Alokace asimilátů (Source-sink) Základy růstové analýzy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Semenné rostliny, rostlinné orgány
Advertisements

Lukáš Petr 5. A Stonek.
Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,
Pletiva vodivá.
Lidstvo, potraviny a trvale udržitelný rozvoj Lubomír Nátr.
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem
Životní strategie rostlin (life history patterns)
Regulátory rostlinného růstu
Stonek Mgr. Helena Roubalová
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:
VODIVÁ PLETIVA VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.02/Li VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.01/Li
Obecný lineární model Analýza kovariance Nelineární modely
stélka - tělo nižších rostlin, není tvořeno pletivy kormus - členěné tělo vyšších rostlin.
Asimiláty a jejich transport v rostlině
List autor: David Hainall.
Asimiláty a jejich transport v rostlině
Asimiláty a jejich transport v rostlině
PaedDr.Pavla Kelnarová ZŠ Valašská Bystřice
Stavba rostlinného těla
Princip, jednotlivé fáze
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Soustavy pletiv Pletiva – skupiny buněk stejného tvaru, funkce.
ROSTLINNÁ PLETIVA Krytosemenné rostliny mají na povrchu těla KRYCÍ PLETIVA = ty chrání vnitřek rostliny před vysycháním U nadzemních částí rostliny krycí.
Rostliny.
Přechod rostlin na souš
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
VODIVÁ PLETIVA.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Ukázky borky.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis - Biologie rostlin
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Floémový transport.
ROSTLINNÉ ORGÁNY I. KOŘEN Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Uspořádání rostlinného těla
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Sacharidy glycidy karbohydráty, uhlohydráty, uhlovodany
Fotosyntéza II. Sekundární procesy – fixace uhlíku
Stavba rostlinného těla Stonek
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Fotosyntéza II Jiří Šantrůček Úvod: Růst podmíněn výměnou látek v
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Ekologiefyziologie fotosyntézy
Co se děje v produkční buňce ??
Růstová analýza Stanovení rychlosti růstu M. Barták OFAR ÚEB PřF MU Brno.
PLETIVA VY_52_INOVACE_B1 – 31 AUTOR: Mgr. Iveta Bartošová
Produkční biologie Bi8030 podzimní semestr Sluneční záření jako energetický zdroj produkce 2. Struktura vegetačního krytu, intercepce radiace,
ORGÁNY SEMENNÝCH ROSTLIN
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III / 2 Sada : 4 Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída:
KOŘEN Biologie, 2. ročník, Botanika. Obecná charakteristika kořen patří mezi tzv. vegetativní orgány společně se stonkem a listem pravý kořen se poprvé.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Metabolismus Tematická oblast: Rostliny Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Základní škola Oskol, Kroměříž příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Autor: Ing. Eva Blešová Vytvořeno v rámci projektu „Škola hrou - počítače ve.
Asimiláty a jejich transport v rostlině Tomáš Hájek Jiří Šantrůček aneb „Od zdroje k jímce“ Source Sink.
STONEK. Stonek2 STONEK Nadzemní rostlinný orgán Vegetativní orgán Stonek3.
Šablona Identifikátor školy: Jméno autora: Ivana KašpárkováDatum vytvoření: Vzdělávací obor, téma: Přírodovědná praktika, rostlinná.
Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.
Stavba rostlinného těla KOŘEN.
STONEK ROSTLINY.
BOTANIKA Procvičování pojmů
Kořen Sofi dobrynina 5.A..
VY_32_INOVACE_09_Rostlinná pletiva – 2. část
Stavba rostlinného těla
Anatomie rostlinných orgánů
Název projektu: Moderní škola
Vegetativní rostlinné orgány
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Vegetativní orgány kořen.
Transkript prezentace:

Alokace asimilátů (Source-sink) Základy růstové analýzy Produkční biologie rostlin, přednáška 7.11.2006

Koncept SOURCE - SINK Source - zdroj,místo produkce asimilátů, zpravidla listy rostliny ve svrchní polovině jednotlivé rostliny nebo populace. Sink - místo potřeby, zužitkování asimilátů pro růstové, udržovací procesy, uložení zásobních látek. Typicky: starší části rostliny, nově rostoucí orgány nebo jejich části, zásobní orgány (kořeny, hlízz, oddenky)

Prostorové a časové rozdělení source-sink Prostorové - Mezi SOURCE a SINK existuje transport asimilátů (za počátku je zdroj, na konci transportu sink, typický transport je směrem dolu) Časové - některé listy mohou být zdrojové po určitou část dne (zpravidla dopoledne), poté se mohou stát listy SINKu (tj. např. Odpoledne u nich převáží procesy spotřeby asimilátů (tj.respirace) nad procesy syntetickými (fotosyntézou). Říkáme, že list má negativní uhlíkovou bilanci.

