Péče o dýchací cesty u dětí Mgr. Petra Sedlářová

Anatomicko-fyziologické rozdíly dýchacích cest u dětí a dospělých DF - vyšší než u dospělého nov. dýchají nepravidelně, někdy s AP nov., koj., batole - převážně diafragmatické abdominální dýchání 3-leté dítě začíná dýchat i pomocí svalstva na hrudníku okolo 7. roku dýchá jako dospělý

nov. - vyšší postavení bránice v  klenbě zadní části nosohltanu AV – (podílí se na obranyschopnosti organismu a okolo 10. roku se začíná zmenšovat) krátká a relativně široká Eustachova trubice nov. a koj. dýchá nosem, má nezpevněnou tkáň pod hlasivkami, úzký larynx a chrupavka udržující průchodnou tracheu je měkká a nezpevněná

hrtan nov. - v úrovni 3. krčního obratle, do dvou let sestoupí k úrovni 4. krčního obratle a ve starším školním věku sahá až k 6. krčnímu obratli u předčasně narozených dětí chybí surfaktant plicní alveoly se během růstu a vývoje dítěte rozdělují a ztenčují – zvětšuje se povrch, na kterém může docházet k výměně plynů.

Základy hygieny horních cest dýchacích Nácvik správného smrkání začínáme okolo 1 roku smrkat nejdříve z obou nosních průduchů a pak ještě z každého zvlášť má vzpřímenou hlavu a používá obě ruce křídla nosu nesmí být stisknuta sekret odstranit dlouhým výdechem z nosu se zavřenými ústy nos neutírat do stran, ale tahem dolů

Nácvik správného dýchání musí být spojen s nácvikem správného držení těla (špatné držení těla vede ke stlačení plic) začít již v předškolním věku nacvičovat formou hry (např. hra na flétnu či malou foukací harmoniku, foukání brčkem do vody, foukání ústy nebo brčkem do peříčka nebo naopak zvedání peříčka brčkem, foukání do lehkého šátku, hra s bublifukem)

Udržování průchodnosti dýchacích cest Polohování dítěte nejčastěji ukládáme do ZP vhodné střídat polohy na zádech, bocích i břiše - usnadnění drenáže plic pomůcky k polohování nedoporučují se polohy hlavou dolů - u dětí může docházet k tichým, asymptomaticky probíhajícím atakám GER vynucená poloha – dítě v ní necháme

Poloha visícího břicha usnadňuje dýchání - břicho se může volně pohybovat

Sed s pažemi položenými dopředu usnadňuje dýchání

Stoj s oporou o zeď usnadňuje dýchání

Inhalace inhalační roztok FR mukolytika (např. ambroxol, mesna, amilorid) bronchodilatancia (např. salbutamol, fenoterol) kortikoidy (např. hydrokortison) antibiotika (např. kolistin)

Technika inhalace u dětí volně, maskou nebo náustkem potřebujeme-li, aby dítě vydýchalo celou dávku léku - obličejové masky nejlepšího usazení léku na sliznici bronchů docilujeme použitím náustku – VD (musí se naučit) při inhalaci - nepředkloněná hlava - může vést ke snížení průchodnosti DC

Odstranění sekrece z DC kašláním, smrkáním a odsáváním malé děti neumí hlen vyplivnout – polykání + zvracení, či hromadění v DC

Dechová rehabilitace nedílnou součástí péče o udržování průchodnosti DC nezbytná spolupráce sestry s fyzioterapeutem aktivní a pasivní

Kontaktní dýchání ruce cvičitele vedou a prohlubují dýchací pohyby snížení DF, odstranění hlenu z DC a lepšímu provzdušnění plic ve všech věkových kategoriích, pacientů v těžkém stavu lze ji snadno naučit rodiče provádí se delší čas na jednom místě hrudníku obvykle se kombinuje se změnami polohy

Vibrační masáže stěny hrudníku jako prohloubené dýchání, při výdechu se provede vibrace rukou lze cítit chropy vede k prohloubenému dýchání, odstraňování sekretu z DC, zmenšení dechové práce a zlepšení pohyblivosti hrudníku

Aktivní techniky formou hry prodloužení výdechu pomocí hlasu při indiánském pokřiku nebo při vyslovování některých hlásek (např. aaaaaaaaaaa, muuuuuuuuh, wauwauwauwau) hra na jednoduché dechové nástroje vyrábění mýdlových bublin orosit si zrcadlo a malovat na něj

Oxygenoterapie léčba kyslíkem je indikována při selhání oxygenace organismu kyslík je lék a jako takový může mít vedlejší účinky předpokladem pro oxygenoterapii je, že pacient dostatečně dýchá

Zásady při podávání kyslíku podávání kyslíku indikuje lékař zvlhčený a ohřátý na 35-37 °C studený pouze při laryngitidě a v časné fázi po extubaci udržujeme stálou koncentraci kyslíku (bezpečná hranice u dětí do 40%, u dospělých do 60%) sledujeme fyziologické funkce, jeho celkový stav, prokrvení kůže a sliznic, příznaky dechové tísně dle ordinace lékaře - ABR

Komplikace při podávání kyslíku často způsobeny nedodržováním zásad aplikace kyslíku Suchý kyslík vysychání sliznic dýchacích cest, tvorba krust a krvácení snížení samočisticí schopnosti řasinkového epitelu dýchacích cest

Dlouhodobé podávání kyslíku o vysoké koncentraci Chladný proud kyslíku může (hlavně u novorozenců) aktivizovat kožní receptory na tváři dítěte a zvyšovat spotřebu O2 Dlouhodobé podávání kyslíku o vysoké koncentraci poškození plic (např. vznik atelektáz, bronchopulmonální dysplazie) poškození CNS (např. bolesti hlavy, křeče) poškození sítnice - retinopatii nedonošených

Způsoby podávání kyslíku inhalací (bez použití přetlaku na dýchací cesty) insuflací (s použitím přetlaku při aplikaci kyslíku)

Inkubátor u novorozenců směsí kyslíku se vzduchem je syceno prostředí inkubátoru koncentraci monitorujeme výhody - dobré zvlhčování a ohřívání nevýhoda – otevřou-li se postranní koncentrace kyslíku značně kolísá

Volně k HCD klidným dětem (nesmí neotáčet hlavu od přívodu) nevýhodou - nízká a nestálá koncentrace kyslíku ve vdechované směsi

Kyslíkový box (head box) u novorozenců a kojenců plastový box - dítě umístěnou hlavu, event. i část hrudníku. nevýhodou - možná kumulace vydechovaného kysličníku uhličitého

Kyslíkové brýle vhodné pro podávání nízkých koncentrací kanylky dosahují jen nepatrně za vstup nostril, funkce DN zachována do průtoku 1 l/min – nezvlhčovat vyšší průtok zvlhčovat při pokojové teplotě Výhody neobtěžují dítě umožňují mu hodně pohybu, kojení apod.

Kyslíková maska a polomaska pro děti schopné spolupráce kontraindikováno při poruchách vědomí polomaska – otvory, maska – ventil x zpětnému vdechování Výhody lze dosáhnout vysoké koncentrace koncentraci lze zvýšit použitím rezervoáru koncentraci lze zpřesnit použitím Venturiho trysky

Nevýhody zvětšuje mrtvý dýchací prostor může vzbuzovat strach a úzkost