Pravděpodobnost a matematická statistika I.
Normální (Gaussovo) rozdělení
Statistika a výpočetní technika
Rozdělení pravděpodobnosti
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Induktivní statistika
Základy statistiky.
Princip max. věrohodnosti - odhad parametrů
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
Transkript prezentace:

Podmíněná pravděpodobnost: Bayesův teorém věrohodnost apriorní pravděpodobnost posteriorní pravděpodobnost ‘update’ víry v platnost teorie po provedení experimentu

Podmíněná pravděpodobnost: příklad - obchodníci z deštěm prší 20 dní v roce ... a zase sucho ‘skeptik’ ... po 4 deštích

Podmíněná pravděpodobnost: příklad - obchodníci z deštěm prší polovinu dní v roce

Kurzy kurz na jev A podmíněný kurz na jev A Bayesův teorém pro kurzy posteriorní kurz apriorní kurz věrohodnostní poměr

Kurzy Bayesův teorém pro kurzy Vyjádření v dB

Podmíněná pravděpodobnost: příklad – Máte děťátko? prostor událostí:  = {(t,+) (t,-) (n,+) (n,-)} T = {(t,+) (t,-)} – je těhotná N = {(n,+) (n,-)} – není těhotná R+ = {(t,+) (n,+)} – test říká ano R- = {(t,-) (n,-)} – test říká ne

Podmíněná pravděpodobnost: příklad – Máte děťátko? prostor událostí:  = {(t,+) (t,-) (n,+) (n,-)} T = {(t,+) (t,-)} – je těhotná N = {(n,+) (n,-)} – není těhotná R+ = {(t,+) (n,+)} – test říká ano R- = {(t,-) (n,-)} – test říká ne dva pozitivní testy

Náhodná proměnná Přiřazení reálného čísla výsledku experimentu (zobrazení) diskrétní náhodná proměnná všechny možné výsledky lze seřadit do posloupnosti x1,x2,…xN - konečná diskrétní náhodná proměnná: N je přirozené číslo Příklad: házení kostkou – - nekonečná diskrétní náhodná proměnná: N je nekonečno Příklad: počet rozpadů radioaktivního zářiče za jednotku času – spojitá náhodná proměnná všechny možné výsledky tvoří nespočetnou množinu Příklad: měření hmotnosti vzorku – výsledek může být jakékoli kladné reálné číslo

Hustota pravděpodobnosti, distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná nespočetná konečná pst. že nastane výsledek padne do intervalu nekonečná pst. že nastane výsledek xi hustota pravděpodobnosti distribuční funkce nekonečná konečná nornalizační podmínka normalizační podmínka:

Hustota pravděpodobnosti – normální rozdělení měření tloušťky vzorku m = 1.5 mm, s = 0.1 mm prostor událostí W = R hustota pravděpodobnosti: distribuční funkce: error funkce thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 hustota pravděpodobnosti distribuční funkce

Histogram Histogram – způsob jak experimentálně zjistit hustotu pravděpodobnosti z experimentálních dat plocha histogramu:  normalizovaný histogram: plocha normovaného histogramu: hustota pravděpodobnosti: xi xi+1 šířka binu:

Histogram – šířka binu Šířka binu m = 80 m = 20 8.60201 m = 5 16.17759 22.36831 3.29369 17.96900 18.52658 17.63568 17.79473 39.80907 18.25682 20.63264 25.89910 17.57289 18.74632 8.46536 21.63599 31.43157 2.71104 9.89574 18.16503 20.18927 11.27086 2.49163 11.77613 0.25810 4.53349 21.22557 20.04356 18.79175 20.86614 17.80408 18.29748 18.08830 4.65786 21.52645 18.75516 41.95208 19.23135 8.88075 32.60371 4.27135 18.43469 23.99716 18.94920 8.22661 17.88642 17.96704 20.07927 7.04639 12.39286 18.06331 17.36080 17.95492 7.71726 20.49528 21.00411 25.37069 21.77872 24.99534 21.43774 10.56477 4.50194 23.01736 20.48741 20.42592 20.22713 21.35032 26.23743 2.10586 8.60201 3.18462 15.66299 21.10663 2.28124 16.14332 35.88762 28.72841 0.17358 31.91945 70.80681 9.47664 23.20253 6.16414 15.65710 7.47195 20.18533 1.98676 17.71942 21.70207 21.28737 16.99344 18.19663 19.87326 5.84716 71.01371 18.09185 21.75327 17.09857 15.19833 19.04226 22.89348 m = 5 Šířka binu

Histogram – šířka binu mopt = 8 mopt = 8 Šířka binu m = 80 m = 20 16.17759 22.36831 3.29369 17.96900 18.52658 17.63568 17.79473 39.80907 18.25682 20.63264 25.89910 17.57289 18.74632 8.46536 21.63599 31.43157 2.71104 9.89574 18.16503 20.18927 11.27086 2.49163 11.77613 0.25810 4.53349 21.22557 20.04356 18.79175 20.86614 17.80408 18.29748 18.08830 4.65786 21.52645 18.75516 41.95208 19.23135 8.88075 32.60371 4.27135 18.43469 23.99716 18.94920 8.22661 17.88642 17.96704 20.07927 7.04639 12.39286 18.06331 17.36080 17.95492 7.71726 20.49528 21.00411 25.37069 21.77872 24.99534 21.43774 10.56477 4.50194 23.01736 20.48741 20.42592 20.22713 21.35032 26.23743 2.10586 8.60201 3.18462 15.66299 21.10663 2.28124 16.14332 35.88762 28.72841 0.17358 31.91945 70.80681 9.47664 23.20253 6.16414 15.65710 7.47195 20.18533 1.98676 17.71942 21.70207 21.28737 16.99344 18.19663 19.87326 5.84716 71.01371 18.09185 21.75327 17.09857 15.19833 19.04226 22.89348 m = 8 Šířka binu H. A. Sturges, J. American Statistical Association, 65–66 (1926). mopt = 8 W. D. Scott, Biometrika 66, 605–610 (1979). mopt = 8

Hustota pravděpodobnosti – Měření tloušťky vzorku m = 1.5 mm, s = 0.1 mm histogram: šířka binu: n = 20, D = 0.1 mm thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 n = 10, D = 0.2 mm thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 n = 20, D = 0.2 mm thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 n = 1000, D = 0.05 mm thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 n = 1000000, D = 0.001 mm thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 n = 100, D = 0.05 mm thickness (mm) 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8 2.0 1 2 3 4 5 6