Respirace v konceptu Source-Sink Source - Fotosyntéza převažuje nad respirací Sink - Resirace převažuje nad fotosyntézou, fotosyntéza popřípadě úplně chybí (např. kořeny) Respirace - udržovací (spojená s energetickými nároky na udržení rostlinného orgánu či jeho části přesně v takovém stavu, v jakém se nachází): engl: maintenance respiration - růstová (spojená s energetickými nároky na růst a rozvoj rostlinného orgánu): engl: growth respiration

Tok asimilátů ze zdroje (source) do Sinku Plnění floému - v místě zdroje (source) Floémový tok - transport do místa sinku Vyprazdňování floému – plnění v místě sinku Transportní látky: sacharidy sacharóza (typicky, ve většině případů) U některých druhů rostlin jiné sacharidy (například fruktóza)

Regulace toku asimilátů floémem Přímá závislost Rozdíl koncentrace mezi source –sink Plocha vodivých pletiv (floému) na příčném řezu rostlinou průměr jednotlivého elementu (buňky floému na příčném řezu) Nepřímá závislost Délka transportní dráhy mezi (source-sink) Viskozita floémové šťávy Regulace Hladina fytohormonů v sinku Koncentrace anorganického fosforu v source

Asimiláty v orgánech sinku Přímá spotřeba asimilátů Udržovací procesy, růstové procesy Ukládání asimilátů Tvorba, růst zásobních orgánů (zásobní látka: škrob) Realokace asimilátů Ze zásobního orgánu do jiného sinku (např. z kořene/hlízy do nově se tvořící biomasy nadzemní části víceletých rostlin) Nutnost konverze škrobu na transportní látku

Růst orgánů, celé rostliny Tvorba nové biomasy v čase Jde o celou biomasu rostliny (tj. jak podzemní, tak nadzemní) Základy růstové analýzy Růstové křivky (Sigmoidy, S- křivky) Logistické Gomperzovského typu S oscilací kolem maximální hodnoty Parametry určující fukci (fx) S-křivky Počáteční biomasa (na začátku sledovaného období, zpravidla biomasa klíční rostliny) Počáteční růstová rychlost Konečná (maximální biomasa rostliny na konci růstu)

Zobrazení růstu – S křivky Source of graphics: http://www.plantphysiol.org/content/135/1/444/F2.expansion.html http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S1677-04202004000300006&script=sci_arttext

Indexové veličiny vyjadřující růst S / R R / S shoot / root ratio LAR Leaf area ratio LWR Leaf weight ratio SLA Specific leaf area SLW Specific leaf weight

Relativní rychlost růstu (RGR) RGR = 1/ W * dW/dt Přírůstek biomasy za časovou jednotku vztažený k celkové biomase rostliny RGR = NAR * LAR NAR = 1/ LA * dW / dt LAR = SLA * LWR = LA/WL * WL/W

Net assimilation rate (NAR) Přírůstek biomasy rostliny vztažený na jednotku listové plochy (LA) a jednotku času (Dt)za časovou jednotku vztažený k celkové biomase rostliny

Hypothetical response of net assimilation rate (NAR), relative growth rate (RGR), and relative rate of secondary metabolism to N availability, afte

Leaf area partitioning LAP Přírůstek biomasy listu za časovou jednotku vztažený k přírůstu biomasy rostliny za časovou jednotku. LAP = dLA / dW

Stanovení RGR ve vztahu k dusíku RGR = NP * PNC = 1/N * dW/dt * N/W N je celkový obsah dusíku NP je „nitrogen productivity“ PNC je plant nitrogen concentrtation NP = (NAR * LWR * SLA) / PNC NP = RGR / PNC

PHOTOSYNTHESIS What affects photosynthesis? Carbon Dioxide: As CO2 increases, rate of photosynthesis increases

PHOTOSYNTHESIS What affects photosynthesis? Temperature: Temperature Low = Rate of photosynthesis low Temperature Increases = Rate of photosynthesis increases If temperature too hot, rate drops

PHOTOSYNTHESIS What affects photosynthesis? Light intensity: as light increases, rate of photosynthesis increases