Biologická variabilita člověka

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Genetika eukaryotní buňky
Advertisements

Heterogenita nádorové buněčné populace v diagnostice a léčení
Genetika Biologická věda zabývající se zkoumáním zákonitostí dědičnosti a proměnlivosti organismů.
Dědičnost monogenních znaků
Polymorfismy DNA a jejich využití ve forenzní genetice
Dědičnost kvantitativních znaků
Genetika Aktivita č. 4: Genetika Prezentace č. 7 Autor: Pavla Plšková
Základy genetiky.
Markery asistovaná selekce
Teoretické základy šlechtění lesních dřevin Milan Lstibůrek 2005.
Dědičnost kvantitativních znaků
Opakování 1. K čemu slouží DNA? 2. Kde jsou umístěny chromozomy?
GENETIKA Genetika je vědní disciplína, která se zabývá studiem dědičnosti a variability organismů.
REGULACE GENOVÉ EXPRESE
MUTACE.
Genetika člověka Vypracovala: Martina Krahulíková 4.A/4
Základy genetiky Role nukleových kyselin DNA – A,T,C,G báze
ONEMOCNĚNÍ Z HLEDISKA GENETIKY
Populační genetika je teoretickým základem šlechtění hospodářských zvířat; umožňuje sledování frekvencí genů a genotypů a tím i cílevědomé řízení změn.
Mikroevoluce a makroevoluce 2014
Klíčová slova: Mendelistická genetika
Dědičnost základní zákonitosti.
Markery asistovaná selekce - MAS
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
Genetika.
Genové interakce.
Heritabilita multifaktoriálních chorob, Dědičnost vázaná na pohlaví
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
Mutace a mutageneze FOTO Lenka Hanusová, 2013.
Ochrana rostlinného a živočišného genofondu
Polymorfismus lidské DNA.
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
EXPRESE GENETICKÉ INFORMACE Transkripce
Epigenetika člověka Marie Černá
Binomická věta Existují-li 2 alternativní jevy s pravděpodobnostmi p a q (q =1- p), četnosti možných kombinací p a q v serii n pokusů jsou dány rozvinutím.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Mendelistická genetika
Principy dědičnosti, Mendelovy zákony Marie Černá
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Tercie 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Základní typy genetických chorob Marie Černá
GENETIKA.
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Genetika vzájemného vztahu hostitele a patogena. Genetika Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Ve fytopatologii – dědičnost a proměnlivost znaků a vlastností.
INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD 2 ŽIVOT - OBECNÉ VLASTNOSTI (III.) (ROZMNOŽOVÁNÍ základy genetiky) Ing. Helena Jedličková.
Farmakogenetika Cíl Na základě interdisciplinárního integrace znalostí farmakologie a genetiky popsat vliv dědičnosti na odpověď organismu.
Exonové, intronové, promotorové mutace
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Genetika kvantitativních znaků charakteristika kvantitativních znaků proměnlivost a její složky základní genetické parametry.
Genetika populací Doc. Ing. Karel Mach, Csc.. Genetika populací Populace = každá větší skupina organismů (rostlin, zvířat,…) stejného původu (rozšířená.
Projekt HAPMAP Popis haplotypů
Exonové, intronové, promotorové mutace
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Genetika Přírodopis 9. r..
GENETIKA dědičnost x proměnlivost.
VY_32_INOVACE_19_28_Genetika
genetika gen -základní jednotka genetické informace geny:
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
Jana Michalová Tereza Nováková Radka Ocásková
Biologická variabilita člověka
EU peníze středním školám
Genetika.
Struktura genomu a jeho interakce s prostředím
1. Regulace genové exprese:
NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze Cukry Fosfát guanin adenin tymin
MiRNA
Exonové, intronové, promotorové mutace
Genetika. Pojmy: dědičnost genetika proměnlivost DNA.
Transkript prezentace:

Biologická variabilita člověka

Biologická variabilita člověka Genetický základ variability Epigenetický základ variability

Genetický základ variability člověka Monogenně děděné znaky = Mendelisticky děděné Mutantní alela Pojmy: Genotyp Monogenní znak Fenotyp Alely Homozygot Lokus Heterozygot Wild type alela Dominantní dědičnost Polymorfní alela Recesivní dědičnost

Monogenní dědičnost Phenylthiokarbamid (PTC) „chutnačství“

Genetický základ variability člověka Atypické způsoby dědičnosti Neúplná dominance a kodominance Alelové série a série alel Penetrace a expresivita Genové interakce Epistáze ….

