Meziválečné Československo 20. a 30. léta 20. století

Formování státu 28. října 1918 – převrat – Národní výbor převzetí moci - vyhlášení samostatného státu 30. října 1918 – setkání dvou set slovenských předáků v Turčianském Svatém Martině – ustavení Slovenské národní rady – Martinská deklarace

Formování státu 14. listopadu 1918 – Revoluční národní shromáždění – sesazení habsburského panovnického rodu – vyhlášení republiky – přijetí ústavy v únoru 1920 Prezidentem T. G. Masaryk Předsedou vlády Karel Kramář Ministrem zahraničí Edvard Beneš

Formování státu Mírová konference v Paříži – uznání Československa a jeho hranic Vymezení hranic smluvně zakotveno Země bývalé Koruny české , severní část Uher, posléze přičleněna Podkarpatská Rus

Spory o hranice a národnostní otázka Ńěmečtí poslanci ve Vídni – pohraniční oblasti Čech s majoritou Němců – připojit k Rakouské republice Československá armáda v listopadu a prosinci 1918 obsazuje pohraniční regiony Násilné potlačení nepokojů na jaře 1919 Maďaři se stáhli ze Slovenska až na nátlak velmocí; dočasná vláda vedená Vavro Šrobárem

Spory o hranice a národnostní otázka Zhoršení vztahů s Maďary – březen 1919 Slovenská republika rad Červen 1919 mírová konference stanovila hranice – Maďaři se stáhli Připojení Podkarpatské Rusi – srpen 1919 odchod rumunské armády Spor o Těšínsko s Polskem – ložiska uhlí Leden 1919- československá armáda zabrala uhelný revír, Polsku zůstala východní část; Polsko získalo i část Oravy a Spiše

Spory o hranice a národnostní otázka Polsko získalo i část Oravy a Spiše Češi a Slováci 65,5%, Němci 23,4%,Maďaři 5,6%, Rusíni, Ukrajinci a Rusové 3,4%, Poláci 0,6%, Židé 1,3 % Koncepce čechoslovakismu

Hospodářská a sociální situace V Čechách většina průmyslu Rakouska-Uherska Tíživá sociální situace – uzákonění osmihodinové pracovní doby, zavedení státní podpory v nezaměstnanosti Nejsilnější pozice – agrární strana Červen 1919 – volby do obecních zastupitelstev

Hospodářská a sociální situace Celní odluka od Rakouska Zavedena nová měna Pozemková reforma – odnětí půdy nad 250 ha Získaný půdní fond zčásti rozdělen, zčásti rozprodán Zbytkové velkostatky

Zahraniční politika Malá dohoda – 1921-2 – Benešova iniciativa – smlouvy s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a s Rumunskem – proti maďarskému revizionismu Beneš – budování mezinárodního postavení Československa 1919 – 1920 stahovánílegionářů ze sovětského Ruska přes Vladivostok Locarno 1925 – garantování západní, nikoli východní hranice Německa

Politický systém Mocenské skupiny: Hrad (skupina kolem TGM) Pětka (mimoparlamentní výbor politických stran – agrárníci, sociální demokraté, národní socialisté, lidovci, národní demokraté) Živnobanka a další velké banky – ovlivňování hospodářské politiky vlády

Politický systém Duben 1920 – první volby do parlamentu – zvítězila sociální demokracie V prosinci 1920 vyvrcholil rozkol v sociální demokracii; Lidový dům; radikální levice založila v květnu 1921 komunistickou stranu

Politický systém Slovenské politice dominovala Hlinkova Slovenská ľudová strana Německé aktivistické strany (soc.-dem., křesťanští sociálové, agrárníci); v polovině třicátých let silnou pozici získává Sudetoněmecká strana Ve dvacátých letech v čele řady vlád agrárník Antonín Švehla

Politický systém Po parlamentních volbách v roce 1925 ztráta pozic sociální demokracie a národních demokratů – agrárníci a křesťanské strany (české i německé) vytvořily tzv. panskou koalici Ve druhé polovině dvacátých let oživení československé ekonomiky Elektrifikace

Hospodářská krize Volby 1929 – vláda široké koalice v čele s agrárníkem Františkem Udržalem 1930 – krize – pokles výroby o 40% Dopad na zemědělství, bankovní systém, zahraniční obchod, lehký průmysl Dopad krize na pohraničí – sociální problémy - zesílení německého nacionalismu

Hospodářská krize Sociální napětí – radikální nálady, demonstrace a stávky 1932 – mostecká stávka – vstoupilo do ní 25 tisíc zaměstnanců Zvýšení cel, podpory a žebračenky Krize postupně překonána až zbrojní konjunktura

Politický vývoj Nástup nacistů v Německu podpořil i radikalizaci německého nacionalismu v pohraničí 1933 zákon omezující svobodu tisku a usnadňující rozpouštění stran 1934 – Sudetoněmecká strana – Konrád Henlein

Politický vývoj Dopady krize na Slovensku posílily ľudovou stranu Andreje Hlinky – nacionalismus spojený s klerikalismem, požadavek autonomie, protičeská agitace V českém prostředí fašistické tendence na okraji – Národní sjednocení

Politický vývoj Květen 1935 volby – nejvíce hlasů SdP, premiérem slovenský agrárník Milan Hodža Novým prezidentem Edvard Beneš V polovině 30. let ČSR jediným státem střední Evropy, kde stále fungovala parlamentní demokracie

Mnichovský diktát Rozpínavost Hitlerova Německa SdP – úsilí o rozbití státu – na sjezdu v Karlových Varech (1938) – osmibodový program - přihlášení se k nacismu, úsilí o odtržení pohraničí 20. 5. 1938 – částečná mobilizace – odhodlání bránit vlast Nedokončený systém pohraničních opevnění

Mnichovský diktát Lord Runciman – britský zprostředkovatel – přelom srpna a září 1938 Británie a Francie – plán odstoupení pohraničí Pád Hodžovy vlády – nový kabinet generála Syrového

Mnichovský diktát 22. 9. 1938 – druhá schůzka Chamberlaina s Hitlerem – ten stupňuje požadavky 23. 9. 1938 – vyhlášena všeobecná mobilizace 29. 9. 1938 – mnichovská konference – Hitler, Mussolini, Daladier a Chamberlain

Mnichovský diktát 30. 9. 1938 se vláda a prezident ČSR podvolili diktátu Vídeňská arbitráž

Druhá republika Beneš v říjnu abdikoval a odletěl do Británie Do popředí antidemokratické proudy Ztráta obranyschopnosti Tisíce uprchlíků z pohraničí Česko-Slovensko

Druhá republika Listopad 1938 prezidentem zvolen Emil Hácha Prosinec – zmocňovací zákony 14. 3. 1939 vyhlášen Slovenský stát 15. 3. 1939 - okupace