Proteiny krevní plazmy Vladimíra Kvasnicová

Plazmatické proteiny zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny

Distribuce v tělních tekutinách kontinuální přechod z cév do intersticia průchod pinocytózou i meziendotel. spoji kapilární bazální membrána  molekulární síto průchod závisí na velikosti molekuly

protein Mr intravaskulárně (x 103) intravaskulárně (%) albumin 66 42 transferin 80 32 haptoglobin 1-1 85 50 IgG 144 44 IgA 160 41 haptoglobin 2-2 75 2-makroglobulin 720 92 IgM 971 77 (převzato z knihy: Clinical Laboratory Diagnostics / Lothar Thomas)

Proteiny v intersticiu podkoží: depozita albuminu lymfa: méně proteinů než plazma likvor: 200x méně než v plazmě patologicky: transsudát < 30 g/l exsudát > 30 g/l

Plazmatické proteiny zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny většinou jde o glykoproteiny některé skupiny proteinů se klasifikují zvlášť (enzymy, proteohormony) „celkový protein“ ~ více než 300 proteinů

Zastoupení jednotlivých proteinů v plazmě Obrázek je převzat z http://www.beckmancoulter.com/products/instrument/protein/proteomelab_igy_dcr.asp (únor 2007)

chovají se jako amfolyty -COOH -COO- + H+ -NH2 + H+ -NH3+ při fyziologickém pH převažuje v proteinech záporný náboj ANIONTY

Společné funkce pufrují tělní tekutiny udržují onkotický tlak krve některé transportní proteiny mají antioxidační funkci

Klasifikace proteinů plazmy podle elektroforetické pohyblivosti prealbuminy albumin alfa, beta a gama- globuliny fibrinogen Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0‑471‑15451‑2

Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0‑471‑15451‑2

Hlavní proteiny jednotlivých frakcí imunoglobuliny: IgG, IgA, IgM 2-makroglobulin haptoglobin 1-antitrypsin orozomukoid transferin C3-komplement

Umístění lipoproteinů při elektroforéze Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0‑471‑15451‑2

podle specifické funkce transportní proteiny proteiny imunitní odpovědi systém proteáz a antiproteáz proteiny aktivní při hemokoagulaci signální proteiny enzymy buněčné proteiny

podle klinického využití kardiomarkery tumormarkery reaktanty akutní fáze buněčné enzymy hormony cytokiny

Faktory ovlivňující koncentraci celkový protein: 64 – 83 g/l rychlost syntézy a odbourávání distribuce v tělních tekutinách ztráty do třetího prostoru eliminace z organismu hydratace organismu

ale také zakoncentrování před odběrem krve vliv polohy těla stažení paže skladování biologického materiálu

Následky abnormálních koncentrací změna rychlosti sedimentace erytrocytů otoky polyurie zvýšená citlivost k infekcím

Fyziologická variabilita vyšší koncentrace v plazmě než v séru (fibrinogen) poloha ve stoje (o 10-15 %) zvýšená svalová aktivita (o 12 %) dehydratace nižší koncentrace děti, těhotné ženy po delším lačnění (albumin, transferin, C3)

Denně je syntetizováno a sekretováno 25 g Lokalizace syntézy játra většina plazmatických proteinů plazmocyty imunoglobuliny ostatní buňky např. 2-mikroglobulin Denně je syntetizováno a sekretováno 25 g

Regulace syntézy ZVÝŠENÍ SNÍŽENÍ zánět hypertyroidismus hyperkotizolismus nadprodukce růst.h. deficit železa ztráty proteinů klonální produkce Ig SNÍŽENÍ jaterní onemocnění se  parench. tkáně nutriční deficit hypotyroidismus diabetes mellitus alkoholismus

Regulace syntézy ZVÝŠENÍ SNÍŽENÍ zánět hypertyroidismus hyperkotizolismus nadprodukce růst.h. deficit železa ztráty proteinů klonální produkce Ig SNÍŽENÍ jaterní onemocnění se  parench. tkáně nutriční deficit hypotyroidismus diabetes mellitus alkoholismus

Katabolismus proteinů lokalizace játra ledviny endotelie ostatní buňky průběh desializace glykoproteinů pinocytóza hydrolýza v lyzozómech využití AMK

Katabolismus proteinů lokalizace játra ledviny endotelie ostatní buňky průběh desializace glykoproteinů pinocytóza hydrolýza v lyzozómech využití AMK

Biologický poločas závisí na funkci proteinu je ovlivněn nejdelší: strukturní proteiny nejkratší: regulační proteiny je ovlivněn distribucí rychlostí katabolismu a eliminace VYUŽITÍ V DIAGNOSTICE

Eliminace z organismu filtrace v ledvinách vyloučení močí fyziolog. ztráty: do 150 mg/den difúze do gastrointestinálního traktu hydrolýza nebo vyloučení stolicí ztráty kůží

laboratorní stanovení využití v diagnostice správná interpretace

Obrázek převzat z http://www. sebia-usa. com/products/reagents Obrázek převzat z http://www.sebia-usa.com/products/reagents.html (únor 2007)