Atypické způsoby dědičnosti Neúplná dominance Srpkovitá anemie? Kodominance Krevní systém AB0

Atypické způsoby dědičnosti Penetrace - „model vše nebo nic“ genotyp se exprimuje buď úplně nebo vůbec Polydaktylie Expresivita - variabilní expresivita genu říká, že tentýž (parciální) genotyp se u různých jedinců žijících v různých prostředích může do fenotypu promítnout různě silně věk manifestace Huntingtonovy choroby

Atypické způsoby dědičnosti Pleiotropie Polymorfní gen má celou řadu fenotypových projevů Fenylketonurie (PKU) http://www.nature.com/scitable/topicpage/pleiotropy-one-gene-can-affect-multiple-traits-569

Genové interakce Epistáze Je situace, kdy je aktivita jednoho genu maskována efekty genu jiného Dědičně podmíněná hluchota Inhibice Produkt jednoho genu inhibuje expresi jiného genu

Komplexní znaky Ovlivněny genetickými faktory a faktory prostředí Genetický faktor komplexních znaku je dán několika až mnoha geny a několika až mnoha alelami Mnoho komplexních znaku vykazuje v populaci kontinuální průběh (variabilitu) Tato variabilita muže být kvantifikována měřením daného znaku u vzorku jedinců v populaci, znak je pak vyjádřen číslem Měřitelné znaky se nazývají kvantitativní, opakem jsou kvalitativní, které jsou rozděleny do tříd Variabilita kvantitativního znaku je ovlivněna genetickými a environmentálními faktory

fenotyp = genetické faktory + faktory prostředí Komplexní znaky Fenotypová hodnota (P) vlastnosti je výsledkem působení genotypové hodnoty (G) a prostředí (E). Z grafů popisujících kvantitativní vlastnosti vyplývá hlavní koncept kvantitativní genetiky (~ příčiny způsobující variabilitu vlastnosti), který navrhl Johannsen již v roce 1909: fenotyp = genetické faktory + faktory prostředí P = G + E

Rozdělení vlastností na kvalitativní a kvantitativní diskontinuální, nespojitá (diskrétní) variabilita kontinuální, spojitá variabilita podmíněna 1 nebo několika málo geny podmíněna mnoha geny na více lokusech monogenní (popř. oligenní) dědičnost polygenní dědičnost mendelistické poměry v F1 poměry v F1 nejsou mendelistické lze určit fenotypovou hodnotu každého genotypu rozdělení fenotypů vykazují více nebo méně kontinuální variabilitu (lze určit rozmezí hodnot)  vlastnosti jsou hodnoceny podle kvality projevu (krevní skupiny, chutnačství)  vlastnosti jsou kvantifikovány měřením, vážení, počítáním… geny s interakčními účinky (dominance, epistáze)  vlastnosti jsou determinovány geny velkého účinku (nepřispívají kvantitativně) a větším počtem genů malého účinku (polygeny), většina genů má aditivní účinek na projev vlastnosti nemá vliv prostředí projev vlastnosti modifikuje vliv prostředí lze detekovat efekt jednotlivých genů podílejících se na vlastnosti nelze rozpoznat účinek jednotlivých genů podílejících se na vlastnosti

Rozdělení vlastností na kvalitativní a kvantitativní Typy kvantitativních vlastností: Vlastnosti s plynulou kontinuální proměnlivostí – výška, IQ, krevní tlak… Vlastnosti meristické – počet zubů Vlastnosti prahové – projev nemoci (schizofrenie, cukrovka), výskyt dvojčat... (jednotlivé fenotypové třídy lze odlišit, buď se projeví, nebo neprojeví, ale vlastnost je determinována polygenní dědičností a modifikována prostředím

Heritabilita H2 Dědivost - heritabilita v širokém smyslu udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory, takže ji lze vypočítat jako podíl variance (rozptylu) fenotypu způsobený genetickými faktory (VG) a celkového rozptylu hodnot fenotypu (VP). : H2 = 0 až 1 H2 = 0 – pouze faktor prostředí H2 = 1 - pouze faktor genetický Heritabilitu lze vypočítat, či spíše odhadovat pomocí řady postupů, např. regresí v rodinách, studiem dvojčat atp.

