Principy krystalografie Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, září

je neústrojná stejnorodá přírodnina Nerost je neústrojná stejnorodá přírodnina charakterizován chem. značkou (Au, Ag, S) nebo chemickým vzorcem (SiO2) tvoří horniny (neústrojné různorodé přírodniny) vyskytuje se v přírodě ve formě: krystalované: tvoří velké, často pravidelné krystaly krystalické: tvoří malé nedokonalé krystaly ve velkém počtu amorfní (beztvaré): netvoří krystaly vůbec (opál, jantar)

1 Krystaly křišťálu

geometrické těleso omezené krystalovými plochami, hranami a rohy vzniká krystalizací z tavenin, roztoků nebo plynů podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat: monokrystaly – velké a dobře vytvořené krystaly, např. diamant, křemen nebo kamenná sůl. dvojčata - srostlé monokrystaly, např. karlovarská dvojčata živců, křemen polykrystaly - složené z mnoha malých a ne vždy dobře vytvořených zrn, např. kovy

2 Dvojčata křemene

tvoří osní kříž, osy jsou 3 (nebo 4): a, b, c , (a1,a2,a3,c) Prvky souměrnosti krystalů osa souměrnosti tvoří osní kříž, osy jsou 3 (nebo 4): a, b, c , (a1,a2,a3,c) osa a – zprava doleva (pravolevá) osa b – zepředu dozadu (předozadní) osa c – svislá (vertikála) otáčením krystalu kolem této osy o 360° převádíme krystal několikrát do pozice stejnocenné s pozicí výchozí dvojčetná osa s. – úhel otočení je 180° trojčetná osa s. – úhel otočení je 120° čtyřčetná osa s. – úhel otočení je 90° šestičetná osa s. – úhel otočení je 60°

střed souměrnosti: průsečík os souměrnosti, v centru krystalu, podle něj inverzně zobrazíme jednu plochu do protiplochy rovina souměrnosti: plocha, která rozděluje krystal na dvě zrcadlově stejné poloviny

Použité zdroje Citace obrázků: DESCOUENS, Didier. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-09-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Quartz_oisan.jpg DESCOUENS, Didier. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-09-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Quartz_Japan_Twin_Huaron_Peru.jpg

Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis: pro žáky základní školy (9. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 87 s. ISBN 80-723-5044-7. JAKEŠ, Petr. Geologie: učebnice pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999, 64 s. Natura. ISBN 80-860-3430-5. ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, c1998, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.