2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento projekt je spolufinancován ESF a SR ČR

 Mutace:  stálá změna genového fondu  vznik nových alel  změna dominantní alely na recesivní či naopak  četnost velmi malá  významné při evoluci  stálý zdroj dědičné proměnlivosti  umožňuje uplatnění selekce v populaci

 Selekce - přírodní výběr:  některé fenotypy znaků jsou pro své nositele z hlediska rozmnožování  výhodné => jedinci mají více potomků  nevýhodné  negativní selekce – eliminuje jedince s nevýhodnými mutantními alelami  pozitivní selekce - favorizuje jedince s lépe přizpůsobivým genotypem

 důsledkem selekce:  je změna alel v populaci  frekvence ale s výhodným znakem roste  frekvence alel s nevýhodným znakem klesá  záleží na:  intenzitě selekce  na typu alel

 je-li selekce zamířena proti nevýhodné dominantní alele =>může alela vymizet  je-li selekce zamířena proti nevýhodné recesivní alele =>frekvence alely klesá v populaci pomalu, nevymizí nikdy  selekce působí totiž pouze proti recesivním homozygotům

 Migrace:  podobný účinek jako mutace  obohacení genofondu o nové alely nebo naopak i jeho ochuzení  imigrace jedinců původní populace  emigrace jedinců původní populace

 Genetický posun (drift ):  náhodný posun genetické rovnováhy  uplatňuje se v malých alogamických populacích  neplatí zde HW zákon  některé alely mohou být z genofondu vyloučeny zcela náhodně pouze v důsledku nedostatečného množství potomků  výběr alel je velmi úzký, nereprezentativní

 vznikají náhodné odchylky  mají v malé populaci značný význam  alelové četnosti se z generaci na generaci neustále mění  změny se nedají předvídat  některé alely nejsou předány do další generace a ztrácejí se, jiné převládají

 ztrátou alel dochází k zvýšení počtu homozygotů  => to vede ke zvýšení pravděpodobnosti příbuzeneckého křížení - inbreedingu

 Příklad 1.  V rozsáhlé panmiktické populaci bylo zjištěno 16 % jedinců s recesivní formou kvalitativního znaku (jde o recesivitu úplnou ).  Jaká je v této populaci:  Frekvence obou alel příslušného genu ?  Frekvence dominantních homozygotů ?  Frekvence heterozygotů ?

 Příklad 2.  Krvinky asi 84 % obyvatel naší republiky mají znak ( aglutinogen ) Rh. Krevní skupina těchto lidí se označuje symbolem Rh +. Zbývající ch 16 % naší populace tento znak nemá, je Rh -. Předpokládejme, že Rh faktor je monogenní, autozomálně dominantně dědičný, lidé Rh + jsou tedy buď dominantní homozygoti, nebo heterozygoti.  Jaká je četnost alely Rh a jednotlivých genotypů skupiny Rh v naší populaci ?

 CHALUPOVÁ-KARLOVSKÁ, Vlastimila. Obecná biologie: středoškolská učebnice : evoluce, biologie buňky, genetika : s 558 řešenými testovými otázkami. 2., opr. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2010, 206 s. ISBN