Studie na dvojčatech Minnesotská studie dvojčat (Minnesotská univerzita) Dvojčata po narození oddělena a vychovávána nezávisle Od r. 1979 Dosud 130 párů dvojčat monozygotních a dizygotních Závěry: Genetické faktory mají zřetelný vliv na variabilitu chování. Vliv výchovy ve stejném prostředí je u mnoha psychologických znaku zanedbatelný Rozpor s předpoklady psychologů a sociologů

Variabilita na úrovni DNA Bodový polymorfismus – SNP (single nucleotide polymorphism) Genové x tiché mutace Mutace genová – strukturní, regulační Typy genových mutací inzerce a delece - dochází k přidání či vypadnutí jednoho či více párů bází inverze - převrácení posloupnosti několika bází substituce - nahrazení jedné nebo několika bází jinou. Rozlišujeme substituci tranzicí (náhrada stejným typem báze - purinové purinovou (A, G) a pyrimidinové pyrimidinovou (C, T) a substituci transferní (náhrada odlišným typem báze - purinové pyrimidinovou a obráceně)

Variabilita na úrovni DNA Repetitivní sekvence Tandemová repetitivní DNA: Satelitní DNA Minisatelity Mikrosatelity Rozptýlená repetitivní DNA: SINEs (short interspersed nuclear elements) - zejména Alu sekvence LINEs (long interspersed nuclear elements) - zejména LINE-1

Epigenetika = studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA Epigenom je označení pro genom včetně epigenetických změn DNA vazebné proteiny (kovalentně vázané, vázané za použití ATP)

DNA metylace Cytosin - 5-methyl cytosin (5mC) u savců Methyltransferázy přenášejí methyl (alkyl methanu) z S-adenosyl-1-methioninu na pátý uhlík cytosinové báze Význam při diferenciaci buněk a tkání – tvorba fenotypu CpG ostrůvky = akumulované CpG dinukleotidy, které se často vyskytují v oblasti promotoru. Asi 60 % genů má promotory asociované s těmito CpG ostrůvky. Ty jsou nemetylovány u aktivních genů, zde se váží transkripční faktory. Metylace této oblasti je spojena s inaktivací genů. inaktivace chromozomu X v samičích savčích buňkách - lyonizace Methylace je dědičná, ale princip není dosud zcela objasněn Demethylace DNA pasivně při replikaci aktivně na replikaci nezávislým způsobem (v zygotách a v pluripotentních zárodečných buňkách , určité oblasti DNA u neuronů či T lymfocytech)

DNA metylace Rozdíly metylace promotorů mezi europoidní, afroamerickou a čínskou populací (Heyn et al., 2013) Metylace promotorů vede ke změně míry exprese Metabolismus xenobioitik, faktory ovlivňující imunitu, růstové faktory, geny spojené s růstem keranocytů, melanogeneze, cukrovky, Parkinsonovy choroby, nemocí jater, náchylnosti na enterobakterie…

Remodelace chromatinu Histony – kovalentně se vážou na DNA Modifikace histonů: metylace, acetylace, fosforylace, ubiquitinace Pomocí enzymů jsou na histon připojeny proteinové komplexy, histony mění svou strukturu a tedy i vlastnosti DNA, která je na ně navázána. Například acetylace histonů způsobí rozvolnění kondenzovaných chromozomů, které jsou přístupné pro transkripční faktory. Jejich navázání na DNA vede ke genové expresi.

Micro RNA (microRNA) nekódující RNA o délce 21-23 pb reguluje genovou expresi nedochází k jejich translaci v protein, ale váže se každý primární transkript miRNA (tzv. pri-miRNA) a páruje s některými vlastními komplementárními bázemi a nakonec se mění na plně funkční miRNA regulují (konkrétně snižovat) tímto výrobu proteinů, které tyto mRNA kódují

Micro RNA (microRNA) Onkologické onemocnění Kardiovaskulární choroby Duševní choroby Alkoholismus Obezita