Sulfidy Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Sulfidy Jedná se o dvouprvkové sloučeniny síry s kovovým prvkem. Atom síry má v sulfidech vždy oxidační číslo -II. Pro tvorbu názvů a vzorců sulfidů platí stejná pravidla jako pro oxidy. Sulfidy v přírodě vytvářejí nerosty, které jsou velmi významnými surovinami pro výrobu různých kovů.
Významné sulfidy
Pyrit - FeS 2 Je to nejhojnější sulfid a jeden z nejobyčejnějších nerostů vůbec. Nejčastěji se vyskytuje kusový, zrnitý a prorostlý s jinými sulfidy. Je to křehký světle mosazně žlutý nerost a barvou se podobá zlatu (nazýván kočičí zlato). Používán pro výrobu kyseliny sírové, jedna z rud pro výrobu železa disulfid železnatý
Galenit (sulfid olovnatý) - PbS Má olověně šedou barvu a velmi silný kovový lesk, je nápadně těžký. Nejdůležitější ruda pro výrobu olova. Výborně pohlcuje rentgenové a radioaktivní záření.
Sfalerit (sulfid zinečnatý) - ZnS Barva může být rozmanitá. Nejčastěji to bývá jedna z těchto: hnědá nebo skořicová, žlutá, šedavě až modravě černá. Je velmi dobře štěpný a špatný vodič elektřiny. Je hlavní rudou pro výrobu zinku. Vyrábějí se z něj tzv. luminofory - látky, které pohlcují určité druhy záření a postupně ho vydávají ve formě světla - např. svítící hodinové ručičky.