Obecné zásady při práci se substantivy Galénos a Hippokratés na fresce v kryptě katedrály v Anagni, vybudované v roce 1255

Obecné zásady při práci se substantivy Zatím budeme pracovat se substantivy, tedy s tímto schématem: Substantivum (I) je v nominativu Substantivum (II) je přívlastek neshodný, musí být v genitivu. Pro účely anatomické terminologie stačí znát tyto dva pády. SUBSTANTIVUM (I) SUBSTANTIVUM (II)

Obecné zásady při práci se substantivy Substantiva a adjektiva skloňujeme, tj. tvoříme různé pády. Skloňování nazýváme deklinace. Latina má pět typů skloňování, hovoříme tedy o pěti deklinacích.

Obecné zásady při práci se substantivy Slovníkový tvar U každého substantiva se musíme naučit tzv. slovníkový tvar. Slovníkový tvar je ustálená podoba zápisu slova do slovníku. Slovníkový tvar substantiva se skládá ze tří položek: Např. substantivum „vēna“ (žíla), bude ve slovníku zapsáno následovně: tvar nom. sg. koncovka gen. sg. informace o rodu vēna, ae, f.

Obecné zásady při práci se substantivy Slovníkový tvar – zařazení do deklinace Druhá informace slovníkového tvaru – koncovka genitivu singuláru – slouží k zařazení substantiva do příslušné deklinace, tj. poznáme podle ní, jak substantivum skloňovat. Koncovky gen. sg. jsou následující: slovníkový tvar česky koncovka gen. sg. deklinace costa, ae, f. žebro -ae I mūsculus, ī, m. sval -ī II canālis, is, m. kanál -is III sinus, ūs, m. splav -ūs IV faciēs, ēī, f. plocha -ēī V

Obecné zásady při práci se substantivy Slovníkový tvar – zařazení do deklinace Pozor: K bezpečnému zařazení substantiva do správné deklinace potřebujeme znát koncovku genitivu singuláru, tvar nominativu singuláru nemusí stačit. slovníkový tvar česky koncovka gen. sg. deklinace systēma, atis, n. systém -is III ductus, ūs, m. kanál -ūs IV corpus, oris, n. tělo pūbēs, is, f. chmýří

Obecné zásady při práci se substantivy Slovníkový tvar – informace o rodu Rod je podstatný pro kombinaci substantiva s adjektivem. Adjektivum (přívlastek shodný) se musí se svým řídícím substantivem shodovat nejen v pádě a čísle, ale také rodě. Např. „tlusté střevo“ (nikoli „tlustá střevo“)

Obecné zásady při práci se substantivy Slovníkový tvar – informace o rodu Rod latinských substantiv často neodpovídá rodu substantiv českých. krček (m.) – collum, ī, n. plíce (f.) – pulmō, ōnis, m. kost (f.) – os, ossis, n. Rod substantiva tedy nelze odvodit, musíme se ho učit zpaměti.